Bronzová DofE expedice je pro začátečníky v dobrodružných expedicích. Expedici plánuješ a zažíváš v týmu 4–8 lidí a trvá 2 dny a 1 noc.
Během expedice musí být všichni zcela soběstační (výjimku tvoří tělesně postižení), nést si své vybavení a plnit předem stanovený týmový cíl. K navigaci smíš používat jen papírovou mapu s buzolou, ne GPS nebo mobilní telefon. Je jen na tvém týmu, jak dlouhou a náročnou trasu zvolí.
Expedice podporuje smysl pro dobrodružství a objevování během týmové cesty. V rámci malého týmu plánuješ, trénuješ a podnikáš cestu s určitým cílem v neznámém prostředí. Dobrodružnou cestu si musíš naplánovat a podniknout společně s celým týmem sám/sama za přítomnosti vedoucí, která ale do organizace a průběhu nezasahuje.
Cesta může být průzkumná nebo expediční, ale musí být pro tebe výzvou.
NAŠE CVIČNÁ BRONZOVÁ EXPEDICE: 15. DUBNA 2026
Kdo si opakovaně dobrovolně přivstane, dorazí do školy na 7:00, plánuje trasu, ladí detaily expedice a ještě u toho řeší své splněné cíle? - Dofáci 😀
K dispozici pouze papírová mapa, spoléhání na vlastní nohy, týmová spolupráce při zapomenutí svačiny, vařiče či stanu, nečekaná oslava narozenin, zvládání různých terénů, kvíz o době rozkladu odpadu a k tomu ještě legrace. Co je to?
- Naše cvičná bronzová expedice DofE 😀
V rámci bronzové úrovně programu The Duke of Edinburgh’s Award jsme vyrazili na cvičnou expedici po turistické trase Choteč – Velká Chuchle. Čekalo nás přibližně 12 km a 7 hodin v terénu – a rozhodně to nebyla jen obyčejná procházka.
Cílem bylo zmapovat původní mlýny podél trasy. Po cestě jsme objevovali jejich historii i současný stav, skládali o mlýnech básničky, poznávali okolní flóru a kreslili obrázky z míst původních mlýnů. Dokonce jsme měli štěstí a vyzpovídali jsme paní Veselou, majitelku Mlýnu u Veselých, která jakožto zástupkyně již sedmé generace mlynářské rodiny pečuje se svými blízkými o tuto usedlost.
Nešlo ale jen o poznávání – 8 dofáků z osmých tříd si vyzkoušelo i praktické dovednosti. Vařilo se na vařiči (a kupodivu i jedlo 😂), trénovala se stavba přístřešku a nechyběl ani trénink loďáku, uzlu 🪢, který se může hodit třeba ve chvíli, kdy je třeba upevnit stan či celtu.
Počasí nám přálo, nálada byla fajn a i když se sem tam něco nepovedlo, přesně proto cvičnou expedici máme – abychom vše doladili před tou ostrou, která nás čeká 11.- 12. června, včetně přespání v přírodě.
Už teď se těšíme, jak získané zkušenosti zúročíme naostro!
Mise Bohutín splněna aneb Když dofáci táhnou za jeden provaz !
Ve dnech 11. a 12. června 2026 se náš desetičlenný tým složený z 8 účastníků a 2 vedoucích DofE programu účastnil bronzové expedice v okolí Bohutína pod Třemšínem.
A víte co? Bylo to super!
Všechno jsme si my, žáci osmých tříd, museli od nuly naplánovat sami – dopředu vymyslet cíl expedice, rozpočet, přesnou trasu, dopravu na místo i zpět a sepsat časový rozpis s přesností švýcarských hodinek. Po dobu dvou dnů jsme putovali kolem Bohutína pod Třemšínem a v nohách máme více než 40 tisíc kroků.
Největší hardcore? Celou dobu jsme museli povinně přežít bez pomoci mobilu. Místo TikToku jsme tak fascinovaně zírali do papírové mapy, kterou jsme si sami sehnali, a kupodivu nás nezavedla do bažin. Všechno jídlo na dva dny, stany, spacáky a vařič jsme si totiž táhli sami v krosnách, které měly váhu dospělého hrocha. Ubytování na jednu noc jsme si dopředu zařídili přes Bezkempu, takže i nocleh byl v naší režii.
Krosny byly tak těžké, že gravitační zákon fungoval neúprosně – proběhlo pár pádů, kdy nás batoh prostě převážil a my se váleli na zádech jako bezmocní brouci. Naštěstí se nikomu nic nestalo, protože puchýře se na DofE berou jako povinný suvenýr, takže se nepočítají. Během cesty se nám navíc odhodlala k útěku jedna karimatka, ale díky spolupráci místních a našich paní učitelek byla nakonec znovu nalezena. Většinu času nám sice pršelo a v noci byla taková zima, že nám drkotaly i ty zuby, o kterých jsme doposud nevěděli, že máme, ale my jsme se nedali.
Fungovali jsme jako jeden podpůrný tým, pomáhali si a sdíleli úplně všechno – od stavění stanu přes poslední suché ponožky... až po jídlo a pití. Táhli jsme za jeden provaz a užili si u toho hromadu smíchu.
Skvělí byli i místní lidé – snad každý člověk na trase si s námi začal povídat, všichni byli neskutečně vstřícní a nakazili nás dobrou náladou. Večer nás všech deset trávilo u společného ohně, u kterého jsme se pustili do hry Kontakt. V zápalu akce jsme si ani nevšimli, že se blíží půlnoc.
Druhý den expedice ukázal, že náš orientační smysl sice občas hraje na schovávanou, ale vůle dojít do cíle byla silnější. Domů jsme se vrátili v pořádku, živí a zdraví.
A naše celkové zhodnocení? … Kdy že jedeme zase?
Účastníci DofE: Alžběta Liptáková, Šárka Česáková, Roberta Šitner, Melisa Maksymenko, Tereza Malá, Karolína Bydžovská, Michal Mašek, Oliver Hais
Vedoucí DofE: Pavla Obadalová, Dana Kratochvílová