O NÁS

Jak si mě boxeři našli

Jako dítě jsem vyrůstala v bytě a velký pes pro mě byl spíš snem než realitou.
Boxer přišel do mého života vlastně náhodou – díky zlaté fence Ritě, boxerce od babiččiny sousedky, kterou jsem začala chodit venčit. Společně jsme trávily dlouhé hodiny na procházkách v okolí Přerovské Bečvy. Rita byla výjimečná a stopa lásky k tomuto plemeni ve mně zůstala.

Touha mít boxera se se mnou táhla až do dospělosti. Ve 21 letech jsme se s manželem rozhodli, že do toho půjdeme, a pořídili si Kevina – boxera bez průkazu původu, který byl jedenáct let součástí naší rodiny a položil základ všeho dalšího.

Další krok přišel pár měsícu po tom co kevin odešel. Manžel dostal k narozeninám Cassiuse (Cassius Clay J&L Sandow), boxera s průkazem původu, s myšlenkou, že když už, tak to zkusíme oficiálně a vstoupíme do světa chovu. Osud měl ale jiné plány. Cassius byl kryptorchidní, a tedy do chovu nevhodný. Ambice skončily dřív, než se stihly rozvinout.

O 2,5 roku později přišla mnohem těžší rána. Cassius onemocněl. Zpočátku to vypadalo jako běžná viróza, ale jeho stav se nelepšil. Vyšetření ukázala na úplné selhání ledvin a my jsme ho museli nechat odejít za kevinem. Doma bylo ticho a prázdno.

A pak – možná náhodou, možná osudem – Cassiova sestra porodila štěňátka. Mezi nimi byla krásna holčička s velkou bílou lysinkou. Po několika rodinných debatách jsme se na ni jeli jen „podívat“. A bylo jasno.
Crazy Mystery Box – pro nás panenka Dolly – se stala novým světlem v domě. S Dolly jsme začali jezdit na výstavy, byla úspěšná a nás to bavilo. Radost se vrátila.

Jednoho dne jsem narazila na záchrannou akci psů ze Slovenska. Slovo dalo slovo a domů s námi jel půlroční boxer Fénix Spálenice– u nás Nik. Další placatá duše do smečky.

K australským ovčákům jsem se dostala díky své nejlepší kamarádce a její chovatelské stanici Cute Furrballs. A když pak mamince odešel její pejsek, volba byla jasná. Nádherná červená fenka Medeline (Elita Medeline Cute Furrballs) se stala další čtyřnohou kráskou v našem týmu.

Dnes víme, že psi si nás někdy vybírají sami.
A že ne každá cesta k chovu je přímá – ale o to víc opravdová.