Naše sociální služba měla možnost doprovázet tatínka samoživitele a jeho čtyři syny na jejich cestě k novému začátku. Otec se po skončení výkonu trestu ocitl v náročné životní situaci. Neměl stabilní zázemí a ani jistotu, jak bude jeho budoucnost vypadat. Přesto měl jasný cíl – znovu se postavit na vlastní nohy a obnovit vztah se svými dětmi.
Díky aktivnímu zapojení do sociální služby začal krok po kroku měnit svůj život. Nejprve si našel zaměstnání a postupně se mu podařilo opustit ubytovnu a zajistit si vlastní byt. Současně začal obnovovat kontakt se svými syny – nejprve je vídal o víkendech, později spolu trávili i celé prázdniny. Jejich vztah se upevňoval a otec i chlapci si k sobě hledali cestu.
Po určité době soud rozhodl o svěření dětí do jeho péče. Pro rodinu to byl důležitý moment, který však přinesl i mnoho praktických úkolů. Bylo potřeba zařídit přestup dětí do školy, vybrat vhodné kroužky, pomoc s administrativou a zajistit vše potřebné k tomu, aby mohli kluci ve svém novém domově dobře fungovat.
Dnes už je to téměř rok, co rodina žije společně. Otec i děti se v novém prostředí cítí stabilně, bezpečně a spokojeně. Je vidět, jak obrovský kus cesty společně ušli. Jsme rádi, že naše sociální služba mohla být v tomto období jejich oporou a pomoci jim k tomu, aby mohli začít nový život.
Na naši sociálně aktivizační službu se obrátila maminka dvou dětí, která se ocitla v náročné životní situaci. Potřebovala pomoc se zajištěním nového bydlení, s pořízením dioptrických brýlí pro svou malou dcerku a s doplněním školní výbavy pro syna prvňáčka. V původním bytě se rodina snažila získat zpět zaplacenou kauci, ale ani přes naši podporu se to nepodařilo. Společně jsme proto hledali jiné řešení – domluvili jsme se, že maminka po dobu dvou měsíců neuhradí nájem, aby si mohla celou částku našetřit jako kauci na nový byt. Mezitím jsme aktivně hledali vhodné bydlení. A měli jsme štěstí – podařilo se najít nový, dostupný byt, pomoci rodině s přestěhováním i s vyřízením sociálních dávek spojených se stěhováním.
Další výzvou byly brýle pro malou dcerku, které byly pro její zrak opravdu důležité. Společně jsme vyhledali nadaci, která mohla rodinu podpořit, a žádost dopadla úspěšně. Holčička si sama vybrala krásné růžové brýle – a díky tomu je začala i s radostí nosit.
O něco složitější bylo získat školní výbavu pro prvňáčka. Většina nadací už tuto podporu měla pro daný rok uzavřenou. Nechtěli jsme ale, aby chlapec začínal školu s pocitem, že mu něco chybí. Oslovili jsme proto jeho paní učitelku, vysvětlili situaci a společnými silami – díky škole, kolegům i dobrovolníkům – jsme dokázali vše potřebné dát dohromady. Dnes je rodina ve stabilním bydlení, děti mají to, co potřebují, a maminka říká, že se konečně cítí klidněji. „Jako by se nám zase vrátila půda pod nohama,“ popsala.