Prevence

Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34 A. 

Podle normy ČSN EN 14604 Vyhláška č. 23/2008   Sb. § 14 ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb  V § 15 odstavec 5 

zákon 133/1985 a vyhláška 246/2001 

návod výrobce, zákon 133/1985 a vyhláška 246/2001, další předpisy 

 


Mám povinnosti dle zákona o požární ochranněANO  

Co musím dodržovat podle zákona o Požární ochraně jako fyzická osoba (člověk)  

 

Zákon 133/ 1985  

§ 17 

Základní povinnosti fyzických osob 

(1) Fyzická osoba je povinna 

a) počínat si tak, aby nedocházelo ke vzniku požáru, zejména při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů a komínů, při skladování a používání hořlavých nebo požárně nebezpečných látek, manipulaci s nimi nebo s otevřeným ohněm či jiným zdrojem zapálení, 

b) zajistit přístup k rozvodným zařízením elektrické energie a k uzávěrům plynu, vody a topení, 

c) plnit příkazy a dodržovat zákazy týkající se požární ochrany na označených místech, 

d) obstarat požárně bezpečnostní zařízení a věcné prostředky požární ochrany v rozsahu stanoveném zákonem, 

e) zajistit přístup k požárně bezpečnostním zařízením a věcným prostředkům požární ochrany za účelem jejich včasného použití a dále udržovat tato zařízení a věcné prostředky v provozuschopném stavu; uvedené povinnosti se vztahují na osoby, které mají uvedená zařízení a věcné prostředky ve vlastnictví či užívání, 

f) vytvářet v prostorách ve svém vlastnictví nebo užívání podmínky pro rychlé zdolání požáru a pro záchranné práce, 

g) umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení potřebných úkonů při zjišťování příčiny vzniku požáru a v odůvodněných případech mu bezúplatně poskytnout výrobky nebo vzorky k provedení požárně technické expertizy ke zjištění příčiny vzniku požáru, 

h) oznamovat bez odkladu územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru každý požár vzniklý při činnostech, které vykonává, nebo v prostorách, které vlastní nebo užívá, 

i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. 

 

(2) Ten, kdo je povinen vykonávat dohled nad osobami, které nemohou posoudit následky svého jednání, je povinen podle zvláštních zákonů dbát, aby tyto osoby svým jednáním nezpůsobily požár. 

(3) Fyzická osoba nesmí 

a) vědomě bezdůvodně přivolat jednotku požární ochrany nebo zneužít tísňovou komunikaci, 

b) provádět práce, které mohou vést ke vzniku požáru, pokud nemá odbornou způsobilost požadovanou pro výkon takových prací zvláštními právními předpisy,1l) 

c) poškozovat, zneužívat nebo jiným způsobem znemožňovat použití hasicích přístrojů nebo jiných věcných prostředků požární ochrany a požárně bezpečnostních zařízení, 

d) omezit nebo znemožnit použití označených nástupních ploch pro požární techniku, 

e) používat barevné označení vozidel, lodí a letadel jednotek požární ochrany, 

f) provádět vypalování porostů. 

 

(4) Fyzická osoba je povinna umožnit výkon státního požárního dozoru podle § 35 a ve stanovené lhůtě splnit opatření uložená orgánem státního požárního dozoru. 

(5) Prováděcí právní předpis stanoví některé podmínky požární bezpečnosti podle odstavce 1 písm. a). 

Vyhláška 246 / 2001 

NĚKTERÉ PODMÍNKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI U FYZICKÝCH OSOB 

[K § 17 odst. 5 zákona] 

§ 42 

Tepelné spotřebiče 

(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů. 

(2) V případech uvedených v odstavci 1 nebo není-li bezpečná vzdálenost spotřebiče od povrchů stavební konstrukce, podlahové krytiny a zařizovacích předmětů z hořlavých hmot doložena zkouškou nebo předepsána technickou dokumentací, stanoví se bezpečné vzdálenosti podle normativních požadavků.34) 

(3) Při používání tepelných spotřebičů se nevychladlý popel ukládá do nehořlavých uzavíratelných nádob. 

§ 43 

Komíny a kouřovody 

(1) Komíny a kouřovody se udržují v takovém stavebně technickém stavu, aby byla zajištěna požární bezpečnost při provozu připojených tepelných spotřebičů. Čištění a kontrola komínů se zabezpečuje ve lhůtách a způsobem stanoveným zvláštním právním předpisem.35) 

(2) V případě skladování hořlavých látek v půdních prostorách se za bezpečné považuje jejich umístění ve vzdálenosti nejméně 1 m od vnějšího povrchu komínového tělesa. 

§ 44 

Hořlavé nebo požárně nebezpečné látky 

(1) Pevná paliva se ukládají odděleně od jiných druhů paliv nebo hořlavých anebo hoření podporujících látek. 

(2) Při skladování látek majících sklon k samovznícení se podle druhu a způsobu umístění sleduje, zda nedochází k procesu samovznícení. 

(3) Ke skladování nebo ukládání hořlavých kapalin se používají pouze obaly, nádrže nebo kontejnery k tomuto účelu určené. Hořlavé kapaliny, hořlavé a hoření podporující plyny se skladují pouze v prostorách, které jsou k tomuto účelu určeny.5) 

(4) Hořlavé kapaliny nelze ukládat ve společných a ve sklepních prostorách bytových domů36) nebo ubytovacích zařízení s výjimkou hořlavých kapalin potřebných k vytápění těchto objektů v maximálním množství 40 litrů v nerozbitných přenosných obalech pro jeden tepelný spotřebič. 

(5) V jednotlivých a řadových garážích lze ukládat nejvýše 40 litrů pohonných hmot pro osobní automobily a 80 litrů pohonných hmot pro nákladní automobily v nerozbitných přenosných obalech a nejvýše 20 litrů olejů na jedno stání. V hromadných garážích se pohonné hmoty ani oleje neukládají, s výjimkou provozních náplní a záložního paliva, které jsou součástí vozidel. 

(6) Nádoby s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny (např. lahve, sudy, kontejnery, nádrže) se umísťují na snadno přístupných a dostatečně větraných a proti nežádoucím vlivům chráněných místech. Tyto nádoby nelze nikdy ukládat v prostorách pod úrovní okolního terénu, ve světlících, v garážích, kotelnách, místnostech určených ke spaní, ve společných prostorách bytových domů36) a ubytovacích zařízení. 


Musím mít v rodinném domě Hasicí přístroj? ANO

Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34 A. 

Musím mít v rodinném domě Detektor kouře?  - ANO    

Podle normy ČSN EN 14604 Vyhláška č. 23/2008   Sb. § 14 ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb  V § 15 odstavec 5 

Povinnost mít v rodinném domě Hasicí přístroj - ANO 

Povinnost mít v rodinném domě zařízením autonomní detekce a signalizace - ANO 

 

23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., stanoví povinnost instalovat ve všech rodinných domech povolených a schválených po 1.7.2008 povinně alespoň jeden přenosný hasicí přístroj s minimální hasicí schopností 34 A. 

Vyhláška č. 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb 

§ 13 

Vybavení stavby hasicími přístroji 

(1) Počet přenosných hasicích přístrojů stanoví příloha č. 4. 

(2) Při umístění pojízdného hasicího přístroje na únikové cestě musí být zachována započitatelná šířka únikové cesty podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 části 2. Při výběru jeho stanoviště musí být přihlédnuto k zajištění dostatečného manipulačního prostoru. 

§ 14 

Vybavení stavby požárně bezpečnostním zařízením 

(1) Stavba se vybaví požárně bezpečnostním zařízením5) v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 2. 

(2) Stavba uvedená v § 15 až 18 a 28 musí být vybavena zařízením autonomní detekce a signalizace uvedeným v příloze č. 5. 

§ 15 

Rodinný dům a stavba pro rodinnou rekreaci 

(1) Při navrhování rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci7) se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 3, pokud není dále stanoveno jinak. 

(2) Není-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, je jednotlivá garáž nebo přístřešek pro osobní, dodávková nebo jednostopá vozidla součástí tohoto požárního úseku. 

(3) Je-li plocha požárního úseku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci větší než 600 m2, musí být stanovena délka únikové cesty podle § 10. 

(4) U rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci s konstrukčním systémem hořlavým musí nosná, popřípadě požárně dělicí stavební konstrukce odpovídat stupni požární bezpečnosti stanovenému podle § 4. 

(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. 

ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb  V § 15 odstavec 5 zní: 

„(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.“. 

§ 21 

Stavba garáže 

(1) Při navrhování stavby garáže se postupuje podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 1 bodu 2, pokud není dále stanoveno jinak. 

(2) Garáž, která slouží i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, musí být vybavena detektory úniku plynu a účinným větráním v souladu s českou technickou normou uvedenou v příloze č. 1 části 1 bodu 2 a části 17. Požadavek uvedený ve větě první platí i pro příjezdový a výjezdový prostor hromadné garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva, pokud je tento prostor delší než 30 m a je obestaven stavebními konstrukcemi alespoň ze tří stran. Posouzení garáže sloužící i pro parkování vozidel s pohonem na plynná paliva a jejího vybavení elektrickým zařízením z hlediska rizika vzniku výbušné atmosféry musí být provedeno v souladu s českými technickými normami uvedenými v příloze č. 1 části 16 bodech 2 až 4. 

(3) Jednotlivá místa určená v garáži pro stání motorových vozidel sloužících pro přepravu hořlavých kapalin a hořlavých plynů musí být oddělena požárně dělicí konstrukcí s požární odolností nejméně 30 minut. Tato místa musí být upravena tak, aby bylo zabráněno roztékání hořlavých kapalin z těchto stání. 

(4) Požární úsek garáže se zakladačovým systémem, který nesplňuje podmínky pro rychlý a účinný zásah jednotky požární ochrany, musí být vybaven stabilním hasicím zařízením alespoň s jednoduchým zásobováním vodou podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 12. 

(5) Požární úsek hromadné podzemní garáže určené pro veřejnost musí být vybaven domácím rozhlasem s nuceným poslechem. 

 

Příloha č. 4 vyhlášky č. 23/2008 Sb. 

Určení počtu přenosných hasicích přístrojů 

Nelze-li počet a typ přenosných hasicích přístrojů s požadovanou hasicí schopností určit podle zvláštního právního předpisu nebo české technické normy, stanoví se podle vztahu: 

nHJ = 6 • nr 

kde 

nHJ je počet hasicích jednotek hasicích přístrojů 

nr je počet hasicích přístrojů určený podle českých technických norem uvedených v příloze č. 1 část 1 bod 1, 2 a 9. 

Pro přenosné hasicí přístroje, certifikované podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 2, které mají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí: 

Z rovnice se vypočte nHJ. 

1. Pro daný požární úsek se vybere vhodný druh přenosného hasicího přístroje a pro předpokládanou třídu požáru podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 část 15 bod 3 se z typového štítku určí hasicí schopnost přístroje. 

2. Z tabulky č. 1 se pro danou hasicí schopnost vybraného hasicího přístroje určí velikost hasicí jednotky hasicího přístroje HJ1. 

3. Hodnota nHJ se podělí hodnotou HJ1 a tím se získá příslušný počet přenosných hasicích přístrojů daného druhu. Výsledek se vždy zaokrouhlí nahoru na celá čísla. Součin počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 musí být větší nebo roven hodnotě nHJ. 

4. Je-li zvoleno více druhů přenosných hasicích přístrojů, součiny počtu hasicích přístrojů jednoho druhu s jemu odpovídající hasicí jednotkou HJ1 se sčítají. Součet musí být větší nebo roven hodnotě nHJ. 

Tabulka č. 1 

Hasicí jednotky
hasicích přístrojů HJ1 

Hasicí schopnost hasicích přístrojů pro třídy požárů A a B 


Pro přenosné hasicí přístroje, schválené podle české technické normy ČSN 38 9100 Ruční hasicí přístroje, které nemají na typovém štítku uvedenou hasicí schopnost, platí převodní tabulka č. 2 na hasicí jednotky HJ2. Počet HJ2 se musí v daném požárním úseku rovnat počtu HJ1. 

Tabulka č. 2 

Hasicí jednotky
hasicích přístrojů HJ2 

Hasicí přístroje schválené podle ČSN 38 9100 


 


Použité zkratky: 

hasicí přístroj CO2 

 

PG 

práškový hasicí přístroj s práškem ABC nebo odpovídající CSN 38 9100 

 

práškový hasicí přístroj s práškem BC 

 

vodní hasicí přístroj 

 

Pě 

pěnový hasicí přístroj 

 

halonový hasicí přístroj 


Vybrané druhy staveb se vybavují hasicími přístroji následovně: 

Prodejní stánek, který je stavbou podle zvláštního právního předpisu4), musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem vodním nebo pěnovým s hasicí schopností nejméně 13A nebo přenosným hasicím přístrojem práškovým s hasicí schopností nejméně 21A. 

Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34A. 

Ve stavbách bytových domů musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto: 

a) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie, 

b) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu, 

c) jeden přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy u požárních úseků určených pro skladování, je-li jejich půdorysná plocha větší než 20 m2, 

d) další přenosný hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy všech podlaží domu, přičemž se do této plochy nezapočítávají plochy bytů. 

Ve stavbách ubytovacích zařízení musí být instalovány přenosné hasicí přístroje v množství a druzích takto: 

a) v požárních úsecích určených pro ubytování jeden přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 21A na každých započatých 12 ubytovaných osob, při vzájemné vzdálenosti přenosných hasicích přístrojů menší než 25 m, avšak vždy jeden na podlaží, obdobné platí i pro požární úseky určené pro ubytování ve stavbách jiného účelu, 

b) v požárních úsecích určených pro skladování a v provozech souvisejících s ubytováním o půdorysné ploše nad 20 m2 jeden hasicí přístroj vodní nebo pěnový s hasicí schopností 13A nebo práškový přenosný hasicí přístroj s hasicí schopností 34A na každých započatých 100 m2 půdorysné plochy, 

c) jeden přenosný hasicí přístroj práškový s hasicí schopností 21A určený pro hlavní domovní rozvaděč elektrické energie, 

d) jeden přenosný hasicí přístroj CO2 s hasicí schopností 55B určený pro strojovnu výtahu, 

Ve stavbách garáží musí být instalovány tyto přenosné hasicí přístroje: 

a) v jednotlivých garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání), 

b) v řadových garážích jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B pro každý samostatně oddělený prostor (stání), 

c) v hromadných a v řadových garážích (ve společném prostoru pro více stání) jeden přenosný hasicí přístroj pěnový nebo práškový s hasicí schopností 183 B na prvních započatých 10 stání a další stejný přenosný hasicí přístroj na každých započatých 20 stání v jedné výškové úrovni (podlaží). 

Při zachování úrovně požární bezpečnosti, která bude prokázána v požárně bezpečnostním řešení nebo v jiné dokumentaci podle zvláštního právního předpisu4), nemusí být použito postupu podle této přílohy. 

  
Třídy požáru  

Podle druhu hořlavé látky  

•třída požáru A – pevné látky organického původu (např. dřevo, papír, sláma, uhlí, guma, textil, plasty apod.) 

•třída požáru B – kapaliny nebo látky přecházející do kapalného stavu (např. benzín, olej, barvy, alkohol, vosk apod.) 

•třída požáru C – plyny (např. metan, propan, acetylén, vodík) 

•třída požáru D – lehké alkalické kovy (např. hliník, hořčík, draslík, sodík) 

•třída požáru F – jedlé oleje a tuky (rostlinné nebo živočišné tuky ve fritézách a ostatních kuchyňských přístrojích a zařízeních) 

  

Příloha č. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb. 

Autonomní detekce a signalizace 

Zařízením autonomní detekce a signalizace se rozumí 

a) autonomní hlásič kouře podle české technické normy ČSN EN 14604, nebo 

b) hlásič požáru podle české technické normy řady ČSN EN 54 "Elektrická požární signalizace" a to například část 5, část 7 a část 10; tyto hlásiče jsou použity například v lince elektrických zabezpečovacích systémů v souladu s českými technickými normami řady ČSN EN 50131 "Poplachové systémy - Elektrické zabezpečovací systémy". 

Vyhláška č. 23/2008 Sb. Vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb 

 

(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru. 

ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb  V § 15 odstavec 5 zní: 

„(5) Rodinný dům musí být vybaven zařízením autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být tímto zařízením vybaven každý byt. Zařízení autonomní detekce a signalizace musí být umístěno v části vedoucí k východu z bytu, a jedná-li se o byt s podlahovou plochou větší než 150 m2, mezonetový nebo vícepodlažní byt, musí být v jiné vhodné části bytu umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace. U rodinného domu s více byty musí být umístěno další zařízení autonomní detekce a signalizace také v nejvyšším místě společné chodby nebo prostoru.“. 

 

hasicí schopností nejméně 34 A

Třídy požáru

Rodinný dům musí být vybaven alespoň jedním přenosným hasicím přístrojem s hasicí schopností nejméně 34 A

Třídy požáru 

 

Podle druhu hořlavé látky  

•třída požáru A – pevné látky organického původu (např. dřevo, papír, sláma, uhlí, guma, textil, plasty apod.) 

•třída požáru B – kapaliny nebo látky přecházející do kapalného stavu (např. benzín, olej, barvy, alkohol, vosk apod.) 

•třída požáru C – plyny (např. metan, propan, acetylén, vodík) 

•třída požáru D – lehké alkalické kovy (např. hliník, hořčík, draslík, sodík) 

•třída požáru F – jedlé oleje a tuky (rostlinné nebo živočišné tuky ve fritézách a ostatních kuchyňských přístrojích a zařízeních) 


Musím provádět kontrolu kotlů – ANO  

návod výrobce, zákon 133/1985 a vyhláška 246/2001, další předpisy 

Povinnost provádět kontroly kotlů, plynových zařízení, komínů – ANO 

 

Kotle a plynová zařízení:  

V zásadě jde o to, že:  podle zákona 133 / 1985 , musíte :  

i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností. 

, který toto určuje s odkazem na další níže uvedené  

Přestože : 

Nařízení vlády č. 191/2022 Sb. 

Nařízení vlády o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti 

§ 19 

Požadavky na provoz zařízení 

(1) Způsobilost provozovaného vyhrazeného plynového zařízení k dalšímu bezpečnému provozu se ověřuje a prokazuje kontrolou a provozní revizí, které jsou vykonávány v rozsahu stanoveném tímto nařízením. Kontrola vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát ročně. Provozní revize vyhrazeného plynového zařízení se provádí nejméně jedenkrát za 3 roky. Pro plynárenská zařízení držitelů licence na přepravu plynu nebo distribuci plynu podle jiného právního předpisu platí lhůty uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení s výjimkou případů, na něž se vztahuje § 21 odst. 2 zákona. 

(2) Povinnost provádění kontrol a provozních revizí se nevztahuje na vyhrazené plynové zařízení, které je v užívání uživatelů bytů a vlastníků bytů a rodinných domů. 

 

Cituji: https://vytapeni.tzb-info.cz/vytapime-plynem/16088-povinnosti-vlastnika-plynoveho-zarizeni-cast-1 

 

1. Přehled povinností vlastníka plynového zařízení 

U plynového zařízení se provádí, podle platných předpisů a podle subjektu provozovatele (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba), v průběhu provozu následující úkony: 

Kontroly 1x ročně podle vyhl. č. 85/1978 Sb. - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba) 

Revize 1x za 3 roky podle vyhl. č. 85/1978 Sb. a ČSN 38 6405 - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba) 

Servis ve lhůtách stanovených výrobcem spotřebiče v Návodu pro instalaci a užívání - (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba) 

Úkony podle čl. 7.2 TPG 704 01 stanovené v Pokynech pro provoz, kontroly a revize - (podnikající fyzická osoba a právnická osoba) 

Úkony stanovené v návodu pro instalaci a užívání plynového spotřebiče dodané s výrobkem podle NV č. 22/2003 Sb. - (občan, podnikající fyzická osoba a právnická osoba) 

 

Návod pro instalaci a užívání spotřebiče 

Pro provoz spotřebiče platí Návod pro instalaci a užívání spotřebiče, který výrobce dodává společně s výrobkem. Dodržení podmínek výrobců spotřebičů, uvedených v Návodu pro instalaci a užívání spotřebiče je na základě platných předpisů jedním z nejdůležitějších aspektů na zajištění bezpečného provozu. 

2. Základní doklady dokumentující bezpečný a spolehlivý provoz plynového zařízení 

Doklady o prováděných revizích plynového zařízení podle vyhl. č. 85/1978 Sb. 

Doklady o kontrolách komínů (spalinových cest) před připojením spotřebiče a za provozu spotřebiče ve stanovených termínech podle vyhl. 111/1981 Sb. (do 31. 12. 2010), resp. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. (od 1. 1. 2011 do 31.12.2015). Zákon č. 320/2015 Sb., o hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů (zákon o hasičském záchranném sboru) – účinnost od 1.1.2016 a Vyhláška č. 34/2016 o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty – účinnost od 22.1.2016 

Pasportizace komínových průduchů podle ČSN 73 4201. 

Doklady o montáži a opravách plynového zařízení oprávněnou firmou a pracovníkem s odbornou způsobilostí podle vyhl. č. 21/1979 Sb. 

Doklady o provádění pravidelného servisu a čištění spotřebiče podle Návodu výrobce. 

Revize na plynovém zařízení je povinen zajišťovat vlastník, resp. provozovatel zařízení s tím, že povinnost provádění revizí se vztahuje pouze na právnické a fyzické podnikající osoby. 

Obecně platí, že povinnost zajištění výše uvedených dokladů 1 až 5 je plně na odpovědnosti vlastníka zařízení, pokud není např. nájemní smlouvou, stanoveno jinak. 

Provoz odběrného plynového zařízení se obecně řídí souborem předpisů pod bodem A) a B) – (viz. dále) pro provoz vyhrazených technických zařízení, v daném případě plynových. 

V této souvislosti je třeba poukázat na ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 62 odst. 2 písm. f), které ukládá zákazníkovi (tj. subjektu, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem) následující povinnost: „Udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“ 

Z uvedeného lze dovodit, že v těch případech (zejména v případě bodu 5, tj. provádění pravidelného servisu zařízení), kdy je nájemní smlouvou vlastníkem upravena povinnost, resp. kdy si vlastník vymíní zajišťování příslušných stanovených úkonů ve vlastní režii, pak se uvedená povinnost § 62 odst. 2 písm. f) na nájemníka nevztahuje a povinnosti zabezpečuje vlastník zařízení, v opačném případě má tuto povinnost ve smyslu výše uvedených předpisů subjekt, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem, což zpravidla bývá nájemník. 

Důležité je pak v těchto případech, aby subjekt, který je smluvně vázán s dodavatelem plynu a má odběrné místo s plynoměrem (zákazník dodavatele plynu), respektive v tomto případě nájemník, obdržel od nájemce i příslušné podklady související s provozem technického zařízení, které je předmětem nájmu, tj. zejména Návod k obsluze zařízení. 

Povinnost provádění provozních revizí a kontrol ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, se vztahuje pouze na právnické osoby a podnikající fyzické osoby. 

Fyzické osoby jsou povinny postupovat podle § 62 odst. 2 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb.:
„Zákazník je povinen udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit.“ 

Způsob udržování odběrného plynového zařízení (OPZ) závisí na právním postavení zákazníka – pokud je zákazník právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou, je povinen v rámci udržování OPZ v bezpečném stavu provádět provozní kontroly a revize ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. 

  

A. Předpisy k zajištění bezpečnosti plynových zařízení 

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů 

vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů 

vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů 

Provozovatelem se zde označuje podnikající fyzická nebo právnická osoba (na rozdíl od termínu „uživatel“, používaným pro fyzické osoby neboli občany). 

B. Předpisy upravující vztahy mezi zákazníkem a dodavatelem plynu 

zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů 

Východiskem pro zjištění osoby „provozovatele“ plynového zařízení je tedy kontext, v němž je používán. 

Jako příklad může posloužit následující ustanovení energetického zákona:
§ 62 Zákazník
(2) Zákazník je povinen
f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu odstranit … 

Uvedený zákon definuje tuto povinnost v rámci uceleného souboru práv a povinností ve smluvním vztahu dodavatel plynu – zákazník, a to bez ohledu na právní postavení zákazníka. Rozhodujícím pro určení, jakým způsobem má být daná povinnost plněna, závisí na právním postavení zákazníka. 

Pokud bude zákazníkem fyzická osoba (uživatel ve smyslu předpisů skupiny B), bude volba způsobu na ní, jak zajistit splnění uložené povinnosti. 

V daném případě se musí při zajištění bezpečnosti provozu plynového zařízení řídit Návodem výrobce, dodaným se spotřebičem, tj. zejména v otázkách obsluhy spotřebiče a ve lhůtách pro zajištění servisu a čištění spotřebiče. Může samozřejmě využít i institut provedení revize plynového zařízení, který musí zajišťovat fyzické podnikající a právnické osoby, který však v daném případě od občanů nelze vyžadovat. 

V případě, že nebude fyzická osoba - občan schopna doložit naplnění podmínek podle § 62 odst.2 písm. f), tj. udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, může v případě nějaké mimořádné události, např. otravy spalinami, provoz plynového zařízení naplňovat znaky obecného ohrožení, za který nese odpovědnost fyzická osoba - občan. 

Pokud bude zákazníkem podnikající fyzická nebo právnická osoba, bude muset v rámci plnění povinností § 62 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. dodržovat i požadavky předpisů ve skupině A, tzn. zajišťovat provozní revize a kontroly ve smyslu vyhlášky č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení. 

  

Pohled na povinnosti s ohledem na provoz plynového zařízení 

Z hlediska provozu odběrného plynového zařízení platí: 

1. Podle předpisu TPG 704 01:2013 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách následující ustanovení: 

7.1 Vlastník (res. provozovatel) a uživatel připojeného OPZ je povinen jej udržovat ve stavu, který odpovídá právním předpisům na úseku bezpečnosti práce, příslušným technickým normám a technickým pravidlům.
8.1.7. Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání dle Přílohy 13. 

2. Podle předpisu ČSN EN 1775 ed. 2:2009 Zásobování plynem – Plynovody v budovách – Nejvyšší provozní přetlak ≤ 5 bar – Provozní požadavky platí následující ustanovení: 

8.1.1. Počínaje uvedením celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku do provozu má být ustanovena osoba odpovědná ze jeho provoz.
Tato osoba bude dále nazývána „osobou odpovědnou za provoz“. Za provoz celého plynovodu nebo jakéhokoliv jeho úseku má být v každém okamžiku odpovědná pouze jedna osoba. Poznámka: Provozovatel distribuční sítě může být odpovědný za přípojku a plynoměr nebo regulátor, odběratel nebo vlastník nemovitosti za domovní plynovod. 

Základním předpisem pro plynové spotřebiče je Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv.
§ 1 odst. 5 písm. a):
Pro účely tohoto nařízení jsou spotřebiče považovány za běžně používané, pokud jsou správně instalovány a pravidelně udržovány podle návodu k použití, §2 odst. 2:
Spotřebič a vybavení musí vyhovovat technickým požadavkům podle přílohy č. 1 k tomuto nařízení, které se na ně vztahují (dále jen "základní požadavky"). 

V „Příloze 1“ tohoto předpisu jsou pak stanoveny povinnosti vyplývající ze základních požadavků na spotřebiče plynných paliv v části 1 takto:
1. VŠEOBECNÉ PODMÍNKY
1.1 Spotřebiče musí být konstruovány a vyráběny tak, aby fungovaly bezpečně a neohrožovaly osoby, domácí a hospodářská zvířata nebo majetek při běžném užívání, jak je definováno v §1, odst. 5 tohoto nařízení. 

1.2 Všechny spotřebiče, při uvedení na trh, musí 

být vybaveny technickými návody určenými pro pracovníka provádějícího instalaci, 

být vybaveny návodem k použití a údržbě určeným pro uživatele, 

1.2.2 Návod k použití a údržbě, který je určen pro uživatele, musí obsahovat všechny informace požadované pro bezpečné používání a musí zejména upozorňovat uživatele na jakákoliv omezení při používání. 

Zásadním z hlediska zajištění bezpečnosti a spolehlivosti je požadavek uvedený v ustanovení bodu 1.2.2, který požaduje v části určené pro uživatele uvedení veškerých informací pro bezpečné používání spotřebiče a uvedení veškerých upozornění pro uživatele z hlediska jakýchkoliv omezení při používání. 

Návod k instalaci a užívání má charakter závazného předpisu pro veškeré subjekty, které budou instalací a provozem spotřebiče dotčeny. Tento požadavek je logický ve vztahu k legislativě o odpovědnosti výrobce za výrobek, neboť pokud nebudou v řetězci instalace a užívání výrobku dodrženy veškeré požadavky, stanovené výrobcem, není možné dovozovat odpovědnost výrobce z titulu takto instalovaných a provozovaných spotřebičů. 

Závaznost návodů výrobců vyplývá z následujícího schématu závazných a nezávazných předpisů a dokumentů 

 
POZNÁMKA :  Vyhláška č. 23/2008 Sb. - činí v ní uvedené normy závazné  

 

Nezávaznost ovšem neznamená, že norma či pravidlo nemají být respektovány (dodrženy) nebo že jsou neplatné. Konkrétní požadavek je dodržen tehdy, pokud je jeho realizace na stejné nebo lepší úrovni. Pokud projektant, stavebník atd. zvolí odchylné řešení a vznikne problém, spočívá případné důkazní břemeno na něm. 

 

Význam návodů pro instalaci a provoz zařízení TZB  26.7.2017Ing. Jana Buchtová, PAVUS, a.s. 

 
Návody výrobců pro instalaci výrobků a jejich provoz jsou velmi důležitými dokumenty. Nejen z pohledu získání záruky na výrobek, která je podmíněna dodržením v návodu předepsaných podmínek, ale obecně i z pohledu zákonných povinností majitele výrobku. Oblast TZB obsahuje mnoho výrobků, zařízení, s různou složitostí, s různými vazbami na ostatní části staveb, s možností ohrozit bezpečnost stavby a zdraví nebo život lidí, a podle toho se určuje povinnost doplňovat výrobky informacemi a jejich rozsah, závaznost. U některých výrobků jde o ohrožení života lidí úrazem elektrickým proudem, požárem, otravami oxidem uhelnatým aj. Přesto se v praxi poměrně často pozorné čtení návodu k instalaci a provozu přehlíží, odkládá na pozdější dobu. Případné následky chybného provozu pak mohou vést až ke ztrátě lidského života nebo trestní odpovědnosti. 

Je nutno poznamenat, že návod je někdy výrobcem zpracován nekvalitně, nepřesně a ne zcela jasně ve vztahu ke stanovení jasných a adresných požadavků směrem k jeho uživateli. To nás však nevyviní z odpovědnosti v případě mimořádné události. 

Stanovený stavební výrobek 

Nutnost použití návodů výrobce při instalaci a provozu zařízení, které jsou stanovenými stavebními výrobky, vyplývá z celého souboru předpisů. Pokusíme se objasnit, které to jsou a jaká je mezi nimi vazba. 

  

Stavebním výrobkem se ve smyslu nařízení EP a Rady č. 305/2011 (CPR) (viz čl. 2 odst. 1) rozumí výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny a uvedeny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části a jejichž vlastnosti ovlivňují vlastnost stavby s ohledem na základní požadavky na stavby. Trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku je stavební prací. 

Stavebním výrobkem podle NV 163/2002 Sb. ve znění NV 312/2005 Sb. a NV 215/2016 Sb. je každý výrobek nebo sestava určené pro trvalé zabudování do staveb, pokud jejich vlastnosti mohou ovlivnit alespoň jeden ze základních požadavků na stavby uvedených v příloze č. 1 k tomuto nařízení, kdy trvalým zabudováním výrobku do stavby je takové zabudování, při kterém se vyjmutím nebo výměnou výrobku trvale mění vlastnosti stavby, přičemž vyjmutí nebo výměna výrobku je stavební prací. 

V příloze 2 k tomuto nařízení je uvedeno 12 skupin výrobků, které jsou dále členěny na konkrétní výrobek. Viz např.: http://www.tzus.cz/certifikace-vyrobku/technicke-navody 

 

 Blíže se podíváme např. na skupinu výrobků 10. Technická zařízení staveb: 


Pro účely tohoto příspěvku není nutné další třídění jednotlivých pořadových čísel. To je možné povést s využitím např. http://www.tzus.cz/certifikace-vyrobku/technicke-navody 

 

Nařízení vlády uvádí v § 4 Technická dokumentace: 

Technická dokumentace s přihlédnutím k charakteru výrobku obsahuje …
e) popisy a vysvětlení nezbytné ke srozumitelnosti výkresů a funkce výrobku, návody k použití ve stavbě a případná upozornění; upozornění na nebezpečí nebo omezení použitelnosti a návody k bezpečnému použití musí být v českém jazyce, 

Stavební výrobky s vazbou na požární bezpečnost 

Pro část výrobků, které jsou stavebními výrobky s vazbou na požární bezpečnost, platí Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.: 

§ 1 Základní pojmy
Pro účely této vyhlášky se rozumí
k) průvodní dokumentací - montážní návod, technické podmínky pro projektování nebo provoz, návod k obsluze, požadavky na kontroly, údržbu nebo opravy, podmínky požární bezpečnosti pro používání výrobku nebo zařízení, bezpečnostní listy apod.,

§ 16 Způsob posuzování požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím
(3)
a) popis základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií [§ 15 odst. 2 písm. c)], zjištění množství látek a jejich druhů, požárně bezpečnostních zařízení, zařízení pro detekci a signalizaci technologických stavů; porovnání zjištěných skutečností se stavem žádoucím podle příslušné dokumentace (např. příslušné technické předpisy, ověřená projektová dokumentace, normativní požadavky, návody výrobců) a vyhodnocení rozdílů,

§ 38 Doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností
c) návody a technické podmínky vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

§ 42 Tepelné spotřebiče
(1) Při používání tepelných, elektrických, plynových a jiných spotřebičů, u kterých není k dispozici průvodní dokumentace (návod výrobce na provoz, kontroly, údržbu, obsluhu apod.), se postupuje podle dokumentace technicky a funkčně srovnatelných druhů a typů spotřebičů. 

Povinnost dodržovat technické podmínky a návody 

Povinnost dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, uvádí Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů: 

… § 5 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob
(1) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny
c) dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,

§ 17 Základní povinnosti fyzických osob
(1) Fyzická osoba je povinna
i) dodržovat podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností.

§ 76
(2) Hasičský záchranný sbor kraje při výkonu státního požárního dozoru může uložit pokutu až do 500 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě, která porušila povinnost vyplývající z předpisů o požární ochraně tím, že
l) nedodržuje návody a technické podmínky výrobce nebo obchodní organizace vztahující se k požární bezpečnosti,

§ 78
(1) Přestupku na úseku požární ochrany se dopustí ten, kdo
g) nedodrží podmínky nebo návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností, 

Z výše uvedené citace zákona je zřejmé, že technické podmínky a návody jsou dokumenty, jejichž nedodržením se dopouští provozovatel přestupku na úseku požární ochrany s možnou sankcí. 

Bezpečnost výrobku 

Bezpečnost výrobku je dána nejen vlastnostmi vloženými do jeho konstrukce, ale i způsobem jeho zabudování od stavby a provozu, který musí výrobce přesně určit. Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobků), ve znění pozdějších předpisů, stanovuje: 


§ 3 Obecné požadavky na bezpečnost výrobku
(1) Bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria: 

a) vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užívání včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah, návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy uvedeny v českém jazyce, 

Z dikce zákona můžeme dovodit, že výrobek bez jasného a srozumitelného návodu a vymezení jeho užití není bezpečným výrobkem. 

Ochrana spotřebitele 

Zásadní význam informací, které musí být připojeny k výrobku, potvrzuje i Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů: 


Informační povinnosti
§ 9
(1) Prodávající je povinen řádně informovat spotřebitele o vlastnostech prodávaných výrobků nebo charakteru poskytovaných služeb, o způsobu použití a údržby výrobku a o nebezpečí, které vyplývá z jeho nesprávného použití nebo údržby, jakož i o riziku souvisejícím s poskytovanou službou. Jestliže je to potřebné s ohledem na povahu výrobku, způsob a dobu jeho užívání, je prodávající povinen zajistit, aby tyto informace byly obsaženy v přiloženém písemném návodu a aby byly srozumitelné.
§ 10
(2) Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.
… 

I zákon o ochraně spotřebitele pamatuje na to, aby u některých výrobků byl přiložen písemný návod. 

Závěr 

Z přehledu citací z legislativy je zřejmé, že význam návodů je zásadní, neboť jde o dokumenty, o kterých hovoří nejvyšší právní předpisy našeho státu. Nejde jen o ochranu spotřebitele, uživatele či provozovatele daného výrobku, ale i ochranu ostatních lidí a cizího majetku. Ten, kdo se návodem neřídí, porušuje nejen pokyny, které výrobce spojil s bezpečnou instalací výrobku a jeho užíváním, provozem, ale porušuje rovněž zákon, který dodržení pokynů v návodu přikazuje. Nedržením pokynů uvedených v návodu tak na sebe daná osoba přebírá velkou odpovědnost. Je třeba, aby si tohoto faktu byl každý plně vědom. 

Téměř vše, co bylo uvedeno výše, platí i pro jiné než stavební výrobky. 

POZNÁMKA : 

 Vyhláška č. 23/2008 Sb. - činí v ní uvedené normy závazné   

Musím dělat revize Komínu, spalinové cestyANO    

zákon 133/1985 a vyhláška 246/2001 

Spalinové cesty 

 

Zákon 133/1985  

ČÁST TŘETÍ 

ČIŠTĚNÍ, KONTROLA A REVIZE SPALINOVÉ CESTY 

§ 43 

Spalinová cesta 

(1) Provoz spalinové cesty se považuje za vyhovující z hlediska ochrany zdraví, života nebo majetku osob, jestliže se čištění, kontrola a revize spalinové cesty provádí způsobem podle tohoto zákona. 

(2) Spalinovou cestou se pro účely tohoto zákona rozumí dutina určená k odvodu spalin do volného ovzduší. Za spalinovou cestu se nepovažuje odvod spalin z lokálních podokenních topidel o jmenovitém výkonu do 7 kW s vývodem přes fasádu. 

(3) Ustanovení § 44 až 47 se nepoužijí na spalinovou cestu, která není součástí stavby, nebo na spalinovou cestu, která je součástí volně stojícího komínu o vnitřním průměru komínového průduchu 800 mm a větším nebo komínu o stavební výšce 60 metrů a větší, anebo na spotřebič paliv o jmenovitém výkonu nad 1 MW. 

§ 44 

Čištění a kontrola spalinové cesty 

(1) Čištění nebo kontrolu spalinové cesty provádí osoba, která je držitelem živnostenského oprávnění v oboru kominictví (dále jen „oprávněná osoba“). 

(2) Čištění používané spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od spotřebiče na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW včetně nebo spalinové cesty sloužící pro odvod spalin od náhradních zdrojů elektrické energie (dieselagregáty) je možné provádět svépomocí. Čištění nebo kontrola spalinové cesty podle tohoto zákona u spalinové cesty pro spotřebiče na plynná paliva, kde odvod spalin je podle návodu nebo technických podmínek výrobce nedílnou součástí spotřebiče, se provádí podle návodu výrobce. 

(3) Lhůty čištění a kontrol, způsob čištění spalinové cesty a způsob kontroly spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis. 

§ 45 

Revize spalinové cesty 

(1) Revizi spalinové cesty provádí oprávněná osoba, která je současně revizním technikem spalinových cest ve smyslu zákona o uznávání výsledků dalšího vzdělávání (dále jen „revizní technik spalinových cest“). 

(2) Důvody pro provádění revize spalinové cesty a způsob tohoto provádění stanoví prováděcí právní předpis. 

§ 46 

Postup při zjištění nedostatků 

Pokud oprávněná osoba při čištění nebo kontrole spalinové cesty nebo revizní technik spalinových cest při revizi spalinové cesty zjistí nedostatek, který bezprostředně ohrožuje zdraví, život nebo majetek osob a který nelze odstranit na místě, neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne zjištění nedostatku, oznámí tuto skutečnost písemně v případě nedostatku způsobeného nedodržením technických požadavků na stavbu příslušnému stavebnímu úřadu a v případě nedostatku týkajícího se nedodržení požadavků na požární bezpečnost příslušnému orgánu státního požárního dozoru. 

§ 47 

Zpráva o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a zpráva o revizi spalinové cesty 

(1) Oprávněná osoba předá objednateli služby neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení čištění nebo kontroly spalinové cesty, písemnou zprávu o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty. Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba provede čištění spalinové cesty podle § 44 odst. 2 svépomocí, učiní o tom písemný záznam. 

(2) Revizní technik spalinových cest předá objednateli neprodleně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne provedení revize, písemnou zprávu o revizi spalinové cesty. 

(3) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění nebo kontrole spalinové cesty a písemné zprávy o revizi spalinové cesty stanoví prováděcí právní předpis. 

 

Vyhláška č. 34/2016 Sb.   - https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-34?text=34%2F2016+Sb 

 

Vyhláška o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty 

§ 1 

Způsob čištění spalinové cesty 

(1) Čištění spalinové cesty se provádí odstraněním pevných látek, usazenin a nečistot ze spalinové cesty a jejích komponentů a výběrem pevných částí spalin nahromaděných v půdici komínového průduchu a kondenzátů ze spalinové cesty. 

(2) Nelze-li spalinovou cestu vyčistit způsobem podle odstavce 1, lze provést čištění komínu odolného proti vyhoření sazí vypalováním. Vypalování komínu smí provádět pouze oprávněná osoba. 

§ 2 

Způsob kontroly spalinové cesty 

Kontrola spalinové cesty se provádí po jejím vyčištění posouzením 

a) toho, zda stav a provedení spalinové cesty v době kontroly odpovídá technickým požadavkům, podle kterých byla spalinová cesta navržena, provedena a bylo zahájeno její užívání, 

b) toho, zda stav a provedení spalinové cesty zajistí, aby za všech provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byly spaliny bezpečně odvedeny a rozptýleny do volného ovzduší, 

c) zajištění volného a bezpečného přístupu ke spalinové cestě a k jejím vybíracím, vymetacím, kontrolním, měřicím a čisticím otvorům, 

d) spalinové cesty z hlediska dodržení bezpečných vzdáleností od hořlavých předmětů a stavebních hmot třídy reakce na oheň B až F, 

e) zajištění požární bezpečnosti viditelných a přístupných míst spalinové cesty, zvláště při prostupu spalinové cesty stavebními konstrukcemi, půdním prostorem nebo střechou a vývodů spalin obvodovou stěnou stavby, 

f) jejího stavebně technického stavu a 

g) toho, zda nedošlo k zásadním změnám oproti stavu zjištěnému při minulé kontrole nebo revizi. 

§ 3 

Revize spalinové cesty 

(1) Revize spalinové cesty se provádí 

a) před uvedením nové spalinové cesty do provozu nebo po každé stavební úpravě komínu, 

b) při změně druhu paliva připojeného spotřebiče paliv, 

c) před připojením spotřebiče paliv do nepoužívané spalinové cesty, 

d) před výměnou spotřebiče paliv s výjimkou výměny spotřebiče stejného druhu, typu, provedení a výkonu za podmínky, že způsobilost spalinové cesty je potvrzena zprávou o provedení čištění a kontroly spalinové cesty, 

e) po komínovém požáru, nebo 

f) při vzniku trhlin u používané spalinové cesty, jakož i při důvodném podezření na výskyt trhlin u používané spalinové cesty. 

(2) Způsob revize spalinové cesty je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. 

§ 4 

Lhůty a vzory 

(1) Lhůty čištění a kontrol spalinové cesty jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce, pokud ověřená dokumentace stavby, posouzení požárního nebezpečí nebo výrobce připojeného spotřebiče paliv nestanoví lhůty kratší. 

(2) Vzor písemné zprávy o provedeném čištění a kontrole spalinové cesty je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. 

(3) Vzor písemné zprávy o revizi spalinové cesty je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. 

 

§ 5 

Účinnost 

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení. 

 

Komíny

Spalinové cesty