Nanotechnologie představují manipulaci s hmotou o rozměrech v řádu miliontin milimetru. Česká republika patří v této oblasti ke světové špičce a čeští vědci dokážou tyto technologie stále častěji využívat i v medicíně. Současně probíhá výzkum cílené léčby, která umožní přesně dopravit léčivé látky na bázi malých molekul RNA přímo do míst, kde jsou v těle pacienta potřeba, a to bez nežádoucích vedlejších účinků.
To vše se odehrává ve světě tak malém, že jeho měřítko je menší než šířka jediného lidského vlasu.
• Turínské plátno – multidisciplinární výzkumný projekt.
Na výstavě NTM „České mozky léčí svět“ byl představen Bezkontaktní sběrač mikro- a nanočástic. Jde o prototyp zařízení určeného ke sběru mikro- a nanočástic z historických textilií. Využívá nanovlákenné filtry, které zachycují odsávané částice zcela bez fyzického kontaktu se zkoumaným materiálem. Technologie je vhodná například pro vědecké studium Turínského plátna. Projekt vznikl ve spolupráci s Českým vysokým učením technickým v Praze – Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB).
• Kosmetika Helichrysum – využití přírodních látek.
Projekt se zaměřuje na výzkum myrty (Myrtus communis) a jejích bioaktivních látek s potenciálem pro kosmetiku, dermatologii a přírodní medicínu. Studují se antioxidační, protizánětlivé a antimikrobiální účinky a jejich využití v moderních biotechnologiích.
• Myrtus – botanický a biotechnologický výzkum.
Výzkum Helichrysum italicum („smil italský“) potvrzuje jeho výjimečné regenerační a protizánětlivé vlastnosti. Vědci z Univerzity v Sassari ve spolupráci s Univerzitou Karlovou, Univerzitou v Praze a dalšími evropskými pracovišti vyvinuli nanovlákenné „bioceruzty“, do nichž je zapracován esenciální olej ze smilu. Tyto nanovlákna – tisíckrát tenčí než lidský vlas – napodobují přirozenou strukturu kožní tkáně a urychlují hojení díky podpoře buněčné regenerace, vyšší elasticitě a aktivaci klíčových genů odpovědných za obnovu kůže. Technologie směřuje k vývoji moderních léčivých a dermatologických materiálů.
• Zubní kartáček – inovace v oblasti dentální hygieny.
Projekt vyvíjený ve spolupráci s University of Milan (UNIMI) se zaměřuje na modernizaci dentální hygieny pomocí nových materiálů a technologií. Cílem je vytvořit kartáček s optimalizovanou strukturou vláken a povrchových úprav, které zlepšují čištění, snižují opotřebení zubní skloviny a zvyšují efektivitu péče o dutinu ústní.
Česko-italská spolupráce pro záchranu sardinského kulturního dědictví
Zajímavosti z misí.
Přístavní pevnost v Algheru je úžasná, určitě jsem ji celou neobjevil, rozsáhlá spleť takových sicilských úzkých uliček se samými zajímavostmi, přístavní procházka po hradbách skvělá a moc jsem si tam užil. (kočičí koutky, hradební vzkazy, ukázky dobývacích strojů – ten trebuchet byl moc pěkný – chtěli jsme tady dělat model, západ slunce jsme stihli, no skvělé) Pláž, tak kolonáda i s českou vlajkou, krásná atmosféra)
Obranné pevnosti – to byly jen ukázky, asi málo navštěvovaná památka v horách, ale úžasný výhled na celou zátoku okolo Alghera. To jsme neměli čas to více prozkoumat.
Starý římsky most byla výborná návštěva. Je to 2000 let a stále pevně stojí, a kdyby ji lidé neničili, tak stojí dodnes, na rozdíl od nových mostů, které se musí každých deset let opravovat, jinak by spadly.
Fertillia – pěkné místo a zajímavý kostel
Maristella – Porto Conte – to jsem rád, že jsme sem dojeli. Moc zajímavé místo – hlavně vzpomínka na spisovatele, pilota Saint Exuperiho. Jinak připomínám, že jsme tam dostali k lístku skvělou mapku celého okolí, které vlastně měla být v informační centru (které nikde neexistuje). Ta mapka je výborná, určitě ji schovej i pro další vaše návštěvníky. Já ji ofotím a pošlu.
Teď památky Nuraghi – to jsem byl opravdu překvapen touto památkou – památky jsou přesně z doby faraónů Tutanchamona nebo Amenothepa III nebo IV. To tady byla také v Evropě vyspělá civilizace – asi ne na takové úrovni ale šikovná.
Jednu památku jsme zarostlou objevili – to musíme ještě zpracovat – podívej na fotky – velmi dobrý stav.
Ale málem jsme minuli jednu z neslavnějších na Sardinii. Kdybych si ji nevšimnul, asi bychom ji minuli, ale je opravdu jedna z nejslavnějších celého ostrova. Tedy ta Palmavera, škoda byli jsme tam půl hodiny před zavření a ještě pršelo. Ale ve všech učebnicích architektury je připomínaná, mnoho desítek obytných domů s chrámem a sněmovního obrovského zastřešeného prostoru. Aspoň jsem tam nahlédl.
Jak jsme byli v Sassari, tak jsem tam neúspěšně lezl do toto muzea Sana, kde jsou uloženy právě památky Nuraghi. To bude na další prozkoumání. Ta Palmavera bude jistě úžasné a je kousek od Alghera. Budu se tam muset ještě jednou podívat.
Poznání sardinského kulinářství a jeho vliv na dlouhověkost.
Tak nejdříve kulinářské zkušenosti:
1. Špagety – už jsme diskutovali, chtěl jsem ochutnat slavné italské špagety a nic moc. Nedovařené, tvrdé. Omáčky k tomu výborné, ale podobné vozím z Polska, ale ta směs sýru k posypu je výborná a to jsem tady neviděl. Špagety udělám určitě lépe, budou měkčí, chutnější a stravitelnější. Návod jednoduchý, přivést v osolené vodě špagety do varu, chvíli je nechat vařit, vypnout, přikrýt a cca 10-12 minut (někdy i 15 min.) nechat odstát. Nasáknou vodu, a přitom se hodně změkčí.
2. Lasagne nemají chybu, byly chutné a dobré. To asi umí dobře.
3. Croissanty všech velikostí a chutí dobré a asi standard
4 Bagety vynikající, měkké křupavé a levné. Tady stojí taková bageta 50 Kč, je gumová – česky rohlíkové těsto. Za to je bochník dobrého chleba. Tady to asi moc nejde.
5. Pizzu jsem neochutnal, ale myslím, že už tady mají pizzové pece a většinou se trefím na dobrou, křupavou, dobře připravenou pizzu, a to i v naší Lysé nad Labem
Potraviny v prodejnách standardní výběr, cenově srovnatelné, mnohokrát levnější jak u nás, a asi zdravější. Pečivo skoro vždy takové čerstvější, a ne samé gumáky.
6. Zmrzlina – no lepší jsem snad doteď ještě neměl, skvělá chuť, smetanově jemná, obrovský kopec – tedy jeden kopeček byl velikostí nejméně 4 kopečků českých a nebyl to kopeček, ale dvakrát lopatkou nabraná obrovská hromada, která držela v tom klasickém kornoutu na minimální ploše, protože přesahovala násobným rozměrem do stran i výškou. Nemysli, taková zmrzlina by byla u nás za cca 140 Kč – tedy 4x český mrňavý kopeček za 35 Kč navíc vodové hmoty.