• Věř si. Víš, co chceš a co potřebuješ.

• Dej se na první místo. Nemůžeš pro nikoho ničím být, dokud nebudeš pečovat o sebe.

• Dej najevo své pocity. Jsou důležité.

• Vyjádři své názory. Je dobré, když se slyšíš mluvit.

• Važ si svého úsudku. Prospěje ti to.

• Udělej si čas pro sebe a zvol si místo, které potřebuješ - i když od tebe druzí lidé něco chtějí.

• Jestliže něco potřebuješ, nevymlouvej si to. I když to nemůžeš mít, něco potřebovat je v pořádku.

• Máš-li z něčeho strach, svěř se někomu. Když se něčeho obáváš a uchýlíš se do přitom do samoty, bude ti ještě hůř.

• Cítíš-li, že chceš před něčím utéct, neboj se svůj strach prožít. Představuj si, že se stane to, čeho se bojíš. Pak se můžeš rozhodnout, co je třeba udělat.

• Jestliže máš někdy vztek, připusť si, že se hněváš a projdi svým hněvem. Rozhodni se, co chceš udělat: hněv si jen procítit, vyjádřit ho nebo se uchýlit k nějaké akci.

• Jsi-li smutná a sklíčená, přemýšlej o tom, co by tě mohlo potěšit a povzbudit.

• Jestliže tě někdo urazil či zranil, promluv si s ním. Budeš-li podobná zranění v sobě potlačovat a nechávat si je pro sebe, zranění poroste.

• Potkáš-li člověka, jemuž se ve tváři zračí nějaké zranění či smutek, nezneklidňuj se. Nejsi zodpovědná za to, abys dělala všechny lidi šťastnými.

• Máš-li vykonat nějakou práci, do které se ti nechce, rozhodni se, co se opravdu musí udělat hned a co může počkat.

• Chceš-li něco od někoho, požádej ho o to. Odmítne-li, nedělej z toho problém. Požádat o něco znamená být upřímná sama k sobě.

• Pokud potřebuješ pomoc, požádej o ni. Věř, že lidé řeknou ne, pokud ti nebudou chtít pomoci.

• Když tě někdo odmítne, je obvykle chyba na jeho straně, ne na tvé. O to, co potřebuješ, požádej někoho jiného.

• Cítíš-li se osamělá, uvědom si, že jsou lidé, kteří by chtěli být s tebou. Představuj si, jak by ses cítila s každým z nich. Rozhodni se, chceš-li to uskutečnit.

• Když pociťuješ úzkost, uvědom si, že si v mysli představuješ nějakou děsivou budoucnost a vydáváš tak zbytečnou energii. Vrať se zpátky do přítomnosti.

• Když chceš někomu říct něco milého, neváhej. Vyjádřit své pocity tě ještě k ničemu nezavazuje.

• Když na tebe někdo křičí, zjednej si tělesnou oporu tím, že se nohama pevně zapřeš o podlahu. Nezapomeň zhluboka dýchat. Přemýšlej o tom, co se ti tím pokouší sdělit.

• Pokud se neustále něčím trápíš, zastav se. Děláš to proto, že něco potřebuješ. Snaž se přijít na to, co to je, a snaž se to získat.

• Když se ti zdá, že se nic nevede, jsi zdrcená a potřebuješ nějakou útěchu, požádej o ni. Později můžeš přemýšlet o tom, co je třeba udělat.

• Chceš-li mluvit s někým novým a máš z toho strach, klidně dýchej. Nenacvičuj si nic, ale vrhni se do toho. Nepůjde-li to dobře, můžeš přestat.

• Pokud děláš něco, co bys dělat nechtěla (třeba se přejídáš), přestaň s tím. Přemýšlej o tom, co opravdu chceš. Jsi-li nerozhodná a nedokážeš jasně myslet, prober to s někým.

• Nedokážeš-li jasně přemýšlet, přestaň a věnuj se svým pocitům. Pociťuj a prožívej.

• Máš-li potřebu lásky, buď na dosah. Jsou lidé, kteří tě mají rádi.

• Pociťuješ-li někdy zmatek, bývá to obvykle proto, že si myslíš, že bys měla udělat jednu věc, ale chceš udělat jinou. Rozmlouvej nahlas nebo na papíře sama se sebou, nebo předlož obě dvě věci nějakému příteli.

• Pokud tě něco trýzní, zastav se. Uvolni se a zpomal dýchání, mluvení i pohyby. Objeví-li se slzy, vyplač se.

• Pokud by ses chtěla vyplakat a nenajdeš žádné nerušené místo, přiznej si svou bolest a slib si, že se později důkladně vypláčeš. Dodrž svůj slib.

• Když se ti zdá, že je všechno šedivé, vyhledávej barvy.

• Jestliže ti někdo dá nějaký dar, poděkuj. To je vše, co máš udělat. Dar není závazek.

• Má-li tě někdo rád, přijmi to a měj z toho radost. Láska není povinnost. Nemusíš udělat něco na oplátku.

Pokud některá z těchto rad pro tebe není, promluv si o tom s druhým člověkem. Pak si ji přepracuj tak, aby se pro tebe hodila.

• Věř si. Víš, co chceš a co potřebuješ.

• Dej se na první místo. Nemůžeš pro nikoho ničím být, dokud nebudeš pečovat o sebe.

• Dej najevo své pocity. Jsou důležité.

• Vyjádři své názory. Je dobré, když se slyšíš mluvit.

• Važ si svého úsudku. Prospěje ti to.

• Udělej si čas pro sebe a zvol si místo, které potřebuješ - i když od tebe druzí lidé něco chtějí.

• Jestliže něco potřebuješ, nevymlouvej si to. I když to nemůžeš mít, něco potřebovat je v pořádku.

• Máš-li z něčeho strach, svěř se někomu. Když se něčeho obáváš a uchýlíš se do přitom do samoty, bude ti ještě hůř.

• Cítíš-li, že chceš před něčím utéct, neboj se svůj strach prožít. Představuj si, že se stane to, čeho se bojíš. Pak se můžeš rozhodnout, co je třeba udělat.

• Jestliže máš někdy vztek, připusť si, že se hněváš a projdi svým hněvem. Rozhodni se, co chceš udělat: hněv si jen procítit, vyjádřit ho nebo se uchýlit k nějaké akci.

• Jsi-li smutný a sklíčený, přemýšlej o tom, co by tě mohlo potěšit a povzbudit.

• Jestliže tě někdo urazil či zranil, promluv si s ním. Budeš-li podobná zranění v sobě potlačovat a nechávat si je pro sebe, zranění poroste.

• Potkáš-li člověka, jemuž se ve tváři zračí nějaké zranění či smutek, nezneklidňuj se. Nejsi zodpovědný za to, abys dělal všechny lidi šťastnými.

• Máš-li vykonat nějakou práci, do které se ti nechce, rozhodni se, co se opravdu musí udělat hned a co může počkat.

• Chceš-li něco od někoho, požádej ho o to. Odmítne-li, nedělej z toho problém. Požádat o něco znamená být upřímný sám k sobě.

• Pokud potřebuješ pomoc, požádej o ni. Věř, že lidé řeknou ne, pokud ti nebudou chtít pomoci.

• Když tě někdo odmítne, je obvykle chyba na jeho straně, ne na tvé. O to, co potřebuješ, požádej někoho jiného.

• Cítíš-li se osamělý, uvědom si, že jsou lidé, kteří by chtěli být s tebou. Představuj si, jak by ses cítil s každým z nich. Rozhodni se, chceš-li to uskutečnit.

• Když pociťuješ úzkost, uvědom si, že si v mysli představuješ nějakou děsivou budoucnost a vydáváš tak zbytečnou energii. Vrať se zpátky do přítomnosti.

• Když chceš někomu říct něco milého, neváhej. Vyjádřit své pocity tě ještě k ničemu nezavazuje.

• Když na tebe někdo křičí, zjednej si tělesnou oporu tím, že se nohama pevně zapřeš o podlahu. Nezapomeň zhluboka dýchat. Přemýšlej o tom, co se ti tím pokouší sdělit.

• Pokud se neustále něčím trápíš, zastav se. Děláš to proto, že něco potřebuješ. Snaž se přijít na to, co to je, a snaž se to získat.

• Když se ti zdá, že se nic nevede, jsi zdrcený a potřebuješ nějakou útěchu, požádej o ni. Později můžeš přemýšlet o tom, co je třeba udělat.

• Chceš-li mluvit s někým novým a máš z toho strach, klidně dýchej. Nenacvičuj si nic, ale vrhni se do toho. Nepůjde-li to dobře, můžeš přestat.

• Pokud děláš něco, co bys dělat nechtěl (třeba kouříš), přestaň s tím. Přemýšlej o tom, co opravdu chceš. Jsi-li nerozhodný a nedokážeš jasně myslet, prober to s někým.

• Nedokážeš-li jasně přemýšlet, přestaň a věnuj se svým pocitům. Pociťuj a prožívej.

• Máš-li potřebu lásky, buď na dosah. Jsou lidé, kteří tě mají rádi.

• Pociťuješ-li někdy zmatek, bývá to obvykle proto, že si myslíš, že bys měl udělat jednu věc, ale chceš udělat jinou. Rozmlouvej nahlas nebo na papíře sám se sebou, nebo předlož obě dvě věci nějakému příteli.

• Pokud tě něco trýzní, zastav se. Uvolni se a zpomal dýchání, mluvení i pohyby. Objeví-li se slzy, vyplač se.

• Pokud by ses chtěl vyplakat a nenajdeš žádné nerušené místo, přiznej si svou bolest a slib si, že se později důkladně vypláčeš. Dodrž svůj slib.

• Když se ti zdá, že je všechno šedivé, vyhledávej barvy.

• Jestliže ti někdo dá nějaký dar, poděkuj. To je vše, co máš udělat. Dar není závazek.

• Má-li tě někdo rád, přijmi to a měj z toho radost. Láska není povinnost. Nemusíš udělat něco na oplátku.

Pokud některá z těchto rad pro tebe není, promluv si o tom s druhým člověkem. Pak si ji přepracuj tak, aby se pro tebe hodila.

Naše škola se zapojila do projektu "Nenech to být". Základním pilířem všech aktivit je webová a mobilní aplikace fungující na principu online anonymní schránky důvěry bojující proti šikaně, vylučování z kolektivu a dalším sociálním problémům na školách po celé ČR. Společně se SCIO a za podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přináší efektivní způsob odhalování těchto problémů ještě v jejich zárodku. NNTB vzniklo díky aktivitě studentů, kteří za projektem původně stojí a neobešlo by se bez konzultací s pedagogy, krajskými koordinátory, metodiky prevence a zástupci mnohých odborných organizací. Veškeré další informace najdete na webu projektu www.nntb.cz