Vypadá to jako suchý okousaný list, hýbe se to jako suchý okousaný list ve větru, ale není to suchý okousaný list. Co je to? No já přeci! Ve skutečnosti jsem živý tvor! A ještě ke všemu spadám do té největší skupiny. Jsem totiž hmyz. 

Možná znáte mou kamarádku pakobylku indickou. Tu větev vychrtlou. No, já jsem o něco zavalitější. Můžu být až 15 cm dlouhá a jsem snadná na chov. Na rozdíl od pakobylek, my strašilky muže nediskriminujeme a máme jich víc. Dokonce nás od sebe i poznáte. My dámy, máme plnější křivky a kratší křídla, kdežto muži, holomci jedni, jsou štíhlejší a v případě hádky rychle letí pryč, protože jejich křídla jsou mnohem lépe vyvinuta. Srabíci jedni.  

Jak už jsem zmínila nahoře, nejsem náročná. Vlastně potřebuji totéž, co kámoška pakobylka. Budu si hezky existovat v terárku s průměrnou teplotou 20°C, zvládnu i méně, ale ne víc. Nesnáším letní pařáky a při 40°C umírám. I proto dávejte pozor, v čem mě ubytujete. Nesmí se tam držet vedro, ale zase bych ráda dostatečné vlhko (stačí velká 5 l zavařovací sklenice s látkou na vrchu, ve které bude vystýlka, klidně z ubrousků či papíry a uprostřed vázička s větvičkami k potravě). Chci toho moc? Nebojte, já se Vám odměním spoustou mých miminek! 

A čím mě krmit? Nejradši mám listy ostružiníku či růže. Ty totiž najdete po celý rok. Nejsem úplně vybíravá, ale jakmile si na něco zvyknu, vyžaduji to pořád a odmítám měnit svou chuť k jídlu. Copak netoužíte po tom, jíst až do konce života své oblíbené jídlo?