V listopadovém webináři, posledním z letošního cyklu, se budeme věnovat klimatu. Dozvíme se, jak se ke změnám klimatu staví Češi a budeme se bavit o tom, kde je prostor pro knihovny pomoci formovat veřejnou debatu.
Působí jako environmentální sociolog na Katedře environmentálních studií Masarykovy univerzity. Zabývá se postoji a chováním české společnosti k přírodě a životnímu prostředí. Na webináři představí výsledky reprezentativního výzkumu České klima 2021, který podrobně mapoval české veřejné mínění v oblasti změny klimatu.
"Vystudoval jsem přírodovědu, jako geomorfolog jsem strávil pár let v říčním bahně a baví mne propojování mojí přírodovědecké části s částí divadelní.
Spolupracuji s vědci v rámci komunikace jejich práce (workshopy, mentoring, popularizace, podcasty) a pár let jsem vedl v Brně produkci Science slamu (www.scienceslam.cz).
Ve svojí lektorské praxi pomáhám lidem, aby si lépe rozuměli - s kolegy, s rodinou, s posluchači na konferenci, sami se sebou. Rád se potkávám s principy Nenásilné komunikace (NVC) a aplikované improvizace.
Tvořím podcasty. Jeden o komunikaci, druhý o vědě a třetí o řešení změn klimatu."
Zástupkyně vedoucí Knihovny Pedagogické fakulty UK. Knihovna PedF UK letos oficiálně podpořila studentskou klimatickou stávku Fridays for Future. Monika Horáková nabídne spolu s Janet Wagner a Timem Schumannem pohled na to, jak se k otázkám změny klimatu staví knihovny v Berlíně. (německy, s tlumočením do češtiny)
Janet Wagner, Libraries4Future/Berlín
Od roku 2013 pracuje jako knihovnice ve Filologické knihovně Svobodné univerzity v Berlíně. Je koordinátorkou pro udržitelnost mezi univerzitou a knihovnami Svobodné univerzity. Spoluzakládala platformy Libraries4Future a Netzwerk Grüne Bibliothek.
„Buďme víc vidět. Když se spojíme, dobré skutky i komunikace knihoven budou efektivnější!“
Tim Schumann, Libraries4Future/Berlín
Od roku 2018 vede Knihovnu Heinricha Bölla v Berlíně (součást Městské knihovny Berlín – Pankow). Je spoluzakladatelem Libraries4Future. Působí také v platformě Netzwerk Grüne Bibliothek.
„Knihovny nejsou jen místa plná knih. Knihovny tvoří sociální infrastrukturu.“.
V srpnovém webináři se budeme věnovat krajině. Od Evropské úmluvy o krajině, jejíž principy se před 17 lety Česká republika zavázala naplňovat, ale dodnes pro to nevytvořila na národní úrovni patřičné nástroje, se dostaneme k roli místních aktivních lidí, osvícených starostů a důležitosti participace. Zamyslíme se společně nad tím, jak mohou knihovny podpořit ty, kdo chtějí s krajinou začít nakládat odpovědně, neboť si uvědomují, že svým počínáním v krajině rozhodují i o kvalitě života svých potomků a budoucích generací obecně.
Ing. Martina Pásková, PhD. je absolventkou Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze a postgraduálního studia na Přírodovědecké fakultě UK. V současnosti působí na Ministerstvu životního prostředí jako expertka v oblasti koordinace a podpory činnosti národních geoparků, jakožto nástroje interpretace a identifikace s dědictvím Země. Na Univerzitě Hradec Králové garantuje geografické předměty a přednáší na téma udržitelnost cestovního ruchu, teoretické základy cestovního ruchu, metodologie a ekologie. Její současné akademické působení směřuje do oblasti etno-ekologie a geo-antropologie, konkrétně se zabývá potenciálem tradičních znalostí místních a původních obyvatel o přírodě pro aplikaci principů udržitelného rozvoje.
Je členkou Komise pro životní prostředí při Akademii věd ČR, Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády ČR pro udržitelný rozvoj, České komise pro UNESCO a Společnosti vědeckých expertů cestovního ruchu. Předsedá Radě národních geoparků, zároveň je členkou Rady globálních geoparků UNESCO, Poradního výboru Sítě globálních geoparků a expertkou UNESCO pro hodnocení globálních geoparků UNESCO.
Mezi její zájmy, kromě přírody samotné, patří sport v přírodě, nezávislé cestování a poznávání života přírodě blízkých etnik.
Ing. Klára Salzmann, Ph.D. vystudovala krajinářskou architekturu na Corvinus University v Budapešti, absolvovala v roce 1982, PhD. titul získala v roce 2008 na SPU v Nitře. Celý život žije a pracuje v krajině, a s krajinou, která je jejím životním posláním, profesí, vášní i koníčkem.
Jako projektantka začala pracovat v URBIONU Banská Bystrica a na Útvaru hlavního architekta v Banské Bystrici. Několik let se věnovala výstavbě a provozu golfových hřišť v Čechách i na Slovensku. Později působila jako vedoucí katedry krajinářské architektury na České zemědělské univerzitě v Praze. V současnosti působí na FA ČVUT v Praze, v rámci oboru Krajinářská architektura vyučuje o plánování krajiny a kulturní krajině, vede Atelier Salzmann/Bečvářová. Pracuje jako autorizovaná krajinářská architektka, je členem představenstva České komory architektů.
Žije a pracuje v brdských lesích pod horou Třemšín, zabývá se plánováním krajiny za účasti veřejnosti. Vypracovala modelový krajinný plán pro město Spálené Poříčí, kterého podstatou je spolupráce s místní veřejností a srozumitelnost projektu. Je také autorkou projektu Obnova krajiny česko-německého pohraničí v rámci Evropského hlavního města kultury Plzeň 2015, který otevírá téma sudetské krajiny na příkladě modelové zaniklé vesnice Výškovice u Chodové Plané. V současnosti se věnuje také propagaci zelené infrastruktury v České republice, je vedoucí pracovní skupiny pro krajinu Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Ing. arch. Jaroslav Holler absolvoval fakultu architektury ČVUT v Praze, roční program na Escuela Técnica Superior de Arquitectura de Madrid a roční program na fakultě architektury Universidad Nacional Autónoma de México.
Dlouhodobě pracoval v Mexiku a v několika českých i zahraničních kancelářích.
Aktuálně působí jako vedoucí úseku veřejného prostoru a ateliéru krajiny a životního prostředí na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně.
Věnuje se přípravě územně plánovacích podkladů, městských koncepčních dokumentů i konkrétní projektů.
V květnovém webináři se budeme věnovat knihovnám jako budovám, jejich vybavení a provozu a tomu, jak může jít knihovna v těchto oblastech příkladem. Podíváme se na to, jaké možnosti se skrývají v zadávání veřejných zakázek a bude prostor sdílet zkušenosti a inspiraci.
Doporučujeme projít si (ideálně v týmu vaší knihovny) tento kontrolní seznam “Udržitelné budovy, vybavení a hospodaření.” vydaný IFLA a přeložený Michalem Hokynkem.
Eliška Pomyjová se zabývá přípravou stavebních záměrů a ověřováním možností využití participace pro tuto fázi jako členka multidisciplinárních týmů ČVUT UCEEB od roku 2019. Po absolvování FA ČVUT spolupracovala s CCEA MOBA převážně na organizaci architektonických soutěží a koncepčních úkolech od roku 2017. Zajímá ji, proč je fáze, ve které je nejsnazší cokoliv změnit, tak podceňovaná. Spolupracuje s iniciativou RethinkArchitecture.cz, která popularizuje udržitelné principy ve stavebnictví. Je knihovnickým entusiastou. S Městskou knihovnou v Praze spolupracuje na úkolech, které nemají jednoznačné zadání. Miluje hlavolamy a kočky.
Vystudoval zemědělství se zaměřením na ochranu přírody. Působí jako ekoporadce a informační pracovník Šmidingerovy knihovny ve Strakonicích, kde také organizuje environmentálně zaměřené akce a vydává elektronický měsíčník Kompost. Je autorem manuálu "Udržitelná praxe pro knihovny". Ve volném čase se věnuje praktické ochraně přírody v terénu.
V dubnovém semináři se dostáváme ke knihám, knižnímu trhu a jeho udržitelnosti, bibliodiverzitě, odolnosti (resilienci) a ke knihovnám jako institucím. Úvodní částí nás provedou Alice Koubová, Barbora Baronová a Markéta Hejkalová.
Odolnost (resilience) je pojem, který má původ v experimentální přírodovědě, nicméně v posledních desetiletích se uplatňuje ve všech společenskovědních oblastech i ve veřejném prostoru (psychická odolnost, společenská odolnost, odolnost institucí, měst či komunit, národní resilience, legislativní a ekonomická resilience). Důvodem jsou především bezprecedentní sociální a environmentální změny, doprovázené vysokou mírou nejistoty, rizika, komplexity a nutnosti rychle čelit novým krizovým situacím jinak než reaktivně a sebedestruktivně. Ve své přednášce Alice Koubová shrne hlavní principy teorie odolnosti, zmíní její uplatnění v České republice a otevře otázku role knihoven a dalších kulturních institucí v této oblasti.
Susan Hawthorne
„Bibliodiverzita je komplexní soběstačný systém vyprávění, psaní, vydávaní a jiné produkce ústní slovesnosti a literatury. Spisovatele a producenty lze přirovnat k obyvatelům ekosystému. Bibliodiverzita přispívá k prosperující, živé kultuře a ke zdravému ekosociálnímu systému. O bibliodiverzitě je užitečné uvažovat jako o perspektivě zdola. Kořeny kultury jsou stejně jako kořeny starých stromů v úrodné půdě velmi hluboké. V průběhu času vznikla bohatá vrstva vědění, a nemůže-li strom do této půdy zapustit kořeny, uhyne kvůli nedostatku živin. Strom však není na světě sám. Vzájemnými vztahy je provázán s množstvím organismů, rostlin a zvířat kolem sebe.“
Alice Koubová je vědeckou pracovnicí Filosofického ústavu AV ČR a proděkankou pro vědu a výzkum Divadelní fakulty AMU Praha. Odborně se zaměřuje na performativní a aplikovanou filosofii, na téma uměleckého výzkumu a etiku. Systematicky spolupracuje s kulturními institucemi (Národní divadlo, Festival Bazaar, Studio ALTA, TANTEHORSE, Divadelní ústav, SNG Bratislava), a to především formou přípravy a vedení veřejných diskuzí na politicko-umělecká témata, dramaturgie a poskytování zpětné vazby. Je koordinátorkou programu Strategie AV21 Odolná společnost ve 21. století, jenž podporuje rozvoj spolupráce mezi vědeckou komunitou a veřejným prostorem.
Barbora Baronová je literární dokumentaristka a nakladatelka, vystudovaná novinářka, mediální teoretička a doktorka v oboru Multimédia a design. Je autorkou několika knižních dokumentů, mimo jiné Slečny, Měj ráda sama sebe, Ženy o ženách nebo Lágr Barbora. Za publikaci Intimita získala ocenění Magnesia Litera. Literární dokumenty realizuje také v zahraničí – v Japonsku, Austrálii, JAR nebo ve Švýcarsku se věnovala především postavení žen v tamější společnosti. Nejčastěji spolupracuje s fotografkou Ditou Pepe. V roce 2012 založila nezávislé artové nakladatelství wo-men.
Markéta Hejkalová vystudovala finštinu a ruštinu, pracovala jako redaktorka a ve druhé polovině devadesátých let byla konzulkou a kulturní atašé na českém velvyslanectví ve Finsku. Dnes pracuje pro rodinné nakladatelství Hejkal, překládá do češtiny díla Miky Waltariho. Napsala romány Ženy a cizinci na konci tisíciletí, Vždycky jedna noc, Slepičí lásky, Kouzelník z Pekingu, Důkazy jejího života, Andělé dne a noci a Měj mě rád/a a monografii Fin Mika Waltari – Doba, život a knihy světoznámého spisovatele. Její prózy byly přeloženy do několika jazyků. Je zakladatelkou a ředitelkou Podzimního knižního veletrhu, který v Havlíčkově Brodě pořádá od roku 1991. Je aktivní členkou PEN klubu - mezinárodní organizace spisovatelů. Markéta vymýšlí, podniká a vytváří nové tradice a tvoří českou kulturu zdola.
V prvním webináři jsme se zaměřili na globální pohled, ve druhém se přesuneme na národní úroveň. Budeme se věnovat mimo jiné Strategii ČR 2030.
20. března byl Mezinárodní den štěstí, podíváme se na to tedy optikou kvality života (v souladu s Cílem 3: Zdraví a kvalitní život).
Co chceme a co máme? A jak to ovlivňuje pandemie?
Vystudovaný historik se zájmem o sociální a kulturní dějiny 19. a 20. století i budoucnost, vedoucí oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí ČR a tajemník Rady vlády pro udržitelný rozvoj.
Vystudovala veřejnou a sociální politiku na UK a od roku 2020 je garantkou sociální oblasti Strategického rámce ČR 2030 a Agendy 2030 na MŽP.
Sociolog a ředitel ústavu STEM, člen občanské iniciativy KoroNERV-20. V posledních deseti letech realizoval řadu výzkumů a sociologických studií, spojených zejména s kvalitou života, životním stylem a formováním veřejného mínění. V minulosti mimo jiné řídil Centrum pro výzkum veřejného mínění a tým sociálního a politického výzkumu v MEDIANu.
„COVID a klima nás přivedly na okraj srázu. Nemůžeme se už vrátit ke staré realitě nerovnosti, nespravedlnosti a dominance nad ekosystémem Země. Musíme se naopak dostat na bezpečnější a udržitelnější cestu. Stojí před námi komplexní politická i morální zkouška. Rozhodnutí přijatá dnes nastaví směr pro příští desetiletí. Na to máme společný plán: Agendu 2030 s Cíli udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu. Je nejvyšší čas změnit vztah lidí k přírodním systémům a také mezi sebou samými.“
Těmito slovy zakončil na sklonku loňského roku generální tajemník OSN představení své historicky první Zprávy o stavu planety. Hlavním sdělením bylo, že za budoucnost Země jsme odpovědní všichni a všichni se musíme podílet na řešení rostoucího množství problémů, které neberou ohled na hranice národních států a zasahují všechny části světa. Společným cílem musí být zajištění bezpečnější, spravedlivější, zdravější a stabilnější budoucnosti.
V prvním webináři cyklu Udržitelnost v knihovnách se zaměříme na svět jako celek. Čtyři lektoři nás provedou historií, současností i budoucností konceptu globálního udržitelného rozvoje z pohledu akademického, české diplomacie, studentského aktivismu i celosvětové organizace.
Mottem tohoto setkání bude: „neptej se, co může svět udělat pro nás, ale co my můžeme udělat pro svět“. Řeč bude nejen o stavu životního prostředí, ale i o významu sociálních otázek a důležitosti transformace ekonomických systémů.
Nečekají nás zatím konkrétní a praktické tipy, na ty dojde v průběhu roku také (nebo je můžete již nyní sdílet a diskutovat ve skupině na Facebooku), abychom však mohli jednat lokálně, budeme se nejdříve nad celou problematikou zamýšlet globálně.
OD JEDNOSMĚRNĚ ZAMĚŘENÉHO RŮSTU K VŠESTRANNÉMU ROZVOJI
Jeden z nejvýznamnějších představitelů české environmentální školy. Svou pedagogickou, publicistickou, organizační, politickou a diplomatickou činností ovlivnil několik generací environmentalistů.
Byl prvním českým ministrem životního prostředí a významně se podílel na nastavení právního systému ochrany životního prostředí v Česku. Účastnil se jako expert mnoha významných globálních konferencí o životním prostředí, mimo jiné např. Summitu Země v Riu (1992) i navazujícího summitu Rio+20 (nastavila proces přijetí Cílů udržitelného rozvoje, SDGs).
Byl předsedou Komise OSN pro udržitelný rozvoj (2000-2001) a Vědecké rady Evropské environmentální agentury (2002). Je autorem knížky Podmaněná planeta (2015), úvodu do studia antropocénu a udržitelnosti.
POMALÉ ZMĚNY PRO RYCHLÝ SVĚT OČIMA MLADÝCH LIDÍ
Barbora Kvasničková studuje udržitelnost na univerzitě v Utrechtu v Nizozemsku.
V letech 2019 a 2020 působila v programu “Mladí delegáti ČR v OSN”, kde zastupovala mladou generaci na Klimatickém summitu a na 3. výboru Valného shromáždění OSN v New Yorku.
Nyní se věnuje advokační činnosti při zapojování mladých lidí do národní klimatické politiky.
GLOBÁLNÍ AGENDA V PROMĚNÁCH ČASU Z POHLEDU ČESKÉ REPUBLIKY
Rodák z jihočeské Blatné, vystudoval geografii na přírodovědecké fakultě UK v Praze (1977) a následně působil v Geografickém ústavu ČSAV. Počátkem 90. let pracoval po boku Josefa Vavrouška na Federálním výboru pro životní prostředí.
Od roku 1994 působil v české diplomacii, mimo jiné v New Yorku při OSN, jako velvyslanec ve Švédsku a naposledy jako velvyslanec a stálý představitel ČR při OSN v Ženevě v letech 2015-2019. Od léta 2020 v důchodu.
ROLE OSN V TRANSFORMACI SVĚTA K UDRŽITELNOSTI
Vedoucí informační kanceláře Organizace spojených národů pro Českou republiku. Účastnil se misí v Africe a pracovních pobytů v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě. Působil také jako konzultant Světové banky.
Specializuje se na problematiku OSN, komunikace globálních rizik a megatrendů. Je autorem a spoluautorem publikací a článků týkajících se těchto oblastí a dlouhodobě se věnuje lektorské činnosti. Vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a University of Amsterdam v Nizozemsku.