Květen 2019

Borůvková, Vendula. 1918 aneb Jak jsem dal gól přes celé Československo.

Ilustroval Vojtěch Šeda.

Brno : Host, 2019. 200 s.

Ilustrovaný dobrodružný příběh pro mladé čtenáře doplňují fakta a zajímavosti z velkých dějin i každodenní reality první republiky. Hrdina Jenda Vosika se těší, jak si po škole zahraje s kamarády fotbal. Jenže je pondělí 28. října 1918 a jeho tatínek, učitel a vlastenec, s ním má odpoledne zcela jiné plány. Právě dnes vzniklo Československo. Kniha Jendu i čtenáře provází velmi čtivě krok za krokem událostmi od 28. října 1918 do jara 1921. A Jenda si fotbalový zápas s kamarády nakonec zahraje, i když se zpožděním. Kniha získala ocenění Magnesia Litera 2019 za Knihu pro děti a mládež.

Cinger, František. To byl Arnošt Lustig.

Co s ním prožil a zapsal František Cinger.

Praha : Eminent, 2019. 207 s., fotografie.

V souboru autentických vzpomínek vystihuje František Cinger jedinečnost osobnosti spisovatele, který celou svou tvorbu literární i filmovou zasvětil obětem šoa. Utrpení, které prožívali Židé v době druhé světové války v koncentračních táborech i úkrytech, na útěku. Autor se spisovatelem Lustigem navštívil koncentrační tábory, např. Mauthausen a poslouchal vzpomínky na ty, kteří nepřežili. Kniha přináší také úvahy i neznámé příhody ze života Arnošta Lustiga, jeho zajímavá setkání s významnými lidmi. Připomíná jeho knihy i množství diskusí a besed s mladými lidmi na školách v různých zemích.

Gleitzman, Morris. Když.

Praha : Argo, 2019. 217 s.

Když mi nacisté vzali rodiče, bál jsem se. Když zabili moji nejlepší kamarádku, byl jsem smutný. Když na moje třinácté narozeniny přišla do stodoly, kde jsem se ukrýval tajná policie, rozhodl jsem se utéct do lesa. Chtěl jsem zničit nacisty. Felixův příběh pokračuje v tomto třetím díle – navazuje na knihu Kdysi v níž je devítiletý židovský chlapec Felix ukrytý v katolickém sirotčinci v horách odkud uteče, příběhy pokračují v knize Potom, kde se skamarádí s malou šestiletou Zeldou, kterou se snaží chránit před všude přítomným smrtelným nebezpečím. Gleitzman se inspiroval osudem polského židovského lékaře Janusze Korczaka.

Kosatík, Pavel. Jiný TGM.

Praha : Paseka, 2019. 391 s.

Masaryk pro 21. století. Pavel Kosatík podává plastický obraz osobnosti Tomáše G. Masaryka. Líčí ho jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Pojmenovává jeho vlastnosti, polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Čtenáři předkládá netradiční pojetí životopisu prvního československého prezidenta. Vede k přemýšlení, snaží se přinést víc života a pochybností, narušit zavedené a stále mechanicky opakované strnulé oslavování, pomník chce přeměnit v živého člověka s jeho představami, sny, zápasy, moudrostí i omyly.

Kundra, Ondřej. Vendulka. Útěk za svobodou.

Praha : Paseka, 2019. 182 S.

Příběh Vendulky Voglové je příběhem 20. století. Osud židovské dívky, která ve svých dvanácti letech musela přežít Terezín, Osvětim i pochod smrti. Po návratu ji zasáhla další totalita, před komunistickým režimem emigrovala. Novinář a spisovatel O. Kundra popisuje, jak složité bylo získat rozhovor s paní Vendulou Old v jejím domově v Ohaiu v USA. I následné příjemné hodiny setkávání. Přítelem rodiny Voglových byl později světoznámý fotograf Jan Lukas. A právě jeho fotografie Vendulky před transportem do Terezína zaujala spisovatele, který začal po dívce pátrat.

Ondřej Kundra (1980), novinář od roku 1999 spolupracuje s časopisem Respekt. V roce 2019 získal cenu Ferdinanda Peroutky. Napsal knihy Můj úžasný život (o Medě Mládkové, 2014), Putinovi agenti (2016), společně s T. Lindnerem reportážní knihu Můj syn terorista (2017).

Reichental, Tomi. Chlapec z Belsenu.

Svedectvo osemročného chlapca o živote v predvojnovom období a holokauste na Slovensku.

Bratislava : Eastone Books, 2018. 209 s. Kniha je ve slovenštině.

Idylické dětství Tomiho Reichentala skončilo v roce 1944, kdy byl jako malý chlapec s rodinou zatčen gestapem na základě udání sousedů a deportován do koncentračního tábora Bergen– Belsen. Z Tomiho rodiny zahynulo v koncentračních táborech 35 členů. Kniha je svědectvím o hrůzách holokaustu očima osmiletého dítěte. Tomi se vrátil po osvobození do Bratislavy, byl členem Hašomer Hacair, v roce 1949 odešel s dalšími dětmi do Izraele. Cestoval, získal několik čestných doktorátů a ocenění, přednáší mladým lidem, žije v Irsku. Tomi Reichental napsal ještě knihu V pekle jménem Bergen – Belsen.

Rukopisy od Mrtvého moře.

Přeložili Stanislav Segert, Šárka Bažantová, Robert Řehák. Souběžný hebrejský text.

Praha : Oikoymenh, 2007. 963 s. Knihovna antické tradice, sv. 4.

Úvodní studie se skládá ze dvou částí: Synové světla a synové tmy (St. Segert), Odkrývání tajemství rukopisů od Mrtvého moře. Současný stav bádání (Jan Dušek). Následuje přeložený souběžný hebrejsko-český původní text Rukopisy od Mrtvého moře.

V knihovně: Segert, Stanislav. Synové světla a synové tmy. Praha : Orbis, 1970. 223 s.

Schindler, Emilie. Já, Emilie Schindlerová.

Erika Rosenbergová (vyd.). Přeložil Ruben Pellar.

Praha : Stanislav Juhaňák – Triton. 2019. 251 s.

Emilie Schindlerová ve svých vzpomínkách popisuje mládí i vztah k Otakaru Schindlerovi. Následují těžké roky války a její významná role při záchraně Židů. Po válce život v Argentině, plný odříkání a zapomenutí a konečně veřejné uznání, které přichází s uvedením filmu Schindlerův seznam. Poslední cesta třiadevadesátileté Emilie vedla do Německa. Zemřela na podzim 2001. Publikace je doplněna příspěvkem Charloty Knoblochové, předsedkyně Centrální rady Židů v Německu.