Lodní deník

 V knihovně nám díky výdělku z burzy knih přibyla nová kniha "Rychlé šípy: Jak to všechno začalo." A na Déčku vyšel nový kreslený seriál, který zachycuje několik dobrodružství této chlapecké party. Ve volné chvíli jsme zkusili jeden díl zhlédnout, a pak další a další a ... Tak nás příběhy oslovily! Knížka hned slavila první vypůjčení a my se těšili na další příběh. K Rychlým šípům neodmyslitelně patří také tajemný hlavolam - ježek v kleci. Ten se záhadně další den objevil na stole ve třídě. Někteří jsme ježka z klece vytáhli i šestkrát (informace k 10. 12. - Honza přesně 32x)!
Ale komu tajemný hlavolam patřil? Co jsou Stínadla a co se v hlavolamu skrývá tak moc důležitého? Tento příběh si necháme na příště, až budeme trošku starší🙂
(i když někteří nedočkavci tajemství odhalili už teď).
Co k tomu víc říct? Pro některé z nás se už otevírají dveře dobrodružné literatury. Budeme se u ní smát, tajit dech, prožívat emoce...  A vždy budeme netrpělivě čekat, až nám další kapitola prozradí o kousek víc z tajemství.

Vypadá to, že dnes všichni zaspali a přiběhli do školy ještě v pyžamu. Ale ne, není to pravda, je to jen další akce školního parlamentu.
Tento den jsme si vážně užili. Využili jsme ho k tomu, abychom se vydali do říše snů, trochu si odpočinuli, zasnili se a něco se o snech dozvěděli. 

Víte, že se sny zdají i zvířatům? Psi sní o běhání a hraní, kočky o lovení, ptáčci o zpívání a chobotnice ve spánku mění barvu.

Ve čtení jsme si přečetli sny tří dětí - Martina, Báry a Terky, naším úkolem bylo přiřadit je ke správným obrázkům. Přečetli jsme si zajímavosti o snění a podívali se na ilustrace, které zachycují různé sny, některé byly opravdu legrační. Nakonec jsme sdíleli ty "nej" sny, které se nám zdáli. 

Už jste někdy vytvářeli menu pro lesní příšerky? My už ano! A to díky knížce "The café at the edge of the woods". Příběh vypráví o René, která si splnila svůj velký sen. Postavila si na okraji lesa malou kavárnu. Jenomže hosté nikde. Až se jednou objevil lesní obr... Ale objednal by si takový obr obyčejné jídlo? 

Po přečtení knížky jsme měli za úkol meníčko pro lesní příšerky vytvořit. Jaké příšerky? Třeba víly, obry, kouzelný strom, skřítky, ...

Každý dostal papírový talíř a začal "vařit". Někteří si dali kuchařský pseudonym a zapsali zajímavé recepty. Vyšel nám z toho úžasný receptář podivných receptů.
Vítáme vás v restauraci pro lesní příšerky! Dnes pro vás vaří 2. A!

Ve čtvrtek nás navštívila spisovatelka Ester Stará a představila nám svou tvorbu.
Ze tří knížek jsme si spolu dokonce i četli!
V naší školní knihovničce máme dvě knížky, které tato paní spisovatelka napsala. Teď jsou už dokonce i podepsané a přímo nám, dětem z Březinky, věnované. Může si je tak půjčit každý, koho zaujaly. 

Beseda se nám moc líbila. Dokonce jsme pak našli, že jeden z textů paní spisovatelky je i v našich čítankách. Nemuseli jsme tedy dlouho přemýšlet, co si poslední hodinu ve čtení přečteme.  

Paní spisovatelka byla dokonce třetí člověk na světě, který si přečetl novou knížku našeho spolužáka Toma. Podpořila ho v dalším psaní a pochválila. Možná tak někdy v knihkupectví uvidíme, že knížka od Toma bude hned vedle krásných knížek Ester Staré! 

V další čtenářské lekci jsme se setkali s nádhernou knihou "Tajemství Černé skály". Na začátku jsme vytvořili myšlenkovou mapu a pustili se s očekáváním do příběhu. Příběh nás moc bavil, nadchl nás svou laskavostí, přesahem a nádhernými ilustracemi.

V nadcházející výtvarné dílně se z nás stali architekti. Každý měl na Černé skále navrhnout maják, který by skálu osvětloval a pomáhal námořníkům bezpečně připlout do přístavu. U konstrukce majáku jsme si povídali o moři a měli puštěné video s různými typy majáků. Byly opravdu nádherné. Nakonec jsme do obrázku dokreslili i všechny živočichy, pro které je Černá skála domovem.  Naše stavby by neurazily žádného mořského vlka!

Poslední červnový týden jsme vyrazili do centra Ostravy podívat se na opravdový hrad. První jsme ale navštívili nový kampus Ostravské univerzity. Vyšli jsme snad milion schodů a podívali se na Ostravu z obrovské výšky! Nahoře na budové je i běžecký okruh, takže si někteří z nás zkusili, zda by jej zvládli oběhnout. Po svačince jsme se vydali na hrad, kde probíhala akce "Chemie na hradě". Díky této akci jsme si zkusili všemožné chemické pokusy, prohlédli si hasičské auto a dozvěděli se plno nových informací. Nemohla chybět návštěva občerstvení a suvenýrů. Výlet se nám moc líbil a už se těšíme na další velkou výpravu mimo školu. 

Společně jsme vyrazili do galerie! Někteří z nás ještě v galerii nikdy nebyli.
Prošli jsme se místní krásnou zahrádkou a už jsme se těšili, co je pro nás připraveno.
Měli jsme těžký úkol, vymyslet ve skupinkách příšeru, úplně novou příšeru, o které nikdo nikdy neslyšel. Třeba tu, co vypadá jako lednice, má pavoučí nohy a plive sliz. Že jste o ní nikdy neslyšeli? My také ne! Zatím🙂. Příšeře jsme poté dali příběh, vlastní styl pohybu a řeč. Nakonec se všechny naše příšery v tomto vesmíru setkali. Dokážete si to představit? Prostor se hemžil zvláštně pohybujícími se stvořeními, která mluvila podivuhodnými jazyky. Poté jsme naše příšeráky nalepili na společnou lepenku a dotvořili jejich světy. Na této akci jsme zapojili imaginaci a vyzkoušeli si performance art.

Co víc slavnostního by mohlo být než návštěva divadla?
Ze skříně jsme vytáhli své nejlepší šaty, zopakovali si pravidla etikety a vydali se do oblíbeného ostravského Divadla loutek. Moc jsme se těšili na představení o malé čarodějnici.  Představení bylo skvělé, smáli jsme se, smutnili jsme, dokonce jsme se i trochu báli.
Ale všechno dobře dopadlo! Už se těšíme na další kulturní zážitek!  

V další čtenářské lekci se nám setmělo. Celý děj knihy se odehrával v noci. Hrdinkou byla Klárka, která se tmy bojí. Náhodou se ale v noci dostala do jejich zahrady. Zahradou ji v noci provedla můra a ukázala Klárce, že se tmy bát nemusí. 

Kniha byla nádherně ilustrovaná. Uvědomili jsme si, co všechno se v noci může dít, třeba kolik živočichů je aktivních právě v noci. Zjistili jsme si díky tomu informace o můrách a světluškách. 

Využili jsme opět metodu kritického myšlení - alfabox. Tématem byla "NOC". Společně jsme vymýšleli, co všechno by se nám mohlo do alfaboxu hodit. Některá písmenka byla hojně obsazená, třeba S nebo P. S některými jsme si lámali hlavu skoro celý den. Třeba na E jsme vymysleli slovo "evening" a na I jsme jen do políčka vepsali jeho výslovnost. Napadlo by vás nějaké jiné slovo? Nakonec jsme všechna písmena obsadili. V našem alfaboxu můžete vidět plno nočních tvorů nebo pocitů, které se nám vybaví, když se řekne "Noc". 

Ve výtvarné výchově jsme zpracovali dokonce tři jednoduché výkresy. Noční zahradu a můru. Vyzkoušeli jsme si hned několik výtvarných technik. Náš výtvor můžete vidět v naší galerii (nástěnce před třídou).

Do školy nás přišla navštívit strážnice městské policie. Měla pro nás připravenou besedu o bezpečnosti. Opět jsme si připomněli, že je důležité nebavit se s nikým cizím. Ale kdo to vlastně je cizí člověk? Tomuto tématu jsme věnovali celou hodinu. Beseda se nám moc líbila. Nakonec jsme vyplnili pracovní list, abychom shrnuli vše, co jsme se dnes dozvěděli.  

V další čtenářské lekci jsme narazili na vtipnou knížku "Jsem zlodějka?"
Společně jsme příběh předčítali a rekapitulovali. Sdíleli jsme své zážitky a hledali vhodná řešení.
Už se vám stalo, že jste někdy vzali něco, co vám nepatří?
Přišli jsme na to, že je důležité a odvážné tu věc vrátit, omluvit se a poučit se z toho. Příběh se nám moc líbil, pobavil nás a poučil. Dodal nám i odvahu, že když se nám omylem do ruky dostane něco, co není naše, hned to vrátíme majiteli. 

Ve třídě jsme společně oslavili den země. Věnovali jsme se tématu moře / oceány a živočichové v nich. Co jsme všechno dělali? 

1) Zkusili jsme si metodu kritického myšlení alfabox - alfabox jsme začali doplňovat v rámci evokace, měli jsme k němu ale přístup po celou dobu. Když někoho během lekce něco napadlo, mohl to jít rovnou zapsat do alfaboxu. Na konci se nám díky spolupráci podařilo doplnit všechna písmenka!

2) Dostali jsme dva texty na čtení s porozuměním. První příběh byl o chobotnici, ten jsme pouze poslouchali a doplňovali odpovědi, které jsme si zapamatovali. Druhý text byl složitější, týkal se velryb, dostali jsme jej do dvojice,  kde jsme si jej přečetli a odpověděli na otázky. Věděli jste, že velryby pohybují ocasem nahoru a dolů, zatímco ryby ze strany na stranu?

3) Přečetli jsme si knihu "Gréta" o velrybě, která ztratila hlas. Příběh se nám moc líbil a měl obrovský přesah do environmentální výchovy. Vedl nás k uvědomění, že živočichy (nejen) v mořích musíme chránit a dbát na to, aby prostředí, ve kterém žijí, bylo čisté. 

4) V návaznosti na příběh jsme si zopakovali důležité informace o třídění odpadu. Následovala běhačka, kde jsme všechny odpadky museli roztřídit do správných popelnic. 

5) Opět jsme pracovali s textem, tentokrát z knihy "Velká kniha mořské havěti". Texty jsme si ve dvojicích přečetli a odpověděli na otázky. Dozvěděli jsme se plno informací o chobotnicích, velrybách, medúzách, mořských konících, ...

6) Na závěr jsme zpracovali velký plakát, kde se to hemží spokojenými zvířátky. Ryby si tam klidně plavou, velryby zpívají své písně a medúzy se klidně vznáší. Takové moře, čísté a spokojené, bychom si přáli! 

Naše další setkání s deváťáky bylo tvořivé - deváťáci nám pomohli vyrobit pro maminky krásné tulipánky. Ty nám teď dšlají radost ve třídě, před dnes matek je ale děti dostanou pro svou maminku. 

Paní Olga nám ukázala jeden den z jejího života - žije ve svém kiosku a je tu pro všechny lidi kolem. Svou práci má ráda, ale přitom ji něco schází. V naší čtenářské lekci jsme s ní zažili jeden den, kdy se jí celý život převrátil vzhůru nohama.
V první části lekce jsme tipovali informace o paní Olze. Docela jsme se trefili! Při předčítání jsme vstupovali do příběhu a dotvářeli ho zvuky.
Autorka pochází z Lotyšska. Z kreseb v knize bylo znatelné, že se příběh odehrává
v lotyšském hlavním městě - v Rize. Kresby jsme hned porovnali s reálnými fotkami Rigy a našli jsme místo, kde paní Olga spadla do vody - už jen kousek od moře!
Na závěr jsme si vyzkoušeli další z metod kritického myšlení - Životabáseň. Tu jsme zkusili napsat každý sám, Když někdo potřeboval pomoci, pomohl spolužák. Životabáseň jsme psali za zvuku mořských vln, které nás v dalších týdnech budou možná ještě provázet. 

První dubnový den jsme si zpříjemnili legráckami, šprýmy a vtípky. Vysvětlili jsme si, co "apríl" znamená a popovídali si, zda jsme už někoho někdy na apríla nachytali (nebo zda jsme nachytáni byli). V rámci tohoto legračního dne jsme si poslechli popletenou pohádku "O rybáři a staré botě", u které jsme se nasmáli. Po čtení nastal čas na dramatizaci pohádky. Kdo chtěl, mohl být součástí této herecké etudy.  Všichni účinkující byli naprosto skvělí a sklidili od diváků veliký potlesk.  (Tato informace není apríl!)

Čekali jste někdy na dopis z Bradavic? Nám ve čtvrtek přišel! V pátek jsme už čekali na nástupišti 9 3/4, učili nás čarodějky ze staršího ročníku, vysadili jsme si vlastní mandragoru, měli razítkovací dílnu a zkusili si famfrpálový trénink. 
Naše návštěva Bradavic byla krásným a magickým zážitkem.

Zapojili jsme se tak do akce "Noc s Andersenem", kterou slaví školy a knihovny po celé České republice. 

Příběh o tom, jak je důležité mít se rád a umět ocenit druhé.
Přesně ten nás provedl další čtenářskou lekcí o dvou kamarádech, kterými jsou medvěd Pipi a ptáček Čiči. Krásně ilustrovaný příběh s velkým poselstvím nám udělal hezčí úterý. 

Dne 21. března jsme se zapojili do celosvětové akce. Do školy jsme přišli ve dvou různých ponožkách, abychom podpořili světový den Downova syndromu. 
V učebnici jsme si přečetli úryvek z knížky Martiny Drijverové - Domov pro Marťany. Vypravěčkou tohoto příběhu je děvče, jejíž bratr Martin má Downův syndrom.
Poté jsme si vysvětlili, co to vlastně znamená. Zhlédli jsme krátkou reportáž o Míše, která nám ukázala, co všechno může bez problému dělat a s čím naopak potřebuje pomoci.
Na závěr jsme vytvořili plakát plný barevných ponožek. A každý z nás napsal pro Martina a Míšu vzkaz.

"Míšo, můžeš být, kým chceš".

(jeden ze vzkazů dětí)

Druhý březnový týden jsme věnovali celoškolnímu projektu na téma "Rok hada".
Každý den jsme si vyzkoušeli několik aktivit, které s tématem souvisí.
Hledali jsme zajímavé informace o asijské kultuře, zkusili si metodu kritického myšlení (tabulka V - CH - D, pětilístek) na článku o hadovi, v tělocviku jsme si zahráli závodivé hadí hry, ve výtvarné výchově jsme obtiskávali bublinkovou folii a tvořili tak "hadí kůži", ve čtení jsme se dozvěděli, jak vypadá den čínské holčičky Kuo Šuang a chlapečka jménem Čchen. V hudební výchově jsme se naučili písničku o hadovi. Zkusili jsme si napsat čínské znaky a používat čínské hůlky. Poslední den každá třída vypustila balónek přání. Ten náš letěl hodně vysoko! Snad se nám naše tajná přání splní.

Ano, z vejce se nám vyklubal drak! Teda, ne úplně drak. "Drak" z ostrova Komodo - varan komodský.

Komodský drak je ještěr s ostrými drápy. Je dlouhý přes 2 metry a může vážit až 150 kg. Má dlouhý jazyk, který stejně jako hadí jazyk, je čichovým i chuťovým orgánem. Někteří lidé věří, že čínský drak byl vytvořen podle komodského. Kromě Komoda a sousedních ostrovů se tento druh nikde nevyskytuje. Vydrží měsíc a půl bez vody, dožívá se 50 let. V únoru se svléká z kůže. Komodský drak rychle běhá, plave, potápí se, hrabe, chodí po dvou, šplhá.

A o tomto neuvěřitelném zvířeti byla naše čtenářská lekce. První jsme podle obrázku předvídali, jaké vlastnosti by zvíře mohlo mít. Poté jsme po třídě hledali o varanovi informace. Nádherně ilustrovaná knížka slavného autora Petra Síse nám dotvořila obrázek o tomto krásném tvorovi. Příběh o chlapci, který tak miloval draky, až ho rodiče vzali na ostrov Komodo, se nám moc líbil. Nakonec jsme si zkusili jednu z metod kritického myšlení - pětilístek. 

K nám do třídy zavítala moc milá návštěva. Přišli se k nám podívat předškoláčci. Společně jsme pracovali v hodině matematiky. Vyzkoušeli jsme si, zda už umí počítat (umí!) a poznat geometrické tvary (také umí!). Na konci hodiny jsme dokonce zavzpomínali s paní učitelkou ze školky na naše pěkné společné zážitky z minulých let.

"Palindrom (z řeckého palindromos, běžící pozpátku) je slovo, věta, číslo nebo melodie, která má tu vlastnost, že ji lze číst v libovolném směru (zprava doleva nebo zleva doprava) a má vždy stejný význam."

Děd. Kajak. Kuna nese nanuk… to jsou palindromy, slova nebo věty, které se čtou stejně tam a zpět. 

Celý školní den nás provázela kniha ilustrátorky Marto Kelbl "Tam a zpět".  Je plná slov a vět, které jdou číst v libovolném směru. 

První jsme slova využili v běhacím diktátu, poté jsme se společně dobrali k tomu, že jdou číst i pozpátku. K vybraným slovům / větám jsme vytvořili vlastní ilustrace a vzniklo tak nové dílo do naší třídní galerie.  

Kocour v botách si otevřel obuvnictví, kde šije lidem a zvířatům boty na míru. Teď potřebuje pomoct s návrhem bot pro zamilovaného zlobra Tomana...

Tak začínal úkol v kreativním "psaní" na měsíc únor. Téma se nám krásně hodilo ke karnevalu, valentýnu a pohádkám, které si společně čteme ve vyučování. Na konci lekce jsme měli devatenáct nádherných návrhů. Každý svou botu popsal a domyslel příběh do konce. 

Náhlednutí do hodiny:

"Toto jsou krásné nové boty, které mají kolečka. Protože jsou něco jako lední brusle. Akorát mají kolečka. Takže Toman přijede na ples na bruslích."

"A co řekne zlobryně, kterou chce na plese zaujmout, když uvidí, že má na sobě tak krásné boty?"

"Jééé! Ty taky fandíš Vítkovicím?"

Ve školní družině děti oslavily karneval. To neminulo ani naši třídu a další den někteří z nás přišli ve svém karnevalovém kostýmu i do výuky. Všichni jsme si ten den užili spoustu zábavy!🎭

V únoru na naší škole proběhla recitační soutěž. Zúčastnily se i děti z naší třídy. Dva naši spolužáci se umístili na 2. a 3. místě. Moc jim gratulujeme a držíme palce do obvodního kola.

Kniha Petra Horáčka se nám moc líbila. Při čtení jsme využili čtenářskou kostku, předvídali jsme, usuzovali a hodnotili. Na konci jsme se pokusili zformulovat poučení, které si z knihy můžeme vzít a povídali jsme si o kamarádství. 

Jelikož je Petr Horáček výtvarník, modrou příšeru jsme výtvarně také zpracovali a vytvořili jsme tak nová díla do naší třídní galerie. 

V únoru nás čekalo další setkání s deváťáky. Tentokrát jsme společně upekli šest plechů pizzových šneků. 😋 

V pátek 14. 2. jsme ve třídě oslavili Valentýn. Celý den jsme věnovali oslavě kamarádství. Zapojili jsme se do školní akce a přišli v červeném / růžovém oblečení.  Některé děti dokonce přinesly ostatním malé dárečky a velkou přestávku jsme protančili.
Tento pátek jsme si tak velice užili a jsme vděční za to, jaké kamarády ve třídě máme.💞

Na škole proběhlo sportovní odpoledne a dvě naše spolužačky vyhrály druhé a třetí místo. Moc jim gratulujeme!🙂

Ve středu 22. ledna proběhla na prvním stupni akce "Škola potmě".  Děti plnily nejrůznější úkoly a na konci je čekalo hledání pokladu. Jako úplně první poklad našla děvčata z naší třídy.  Díky jejich odvaze a rychlosti tak prošly jako první úspěšně celou školu potmě.

Napsala a ilustrovala Nora Brechová

Na chvíli jsme se přemístili do norské zimní vesničky za malou Hedou a jejím dědečkem. Heda je u dědečka na návštěvě. Ten bydlí mezi velkým jezerem a černočerným lesem. Co se stane, když se venku setká Heda s vlkem?

Příběh jsme si společně přečetli, předvídali jsme pomocí čtenářské kostky a ve výtvarné výchově jsme nakreslili typický norský barevný domeček, protože Heda ten dědečkův popisovala jako nejkrásnější dům na světě.  Vznikla tak malá norská rybářská vesnička plná krásných domečků. Při práci nám hrála relaxační hudba s malebnými záběry norské přírody - ta nás velice nadchla. 

Napsal Michal Štěpánek, ilustrovala Marto Kelbl

V období adventu jsme si stihli přečíst také krásnou interaktivní knihu Začátek a konec. Kniha nás zapojila do svého děje, odpověděli jsme si na spoustu otázek. Každý si hodil kostkou, aby složil nesmyslnou větu. Na konci knihy jsme si popovídali o zimním slunovratu a zvycích, které s ním souvisí. Zimní slunovrat jsme poté společně oslavili.

Na návštěvu do školy za námi přijel had, králíčci, papoušek, činčila, ...

Proč si dáváme na Vánoce dárky? A jak to, že je všechny děti vždycky dostanou včas?

Půvabný příběh o vánočním skřítkovi, který se nebál požádat o pomoc, když pochopil, že na svoji práci sám se svým sobem nestačí.

V další čtenářské lekci jsme všechny odpovědi na tyto otázky našli. Nakonec si každý z nás vánočního skřítka namaloval a vybarvil. Teď nám hlídají třídu, aby v ní bylo dost vánoční atmosféry. 

V další lekci kreativního psaní jsme dotvářeli čertí příběh. Nejenom, že jsme čerty museli dokreslit, ale za úkol bylo je i pojmenovat a vymyslet, co v pekle dělají za práci. Tak jsme přišli na to, že čert Pavel umývá řetězy, čert Uriáš šije pytle a čert Ojoj hlídá, jestli jsou děti hodné. 

V pátek nás přišel navštívit Mikuláš. Vzal s sebou čerty i andílky. My se čertů nebáli! Dokonce jsme pro ně napsali na tabuli vzkaz, abychom zjistili, jestli v pekle umí všichni čerti číst. Zazpívali jsme písničku a vysloužili si balíček s mikulášským překvapením.
V mikulášské dílničce jsme si vyrobili z papíru andílka. 

Celým týdnem nás provázela pořádně mrazivá kniha "Omrzlina" od sester Kateřiny a Zuzany Čupových.  Každý den jsme si přečetli pár krátkých kapitol, ze kterých jsme se dozvěděli, kdo to Omrzlina je, kde bydlí, proč se ocitla v Míšině mrazáku... Příběh byl zábavný, napínavý a nádherně ilustrovaný.

Ve výtvarné výchově jsme si zkusili vytvořit obraz, který by zachytil Omrzlinčin domov. Vyzkoušeli jsme si další netradiční výtvarnou techniku - tisk linorytu. Jednotlivé linoryty byly vytvořeny přímo k našemu příběhu, podle nádherných ilustrací Zuzany Čupové. Každý jsme si zvolili, jak náš pohled na Omrzlinčin svět bude vypadat. 

V naší třídě už máme stromeček! Juhuhu! Pustili jsme si koledy, ozdobili stromeček a začali se ladit na vánoční atmosféru.
Už se těšíme na pondělí, otevřeme totiž první okénko našeho třídního adventního kalendáře. 🎁

Už jste si někdy vymysleli netradiční domácí zvířátko? Jak by vypadalo? Jak by se jmenovalo? A co vše by umělo? 

V listopadu jsme si poprvé vyzkoušeli kreativní "psaní". Pomohla nám publikace "Příběhostroj" od lektora tvůrčího psaní Reného Nekudy. Za úkol jsme měli vymyslet netradiční domácí zvíře. Dokreslili jsme jej do předem natisknutých šablon. Šablony mohly buď pomoci, nebo hlavu pořádně zamotat. Všichni jsme ale zvládli naše unikátní netradiční domácí zvířátko dokončit. Každý z nás ke svému zvířátku přednesl malou charakteristiku, která vycházela z návodných otázek:

 Jak se zvíře jmenuje? Kde žije? Co jí? Kde spí?

Všichni přidali ke svému zvířeti ještě malou tajnou zajímavost. 

Vznikl nám tak atlas velice podivuhodných domácích zvířátek. 

Napsala Julia Donaldson, ilustroval Axel Scheffler

Během další čtenářské lekce jsme se seznámili s celosvětově oblíbenou knížkou "Gruffalo". Kniha vypráví příběh o mazané myšce, která si vymyslela příšerku Gruffala, aby se vyhnula všem lesním zvířatům, která ji chtěla sníst. Ale co když Gruffalo opravdu existuje? 

Lekci jsme začali netradičně. Podle postupného popisu si každý z nás Gruffala zkusil nakreslit. Vzniklo nám tak 17 různých podob, jak by takový Gruffalo mohl vypadat. Až poté jsme otevřeli knihu, poslechli si příběh o Gruffalovi a poprvé se s ním setkali. Nakonec  jsme se naučili o Gruffalovi písničku.

Knížka se nám moc líbila a těšíme se na příště. 

Naše říjnová návštěva deváťáků se nesla v duchu velkého dobrodružství.
Deváťáci nám přečetli další zážitek jezevce Chrujdy. Po poslechu příběhu našeho oblíbeného lesního kamaráda jsme dostali tajnou mapu. Naším úkolem bylo najít poklad. Společně jsme prošli bažinou, vylezli na Kočičí skálu, přechytračili hady a našli poklad pod kořeny zlatohlavého dubu.  A co bylo tím pokladem? Přece přátelství.
Děkujeme moc našim kamarádům z devátého ročníku za skvělý zážitek.  

Napsala a nakreslila Simona Smatana Čechová

Protože se nám blíží Halloween, věnovali jsme čtenářskou lekci netopýří slečně Elišce, které se všichni bojí. Přitom Eliška není žádné strašidlo. 

Příběh jsme postupně odhadovali pomocí čtenářské kostky. Vznikaly tak zajímavé náměty, které by si zasloužily svou vlastní knížku. V rámci příběhu jsme diskutovali na téma "jinakosti"
a s Eliškou jsme si její dobrodružství velice užili. Doplnili jsme znalosti o netopýrech a zhlédli zajímavé video o jejich životě. Ve třídě nám plyšový netopýr Eliáš bude sedět po celý rok jako symbol toho, že jsme každý jiný a je to tak správně.

"Předtím, než někoho odsoudíme, zkusme ho trochu poznat. Největší strach totiž většinou máme
z toho, co neznáme."🦇

Napsal Petr Stančík, ilustrovala Lucie Dvořáková

Dobrodružství s jezevcem Chrujdou jsme prožívali celý týden díky stejnojmennému večerníčku. Každý den jsme si odpočinuli u jednoho dílu jezevčího dobrodružství.
Celá parta lesa Habřince se ihned stala naší oblíbenou. Proto, když přišla čtenářská lekce na stejné téma, zavládlo nadšení. O to větší, protože šlo o úplně nový příběh, který se do večerníčku nevešel.

Celý týden v Habřinci jsme zakončili složením kooperačního obrazu. Na něm byl právě les Habřinec. Každý dostal za úkol nakreslit na svůj kousek lesa určité lesní zvířátko nebo rostlinu. Před kresbou jsme pracovali s časopisem Raketa a povyprávěli si, jak vypadá život zvířátek v lesních norách. Na závěr jsme si vymodelovali zvířátka z plastelíny. 

Celý týden s Chrujdou a jeho kamarády byl jedno velké dobrodružství a my našim novým kamarádům přejeme, ať se jim v Habřinci daří. 🐿️🦊🦉🦡

Napsala Suzanne Lang, ilustroval Max Lang

V další čtenářské lekci jsme si společně přečetli knížku "Nevrlý Ruda" o opičákovi, který přece není vůbec naštvaný!
Děj jsme si postupně zdramatizovali, Rudovu náladu rozebrali a vylepili si ve třídě Rudův semafor sebehodnocení. Na něm budeme nejenom značit, jakou dneska máme náladu, ale také, jak se nám dnes dařilo v učebních pokrocích.
Jaký Ruda jste dnes vy? 

PS: Na fotce nejsme vůbec naštvaní!

Moc gratulujeme našim spolužačkám, které se umístily v soutěži "Barevný podzim" na druhém místě. Za úkol měly namalovat křídami na chodník obrázek s podzimní tématikou. V tom jejich nechyběl podzimní medvěd ani papírový drak. Dokonce se v obrázku objevil i "žížalák" František z naší čtenářské lekce. 🏆