Působí jako environmentální sociolog na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se postoji a chováním české společnosti k přírodě a životnímu prostředí. Na webináři představí výsledky reprezentativního výzkumu České klima 2021, který podrobně mapoval české veřejné mínění v oblasti změny klimatu.

"Vystudoval jsem přírodovědu, jako geomorfolog jsem strávil pár let v říčním bahně a baví mne propojování mojí přírodovědecké části s částí divadelní.

Spolupracuji s vědci v rámci komunikace jejich práce (workshopy, mentoring, popularizace, podcasty) a pár let jsem vedl v Brně produkci Science slamu (www.scienceslam.cz).

Ve svojí lektorské praxi pomáhám lidem, aby si lépe rozuměli - s kolegy, s rodinou, s posluchači na konferenci, sami se sebou. Rád se potkávám s principy Nenásilné komunikace (NVC) a aplikované improvizace.

Tvořím podcasty. Jeden o komunikaci, druhý o vědě a třetí o řešení změn klimatu."

Zástupkyně vedoucí Knihovny Pedagogické fakulty UK. Knihovna PedF UK letos oficiálně podpořila studentskou klimatickou stávku Fridays for Future. Monika Horáková nabídne spolu s Janet Wagner a Timem Schumannem pohled na to, jak se k otázkám změny klimatu staví knihovny v Berlíně. (německy, s tlumočením do češtiny)

Janet Wagner, Libraries4Future/Berlín

Od roku 2013 pracuje jako knihovnice ve Filologické knihovně Svobodné univerzity v Berlíně. Je koordinátorkou pro udržitelnost mezi univerzitou a knihovnami Svobodné univerzity. Spoluzakládala platformy Libraries4Future a Netzwerk Grüne Bibliothek.

„Buďme víc vidět. Když se spojíme, dobré skutky i komunikace knihoven budou efektivnější!“

Tim Schumann, Libraries4Future/Berlín

Od roku 2018 vede Knihovnu Heinricha Bölla v Berlíně (součást Městské knihovny Berlín – Pankow). Je spoluzakladatelem Libraries4Future. Působí také v platformě Netzwerk Grüne Bibliothek.

„Knihovny nejsou jen místa plná knih. Knihovny tvoří sociální infrastrukturu.“.

Ing. Martina Pásková, PhD. je absolventkou Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a postgraduálního studia na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti působí na Ministerstvu životního prostředí jako expertka v oblasti koordinace a podpory činnosti národních geoparků, jakožto nástroje interpretace a identifikace s dědictvím Země. Na Univerzitě Hradec Králové garantuje geografické předměty a přednáší na téma udržitelnost cestovního ruchu, teoretické základy cestovního ruchu, metodologie a ekologie. Její současné akademické působení směřuje do oblasti etno-ekologie a geo-antropologie, konkrétně se zabývá potenciálem tradičních znalostí místních a původních obyvatel o přírodě pro aplikaci principů udržitelného rozvoje.

Je členkou Komise pro životní prostředí při Akademii věd ČR, Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj, České komise pro UNESCO a Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu. Předsedá Radě národních geoparků, zároveň je členkou Rady globálních geoparků UNESCO, Poradního výboru Sítě globálních geoparků a expertkou UNESCO pro hodnocení globálních geoparků UNESCO.

Mezi její zájmy, kromě přírody samotné, patří sport v přírodě, nezávislé cestování a poznávání života přírodě blízkých etnik.

Ing. Klára Salzmann, Ph.D. vystudovala krajinářskou architekturu na Corvinus University v Budapešti, absolvovala v roce 1982, PhD. titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře. Celý život žije a pracuje v krajině, a s krajinou, která je jejím životním posláním, profesí, vášní i koníčkem.

Jako projektantka začala pracovat v URBIONU Banská Bystrica a na Útvaru hlavního architekta v Banské Bystrici. Několik let se věnovala výstavbě a provozu golfových hřišť v Čechách i na Slovensku. Později působila jako vedoucí katedry krajinářské architektury na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti působí na FA ČVUT v Praze, v rámci oboru Krajinářská architektura vyučuje o plánování krajiny a kulturní krajině, vede Atelier Salzmann/Bečvářová. Pracuje jako autorizovaná krajinářská architektka, je členem představenstva České komory architektů.

Žije a pracuje v brdských lesích pod horou Třemšín, zabývá se plánováním krajiny za účasti veřejnosti. Vypracovala modelový krajinný plán pro město Spálené Poříčí, kterého podstatou je spolupráce s místní veřejností a srozumitelnost projektu. Je také autorkou projektu Obnova krajiny česko-německého pohraničí v rámci Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, který otevírá téma sudetské krajiny na příkladě modelové zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané. V současnosti se věnuje také propagaci zelené infrastruktury v České republice, je vedoucí pracovní skupiny pro krajinu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Ing. arch. Jaroslav Holler absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, roční program na Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid a roční program na fakultě architektury Universidad Nacional Autónoma de México.

Dlouhodobě pracoval v Mexiku a v několika českých i zahraničních kancelářích.

Aktuálně působí jako vedoucí úseku veřejného prostoru a ateliéru krajiny a životního prostředí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.

Věnuje se přípravě územně plánovacích podkladů, městských koncepčních dokumentů i konkrétní projektů.

Alice Koubová je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR a proděkankou pro vědu a výzkum Divadelní fakulty AMU Praha. Odborně se zaměřuje na performativní a aplikovanou filosofii, na téma uměleckého výzkumu a etiku. Systematicky spolupracuje s kulturními institucemi (Národní divadlo, Festival Bazaar, Studio ALTA, TANTEHORSE, Divadelní ústav, SNG Bratislava), a to především formou přípravy a vedení veřejných diskuzí na politicko-umělecká témata, dramaturgie a poskytování zpětné vazby. Je koordinátorkou programu Strategie AV21 Odolná společnost ve 21. století, jenž podporuje rozvoj spolupráce mezi vědeckou komunitou a veřejným prostorem.

Barbora Baronová je literární dokumentaristka a nakladatelka, vystudovaná novinářka, mediální teoretička a doktorka v oboru Multimédia a design. Je autorkou několika knižních dokumentů, mimo jiné Slečny, Měj ráda sama sebe, Ženy o ženách nebo Lágr Barbora. Za publikaci Intimita získala ocenění Magnesia Litera. Literární dokumenty realizuje také v zahraničí – v Japonsku, Austrálii, JAR nebo ve Švýcarsku se věnovala především postavení žen v tamější společnosti. Nejčastěji spolupracuje s fotografkou Ditou Pepe. V roce 2012 založila nezávislé artové nakladatelství wo-men.

Markéta Hejkalová vystudovala finštinu a ruštinu, pracovala jako redaktorka a ve druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Dnes pracuje pro rodinné nakladatelství Hejkal, překládá do češtiny díla Miky Waltariho. Napsala romány Ženy a cizinci na konci tisíciletí, Vždycky jedna noc, Slepičí lásky, Kouzelník z Pekingu, Důkazy jejího života, Andělé dne a noci a Měj mě rád/a a monografii Fin Mika Waltari – Doba, život a knihy světoznámého spisovatele. Její prózy byly přeloženy do několika jazyků. Je zakladatelkou a ředitelkou Podzimního knižního veletrhu, který v Havlíčkově Brodě pořádá od roku 1991. Je aktivní členkou PEN klubu - mezinárodní organizace spisovatelů. Markéta vymýšlí, podniká a vytváří nové tradice a tvoří českou kulturu zdola.

Vystudovaný historik se zájmem o sociální a kulturní dějiny 19. a 20. století i budoucnost, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí ČR a tajemník Rady vlády pro udržitelný rozvoj.

Vystudovala veřejnou a sociální politiku na UK a od roku 2020 je garantkou sociální oblasti Strategického rámce ČR 2030 a Agendy 2030 na MŽP.

Sociolog a ředitel ústavu STEM, člen občanské iniciativy KoroNERV-20. V posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění. V minulosti mimo jiné řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu.