Ohlédnutí za MS FCI IGP-FH, které se konalo v Polsku ve dnech 11.-16.10.2022

Letošní Mistrovství světa stopařů se stalo již minulostí a myslím si, že v nás všech, kteří jsme se z České republiky tohoto svátku stopařů zúčastnili, zanechalo většinou jen pozitivní pocity. Ne všechno ve výsledku vyšlo, tak jak bylo mým zbožným přáním, aby uspěli oba naši reprezentanti a dosáhli jsme jako tým pěkného umístění. Ale i když to Petrovi bohužel na jedné stopě nevyšlo, tak můžu být jako vedoucí letošního reprezentačního týmu z dosaženého výsledku velmi spokojený.

Na letošní MS FCI IGP-FH se nominovali na základě umístění z opakovaného Mistrovství České republiky, které se konalo 19.-20.3.2022 dva závodníci. Petr Zifčák se svým psem Hektorem z Chodského království a Alexandra Dobrovičová se svojí fenou Gracií z Berounské bašty. Jako náhradník se nominoval Dan Maček s fenou Brixie z Gakaru.

Do dějiště MS jsme jeli v neděli 9.10.2022 nakonec i s náhradníkem Danem Mačkem, jelikož nám ještě těsně před odjezdem sdělil organizátor, že je možnost startu některého z náhradníků na základě losování přibližně čtyřech volných míst. Bohužel na místě pak bylo vše jinak a start náhradníkům umožněn nebyl, řekněme z technických důvodů, z čehož jsme byli všichni zklamáni. Tady bych chtěl ovšem poděkovat všem zainteresovaným z českého kynologického svazu, především předsedovi Vaškovi Kejřovi, že s výjezdem náhradníka souhlasil a udělalo se vše pro to, aby se to těsně před odjezdem mohlo uskutečnit. Opravdu si této vstřícnosti ze strany ČKS velice vážím.

První den po příjezdu do místa ubytování (mimochodem penzion v krásném prostředí obce Baltow) jsme vyrazili na tréninkové plochy, kde jsme se psy udělali kratší motivační cizí stopy s křížením cizí osobou v odrostlejší řepce, která není pro práci psa na stopě zrovna dvakrát ideální, což se bohužel i potvrdilo na první Petrové stopě. Celkově jsme měli z tréninku dobrý pocit a mohli jsme se již s klidem v duši soustředit na zahájení závodu a jeho samotný průběh.

Zahájení závodu se odehrálo v centru dění Malinowska Wólka. Nejprve však proběhla porada rozhodčích a vedoucích týmů, kde jsme se dozvěděli již výše zmíněnou nemilou informaci, že náhradníkům nebude umožněn start, protože se dříve stmívá a pro některé závodníky by to tudíž nebylo regulérní. Poslední stopy se vypracovávaly např. až v 16:50). Poté jsme si vylosovali pořadí, ve kterém si závodníci jednotlivých zemí losovali svá startovní čísla. Petr si při losu vytáhl „oko“ startovní číslo 21 (středa a pátek) a Saša číslo 38 (čtvrtek a neděle). Takže karty byly rozdány a mohlo se začít zkoumat dle harmonogramu, kdo, kdy a v kolik hodin na který terén nastoupí. Los byl naštěstí příznivý v tom, že Petr se Sašou nezávodili ve stejný den třeba v opačných skupinách, a tudíž jsme celý tým mohli podporovat našeho závodníka, který v konkrétním dni startoval. Nakonec proběhlo naštěstí jen krátké oficiální zahájení a my jsme se mohli brzy vyrazit zpátky na penzion a trochu provětrat psy na procházce a připravit se na první soutěžní den.

Ve středu jsme všichni vyrazili brzy ráno na organizátorem určené stanoviště, kde byl sraz všech závodníků hodinu před zahájením první stopy dané skupiny. Petr měl za soupeře ve skupině B1 kolegu a našeho kamaráda ze Slovenska Imricha Vargu a mistryni světa 2021 Dánku Lisselote Nielsen. Zde proběhlo i losování pořadí stop. Petr si vylosoval 21, Lisselote 22 a Imrich 23, takže pořadí zůstalo prakticky dle jejich startovních čísel. Poté se odjíždělo na terén a Petr zahajoval Mistrovství světa první stopou v 9:30 hod. ve skupině B, kterou posuzoval na řepce Slovinec Sašo Cvek. Hektorův začátek byl moc pěkný. Intenzivní práce psa od začátku stopy s mírnými ověřeními v průběhu stopy a dvěma označenými předměty až do místa, kde pes bohužel sešel na třetím úseku stopy na druhé křížení stopy. Všeobecný smutek všech přítomných a bodové hodnocení rozhodčího 21 bodů. Dle vyjádření Petra to bylo první Hektorovo selhání na křížení stopy za celou jeho dosavadní kariéru, bohužel v tom nejdůležitějším závodu. Petr se startovním číslem 21 na stopě označené cedulkou s číslem 21 a nakonec i bodovým hodnocením 21 bodů!!! A potom, že oko bere“? Bohužel tentokrát opravdu nebralo a štěstí nepřineslo😒. Podobně neslavně dopadl i Slovák Imro (44 bodů), kterému rovněž sešel pes na křížení stopy. Pouze Dánka Lisellote se svojí fenou došla z této trojice stopu za velmi pěkných 95 bodů. Na základě toho, že nedocházeli psi ani ve skupině po nás jsem navrhl týmu, že bychom ještě zajeli na tréninkové stopy, kde by si jednak Petr popravil Hektora na stopě a Saša pro jistotu ještě potrénovala křížení stopy ve zrádné řepce, která ji čekala další den.

Ve čtvrtek byla řada na Saši s Grácií rovněž ve skupině B na řepce. Čas srazu byl 12:50. A první stopa v poslední skupině dne se zvedala 13:50. V skupině se Sašou startovaly ještě další 3 závodnice: Fínka Kia Aksela, Rakušanka Maria Ganzberger a Švýcarka a Jutta Zahn. Saša si vylosovala druhou stopu v pořadí s číslem 38, což bylo jako u Petra i Sašino startovní číslo. První startovala Fínka a hodnocení rozhodčího bylo ve známce „dobrá“ 88 bodů. Nervozita stoupala jak u Samotné Saši, tak i u mě. Nevím čím to je, ale nikdy jsem necítil tak velkou nervozitu jako závodník, tak jak ji prožívám jako vedoucí týmu u každého našeho závodníka na MS. Grácie začala velmi precizním nasumováním pachu jak z nášlapu stopy, tak i ze samotné cedulky, která stopu označovala. Poté vyšla do prvního úseku v rozvážném, rovnoměrném tempu s „nízkým nosem“ a já jsem skoro bez dechu se zaťatými pěstmi sledoval její velmi pěknou práci, jak na rovných úsecích, tak i na většině lomech (vyjma jednoho ostrého, který mírně ověřila), až do míst, kde stopu kříží jiná osoba. U prvního křížení na pátem úseku stopy se Grácie mírně pozastavila a bez opuštění stopy ověřila neboli diferencovala pach křižitele stopy a dále pokračovala po stopě kladeče až do pravého lomu, který vypracovala výborně. Druhé křížení na šestém úseku již neřešila vůbec. A čekal nás oblouk a poslední rovný úsek. Tady už vzhledem k náročnosti terénu a délce stopy fena mírně polevovala v intenzitě a následovaly menší chyby na obou lomech a i oblouk, který byl velmi, malý nebyl fenou vypracovaný zcela čistě. Naštěstí Grácie došla k poslednímu předmětu na stopě a nám všem v týmu spadl kámen ze srdce a mohli jsme Saši gratulovat k pěkným 90 bodům a k tomu, že Grácie bojovala až do konce své stopy. Zbývající dvě stopy dne skupiny B byly ohodnoceny 97 body pro Rakušanku a 82 body pro Švýcarku.

Následující den byl pátek a já cítil velkou touhu Petra spravit si s Hektorem chuť na druhé stopě ve skupině A, kterou posuzoval český rozhodčí Jiří Lasík. Petr si vylosoval tentokráte poslední stopu ve své skupině a prakticky i poslední stopu dne v 16:10 hod. Předtím šla na stopu Dánka Lisselote Nielsen s fenou, která vzhledem k menším, ale častým ověřováním stopy hlavně na rovných úsecích a některých lomech byla ohodnocena 91 body. Následoval Slovák Imrich Varga, jehož stopu jsme vzhledem k její vzdálenosti neviděli a chtěli jsme spíše být na blízku Petrovi, který se už připravoval. Bodové hodnocení této stopy bylo72 bodů. Trochu se zpožděním vzhledem k časovému skluzu na předchozí stopě a jejímu vyhodnocení začal Hektor nasávat pach nášlapu svojí stopy s pěkným startovním číslem 50 a my si přáli jediné…hlavně dojdi na konec stopy a neřeš křížení🤔. A tak se i stalo a nejen, že Hektor stopu došel, ale dokonce si od rozhodčího odnesl pěkných 92 bodů. Jen velká škoda neoznačeného předposledního předmětu a dvojího ohlédnutí psa po rozhodčím v místě za lomy…holt je to policejní pes a podezřelé „týpky“ si on dobře hlídá 🤭😀😀. Známka „výborná“ by zcela jistě slušela Hektorovi mnohem více. Petr s Hektorem ale dokázali, že na MS stopařů nejsou náhodou. Bohužel to prostě nevyšlo na první stopě. Ale jak stopaři dobře ví, je to závod o dvou stopách a je zde velmi mnoho vlivů, které můžou zkazit dojem z celkového výsledku. A i ten co má po první stopě našlápnuto na bednu nemusí druhou stopu dojít a zase naopak ten, co na první stopě nedopadl dobře, může na závěr ukázat svoji sílu, víru a schopnost dojít velmi těžkou stopu a tím potvrdit, že je to Pan pes a Pan psovod. A to bezesporu Petr s Hektorem jsou👍👏💪.

Sobota dopoledne byla hlavně pro Sašu příležitostí pro motivační trénink před nedělní druhou stopou. Grácii jsem našlapal krátkou stopu se třemi lomy a dvěma kříženími, pro které jsme využili nejtěžšího muže výpravy, a to kamaráda Jirku, který nám křížení řádně prošlapal 😊. Petr s Danem taky využili možnosti, a ještě si udělali tréninkové stopy se svými psy. Odpoledne pak byla procházka se psy a odpočinek.

V neděli brzy ráno budíček a příprava na odjezd do terénů společně s našimi holkami Sašou a Grácií. Čekalo se na poslední 3 stopy v obou skupinách, které měli vliv na konečné pořadí na předních příčkách. Respektive jednalo se u třech závodníků o to, zda budou po druhé stopě na bedně. Kromě Rakušanky, která měla po první stopě 97 bodů a měla dokonce šanci i vyhrát Mistrovství světa, byli ve hře o třetí místo ještě Dán Claus Emmertsen (89 bodů z 1.stopy) a rovněž naše želízko v ohni Saša Dobrovičová (90 bodů). Snad jen ona jediná o tom vůbec nevěděla. Ovšem to byl taktický záměr vedoucího družstva😆, kdy jsem zakazoval komukoliv, aby Sašu touto informací „obtěžoval“ a nepřenášel tím na ní ještě větší nervozitu a odpovědnost, než chudák holka měla😊. Naštěstí se ona sama o výsledky ostatních závodníků nestarala a soustředila se pouze na svůj vlastní výkon. My ostatní jsme však věděli, že stačí aby Saša s Gracií došly svojí druhou stopu ve známce výborná a přeskočila by loňskou mistryni světa Dánku Nielsen, která měla po dvou stopách celkem 186 bodů. Samozřejmě by taky záleželo i na výsledku druhé stopy Dána Emerstena, který byl po první stopě o bod za Sašou a výsledku druhé stopy Rakušanky.

Na první stopu v naší skupině šla Rakušanka Ganzberger od které se hodně očekávalo, ale ohodnocením stopy rozhodčím Jiřím Lasíkem 87 bodů z druhé stopy na osení a celkovým součtem 184 bodů si zavřela možnost umístění na stupních vítězů. Naděje na bednu začaly mít ve prospěch Saši reálnější obrysy a už to bylo mezi dvěma závodníky Sašou a Dánem. Ten však startoval ve druhé skupině na řepce u rozhodčího Sašo Cveka a my o jeho stopě neměli žádné informace. Takže to měla v rukách Saša s Grácií.

Grácie začala opět ve svém parádním stylu s nízkým nosem, pomalým tempem a s intenzivní prací postupovala dále po stopě na řídkém osením v písčité hlíně. Stopa byla dlouhá a pro nás všechny, co jsme holky sledovali skoro nekonečná. Rovné úseky byly skoro bez chyb, křížení stopy rovněž, pouze jedno větší ověření na ostrém lomu, což jsme samozřejmě my diváci neviděli. Takže jsem tak nějak v hloubi duše doufal, že by to mohlo klapnout. Konečně holky došly na konec stopy a podaly hlášení rozhodčímu….a my stále nervózní čekali až to rozhodčí spočítá a přijdou z pole k nám mezi diváky aby nám rozhodčí přednesl hodnocení této stopy.

K tomu, co jsem viděl z dálky nám ještě rozhodčí Jirka Lasík při hodnocení sdělil, že bylo ještě jedno velmi mírné nadejití pravého lomu a pak ztráta bodů na 4 předmětech. Takže bodové hodnocení druhé stopy bylo 94 bodů a součet za obě stopy 184 bodů a známka VD. Nicméně troufnu si říct, že pro Sašu to bylo určitě jedno z nejkrásnějších hodnocení stopy vzhledem k tomu na jak velkém závodu ho dosáhla. Pouhé dva bodíky ji dělily od 3. místa na Mistrovství světa stopařů, protože v druhé skupině došel dánský reprezentant stopu za 92 bodů.

Alexandra Dobrovičová se nakonec umístila na 6. místě. I když měli tři závodníci stejný součet obou stop 184 bodů, rozhodovalo o pořadí na 4. až 6. místě nejvyšší bodové hodnocení jedné ze stop. (Rakušanka měla 97 bodů, Fínka 96 bodů a Saša 94 bodů).

Závěrem musím říct, že reprezentace České republiky dle mého názoru letos určitě dopadla velmi dobře. Vždyť po velmi dlouhé době se náš reprezentant ve stopách objevil v první desítce a chybělo opravdu jen málo a mohlo to i cinknout. Chtěl bych oběma našim reprezentantům Petrovi a Saši, kteří se zúčastnili závodu moc poděkovat za nesmírnou bojovnost a nasazení a vzájemnou podporu a týmového ducha v průběhu závodu. Jsem hrdý na to, co jste dokázali a věřím, že to příště bude ještě lepší. Danovi děkuji za pomoc při trénincích a podporu našim závodníkům.

Velké díky samozřejmě patří Českému kynologickému svazu za veškerou podporu reprzentaci na Mistrovství světa stopařů👍. Je treba poděkovat i sponzorovi Vafo a vyrobci Gasso za velmi pěkné a funkční repre oblečení👍.

Doufam, že jsem vám, fanouškům české reprezentace stopařů🇨🇿 podával v dostatečné míře aktuální informace z celeho průběhu šampionátu 😉 a ze jste byli spokojeni 🙃.

Za celý repre tým vám všem moc děkuji za vaši podporu👍💪.

Zbyněk Novák 🇨🇿