Derelict

Po objevení nadsvětelného pohonu začala lidská civilizace rychle expandovat po Sluneční soustavě a do blízkých hvězdných systémů, kde se postupně setkávala s dalšími civilizacemi na podobné technologické úrovni.

S některými navázala vztahy diplomatické, s jinými si prošla několika táhlými vojenskými konflikty.

Rychlá expanze však vedla k propastným rozdílům ve společnosti - obří těžební a technologické korporace nabíraly moc srovnatelnou s pozemskými státy, zatímco na okrajových měsících a planetách při teraformování umírali lidé v bídě a chudobě.

O bujícím pirátství a černých trzích na vzdálených základnách ani nemluvě.

Vaše skupinka dobrodruhů, tak trochu vyvrhelů a podivínů, tvoří posádku malé, hbité, ale neozbrojené dopravní lodi pohybující se na hraně zákona.

Věčně hladoví a s lodí, co drží pohromadě kombinací výjimečných schopností lodního mechanika, síly vůle a hromady lepicí pásky, přežíváte ze dne na den.

Při poslední zakázce jste kvůli šibeničnímu termínu museli zvolit zkratku přes neprobádanou mlhovinu, kde vám konečně nadmíra štěstí vyprchala - nečekaná sprška mikrometeoritů vám vyřadila pohon lodi a poškodila trup.

Volně se vznášíte prostorem, uniká vám kyslík a široko-daleko ani živáčka.

Už jste se téměř smířili s tím, že tohle bude vaše poslední výprava, než vás do své náruče navěky přivítá chladné, tiché a nekonečné vzduchoprázdno.

...když tu se najednou na úplném okraji radaru objeví slabá, sotva znatelná tečka.