Následující otázky a odpovědi vznikly na základě podnětů a odezvy od účastníků uplynulých Sjezdů.

Chtěl jsem jít na více přednášek zároveň…

Je zde volání po tom, aby se na sjezdu alespoň některé přednášky opakovaly. Při vícedenním sjezdu Šumperku jsme to tak poprvé zkusili, a přesto se tento povzdech vrací. Při plánování „kratšího“ sjezdu jsme však vůbec nenašli prostor, kdy přednášky opakovat, abychom zároveň zachovali jejich tématickou pestrost. Život je volba. Vlastně nás těší, když vás ze souběžných přednášek neláká jen jedna.

Dopolední program je méně pestrý…

Pokud po celý den běží čtyři a více souběžných přednáškových řad, sjezd upadá do určité roztříštěnosti. Záměrem COMu bylo vyzdvihnout jednu dopolední přednášku jako centrální, na které by byli téměř všichni a měli o čem povídat.

Chceme zajímavější témata, inteligentnější a interaktivnější přednášky…

Tento požadavek se dá vznést vždy. Můžeme Vás jen povzbudit, abyste zásobovali COM svými nápady a návrhy témat i řečníků. Například téma sjezdu v Kroměříži vzešlo z porady mládeže na jaře 2013. Rádi se necháme inspirovat dále. Přednášky a přednášející se snažíme vybírat, především s ohledem na hlavní téma Sjezdu. To je známo dříve, než se rozhoduje o náplni přednášek, a sice už na Sjezdu o rok dříve. V následujících dvou až třech měsících posílejte Vaše tipy!

Hudba a divadlo se kryje…

Sjezd je svým programovým zaměřením do značné míry vzdělávací akcí. Můžeme diskutovat o tom, jestli je to tak dobře, jestli místo něj raději nechceme festival hudební či divadelní. Sjezd by tím však možná ztratil své specifikum uprostřed moře jiných akcí. Proto hudba, divadlo, sporty apod. zůstávají stále spíš doprovodným programem pro večerní uvolnění, těžko je naplánovat tak, aby se ani trochu nekryly.

Úvodní večer byl slabý…

Problém s úvodním večerem je ten, že lidé kontinuálně přijíždějí. Je otázkou, jaký program je v takovou roztříštěnou chvíli smysluplný. Promítání fotek z kurzů apod. je pouze výplní před programem, než se shromáždí větší počet účastníků. Program typu „mládež sobě“ se nám líbí, ovšem ne tak, abychom ho opakovali každý rok. Hledáme, jak s úvodním večerem naložit, ne vždy se to podaří.

Aby pobožnosti nebyly jen tím, čím být musejí, ale mohly nabídnout i něco navíc…

Je vědomým rozhodnutím současného COMu, aby pobožnosti byly právě tím, čím být mají a ne něčím jiným. Aby byly ztišením, prostorem zbožnosti, a ne kabaretem či show.

Pryč s bigbítem, chceme Moravetze! / Moravetze už ne! Ať žije bigbít!...

Oba tyto protikladné hlasy znějí z anket velmi přesvědčeně. Hudba při bohoslužbách je věcí estetického vkusu i názoru, co je liturgicky přiměřené. Zřejmě nikdy se nepodaří vyhovět všem. COM se rozhodl varianty nekombinovat, ale střídat. A sice nejen zmíněné dvě varianty, ale i další, protože náš církevní kantor ani lidé kolem bigbítového kursu nemají v církvi na hudbu monopol. Chceme hledat i další způsoby, jak hudebně bohoslužby doprovázet. Jednou možná padne rozhodnutí vrátit se k varhanám a Evangelickým zpěvníkům. (Zajisté se pak ovšem objeví názor, jestli to na takové akci, jako je Sjezd, není škoda.)

Panuje shoda, že hudební doprovod má služebnou roli. Má být liturgií, projevem zbožnosti a ne koncertem či exhibicí. Což není snadné vybalancovat, má-li hudba být kvalitní, autentická, má-li vtáhnout lidi. Žádný interpret není ušetřen pokušení udělat z toho koncert.

Potlesk při bohoslužbách…

Někomu přijde nevhodný, pro jiného je vyjádřením radosti a vděčnosti a nenachází jiný způsob. Nechceme v tomto něco zakazovat či přikazovat.

Vysluhovat by měli především faráři a teologové…

Naše církev nezná důvod, proč by kalich či chléb měl být přijímán předně z rukou faráře. Vážnost ani radost svátosti nevisí na váženosti toho, kdo nám chléb či kalich podává, ale na Kristově milosrdenství, které je nám tím rozdíleno. Při Večeři Páně jsme všichni, faráři i laici, na prvním místě ti, kdo přijímají a jsou obdarováni. Tato rovnost je naznačena právě i tím, že s roznášením chleba a kalicha pomáhají laici.

Sjezd je drahý…

Ano i ne. Takto velkou akci už nejde dělat po evangelicku „na koleni“. Cenu určují pronájmy prostor, cestovné. I tak na Sjezdu pracuje mnoho lidí dobrovolnicky. Určitou možností je zeštíhlení nabídky přednášek a aktivit, jak už k němu drobně dochází, zázračný cenový převrat však nezpůsobí. Sjezd je závislý na dotacích a grantech z různých zdrojů.

Ubytování a jídlo jsou drahé…

Člověk by si myslel, že školy a jídelny se budou prát o to, aby si přivydělaly přijetím účastníků sjezdu. Opak je pravdou. Vyjednávací pozice vůči školám a jídelnám je nevýhodná, protože ony na zisku od nás nejsou závislé. My jsme naopak závislí na jejich ochotě fungovat, vařit a ubytovávat o víkendu. Proto si nemůžeme příliš diktovat podmínky.

Kuřáci a pijani v blízkosti PUBu a kulturního domu…

Tyto jevy na Sjezdu nás netěší. Je však otázkou, jestli odháněním „kuřáků a pijanů“ neřešíme problém pouze opticky (a tudíž pokrytecky), a jestli je tím naopak nepošleme do hospod a barů, což nechceme. Další otázka je, jestli radikální „Ne!“ vůči těmto projevům na Sjezdu neznamená i radikální „Ne!“ vůči těm, pro které je tabák a alkohol součástí života, ať se nám to líbí nebo ne. (Řeč je samozřejmě pouze o zletilých.)

Proměna hříšníka může být důsledkem toho, že je přijat. Ne podmínkou.

Jsem nevěřící, můžu přijet?

Ano, můžeš. Na setkání nikdo nebude prověřovat, jestli jsi věřící nebo ne. Sjezd je otevřená akce, jsi srdečně vítán/a.

Jedu s nevěřícím kamarádem, na co s ním jít?

Záleží na tom, co kamaráda zajímá. Zeptej se ho a vyberte si podle anotace v programu nebo v průvodci.

Nejsem evangelík, ale chci na sjezd. můžu?

Určitě. Možná tu potkáš kamaráda ze své církve :)

Kde se na sjezdu spí?

Ve spacáku. A to buď v tělocvičně, ve třídách a na internátě. Více se dočteš v sekci Ubytování.

Jak se mám přihlásit?

Přihlas se na internetové adrese https://prihlasky.srcce.cz/akce/221-open-space

Odpovědi zde mě neuspokojují a stále nesouhlasím. Co s tím mám dělat?

Každé dva roky se opakuje volba do COMu. Práce v COMu otevírá možnosti leccos změnit. Jestli myslíte, že Sjezdu a práci s mládeží máte co dát, pojďte do toho!