Archiv akcí

sobota 11.1.2025 - Tříkrálový pochod

Už několik let se těšíme z hojné účasti sousedů, přátel a známých na Tříkrálovém pochodu. Je moc fajn se sejít, projít se a promluvit pár slov s lidmi, se kterými žijeme v blízkosti. A pro někoho je možná novoroční výšlap i výzvou či počátkem předsevzetí k pohybu, nebo cíleným jednorázovým východiskem ze svátečních hodů. Buď jak buď. V sobotu 11. ledna jsme vyšli od zdravotního střediska v Červených Pečkách v 9 hodin ráno. Pro zájemce byla připravená informační tištěná podpora s nabídkou několika tras pochodu a pro všechny byla zamluvena Hospoda U Vasila v Bohouňovicích. Mnoho z nás sdílelo doporučenou trasu v délce přes 12 kilometrů přes Pašinku, k Ratboři a dále ke Skokanovskému rybníku. Tam jsme se napojili na modrou turistickou značku a pokračovali přes Hranice až do Bohouňovic. A věřte, že opravdu bylo proč jít do hospůdky. Teploty byly po celou dobu totiž pod bodem mrazu, ani vítr a chumelenice nás neminuly. Byla zima a o to lepší byl pocit, že i to člověk zvládl. U Vasila bylo narváno, však nás bylo požehnaně. Příjemně jsme se ohřáli a dobře najedli. Věřím, že prostoje mezi objednávkou a přinesením jídla se nakonec setkaly vždy s našim pochopením, beztak bylo o čem mluvit. Po příjemném občerstvení jsme našlapali o pár kilometrů více zpět do Červených Peček. Tak ať se nám dobře žije i roce 2025!

sobota 22.2.2025 - Grunta

V sobotu 22. února jsme vyrazili na procházku z Červených Peček do kostela v Gruntě. Místo je od nás nedaleko a v posledním roce nabývá zaslouženě na popularitě. Teploty se vyšplhaly během dne na 7°C a jen mrazivý vítr připomínal, že zima ještě neskončila. Kdo nechtěl jít, mohl dorazit do Grunty vozem, nebo autobusem. V kostele Nanebevzetí Panny Marie jsme se sešli s panem průvodcem, který nám o místě řekl pár slov. Na místě dnešní stavby stával ve 13. - 14. století kostel jiný. Bylo to v době, kdy Grunta byla samostatnou farností. Později se ale stala součástí nové farnosti, vzniklé na Kaňku, a původní kostel pak už jen chátral, až nakonec zanikl. Dochoval se z něj pouze zvon a náhrobní kameny Libenických z Vrchovišť. Díky vůli obyvatel Grunty se ale začal stavět kostel nový, věřící ho užívají od roku 1914. Kostel je významnou neorománsko-secesní kulturní památkou. V letech 2021 - 2024 navíc prošla památka restaurátorskou a stavební obnovou a arciděkanství v Kutné Hoře i nadále plánuje v restaurátorských pracích pokračovat. V sobotu jsme tak viděli téměř obnovený kostel zvenku i zevnitř a zhlédli jsme interiér, který je na českém venkově opravdu jedinečný. Kostel totiž zdobí celoplošné fresky v jasných barvách od Marie a Františka Urbanových, které na rozdíl od jiných interiérů razantně oživují vnímání prostoru. Po prohlídce kostela někteří z nás pokračovali pěšky dále do Kutné Hory, kde jsme se dali moc dobrý oběd v Kozlovně Barborský dvůr. Po obědě se mezi námi našli kování turisté, kterým nestačilo najitých téměř 10 kilometrů a rozhodli se tak jít pěšky i zpět do Červených Peček.  

sobota 15.3.2025 - 12. ples městyse Červené Pečky

V sobotu 15. března jsme po roce znovu tančili na plese městyse. K tanci i poslechu zahrála tradičně skupina Peklo a hrála skvěle. O zábavu se tentokrát postaral taneční tým TRADICION. Jejich autentické kostýmy z Rio de Janeira při jejich představení rozzářily sál a když se pak exotičtí tanečníci vmísili mezi návštěvníky plesu, podařilo se jim v rytmu latinsko-amerických tanců rozpohybovat řadu z nich. Hostů na plese bylo "tak akorát" a budeme doufat, že se pozitivní ohlasy rozšíří mezi přátele a známé a příští rok bude sál sokolovny úplně zaplněn. 

"Ani málo, ani moc" - tak nějak by se totiž dal stručně popsat počet návštěvníků plesu, který nás na jednu stranu vede k přemýšlení nad tím, jestli takovýto druh zábavy ještě lidé (a především mladí lidé) chtějí. A na stranu druhou nám pozitivní ohlasy těch co přišli dodávají chuť a energii pro přípravu plesu s pořadovým číslem 13.

sobota 5.4.2025 - Bratislava

V sobotu 5. dubna jsme vyrazili do hlavního města Slovenska Bratislavy, a to s průvodcem. Společnou zhruba čtyřhodinovou jízdu v zájezdovém autobuse nám zpříjemnila rekondiční zastávka u Brna. Na hranicích nás tentokrát celní kontrola nestavila, měli očividně prioritní cíl regulovat preventivní opatření k zabránění přenosu virového onemocnění slintavky a kulhavky na zemědělská zvířata. Okolo půl 10 jsme se již blížili Bratislavě, kde žije téměř půl milionu obyvatel. Od paní průvodkyně jsme slyšeli základní geografické a historické informace o hlavním městě. A při procházce Bratislavou nám poskytla komentář k místním pamětihodnostem i tipy pro osobní návštěvu některých staveb. Prohlídku jsme završili na Bratislavském hradě. Hradní vrch nad Dunajem byl obýván už od neolitu a byl keltským oppidem. Kamenný hrad byl postaven v 10. století, byl samozřejmě několikrát přestavován a upraven až do nynější povětšinou barokní podoby s rozhlehlými vyhlídkami na celé město i do vzdáleného kraje. Počasí bylo moc pěkné, slunce od rána nabíralo sílu a teplota vzduchu se vyšplhala až k 18°C, ideální na výlet. Po společné prohlídce historického centra města mohl každý dle své libosti navštívit některé památky, obchůdky nebo se jen tak projít Bratislavou. K tomu jsme samozřejmě všichni dostali tištěnou a případně i elektronickou informační podporu a kontakty na organizátora. S ubývajícím denním světlem a shodou okolností i s rapidním poklesem teplot jsme se opět všichni sešli. Příjemně unaveni a vzhledem k prudké změně počasí i celkem prokřehlí jsme rádi nastoupili do tepla našeho autobusu a v pohodlí a bezpečí jeli zpět do českých Červených Peček. Doma jsme byli o půlnoci. Moc nás těší nás, že nabídka navštívit Bratislavu zaujala tolik zájemců různých generací. Děkujeme a těšíme se na další společný výlet. 

neděle 25.5.2025 - Jindřichův Hradec

V neděli 25. května v půl osmé ráno jsme jeli z červenopečeckého náměstí zájezdovým autobusem na výlet do Jindřichova Hradce. Město leží v Jihočeském kraji na řece Nežárce, takže nám cesta zabrala i s kondiční zastávkou něco málo přes dvě hodiny. Společně jsme zavítali do historického jádra Jindřichova Hradce, které je městskou památkovou rezervací a navštívili jsme místní hrad a zámek v blízkosti rybníku Vajgar. Měli jsme opravdu štěstí na průvodce zámku, mladý sympatický pán nám poutavě vyprávěl o historii hradu a zámku, o původních obyvatelích a stále původním vybavení včetně nádherných dřevem zdobených a malovaných stropů. Ukázal nám výběr toho nejlepšího, co nám zámek aktuálně mohl nabídnout, včetně originálu nástěnného obrazu Historie Josefa Egyptského od českého barokního malíře Petra Brandla z roku 1721. Oživil i pověst o Bílé paní a otevřel nám černou kuchyni. Všichni jsme se shodli, že tento průvodce zatím zaujal nejvíce. Po prohlídce se již naše kroky rozešly různými směry, dle zájmu, preferencí, případně hladu. Někdo vystoupal na místní vyhlídkovou věž, někdo navštívil kostel sv. Jana Křtitele, kde působil prokazatelně řád templářů a jednou z možností je, že kostel i založili. Někteří z nás se jen příjemně prošli městem a nakonec snad každého z nás šlo najít v nějaké kavárně, však jich bylo v Hradci dost. Počasí nám celkem přálo, dopolední slunce odpoledne vystřídala oblačnost, ale drobný déšť počkal až na dobu, kdy jsme v pohodlí a teple autobusu jeli zpátky domů.

neděle 24.8.2025 - České Budějovice

Již potřetí jsme společně vyrazili na Zemi živitelku do Českých Budějovic. Letošní 51. ročník s podtitulem Nová éra zviditelňoval zásadní posun v celé oblasti zemědělské techniky. Viditelný byl přechod k digitalizaci, automatizaci a technologiím. Vzhledem k životnímu prostředí to je trend v udržitelných postupech v zemědělství i efektivní využívání zdrojů. I samotný areál výstaviště byl zmodernizován. V prostorách agrosalonu byla tentokrát vyčleněna samostatná zóna s přednáškami a expozicemi o AI v agro-technologiích. Díky spolupráci univerzit tak tato zóna nazvaná SMART FARMING poskytla vhled například do měření, užití dronů, satelitů a senzorů, variabilní cílené hnojení, přesné zavlažování, možnosti vizualizace výnosných zemědělských zón a monitorování zvířat i na velké vzdálenosti. Areál poskytl opět zázemí i celým rodinám. Pro děti byl připraven Dětský zemědělský svět, kde kromě interaktivních a vzdělávacích činnosti nechyběla ani živá zvířata a mezi prodejci souvisejícího zboží šlo zahlédnout i trendy produkty hobby horsing. Při naší nedělní návštěvě se někteří z nás stali účastníky kuchařské show Romana Pauluse nebo třeba posluchači debaty s Jakubem Vágnerem. Všudypřítomná zemědělská technika opět budila obdiv a zvědavost, kulturní program v několika vyhrazených částech výstaviště zabavil hudbou, nákupy i debatami. Úspornější životní styl se tu objevil i v rozmachu mobilních domků a souvisejících službách zákazníkům. Každý si vybral to své. Pokud se hledalo, dalo se i dobře a levně najíst. Pokud jste hledali méně, nešlo si nevšimnout všudypřítomného vzrůstu cen za občerstvení a stálého užívání plastů. Ale to už je asi o názoru každého z nás. Výlet byl rozhodně zajímavý a přínosný i pro člověka, který se profesně nepohybuje zrovna v zemědělství a k tomu všemu nám celý den svítilo slunce s příjemnými teplotami kolem 20°C a celý den byl tentokrát bez deště.

neděle 19.10.2025 - Český Šternberk

Nedělní ráno 19. října bylo mrazivé. Ovšem vykouklo slunce a cestou autobusy kvůli výluce a vlakem do Českého Šternberka se vzduch lehce ještě zahřál. Podzim byl ale v bundě cítit a všude kolem vidět. Na Šternberku tradičně uzavírali sezónu pro návštěvníky velmi zážitkovými prohlídkami. I náš výlet již patří mezi podzimní tradice. Navštívili jsme prohlídkový okruh se vtipně sehranými scénkami a nahlédli jsme tak nejen do vybavení hradu, ale i do rodinných události napříč historií rodu Šternberků a jejich sídla. Tým průvodců oděný v dobových kostýmech, díky kterému jsme se opět na hodinu stali uvítanými hosty v rodině Šternberků, si rozhodně zaslouží uznání. Po prohlídce jsme se zahřáli v hradní kavárně za občasné salvy z děla od nedaleké hradní hladomorny, kde sídlil dělostřelecký pluk. Je fajn vracet se do míst, kde je hezky a srdečně nás vždy přivítají. I když nadcházející měsíce na hradě budou trochu vylidněné, hrad bude ojediněle pro turisty přeci jen otevřen. Adventní doba tu bude lákavá. Nicméně procházka ve zbarveném listí podél řeky Sázavy má rozhodně své kouzlo, a tak si někteří cestu z hradu protáhli na 7. 5 km a na autobus domů nasedli až v Ledečku. Rádi za rok přijedeme zase znovu.

sobota 8.11.2025 - Kudowa Zdrój

V sobotu 8. listopadu jsme vyrazili do polské Kudowa Zdrój s jasným komerčním cílem - nakupovat. Odjezd našeho zájezdového autobusu z červenopečeckého náměstí byl načasován na půl 7 tak, abychom i s kondiční zastávkou během jízdy dorazili na tržnici v čase, kdy tam bývá ještě málo lidí. A tak se taky stalo. Oblečení, drogérie, hračky, kutilské potřeby, dekorativní a proutěné zboží i další variabilní domácí potřeby nás na tržišti obklopovaly a i při všude rostoucích cenách se našly výrobky, které jsou zde opravdu dobré a levnější než v naší zemi. Fronty bylo možné sledovat hlavně u stánků s tabákem. Navíc, Kudowa Zdrój není od nás daleko a v místě je více možnosti k nákupům. Někdo tak poklidně stihl navštívit i přilehlé supermarkety. Již několik let je hned vedle tržnice občerstvení světového řetězce MC Donald, takže případné zastavení, oběd či toaleta nebyl problém. Úsměvné bylo, že i s tímto faktem je přímo v tržnici další možnost užití toalety stále za poplatek 30 Kč, ale zřejmě je tato "vyšší standardní částka" v Polsku u hranic kvůli frekventovanějšímu užití a s tím spojeným výdajům na údržbu potřeba. Po celou dobu jsme měli krásné podzimní počasí, s jasnou oblohou. Cestou zpět se již nebe na obzoru postupně zatahovalo a po příjezdu zpátky domů kolem čtvrté hodiny odpoledne nám déšť už vůbec nevadil. Na to, že šlo jen o nákupy, i muži vnímají hladký průběh dne. 

sobota 6.12.2025 - Wroclaw

I letošní rok jsme jeli poznat advent do zahraničí. Tentokrát do Wroclawi. V sobotu 6. prosince jsme vyrazili zájezdovým autobusem brzy ráno a s kondiční zastávkou u Náchoda jsme dorazili do polského města před desátkou. Již v autobuse jsme poslouchali vyprávění paní průvodkyně o polských vánočních zvycích a stručné základní informace o Polsku. Polsko pravidelně již navštěvujeme, ovšem komerčně na příhraniční tržnici, takže vidět rozlehlé historické město byl značný rozdíl. Město Wroclaw je jedno z nejstarších a nejvýznamnějších polských měst. Má minimálně kolem 680 tisíc obyvatel, ale existují zdroje, které včetně studentů a dočasných pracovníků uvádějí číslo mnohem vyšší. Městem protéká řeka Odra a na ní je dvanáct ostrovů. Proto je někdy Wroclaw přezdívána jako "Benátky severu". Ve městě jsou stovky malých bronzových sošek, které reflektují bývalé protikomunistické hnutí, ale dnes jsou hlavně vyhledávanou turistickou atrakcí. Naše cesta začala na ostrově Tumski. Paní průvodkyně nám řekla pár slov o několika místech, kolem kterých jsme procházeli - katedrála svatého Jana Křtitele, univerzita a muzeum s krásným barokním sálem, tržnice a Masné krámy - Jatki, kostel sv. Alžběty, měšťanské domy Jeníček a Mařenka a samozřejmě náměstí Rynek s radnicí. Právě na Rynku a v přilehlých ulicí byly adventní trhy. Zmíněné kostely jsme bohužel nemohli navštívit, v zimě jsou pro veřejnost zavřené, což je podivuhodné při zmínce paní průvodkyně o většině věřících lidí ve Wroclawi. Ale ostatní místa se zároveň stala tipy pro naší případnou individuální návštěvu v několika hodinovém volném čase po společné prohlídce města. Čas na ochutnávání, nákupy a bližší poznávání historie města jsme již trávili individuálně, dle preferencí každého. Nemrzlo, nefoukalo, nepršelo, takže venku se dalo být dlouho, i když teploty se držely okolo 5°C. Zahřát a odpočinout se případně dalo samozřejmě ve fast foodech, ale i místních tradičních kavárnách a restauracích. I v místních nákupních centrech si někdo našel to své. K večeru město houstlo, lidí bylo mnohem více a projít adventními trhy se stalo adrenalinovou záležitosti. Nicméně zvládli jsme to všichni a sešli jsme se u největšího místního bronzové trpaslíka Táty poblíž adventního Rynku. Poté jsme rádi nastoupili do našeho autobusu a bezpečně, krátce po půlnoci, dojeli domů. Je moc příjemné poznávat okolní země zvláště v adventním čase, kdy nás všechny spojuje přání klidu a míru a krása vánočních tradic. I když právě v čase adventním je ze stejných důvodů všude plno lidí.

středa 24.12.2025 - Štědrodenní zpívání

Část štědrodenního dopoledne strávila řada z nás v červenopečeckém kostele, kde jsme si mohli poslechnout známé písně, písničky, koledy... v podání countrykapely Trampoty. Publikum bylo věkově pestré. Od těch nejmenších, kteří se přivezli v kočárcích, až po ty daleko zkušenější. Interiér kostela se nám podařilo zaplnit do posledního místa včetně balkónu a kromě samotného vystoupení ocenila řada návštěvníků i samotné prostory, protože kostel prošel v roce 2025 rekonstrukcí. Půlhodinové vystoupení a následné zdržení se u svařáku, dětského punče, kávy a cukroví bylo "tak akorát", protože rtuť teploměru dávala znát, že přišlo pravé zimní počasí. Na plakátech bylo středeční dopoledne nazýváno "Štědrodenní zpívání", někteří z návštěvníků používali slova "Sousedské setkání" a kapela nás přivítala na "Společném zpívání". Všechno to vystihovalo charakter akce, na kterou v roce 2026 určitě navážeme. 

sobota 6.1.2024 - Tříkrálový pochod

V sobotu 6. ledna jsme tradičně vyrazili na společný Tříkrálový pochod. Letos byla cesta naplánovaná přes Dolany, Čertovku a Gruntu až do Kutné Hory. V devět hodin ráno jsme se v hojném počtu sešli na červenopečeckém náměstí, každý zájemce dostal obálku s mapou a informační podporou a šlo se. Počasí nebylo úplně přívětivé, teploty mírně nad nulou a jemné mrholení, ale na turistiku nevadilo. Trasa byla nenáročná, nabízené varianty měly mezi 7- 8 kilometry, většinou po silnici. Časově jsme se všichni svým tempem vešli do dvou hodin, takže jsme v 11:00 byli v Kutné Hoře u Katedrály Nanebevzetí Panny Marie. Tam jsme měli domluvený sraz s panem průvodcem, který nás katedrálou provedl. Znalosti a upřímný zájem pana průvodce o historii místa a životní události dávných dob byly nevyčerpatelné, naslouchali jsme mu se zájmem téměř dvě hodiny. Poté většina z nás navštívila přilehlou restauraci U Zlatého lva. Po obědě už každý směroval cestu zpět po svém. Někdo částečně pěšky, někdo vozem či autobusem.  

neděle 17.3.2024 - Muzeum iluzí Praha

V neděli 17. března se jelo na výlet do Prahy do Muzea fantastických iluzí Pavla Kožíška. Většina zájemců se sešla na vlakovém nádraží v Červených Pečkách, někdo se připojil i v Kolíně. Počasí nám přálo, slunce svítilo a už mělo jarní sílu, jen v chládku to ještě přeci jen trochu zafukovalo. Do muzea jsme dorazili okolo půl 11. Procházeli jsme postupně interaktivní expozice a pózovali jsme u naaranžovaných kulis, abychom na svých fotografiích dosáhli konkrétních iluzí. Více než hodinu jsme se bavili sledováním různých aranžmá a vytvářením fotek. S blížícím se polednem se prostory stále více plnily dalšími návštěvníky a byl čas jít na oběd. To už jsme se rozešli do menších skupinek dle zájmu. Na Václavském i Staroměstském náměstí byly stánky s jarním a velikonočním zbožím, obchodů všude nesčetně a i pouhá procházka byla v nedělním jarním slunci moc fajn. Věřím, že každý prožil příjemný den. 

pátek 29.3.2024 - Velikonoční procházka s hledáním vajíček

Během letošních velikonočních prázdnin se poprvé konala v naší obci akce „Velikonoční procházka s hledáním vajíček“. Tuto akci pořádala místní kulturní komise a zúčastnilo se jí téměř sto obyvatel, převážně rodin s dětmi. Počasí přálo a účastníci akce měli možnost prozkoumat okolí obce. Děti spolu s rodiči nejenže hledali skrytá velikonoční vajíčka, ale také měli příležitost se dozvědět více o historii a přírodních krásách okolí naší obce. Díky pozitivním ohlasům účastníků se kulturní komise rozhodla, že velikonoční procházku zařadí do kalendáře i pro příští rok.

sobota 6.4.2024 - 11. ples městyse Červené Pečky

V pořadí 11. ples městyse Červené Pečky byl tentokrát "letním plesem". Netradičně vysoké víkendové teploty a nebe bez mraků možná odradilo některé od účasti a to i přesto, že vstupenky koupili v předprodeji a ples se chystali navštívit. Taneční orchestr Peklo svou hudbou dostal postupně návštěvníky do varu a udržoval atmosféru plnou života po celý večer. Ve dvou vstupech se představil i v tomto roce host plesu. Hostem večera byla pole dance tanečnice Lucie Stonawská. Ukázala nám úžasné a odvážné vystoupení, které dodalo plesu špetku elegance a originality. Skvělá hudba, výborné vystoupení a fantastická atmosféra – tohle bylo vstoupení, které si určitě budeme pamatovat ještě dlouho. Zaslouženě se Lucie Stonawská stala vicemistryní ČR v pole dance a v blízké době už bude držitelkou titulu mistryně republiky.

úterý 30.4.2024 - pálení čarodějnic

V letošním roce jsme si přáli ozvláštnit menším dětem pálení čarodějnic, a proto se díky spolupráci s TJ Sokol Červené Pečky – trénink všestrannosti a hobby horsing objevilo několik čarodějnických disciplín u červenopečeckého fotbalového hřiště. Děti si tak mohly například vyzkoušet překážkovou dráhu na koštěti či na dřevěném koníkovi, proběhnout si orienťák po okolí, trefit čarodějnici do nosu, přimalovat svoji čarodějnici k čarodějnickému sletu nebo si projít čarodějným tréninkem paměti. V mezičase pak mohly nakouknout do hasičského auta červenopečeckých hasičů. Komu při plnění disciplín vyhládlo, vyzvedl si v hospodě buřt a opekl si ho na ohýnku rozdělaném v zahradním kolečku. Navzdory silnému větru a suchým dnům bylo nakonec díky ostražitému dohledu našich hasičů umožněno zapálit velký oheň, který udělal tečku za čarodějným děním.

sobota 4.5.2024 - Vídeň

Po loňské pozitivní zkušenosti s výjezdem do německých Drážňan jsme se rozhodli zahraniční výlety opakovat a vyjet na poznávací zájezd do Vídně. V sobotu 4. května jsem se sešli na náměstí v Červených Pečkách v šest hodin ráno a s jednou občerstvovací zastávkou u hranic jsme už po desáté hodině stavěli zájemcům u vídeňského zábavního parku Prátr a pokračovali k zámku Schönbrunn na rezervovanou prohlídku. Prohlídka byla s audioprůvodcem, takže každému bylo zapůjčeno audiozařízení, na kterém jsme si dle očíslovaných místností zámku volili čísla nahrávek v českém jazyce. I když je v Schönbrunnu místností více než tisíc, zpřístupněno jich je výrazně méně, tak akorát pro standardní pozornost návštěvníků. Někteří z nás oželeli prohlídku interiéru zámku a věnovali čas na procházku po upravených zahradách v okolí zámku, což také rozhodně stálo za to. V areálu této světově známé císařské rezidence bylo pochopitelně velmi mnoho turistů, takže s několika čekacími frontami jsme prostory zámku opustili okolo půl jedné a popojeli jsme k centru Vídně. Paní průvodkyně s námi prošla několik proslulých míst, seznámila nás s historií, kulturou i místními specialitami. Někdo z nás tak vítal informace o habsburské monarchii, císařském paláci Hofburg, o skladateli Mozartovi i o T.G. Masarykovi a někdo zase o vídeňském valčíku, sachru i telecím řízku. Okolo půl třetí jsme se po skupinkách rozešli sami do ulic velkoměsta. Vídeň je členěna do 23 městských okresů, žije tu okolo dvou miliónů stálých obyvatel. Někteří návštěvníci z našich řad si trouflo město procestovat v okruhu několika kilometrů, ať již pěšky nebo metrem. A někteří zůstali v blízkosti městské radnice, Hofburgu, parlamentu a místa poklidně prošli, zažili i ochutnali. S blížící se půl sedmou jsme se scházeli v ulici Bellariastrasse, kde nás vyzvedl náš zájezdový autobus.

středa 23.7.2024 - Království železnic Praha

Až na třetí pokus jsme navštívili Království železnic v Praze. V předchozích letech návštěvě zabránila změna programu na poslední chvíli a také rušení akce pro malou účast. Tentokrát jsme do Království železnic nejen zamířili, ale také si návštěvu užili. Na internetu je návštěva tohoto místa propagována jako "zábava pro všechny generace" a to slovní spojení je opravdu výstižné. Dospělí si tu mohou připomenout jak a v čem cestovali po kolejích před mnoha lety, děti mohly vyzkoušet a obdivovat různé modely, stavebnice, zážitky. Čas zde letí opravdu rychle a pokud se vaše návštěva protáhne, můžete posedět i ve stylovém občerstvení. Kavárna připomíná- jak jinak - posezení v jídelním železničním voze. Podle dění v prostorách pro návštěvníky, ale také při nakouknutí do místností veřejnosti nepřístupných bylo vidět, že se počet vystavených exponátů rozšiřuje a v čase se i mění a na místo se tak lidé mohou po čase vracet s tím, že určitě nebudou ochuzeni o nové zážitky a o nové vystavení předměty. Samostatnou kapitolou a také samostatnou místností v prostorách muzea je místo vyhrazené virtuální realitě. Zde si můžete vyzkoušet různé hry, nebo procházky ve virtuálním 3D světě. Místo rozhodně stojí za návštěvu a může být i vhodným cílem vašich rodinných aktivit.

neděle 25.8.2024 - Země živitelka

Zemi živitelku jsme navštívili v loňském roce s velmi pozitivními ohlasy, a tak jsme do Českých Budějovic jeli letos znovu. S odjezdem v časných ranních hodinách a s obvyklou zastávkou na občerstvení a protažení jsme zvládli být už před půl desátou na místě. Někteří z nás využili možnost poznat město České Budějovice, většina ale mířila na výstaviště. Jubilejní ročník výstavy poskytl opět širokou škálu aktuální nabídky zemědělských oborů - novinky z oborů zemědělské techniky, myslivosti, včelařství, rybářství, potravinářství nebo chovu hospodářských zvířat, komplexní prezentaci zemědělství od historie po současné trendy, i novinky v oblasti výzkumu a vzdělávání. Pro děti byla v areálu připravena interaktivní sekce s názvem Dětský zemědělský svět, všudypřítomné stánky s nabídkou regionálních produktů nebo produktů evropských firem poskytovaly možnost zakoupit výrobky za zvýhodněnou cenu, navíc s radou zkušeného odborníka. Na několika místech výstaviště bylo i zázemí pro případ deštivého počasí, s možností občerstvení a poslechu živé hudby. K pozitivnímu zážitku nám přispělo i počasí, které nás po dlouhých tropických dnech a nocích osvěžilo teplotami mírně nad 20°C a občasnými přeháňkami. Ve čtyři hodiny odpoledne jsme České Budějovice opustili a i přes opakované zdržující kolony na silnicích jsme dorazili domů ještě za denního světla.

5.10.2024 - Drážďany

Po dobré zkušenosti z loňského roku jsme opět zavítali do Drážďan. Tentokrát v sobotu 5. října. Cesta z náměstí v Červených Pečkách do centra Drážďan nám i s hygienickou přestávkou zabrala okolo tří hodin, což se opakovaně ukázalo jako přijatelný čas pro všechny generace účastníků, konkrétně od dětí školního věku po aktivní seniory. V zájezdovém autobusu s námi jela i paní průvodkyně, takže jsme mohli už v pohodlí vozu poslouchat vyprávění o událostech historických a aktuálních a zhlédnout několik známých staveb. Pro pohodu nás všech jsme měli na výběr, kde a jak svůj čas v Drážďanech strávit. K tomu byla všem nabídnuta podpora v podobě tištěných map a důležitých informací, rovněž i digitální verze do mobilu, a samozřejmě i kontakty na organizátory zájezdu pro případ potřeby či pomoci. Většina z nás využila avizovaného společného programu a dopolední hodinku jsme věnovali komentované procházce historickým centrem města. Prošli jsme tak na příklad kolem Galerie starých mistrů Zwinger, kostela Frauenkirche s nadstandardním přívlastkem symbolu míru a zrození města po bombardování během druhé světové války, a třeba i muzea moderního umění Albertinium. Při pohledu na řeku Labe z Bruhlovy terasy byl nepřehlédnutelný zborcený most, což je událost , která prošla médii před pár týdny, krátce před dramatickými povodněmi v naší zemi. Po poledni jsme šli do historické klenotnice v zámku Drážďany. Vstupenky byly zajištěny předem od organizátorů pro všechny zájemce z našich řad. Čas se samozřejmě našel i na kávu, voňavou prohlídku Muzea čokolády a jiných muzeí, dobrý oběd, i nákupy všeho druhu, vše dle libosti každého z nás. Teploty venku byly podzimní, kolem 10°C. Občas trochu pršelo, ale na komentovanou prohlídku po chvilce přestalo, což bylo moc fajn. Děkujeme všem za účast, jsme moc rádi za vámi projevenou spokojenost. A budeme se těšit, že i při dalších výletech naplníme opět celý autobus. 

20.10.2024 - Český Šternberk

V závěru října jsme tradičně vyrazili do Českého Šternberka. Místní malebný hrad starého šlechtického rodu Šternberků a krajina kolem řeky Sázavy jsou potěšením pro oči i duši, které někteří z nás vítají i opakovaně a těší se na ně, zvláště na podzim. Lesy už nesly všechny barvy podzimu a protože i slunce nám celý den svítilo, lepší počasí jsme si nemohli přát. V neděli 20. října jsme hrad viděli ještě částečně obehnaný lešením, což svědčí o tom, že i další dědic z rodu se rozhodl o hrad nadále pečovat. Hrad i letos nabídl prohlídky oživené scénkami ze života rodu, které nás nenásilně a hravě s notnou dávkou elegance i humoru seznámily s historií hradu a předky šlechtické rodiny, dobovým vybavením i uměním na zdech hradních komnat. Scénky mapovaly trochu jiné události než v předchozích letech, takže poutaly pozornost i stálých návštěvníků hradu. Hradní restaurace nám poté nabídla příjemné posezení i oběd a na nádvoří si každý mohl prohlédnout nebo koupit nejen suvenýry, ale i rukodělné výrobky z Čech. Salvy z děl od přilehlé hradní hladomorny čas od času připomněly všem návštěvníkům, že u věže hladomorny i letos sídlí dělostřelecký pluk. A procházka k nim stála za to. I když jsme ráno z Červených Peček přijeli všichni vlakem, odpoledne v příjemných 16°C se někteří z nás rozhodli projít se zpět pešky alespoň do Ledečka.

2.11.2024 - drakiáda

Letošní druhý ročník drakiády se uskutečnil v odpoledních hodinách v sobotu 2.11.2024. Pole a nebe Na platě vypadalo jak kdyby někdo vyslovil “drakáris” :D Tento ročník byl o polovinu s vyšší účastí, než ten první a já doufám, že počty účastníků i draků budou stoupat v následujících letech. Sešlo se přibližně 20 dětí, a to nepočítám ty malé v nosítku nebo kočárku :) . Spolu s doprovody dospělých kolem 50 osob. Děti si mimo pouštění draků zapátraly v hlavičkách nad křížovkou za kterou dostaly sladkou odměnu. Největšího draka měl v letošním roce pětiletý Patrik s otcem Ondřejem. Počasí nám přálo a nejen že bylo hezky větrno, ale svítilo i příjemné sluníčko. Děkuji všem, kteří přišli strávit společný čas a užít si s námi podzim. Teď už se můžeme těšit na následující Vánoční akce.

Za kulturní komisi Dominika Marková 

9.11.2024 - Kudowa Zdrój

Sobotní zájezd do Polska 9. listopadu byl prostě o nákupech. Vyrazili jsme už v půl sedmé ráno z červenopečeckého náměstí, abychom do městečka Kudowa Zdrój dorazili ještě před devátou. I když byla každému z nás nabídnuta možnost vystoupit z autobusu již v Náchodě a věnovat dopoledne turistice, všichni jsme neskrývaně dali tentokrát přednost nákupům. Většina z nás věděla, do čeho jde, takže jsme vstoupili na tržnici vybaveni taškami, penězi, případně brýlemi i hlavně trpělivostí. V blízkosti tržnice někteří využili mimo jiné možností nákupů v přilehlých supermarketech i občerstvení v přilehlém Mc Donaldu. Po čtyřech hodinách ukrutného shoppingu jsme spokojeně obtěžkáni a cíleně vyčerpáni odjeli zase zpět domů. Počasí nákupům nevadilo, nepršelo a teploty se během dne na přímém slunci vyšplhaly z chladné 0 na dobrých 12°C.  

29.11.2024 - rozsvícení stromu v Červených Pečkách

Program spojený s rozsvícením stromu byl jako každý rok situován do proluky na náměstí v Červených Pečkách. S ubývajícím denním světlem se místo zaplnilo stánky s vánočním zbožím, které nabízely i vyráběly děti ze školy v Červených Pečkách. Každý se tu mohl zahřát teplým nápojem a něčím dobrým k snědku. Příjemnou pohodu nám po 17. hodině dokreslilo vystoupení našich dětí. Nejdříve těch nejmenších, při kterém si své místo u podia držely hlavně maminky a babičky. Poté se proluka rozezněla písněmi školáků a nutno říci, že pěvecký sbor byl opravdu dobře připraven. Následná píseň Sladké mámení přidala trochu do uvolnění atmosféry a dětský oživlý betlém podpořený nahrávkou Svatý čas nás příjemně posunul k očekávané chvíli, kdy voláme na ježíška. Zavolali jsme a strom na náměstí se po roce opět rozzářil všemi barvami a ozdobí tak celý advent a vánoční svátky. Bylo vidět, že díky zápalu a času všech, kteří připravovali tento před-adventní večer, se podařila dobrá věc. Přejeme zdraví, pohodu a klid.

7.12.2024 - adventní Norimberk

Letos jsme se rozhodli zpříjemnit si advent poznáním dalšího evropského města, a to města Norimberk. I přes aktuální vysoký podíl viróz mezi lidmi nás v sobotu 7.12. autobusem vyjelo celkem dost. Cesta tam byla mokrá, ale v pohodlí autobusu a s doprovodným slovem organizátorů to vlastně vůbec nevadilo. Už v teplém zázemí jsme se od paní průvodkyně dozvídali zajímavé informace o Bavorsku a adventních zvycích v této části Německa a historii. Z historických osob a událostí byli mimo jiné zmíněni císařové Jindřich III a IV, Karel IV i jeho Zlatá bula, z období druhé světové války Norimberské zákony a z poválečné doby Norimberský proces. Po pěti hodinách jízdy, i s příjemnou občerstvovací pauzou, jsme začali Norimberk poznávat i na vlastní oči. Německy Nürnberg je město ve Francích, v Bavorsku leží na obou březích řeky Pegnitz. Prošli jsme město podél Königstraße, kostela svatého Vavřince, náměstí Hauptmark a kostela Panny Marie s Orlojem a počkali jsme si na "celou" a viděli pohyb figurek a slyšeli hodiny odbíjet. Poté jsme pokračovali mimo jiné podél staré radnice a kostela sv. Sebalda až na Hlavní náměstí. Viděli jsme i Kašnu manželství, která má zpodobovat báseň od Hanse Sachse a vystoupali jsem i k Norimberskému hradu a procházeli podél jeho opevnění. Mnozí z nás se rozhodli Norimberk také “ochutnat” a tak už známe i norimberské klobásky, perníčky a svařené víno. Jmenované pochutiny jsou chráněné pro svou výjimečnost označením EU. V Norimberku žije přes půl miliónu obyvatel a při procházení několika adventních trhů na několika náměstích se zdálo, že jsme několik set potkali, a to i přesto že skoro celé odpoledne v Norimberku pršelo. 

24.12.2024 - Štědrodenní zpívání

Na úterní dopoledne jsme společně s místní kapelou Trampoty připravili krátké setkání v kostele v Červených Pečkách vyplněné hudebním vystoupením - adventně laděným. Není to tak dlouho, co Trampoty oslavily 50. výročí a přesto se jednalo o jejich první vystoupení v kostele v Červených Pečkách. Možná i to byl jeden z důvodů, že se nám kostel podařilo zaplnit do posledního volného místa a i tak jich bylo málo. Mezi posluchači byly jak děti, tak dospělí. Dětem jsme chtěli dát možnost navštívit kostel v čase, který je pro ně vhodnější, než návštěva "půlnoční". A dospělým zase možnost na chvíli se zastavit, popovídat si se známými, s kterými se třeba delší čas neviděli. A vše pak zasadit do hudebních kulis s možností zazpívat si známé české písně a koledy. Jsme rádi, že vše uvedené bylo naplněno a budeme doufat, že podobně příjemné bude i další Štědrodenní zpívání.

sobota 2.12.2023 - adventní Drážďany

V sobotu 2. prosince jsme se sešli na červenopečeckém náměstí a vyrazili směrem do Drážďan. Přejezd hranic byl pro mnohé vzpomínkou na hraniční kontroly, které už mladá generace nepamatuje. Paní průvodkyně nás v pohodlí autobusu seznamovala s historií zámku Moritzburg, který byl naším prvním cílem. Kapacita prohlídky zámku byla bohužel dávno předem vyprodána, ovšem místo bylo i tak pro turisty zajímavé. Nahlédli jsme okénkem do plesového sálu, do stejného okénka jako Popelka v pohádce, a viděli jsme stejnou scenérii jako ona. Prošli jsme také schody, po kterých Popelka utíkala ze třetího plesu a ztratila tam svůj střevíček. Střevíček tam je, trvale nachystán pro oči všech příchozích. Díky lehce zasněženému okolí a teplotách pod bodem mrazu jsme i my mohli zažít, jak se Libuše Šafránková v roli Popelky cítila, když si svým dechem zahřívala promrzlé dlaně. Ovšem nás mohl zahřát ve stánku punč, svařené víno a horká čokoláda. Pak už jsme pokračovali do Drážďan. Cestou se sníh úplně vytratil a průvodkyně nás slovem provedla stručnou historií města i adventními zvyklostmi v Německu. Vystoupili jsme u centra. Drážďany jsou město s více než půl miliónem stálých obyvatel a mnoha turisty, což rozhodně nešlo přehlédnout. Každý z nás obdržel předem mapu s orientačními body a potřebným komentářem. Někteří se rozhodli projít si město sami a další využili avizovanou společnou komentovanou prohlídku historických památek města. Poté už šel každý za svým zájmen. V centru města bylo všechno - mnoho dalších historických památek, adventních trhů, atraktivních turistických cílů, míst k občerstvení i obchodních domů. Stačilo si vybrat dle svého přání. Kolem páté hodiny jsme se začali scházet na domluveném místě a v pět večer jsme vyrazili domů. Drážďany byly jedinečné a osvětlené adventní trhy i vánoční výzdoba města byli atraktivní a honosné. 

pátek 1.12.2023 - rozsvícení vánočního stromu

V podvečer 1. prosince se uskutečnila tradiční adventní akce v Červených Pečkách - rozsvícení stromu. Už od 16. hodiny se v proluce na náměstí scházeli lidé a nakupovali výrobky na vánočním trhu. S postupujícím časem nás bylo více, v ruce hrnek s teplým čajem, i dobrot bylo dost, pár slov se sousedem, natěšené tváře zvláště těch menších, ale i těch starších - rodičů i prarodičů. Děti ze školky zatančily a slyšeli jsme i vánoční koledy s příchutí angličtiny díky našim starším školákům. Junáci nás tradičně mile překvapili svým tanečně hereckým vystoupením v duchu Vánoc. Díky patří i všem těm dospělým, kteří ve svém volném čase vystoupení připravovali a organizačně či materiálně akci podpořili. Bez nich by nebyl možný snad ani adventní proslov na jevišti. A když jsme na závěr kulturního vystoupení společně opět zavolali na Ježíška, rozsvítil se náš vánoční strom na náměstí. Celou atmosféru dokreslilo počasí - bylo bílo a sníh po celou dobu dál padal. Kdy naposledy byly bílé Vánoce? Letos to bylo zahájení adventu jak má být.

sobota 4.11.2023 - Kudowa - Zdrój

První listopadová sobota pro nás byla především nákupní. I přes dřívější ranní hodinu odjezdu se zájemců sešlo dost a v půl sedmé jsme tak z červenopečeckého náměstí vyrazili zájezdovým autobusem do Polska. Na tržnici Kudowa Zdrój už jsme v minulosti byli, takže jsme věděli, do čeho jedeme. Cestou jsme tradičně stavěli na občerstvení. Poté jsme zastavili pro ty z nás, kteří ten den vyměnili komerční cíl za kulturní a vybrali si z avizované nabídky výletu poznat blíže krásy města Náchod. Většina z nás však vystoupila až na polské tržnici. Příjezdová hodina byla celkem trefná, o půl deváté jsme se nemuseli prodírat tolika lidmi mezi mnoha stánky. Ovšem s přibývajícím časem tržnice houstla. I tak jsme při odjezdu viděli spokojené tváře a plné tašky. Nebyl nikdo, kdo by neocenil úložné prostory autobusu, pohodlnou sedačku a fakt, že nemusí po více než tříhodinovém chození řídit.  

neděle 22.10.2023 - Český Šternberk

Na závěr turistické sezóny, na sklonku října, jsme tradičně vyrazili na Český Šternberk. Tento výlet rádi opakujeme již několik let. Někteří z nás si již podzim bez návštěvy hradu neumí ani představit. Ráno u vlakové zastávky v Červených Pečkách sice foukal vítr, pršelo a bylo 12°C, ovšem již během cesty vlakem se počasí výrazně vylepšilo. V Ledečku se tak někteří z nás rozhodli projít se do Českého Šternberka pešky. Komentovanou prohlídku jsme pro nás předem rezervovali na 11. hodinu. V tuto podzimní dobu je vždy atraktivní pro návštěvníky všech generací. Letos tomu nebylo jinak. Paní průvodkyně nás prováděla "živými vzpomínkami" na šlechtický rod Šternberků i historické události hradu. Procházeli jsme komnatami hradu s pocitem, že jsme na vítané návštěvě u Šternberků a sdílíme s nimi jejich životní události, příjemné rodinné chvilky i strasti a bolesti. Průvodkyně nás provázela komnatami, kde probíhaly kostýmované živě hrané scénky, ve kterých i ona sama byla někdy aktérkou. Putovali jsme v čase a historii jsme zažívali velmi autenticky. Po prohlídce jsme, podle zájmu každého, navštívili ještě hradní kavárnu nebo restauraci Pod Hradem a v nedaleké hladomorně se na chvilku připojili k dělostřeleckému pluku, který tady rovněž tradičně v tuto dobu táboří. Cestu zpět si někdo užil pohodlně ve vlaku, někdo na příjemném podzimním slunci částečně pěšky. Díky sdíleným ohlasům účastníků mohu napsat, že to byl pěkný výlet.   

sobota 7.10.2023 - Armádní muzeum Praha

V sobotu 7. října jsme zamířili do Prahy. Cílem bylo Armádní muzeum Žižkov. Chladnější ráno se během cesty vlakem proměnilo v teplý den a pobízelo k pěší chůzi po Praze. Muzeum je však nedaleko Hlavního nádraží, takže jsme tam byli do 15 minut. V místě se nám dostalo milého přijetí a vstupu zdarma. Třípatrová budova nabízí sedm časově rozdělených expozic. Bylo nám doporučeno procházet muzeum od nejvrchnějšího patra níže, abychom poznali vojenské vystavované exponáty, audiovizuální projekce, obrazy, interaktivní koutky a panely od počátku osídlení našeho území Slovany až po současnost. V úplně nejvyšším patře jsme našli Kavárnu Kupka s terasou, což nás na chvíli od historie odvedlo. Kdo by odolal výhledu na Prahu a Pražský hrad. Nejstarší exponáty muzea jsou až 30 000 let staré, za zkoušku stojí držet v ruce meč i další zbraně doby husitské. Mezi avizovaná významná místa patří T. G. Masaryk, Zbrojnice, Klenotnice, Válka technologií, Zbrojní výroba, Atentát, Holokaust i Rok 1986, kde si pamětníci mohou připomenou roky svého mládí. Celé muzeum je rok po rekonstrukci, útulné, skvěle vybavené a hlavně interaktivní, třeba "projít zákopem" je jedinečný zajímavý zážitek. Přidaná výstava věnována sportu v přízemí muzea šikovně evokuje mírový smysl různých odvětví mezinárodního sportu a olympijských her. Muzeum je rozhodně atraktivním místem vhodným pro opakovanou návštěvu. 

neděle 27.8.2023 - Země živitelka

Poslední srpnovou neděli jsme vyrazili autobusem do Českých Budějovic na výstavu Země živitelka. Výstava má obdivuhodně dlouhou tradici. Zaměřena je primárně na zemědělský sektor a mottem letošního roku se stalo heslo "Na cestě k udržitelnosti". Největší část výstavních ploch byla věnována zemědělské technice. V několika pavilonech a mobilních kotcích byla ustájena hospodářská zvířata. V dalších vnitřních i vnějších prostorách byly nabízeny kvalitní české potraviny, které bylo možné ochutnat i zakoupit za zvýhodněné ceny. Vystavovaly zde odborné organizace, státní instituce, soukromé české a některé zahraniční firmy i kraje České republiky. Poskytovali nejen informace, své výrobky a technologie včetně novinek, ale v případě odborných škol i informace o studijních oborech. Nám se v rámci doprovodného programu navíc nabízela chovatelská ukázka plemenných koní a oslíků a přehlídka plemen ovcí a koz. Propojenost zemědělského sektoru byla viditelná i na nabídce oblečení a různého vybavení, dokonce i hraček. Děti mohly navíc ve vyhraněných plochách navštívit kreativní dílny, vyzkoušet šlapací modely zemědělských strojů, seznámit se hravě s farmou. Všudypřítomné byly stánky s občerstvením. Na výstavě jsme se pohybovali individuálně a tak si každý mohl zvolit směr a navštívit co si přál, nebo co ho aktuálně zaujalo. Kromě výstavy se také nabízela procházka Českými Budějovicemi, což někteří z nás nakrátko také využili.  

středa 16.8.2023 - Uhlířské Janovice / Legiovlak

Ve středu odpoledne jsme se společně sešli v Uhlířských Janovicích na vlakovém nádraží, kde jsme navštívili legionářský vlak, respektive jeho repliku. Legiovlak je projekt Československé obce legionářské, který pomáhá veřejnosti obnovovat povědomí o československých legiích a jejich zásluhách na vzniku československého státu. Jde o soupravu vagónů z období 1918 - 1920, kdy na Transsibiřské magistrále v Rusku probíhaly válečné operace československých legií. V Janovicích jsme si mohli prohlédnout vozy polní pošty, těplušky, plukovní prodejny, dále ubytovací vůz, zdravotní, štábní, velitelský, obrněný vůz a další. K našemu potěšení se kulturní komisi podařilo předem dojednat komentovanou prohlídku, což se široké veřejnosti standardně nenabízí, jen školním skupinám. Prezentace vlaku začala několikaminutovým videokomentářem, kde bylo slovy herce Jiřího Dvořáka představeno historické období, které projekt evokuje, vysvětleny politické souvislosti a záměry projektu. Poté už nás člen legionářské obce provedl konkrétními vozy, poukázal na dobový vzhled a vybavení a vystavené předměty. Zasazoval věci do událostí a příběhů. Nastínil nám tak život legionářů a komunity kolem nich. Jeho "výkon" byl obdivuhodný, informačně pro nás vyčerpávající a v aktuálních letních 30°C zvládl provádět v dobové legionářské uniformě. Legiovlak byl v Uhlířských Janovicích na plánované několikadenní zastávce. Křižuje české železniční dráhy již od roku 2015 a pár let tomu ještě tak bude. A velký zájem občanů a přátel Červených Peček svědčí o tom, že jsme tomu u nás rádi. 

sobota 27.5.2023 - Kroměříž

Kroměřížský zámek, spolu s Podzámeckou zahradou a Květnou zahradou jsou od roku 1998 památkami UNESCO. V posledních dvou letech byly některé části zrekonstruovány a další opravy zámku i nadále probíhají - při návštěvách veřejnosti. Sešli jsme se v půl sedmé ráno na náměstí v Červených Pečkách. Díky velkému počtu zájemců jsme zcela zaplnili autobus a vyrazili na Moravu. Při zastavení cestou jsme po časném ranním vstávání mohli nabýt sil a případně i díky občerstvení i příjemné společnosti spolucestujících. Ani následné zdržení v koloně na dálnici D1 směrem na Brno nám nezkazilo náladu, počasí nám totiž přálo a slunce nás provázelo vlastně celý den. Společná prohlídka arcibiskupského zámku byla domluvena na půl jedné, takže jsme poznávání Kroměříže začali už v zahradách. Květnou zahradu nechal vybudovat ve druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna a dnes patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. V zahradě, v centrální obdélníkové části, je velké množství geometricky stříhané zeleně, okrasné parky, kašny, Rotunda, labyrinty, vodní plochy i třeba tzv. Jahodové kopečky. K centrální části přiléhají další okrasné a hospodářské prostory. Kdo hledal stín, zavítal jistě v zahradě do botanických skleníků nebo poseděl v prostorách kolonády, která tvoří celou jednu stěnu zahrady. Kroměřížský zámek je od Květné zahrady vzdálen asi 1 kilometr. Z několika nabízených prohlídkových okruhů jsme v sobotu navštívili trasu Reprezentační sály. Během komentované prohlídky jsme tak viděli nejkrásnější a nejpoutavější sály se vzácnými uměleckými sbírkami - za zmínku rozhodně stojí Lovecký sál, Trůnní sál a velkolepý Sněmovní sál. Zámecké obrazové sály také ohromily svým méně třpytivým jedinečným stylem. Pan průvodce nám kromě popisných slov objasňoval historické souvislosti, rovněž také aktuální užívání těchto honosných reprezentačních prostor. Atmosféru při prohlídce doplňovaly díky otevřeným oknům i zvuky ptactva, zvláště pávů, a výhledy z přilehlé Podzámecké zahrady. Zahrada je jedinečná svou sítí vodních kanálu a rybníků, romantickými stavbami a scenériemi i volně chovaným zvířectvem. Po prohlídce opět každý zacílil své kroky v Kroměříži dle svého zájmu a chuti, někdo tak déle pobyl v zahradách a někteří poznali i nedaleké náměstí, přilehlé uličky a restaurace. Domů jsme přijeli okolo sedmé hodiny večer. 

sobota 15.4.2023 - 10. ples městyse

Po čtyřech letech jsme se vrátili k pořádání plesu městyse, kterému zůstal tradiční dubnový termín a pro mnohé se tak jednalo o závěr "plesové sezóny". Kdo má zkušenost s organizací podobných akcí, ví, kolik času a sil to zainteresovaným lidem zabere, i proto jsem pevně doufal, že i po několikaleté pauze se taneční sál zaplní a lidé se budou dobře bavit. Hudební skupina Peklo, ABBA revival jako host večera dokázali naplnit očekávání příchozích a pobavit. ABBA revival byl v předešlých letech hodnocen jako nejlepší host a proto jsme u "kulatého" desátého plesu pozvání pro něj zopakovali. Děkujeme za vyjádřené pozitivní ohlasy, díky kterým si dovolím napsat, že ples se vydařil a stal se tak pobídkou k tomu, abychom nekončili číslem 10, ale v roce 2024 změnili číslo na 11. 

neděle 26.3.2023 - Mistři renesance / Galerie Mánes Praha

V neděli 26. března jsme  navštívili výstavu Mistři renesance. Měli jsme tak příležitost vidět více než 50 světově proslulých uměleckých děl italských umělců z doby renesance. Vše na jednom místě, a to v budově galerie Mánes. Šlo o vysoce kvalitní reprodukce, za jejichž originální podobou by člověk musel cestovat do alespoň dvanácti různých světových metropolí. Na výstavě převládala díla slavných umělců tzv. florentské malířské školy datované do 14. - 16. století, která se vyznačují správným zachycením anatomických proporcí lidského těla, plastičností malby a zachycením perspektivy. Jako je Leonardo da Vinci a jeho Mona Lisa, Poslední večeře páně nebo třeba Dáma s hranostajem, Michelangelo Buonarotti a jeho Stvoření Adama, Sandro Botticelli a obrazy Zrození Venuše, Jaro, Madona s granátovým jablkem. Byla tu i díla neméně známého malíře vrcholné renesance Raffaela Santiho, což byly především Madony. Obrazy byly vystaveny v členité výstavní síni, v jejímž centru bylo možné posedět v prostoru se sochou Davida (5,17 m; Michelangelo) a reprodukcí fresky Poslední soud (14 m x 12 m; Michelangelo) a sledovat tak velká díla poněkud déle a podrobněji. Výstavu bylo možno buď jen tiše sledovat nebo si po aktivaci spustit ve vlastním mobilním telefonu komentovanou nahrávku. Atmosféra v síni byla i při velké návštěvnosti poklidná a příjemná. Proslulost a stálý zájem veřejnosti o díla italských umělců i za pět set let od jejich vzniku je úžasný fakt. Která díla dnešní doby asi budou zájmem lidí za dalších 500 let? Když jsme opustili galerii, našli jsme si v Praze i několik dalších možností vyžití. A když jsme se okolo čtvrté odpoledne vraceli do Červených Peček, ani nevadilo, že se ranní větrné počasí proměnilo v teplý jarní déšť.  

sobota 11.3.2023 - chrám sv. Barbory 

Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře je velkolepá gotická a novogotická památka na Seznamu světového dědictví UNESCO a od Červených Peček je vzdálena opravdu nedaleko. I když chrám vyhlíží do kraje po celý náš život, přesto jsme ho s kulturní komisí navštívili až letos, a to v sobotu 11. března. Sobotní počasí nebylo zrovna přívětivé, překvapil silný studený vítr a teploty jen velmi málo nad nulou. Autobusem nebo vlastní dopravou jsme přijeli do města a v 11 hodin jsem se sešli před Barborou i s panem průvodcem. Uvnitř chrámu jsme usedli na lavice v centrální hlavní lodi a rázem jsme byli díky slovům pana průvodce v dávných dobách středověku. Naslouchali jsem příběhu o svaté Barborce, dceři bohatého obchodníka, která se později stala patronkou horníků. Chrám, katedrálního typu, byl založen v roce 1388, ovšem výstavba probíhala v několika etapách až do roku 1905, tedy více než 500 let, a do značné míry souvisela právě s prosperitou kutnohorských dolů. Jan Parléř, Petr Parléř, Matyáš Rejsek, Benedikt Rejt, Josef Mocker a Ludvík Lábler jsou jména věhlasných architektů Barbory, kteří se významně podíleli na často přerušované dlouholeté výstavbě a proměnách jejího vzhledu. My jsme v sobotu viděli podobu chrámu po opravách ukončených roku 2012. Hlavní oltář s motivem Poslední večeře páně, vyřezané z jednoho kusu dřeva, okolní kaple s výzdobou, vitrážová okna, i pietní místa úzce související s dobou vzniku a lidmi, kteří se v tamní době o stavbu chrámy zasloužili, monumentální varhany složené z téměř 4000 píšťal, to vše nám pan průvodce doprovodil slovem a objasnil nám symboliku, autory i souvislosti. Nejmladší výtvarný zásah do vzhledu stavby byl proveden roku 2014, kdy malíř František Urban vytvořil vitráž s motivem Anežky Přemyslovny v jižní části chrámu. Chrám je majetkem Římskokatolické farnosti - arciděkanství Kutná Hora a je tak využíván k jejím účelům. Historická i náboženská tématika výzdoby je úctyhodná a líbivá. Ovšem i jen být v chrámu a vzhlédnout do jeho výšin, vnímat sílu prostoru a denního světla je snad pro každého přicházejícího návštěvníka velkým zážitkem.

sobota 11.2.2023 - beseda s Michalem Dlouhým

Po deseti letech zavítal do Červených Peček spisovatel, autor námětů televizních seriálů, vypravěč, znalec prvorepublikového četnictva... Michal Dlouhý. Výčet rolí, ve kterých vystupuje a výčet projektů, na kterých spolupracuje, by mohl pokračovat ještě dál. Beseda nás přesvědčila o tom, že jeho přístup ke všemu výše uvedenému je profesionální a zároveň se jedná o jeho "srdeční záležitost". Z vyprávění Michala Dlouhého bylo patrné zaujetí i odbornost a také díky tomu utekly téměř dvě hodiny velmi rychle.  Beseda byla rozdělena do tří částí. V jedné nám byly přiblíženy historické souvislosti a podoba fungování četnictva nejen v meziválečném období. Druhá část byla zaměřena na filmovou tvorbu a v poslední představil Michal Dlouhý svou knižní tvorbu, která čítá cca 20 titulů. Ve vyprávění mu sekundovali také jeho kamarádi, kteří se debaty účastnili také a program tak příjemně oživili. Jednalo se o příjemně strávené odpoledne k čemuž jistě pomohlo i zázemí školní jídelny a drobné občerstvení, které bylo účastníkům k dispozici. Díky tedy paří nejen Michalu Dlouhému, ale i paní knihovnici Aleně Beranové, která besedu organizovala.

čtvrtek 19.1.2023 - divadlo Bez zábradlí

Po několikaleté pauze jsme ve čtvrtek 19. ledna jeli do Prahy na představení do Divadla Bez zábradlí. Příjemná byla bezstarostná cesta vyhřátým autobusem, i možnost sladkého občerstvení před představením v některé z pražských kaváren. Příjemně naladěni jsme se usadili v hledišti komorního divadla a očekávali příjemný zážitek, jak již v tomto divadle pro nás bývalo zvykem. Hra Okupace od autorů Vojtěcha Maška, Marka Šindelky, Michala Nohejla a Kryštofa Pavelky je inscenace na motivy stejnojmenného filmu z období normalizace sedmdesátých let 20. století. Zpočátku se hra rozjela ve stylu komedie, kdy na jevišti probíhala generální zkouška divadelního souboru nové hry na motivy Fučíkovy Reportáže psané na oprátce, v zapadlém divadle na okraji Čech. V průběhu generálky se ovšem na jevišti objevil opilý okupantský důstojník s kanystrem benzínu, který chtěl prodat svým nedobrovolným hostitelům, a hlavně měl chuť se bavit, a to nevybíravým arogantním způsobem z pozice vlivného důstojníka vojsk Sovětského svazu. Hra dostala náhle jiný spád, smysl a hlavně velmi hořkou příchuť plnou strachu, zoufalství, nelidskosti a ponížení. Pokud je žádoucím "uměním" divadelní hry otřást divákem, posunout ho z komfortní zóny a zanechat v něm autentický dojem, pak hra Okupace toto splnila a pak dává smysl, že film stejného jména získal řadu významných českých filmových cen. Ovšem pokud jsme očekávali tradiční příjemný večer s lehkým humorem a různorodou hloubkou, pak je co dohánět. Výkony herců byly takové, že nás mohlo mrazit, zkušení kritikové asi ocení. Ovšem převládající téma a pojetí byly těžké, drsné, většinou se surovým nebo sarkastickým humorem. Dojem v každém z nás je pochopitelně velmi individuální. 

sobota 7.1.2023 - Tříkrálový pochod

K tradičnímu Tříkrálovému pochodu jsme se sešli v sobotu 7. ledna na červenopečeckém náměstí v 9 hodin ráno. Počasí nám přálo, teploty byly mezi 5 až 10°C, polojasno a téměř bezvětří. Začít nový rok turistikou se rozhodlo téměř třicet lidí různých věkových kategorií. Srdečně jsme se přivítali a všem byla na náměstí nabídnuta mapa pochodu i jeho různé kilometrové varianty. Všichni, rychle či pomalu, jsme prošli horní část Červených Peček a Vlčí hory po obslužných asfaltových komunikacích spojující Hořany a Miskovice. Prošli jsme Miskovice, Mezholezy a Vysokou, někdo se zastavil i na rozhledně. A nakonec jsme postupně došli do avizovaného cíle - do restaurace Na Kovárně v Suchdole. Tam kulturní komise domluvila případnou možnost oběda či menšího občerstvení pro celou naší skupinu, což každý z nás využil. Vařili skvěle. Cestu zpět už volil každý podle svých sil - tempo i vzdálenost. I tak se dalo říct, když jsme docházeli mezi druhou a třetí hodinou na náměstí do Červených Peček, že v nohách máme alespoň 17 kilometrů. A název akce se letos navíc sešel s daty v kalendáři, jelikož jsme u nás potkávali skupinky dětí, které jako Tři králové koledovaly po domech.

sobota 8.1.2022 - Tříkrálový pochod

V lednu roku 2022 úřaduje nová vláda České republiky, šíří se nová mutace koronaviru Omicron, přivykáme novým cenám surovin i energií, ovšem stále, jak se zdá, většinově ctíme tradice. Po vánočních svátcích jsme se totiž v sobotu 8. ledna sešli v hojném počtu u příležitosti tradičního Tříkrálového pochodu. Náměstí v Červených Pečkách se tak v 9 hodin ráno zaplnilo příznivci turistiky, dokonce i s kočárkem nebo psím doprovodem. Trasa pochodu byla připravena tak, aby si každý z účastníků mohl zvolit kratší či delší variantu, případně si vybrat pro pochod jen asfaltové komunikace. Nezkrácená trasa pochodu vedla podél cyklostezky z Červených Peček na Malou Vysokou, dále po obslužných komunikacích mezi obcemi Hořany a Miskovice, kolem Opatovického vrchu směrem k Suchdolu, přes Bořetice až do Bohouňovic. V Bohouňovicích, v hospůdce U Vasila bylo pro nás rezervováno posezení. Majitelé rodinné hospůdky vyhověli načasování naší akce a přivítali nás mimo svou otevírací dobu. Několik účastníků také využilo možnosti přijet až na společný závěr pochodu a zajeli si autem jen na dobrou pizzu. Hospůdku jsme průběžně zaplňovali a strávili v ní příjemné poledne či odpoledne. Počasí nám přálo, teploty se udržovaly mírně nad nulou a někdy zahřálo i slunce. Bylo fajn se vidět se sousedy, známými a přáteli, projít se, popovídat si a prožít tak spolu příjemnou sobotu. V plné trase jsme měli U Vasila v nohách téměř 14 kilometrů. 46 osob pak udělalo z letošního Tříkrálového pochodu jeden z největším počtem účastníků.

sobota 26.2.2022 - Národní muzeum Praha

Národní muzeum v Praze je vděčným návštěvním cílem nejen Čechů, ale i zahraničních turistů. Umístění muzejního komplexu v horní části Václavského náměstí a zároveň nedaleko Hlavního vlakového nádraží k tomu nemalou mírou přispívá. Před několika lety jsme jeli obdivovat především budovu a výstavní prostory po kompletní rekonstrukci,  tentokrát především výstavní sály nabité nádhernými expozicemi. Sešli jsme se v sobotu 26. února v půl desáté dopoledne v Kolíně. Společnou cestu nám trochu zpestřilo zpoždění několika vlaků jedoucích na Prahu, ale i tak jsme do Národního muzea dorazili ještě před obědem. Každý si zvolil návštěvu expozic dle svého zájmu, ale společnou kávu v místních historických prostorách jsme si dali společně. Expozic bylo mnoho. Mezi osobnostmi na výstavě Když hvězdy září byli Jan Werich, Jiří Voskovec, Adina Mandlová, i třeba Eliška Balcarová. K vidění byla i cena Thálie udělená Josefu Abrhámovi či Český lev udělený Ivanu Trojanovi. Za zhlédnutí stála i výstava fotografií vítězů posledního ročníku Czech Press Photo. Děti možná více než dětské kouty ocenily expozici Okna do pravěku s mamutem v životní velikosti a věrným ztvárněním dalších prehistorických tvorů. Některé expozice jsme ani navštívit nestihli, návštěvníků díky rozvolnění covidových opatření bylo mnoho. Muzeum rozhodně stojí i za další návštěvy. Třeba Sál meteoritů rozhodně láká k opakované návštěvě. A zážitek z unikátní multimediální expozice v podzemní chodbě spojující historickou a novou budovu o styčných bodech historie, které ovlivnily České země, očividně na několik minut zastavil návštěvníky všech generací. Byl to prohlídka příjemná i poučná zároveň a jistě ne poslední.

sobota 26.3.2022 - Velký Osek - Poděbrady

Akce kulturní komise se střídají ve svém zaměření a v měsíci březnu bylo kulturní zaměření vystřídáno sportovním. Přesněji - lehce turistickým. Vlakem v 9:08 jsme se z Červených Peček popovezli do Velkého Oseka a pak už jsme vyšli směrem k Slavníkovskému Hradišti v Libici nad Cidlinou. V prostorách památníku s deskovými mozaikami, které zobrazují archeologické nálezy a připomínají historii hradiště, jsme si na chvíli odpočinuli. V 10. století zde vládl mocný rod Slavníkovců. V místě měli kromě kostela i palác a mincovnu, kde razili vlastní denáry. Mocný ambiciózní rod byl ale vyvražděn a pak už se vlády v kraji ujali Přemyslovci. I tento rod hradiště využíval pro svou správu až do roku 1130, kdy hradiště vyhořelo. Od hradiště už to byl jen kousek přímo k řece Cidlině, která nás dovedla až na soutok s Labem. Podél Labe, po asfaltové stezce už jsme volným krokem došli do Poděbrad. Bylo vidět, že trasa je u místních velmi oblíbená. Potkávali jsme turisty, cyklisty, běžce i jezdce na kolečkových bruslích v obou směrech. Oběd a zmrzlina v Poděbradech nám po deseti kilometrech zase dodaly sil a po třetí odpolední hodině už jsme lázeňské město opustili a vlakem se vrátili do Červených Peček. Výlet byl fajn pro všechny generace - trasa byla rovinatá, profilově nenáročná a také Poděbrady nabízí spoustu možností pro různé věkové kategorie návštěvníků.

sobota 9.4.2022 - Vítání občánků

Nové prostory, neobvykle vysoký počet vítaných dětí, hudební doprovod s novým repertoárem a částečně obměněným složením a novým projevem... to byly hlavní charakteristiky jinak tradiční akce. Dubnové vítání občánků znemožnila konat v předešlých letech omezení a opatření spojená s pandemií koronaviru a letos jsme tedy přívaítali i dětí dříve narozené. Celkem jsme měli mezi občany městyse přivítat 63 dětí a i když né všichni rodiče tuto možnost využili, byly prostory Villa Dom Carly zaplněny po celé sobotní odpoledne. Pro řadu návštěvníků to byla zároveň první možnost nahlédnou do interiéru zrekonstruovaného domu a první seznámení s majitelkami, které se zaměřují na pořádání svateb a své prostory pronajímají také pořadatelům různých eventů. Příjemné prostředí, vstřícné a milé vystupování, nás přesvědčily o tom, že se jedná o zázemí, které bychom chtěli využít i v budoucnu. 

neděle 24.4.2022 - Terezín

V neděli 24. dubna jsme vyrazili do Terezína. Po více než dvou letech to byl další autobusový zájezd, který jsme se rozhodli uspořádat. Nechyběla tradiční a vítaná zastávka na kávu během které byl čas "povídání o všem možném" a nejen o návštěvě Terezína, která měla být pro naprostou většinu účastníků první. Kolem desáté hodiny dopoledne jsme přijížděli do malého pevnostního města. Měli jsme předem domluvenou komentovanou prohlídku v Malé pevnosti na půl jednou. Takže jsme začali procházkou a poznáváním města v menších skupinkách dle zájmu. Terezínem protéká řeka Ohře, která tak město rozděluje na Malou a Hlavní pevnost. Před stavbou dálnice D8 tudy vedla i státní silnice číslo 8, která bývala zároveň mezinárodní komunikací E55 spojující Prahu s Drážďany. Místní pevnost byla založena císařem Josefem II. v roce 1780, který místo posoudil jako velmi strategické. Jméno "Terezín" svobodnému královskému městu udělil na počest své matky Marie Terezie o dva roky později. Původním účelem tohoto místa bylo chránit přístupové cesty v době prusko-rakouských válek. Ovšem své ochranné poslání pevnost nikdy nemusela plnit, jelikož Prusy odradilo jen vědomí, že takové místo existuje. Původní záměr se bohužel razantně proměnil zvláště v době druhé světové války. Hlavní pevnost totiž sloužila nacistickému Německu jako židovské ghetto a Malá pevnost pak smutně proslula coby věznice pražského gestapa. Prošli jsme přístupné vnitřní i vnější prostory bývalého židovského ghetta, místní historické expozice, aktuálně obydlené ulice i náměstí. Všudypřítomný klid dolaďoval jasný dojem pietního města. Když jsme v půl jedné společně vstoupili do Malé pevnosti, po několika úvodních větách pana průvodce nám začalo výrazně pršet. Prostory gestapácké věznice jsme tak procházeli opravdu v ponuré atmosféře a spolu s vyprávěním zkušeného a sečtělého pana průvodce se dá říci, že to byl efektní nezapomenutelný zážitek. I přesto, že cílem výletu tentokrát nebylo "milé" místo, šlo o velmi cenné historické zastavení. Jeho návštěva, kromě poznání faktů, v člověku probudí soucit a nutnost prevence nelidských činů. Možná, že alespoň právě tak a právě v dnešní době plní svým způsobem město Terezín přece jen roli ochrannou.

neděle 22.5.2022 - zámek Litomyšl

Zájezd do Litomyšle byl v kalendáři našich akcí již před dvěma roky a na jeho realizaci došlo až v neděli 22. května. Město Litomyšl se nachází na pomyslné hranici mezi Čechy a Moravou a místní renesanční zámek patří do seznamu památek UNESCO. Návštěvníci Litomyšle jistě zaregistrují datum 2. březen 1824, kdy se zde narodil světově známý hudební skladatel Bedřich Smetana. K němu se váže od roku 1949 Mezinárodní hudební festival Smetanova Litomyšl. My jsme se ve městě opravdu porozhlédli. Na Smetanově náměstí nás lákalo menu na právě probíhajících gastronomických slavnostech. Navštívit jsme mohli i Regionální muzeum, Smetanův dům, Rodný byt Bedřicha Smetany, Portmoneum - Muzeum Josefa Váchala. Tak jsme se na pár hodin přirozeně rozešli dle zájmu v malých skupinkách. Ovšem kolem jedné hodiny odpolední už jsme se vzájemně potkávali v Klášterních zahradách a v areálu zámku. V půl druhé jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku zámku. V průběhu prohlídky tzv. základního okruhu nás paní průvodkyně seznámila s historií místního zámku spojenou zvláště se šlechtickým rodem Valdštějnů. Nešlo přeslechnout osobní zájem a laskavou náklonost paní průvodkyně zvláště k tomuto šlechtickému rodu, díky čemuž jsme se dozvěděli mnohé události i ze soukromého života šlechtického rodu. Završením prohlídky interiérů byla návštěva domácího divadla Valdštějnů - Vartenberků, které je v dochované podobě v Evropě opravdu vzácné. Po prohlídce jsme zamířili zpět domů. Počasí bylo po celý den slunečné, teploty příjemné a i s naší obvyklou komfortní pauzou na kávu jsme do Červených Peček dorazili po páté hodině. 

neděle 19.6.2022 - zámek Kačina

Zámek Kačina je chráněnou kulturní památkou nedaleko Kutné Hory a návštěvníkům nabízí několik prohlídkových okruhů. Naše skupina měla domluvenu prohlídku "na míru" a mohli jsme tedy vidět to nej, co jednotlivé okruhy nabízí. Zámek nechal postavit český hrabě Jan Rudolf Chotek z Chotkova jako nový sídelní zámek svého rodu a jméno Chotek jsme následně slyšely často a v různých souvislostech. Pan průvodce nás seznámil s oběma křídly budovy, kde žila rodina Chotků, s některými místnostmi pro služebnictvo, i s centrálními prostory užívanými aktuálně k obřadním událostem. Slyšeli jsme nejen fakta o počátcích zámku, o zvyklostech ze života šlechtických rodů, ale pan průvodce jmenoval i další historické události, které ve výsledku ovlivnily vzhled a zařízení zámeckých prostor - pobyt nacistické organizace mládeže Hitlerjugend, poválečné znárodnění, muzeum českého venkova. Šlechtické sídlo, respektive jeho původní části a vybavení, dokládají životní styl a oblasti působení rodu Chotků. A tak pan průvodce několikrát hovořil o zálibě panstva v lovu a divadlu. Divadelní scéna, kterou Chotkové nechali vystavět, byla aktivní tehdy a je i teď. Zatímco v minulosti se divadelními etudami bavili hlavně dospělí, dnes jsou představení laděna většinou pro děti. Rod Chotků vybudoval i jedinečnou knihovnu, která má 40 tisíc svazků knih, zvláště odborných, částečně cizojazyčných, z doby 16. - 19. století. Na závěr prohlídky jsme shlédli i prostory nedostavěné kaple, které v dnešní době využívají filmaři i svatebčané. Zámek byl několikrát zachycen v českých filmech, mezi posledními stojí za zmínku pohádka režiséra Karla Janáka z roku 2020 O vánoční hvězdě. I když byl zámek v historii vytápěn, my jsme ocenili, že v den naší prohlídky 19. června nebyl. Mohli jsme tak v nedělním tropickém dni prožít velmi příjemné dopoledne v chladivých prostorách zámku Kačina.

31.7.2022 - botanická zahrada Praha

Praha je naším pravidelným prázdninovým cílem. Tím letošním konkrétním cílem se stala botanická zahrada. Společně jsme zvládli cestu vlakem i městskou dopravou, a to i se všudypřítomným zpožděním. Před polednem už jsme vstupovali do Botanické zahrady Praha. Zkraje jsme procházeli vinice sv. Kláry, následně několik venkovních expozic, například Pinetum, Středozemí a Japonskou a Ornamentální zahradu. Navštívili jsme také skleník Fata Morgana s bohatou květenou exotických krajin. Letní barvy, stinná i slunečná zákoutí, vodní prvky a flóra různých kultur vzbuzovaly zájem náš, ale i další veřejnosti. Neprošli jsme všechny expozice, zahrada je veliká a stále se bylo na co dívat. Ovšem i představa jarních barev zahrady či poklidná procházka na podzim rozhodně láká k opakované návštěvě. I místní zázemí s občerstvením zajišťuje pohodlný komfort a dá se zde strávit více času, než jsme měli my. Botanická zahrada vznikla v roce 1969 a v podobě, jakou má dnes, by jen těžko hledala v naší zemi konkurenci. Teploty se nám v neděli 31. července vyhouply k 27°C, ale v zahradách bylo stále příjemně. V některých částech skleníku Fata Morgána bylo dokonce i horské klima, což byl obrovský rozdíl od neklimatizovaného přeplněného autobusu pražské integrované dopravy.

neděle 21.8.2022 - Sázavský klášter

Zrekonstruovaný areál bývalého benediktinského kláštera v Sázavě, byly naším dalším prázdninovým cílem. Ranní počasí nebylo zrovna výletní a deštníky se staly nutnou výbavou. U vlaku jsme se tentokrát sešli v komornějším počtu. S příjezdem do Sázavy se ale počasí výrazně vylepšilo a po zbytek dne nás provázelo slunečné počasí a letní teploty. Komentovaná prohlídka sázavské dominanty nám začala krátce po jedenácté hodině. Klášter nesoucí jméno sv. Prokopa byl založen kolem roku 1032 díky podpoře přemyslovských knížat Oldřicha a Břetislava. Se vznikem kláštera je spojeno několik zaznamenaných legend, které hovoří o Prokopových zázracích, démonech a čertech. Klášter proslul jako místo, kde chudí a nemocní nacházeli zastání a uzdravení. Benediktinští mniši vytvořili spousty významných slovanských písemných památek, klášter tak navázal na dědictví věrozvěstů Velké Moravy Cyrila a Metoděje. Atmosféra místa byla i pro nás opravdu nevšední - zrekonstruovaný klášter, probíhající mše v římskokatolickém poutním obnoveném kostele sv. Prokopa s akustickými efekty v celém areálu, přilehlé opravené farní budovy, dochovaný půdorys základů prvního chrámu pro setkávání mnichů v dávné době, výstavky výrobků letošních proběhlých tvůrčích dílen pro veřejnost. Po prohlídce jsme vyrazili do ulic města, na Sázavský ostrov i třeba do lahodné cukrárny Myš Café. Náruživí turisté v naší skupině tentokrát chyběli, nachozené kilometry městem nám stačily, a pěší cesta podél Sázavy tak zůstává v zásobníku akcí kulturní komise na nějaké "příště".

středa 7.9.2022 - beseda o Rumunsku

Středeční večer 7. září jsme věnovali besedě. V aule červenopečecké základní školy byl naším hostem hudebník, umělecký fotograf, spisovatel a cestovatel Matěj Ptaszek. Tento ostravský rodák, známý především jako vynikající hudebník, nám věnoval večer s povídáním o Rumunsku. Z předešlých let si někteří z nás pamatovali jeho vyprávění o Kolumbii a Ekvádoru. Letos přijel se zážitky a fotodokumentací z cest po Rumunsku. Zmínil nejen hlavní město Bukurešť, ale i zajímavá místa a památky v Sibiu, pohoří Fagaraš i kláštery pravoslavné církve patřící do seznamu světového dědictví UNESCO. Své osobní zážitky, komentáře k videím a fotkám propojoval s politickými a historickými souvislostmi Rumunska. Dobu komunismu zdokumentoval na tamních monstrózních stavbách z dob vlády prezidenta Nicolae Ceaușescu, ale sdílel s námi i dokumentaci z tamního muzea, kde byl N. Ceaușescu odsouzen k smrti a popraven. Veselejší už bylo vyprávění o zvycích místní komunity. Tak na příklad způsob rozvodu plynu a elektřiny do rumunských domácností po vnějších zdech domů nám přišel přinejmenším úsměvný. Dalo se vypozorovat, že velký podíl na sociokulturních zvycích má jistě fakt, že právě Rumunsko patří k zemím, ve kterých je velmi živé náboženství. Osobnost pana Ptaszka, jeho postřehy a výběr navštívených míst, v neposlední řadě i velmi zdařilé fotografie nám dovolily na více než hodinu nahlédnout do života v Rumunsku a prožít uprostřed pracovního týdne příjemný večer.

neděle 18.9.2022 - Moravský Krumlov

Slovanská epopej žije v mediálním prostoru především díky nekončícím debatám o jejím umístění. Vidět tento cyklus monumentálních pláten Alfonse Muchy na vlastní oči na zámku v Moravském Krumlově, bylo cílem další naší akce. Desítky zájemců z našich řad si tak v neděli 18. září přivstaly a v 7 hodin jsme vyrazili na cestu zájezdovým autobusem. Pohodlné zázemí a tradiční zastávky na kávu jsme ocenili nejen kvůli dlouhým kilometrům, ale i vyhlížejícímu proměnlivému chladnějšímu počasí. Již cestou tam nás častovaly přeháňky a silný vítr. Pořadatelé výletu tak mírně aktualizovali plánovaný program tak, abychom deštivé časy mohli strávit prohlídkou ve vnitřních prostorách a až poté poznat ulice a zámecké zahrady. Krátce po jedenácté hodině jsme již stáli před prvním plátnem z roku 1912 evokujícím dramatické okamžiky z dob Pravlasti Slovanů. Celkem dvacet obřích pláten zdobilo několik místností zrekonstruovaného zámku a pohltilo zraky všech přítomných návštěvníků, nehledě na věk či umělecký interest. Naše prohlídka byla komentovaná, což byl zajištěný žádoucí bonus. U každého díla nám tak bylo objasněno, kdy a jak dílo vzniklo, co a proč je na plátně namalováno, která historická událost ze slovanské historie je zobrazována. Pozornost jsem mohli věnovat detailům, které autor na svých plátnech záměrně namaloval. Malíř zachytil kýžené okamžiky a události, které napsaly historii národa Slovanů. Slovanskou epopej maloval ivančický rodák Alfons Mucha na zámku Zbiroh 18 let a v roce 1928 ji slavnostně předali spolu s mecenášem Charlesem Richardem Cranem hlavními městu Praze. 

neděle 9.10.2022 - komentovaná prohlídka Kolína

V neděli 9. října jsme absolvovali další komentovanou procházku Kolínem. Pro cestu do Kolína jsme volili autobus a pan průvodce z místního regionálního muzea se k nám připojil na Karlově náměstí, kde naše procházka začínala. Prošli jsme uličkami do parku před evangelickým kostelem a okresním soudem, kde jsme si mohli povšimnout propojení dvou historicky vzdálených období - Pomníku obětem 1. světové války (1914-18) a názvu "Fiat iustitia pereat mundus" (Ať je světu učiněna spravedlnost.) u Skulptury Váhy spravedlnosti, což bylo mimochodem životní moto česko-uherského krále a římskoněmeckého císaře Ferdinanda I. Habsburského (1526-64). Prošli jsme Václavskou ulicí, nahlédli jsme do bývalého Červeného dvora, který byl postupně od 15. století majetkem několika zámožných měšťanů a roku 1836 byl majitelem Václav Formánek. Podařilo se mu nashromáždit velikou sbírku cenných starožitností, kterou spolu s celým dvorem věnoval v roce 1952 kolínskému muzeu. V sousedství Červeného dvora je vidět stavba Obecní dvůr, která je spojována s první místní nemocnicí. K panství, které Formánkovi vlastnili, patřili kdysi i rozlehlé zahrady a pole, které dosahovaly daleko za Jaselskou ulici. Podobným směrem vedly naše další kroky. Masarykova a Žižkova ulice obepínají místní budovy Gymnázia v místech, kde byla dříve Obchodní akademie v ulici Na Hradbách. Před gymnáziem, v ulici Žižkova, u pomníku T. G. Masaryka v těsném sousedství 19,5 metrů vysokého památného stromu (Maďal), byl pěkný výhled na další ulice s názvy evokujícími husitskou tématiku (Lipanská, Táboritská, Roháčova). A dle slov pana průvodce byla právě Žižkova ulice v dřívějších dobách zamýšlena jako reprezentativní ulice, kde bydleli bohatší měšťané, což bylo očividné na dobových fotografiích. Stejně tak jako Legerova ulice, která se na Žižkovu plynule napojuje. Statkář, básník a spisovatel Karel Leger, který se v domě č.p. 24 narodil zde prožil celý svůj život. Na konci ulice Legerova se náš prohlídkový okruh uzavřel. Stáli jsme opět na ulici Politických vězňů, tentokrát s pohledem na dům pojišťovny, svým honosným stylem záměrně připomínající radnici, dále s pohledem na pamětní desku vlastenecko-dobročinného spolku Baráčníků a na pamětní desku odbojáře Otakara Moravce, který je mimo jiné autorem knihy To byl český muzikant (o Františku Kmochovi). Za 2. světové války byl p. Moravec za svou odbojářkou činnost zatčen nacisty.  Pohybovali jsme se na hranici historického centra a Štítarského a Kouřimského předměstí. A některým z nás již při dnešní, v pořadí osmé komentované prohlídce, celkem jasně zapadaly souvislosti vzniku a vývoje města Kolína.

neděle 23.10.2022 - Český Šternberk

V neděli 23. října jsme jeli vlakem do Českého Šternberka. Prohlídka místního šlechtického sídla v podzimních měsících je již obvyklou akcí nabízenou Kulturní komisí. Právě na podzim tu bývají kostýmované komentované prohlídky, které uzavírají turistickou sezónu. Tradičně jsme několik let absolvovali prohlídku s názvem Putování šternberskou historií. Letos to bylo jiné a absolvovali jsme kostýmovanou prohlídku s názvem V předvečer svatby Karolíny Sternbergové v roce 1947. I když název zněl monotematicky, se zaměřením na konkrétní rodinnou událost Karolíny Šternberkové, prohlídka nám dala trochu nahlédnout i do historických událostí spojených s rodinou Šternbergů i české země. Karolína (1924-2021) byla sestra předchozího majitele hradu pana hraběte Zdeňka Šternberga (1923-2021). A průvodkyně v její roli nás provedla několika komnatami hradu. Na dobových fotografiích nám představila očekávané svatební hosty, zdůraznila důležitost některých z nich. V průběhu prohlídky jsme pak slyšeli vyprávění o pocitech, starostech a událostech v rodinně od poválečného Československa až do doby komunismu. Krčma na hradě byla otevřená, někdo poseděl po prohlídce přímo v ní a někteří z nás se občerstvili v restauraci Pod Hradem. Po obědě byl pěkný čas na procházku okolní přírodou, teploty se během dne totiž vyšplhaly od ranních 9°C až téměř ke 20 stupňům a bylo jasno. Někteří z nás se prošli pěšky z Českého Šternberka až do Ledečka. A pak už všichni společně vlakem domů.  

sobota 24.12. 2022 - Sousedské setkání se zpěvem koled

Na Štědrý den dopoledne proběhlo v kostele Narození Panny Marie v Červených Pečkách Sousedské setkání se zpěvem koled. V kostele měli spoluobčané možnost si poslechnout krásné koledy z celého světa od skupiny Outstanders, která nám před Štědrovečerní večeří navodila tu správnou vánoční atmosféru. Pro dospělé posluchače bylo na zahřátí připraveno svařené víno a pro menší účastníky teplý čaj. Dále bylo možné ochutnat cukroví, které přinesli sousedé. V rámci dobrovolného příspěvku bylo vybráno 1600 Kč, které byly věnovány na správu kostela v Červených Pečkách. V roce 2023 by kulturní komise ráda akci zopakovala s typicky českými koledami a vytvořila tak novou tradici.

sobota 9.1.2021 - Tříkrálový pochod

V sobotu 9. ledna se konal tradiční Tříkrálový pochod. Počasí nám přálo, teploty se pohybovaly mírně pod nulou a svítilo i slunce. V rámci opatření kvůli pandemii koronaviru byl tentokrát organizován v netradiční podobě. Na pochod vyrážely z náměstí v Červených Pečkách rodinné skupinky i dvojice kamarádů či známých postupně, v průběhu 9. a 10. hodiny dopolední. Pro účastníky byly připraveny "startovní obálky" s informacemi o trase, mapou a dalšími potřebnými údaji. Plánovaná cesta nás vedla z Červených Peček podél novostaveb Na vyhlídce, okolo sadu, do Vlčích hor. Po polních obslužných cestách jsme směřovali do obce Přítoky, dále po silnici směrem na Bylany. Pár kilometrů před vesnicí jsme na rozcestí odbočili k prameni sv. Vojtěcha. Od pramene již trasa pochodu kopírovala trasu prvního kutnohorského vodovodu (datovaného do 1. poloviny 15. století) - přes osadu Škvárovna až do města Kutná Hora. Ve městě mohl každý využít pozvání na kávu, čokoládu či jiné dobroty v cíli pochodu - v obchůdku Al Andalous v Husově ulici. Z Kutné Hory již někteří jeli domů autobusem, někdo se ale ještě prošel i cestou zpět do Červených Peček. Ve výsledku se desetikilometrového pochodu zúčastnilo kolem 30 lidí. V několika posledních měsících bylo nutné výlety kulturní komise pozastavit, a proto byl zájem o tento turistický výšlap v netradiční podobě velmi potěšující. Budeme rádi, když zájem potrvá i v dalších podobně laděných výletech, kvůli pandemii alespoň turistických. Nadto, bych rád vyjádřil přání všem a to slovy z jedné obálky darované na startu pochodu: "Pozor - nová, 365 dní trvající cesta okolo Slunce právě začíná. Ať je co nejlepší, plná skvělých zážitků a úspěchů."

sobota 6.2.2021 - údolím Polepky

Turistickým výšlapem údolím Polepky jsme v sobotu 6. února pokračovali v našich výletech po blízkém okolí. Předpověď počasí se tentokrát nemýlila a už několik dnů předem naznačovala, že tentokrát nepůjde o rekord v počtu účastníků. Teploty byly jen málo nad nulou a střídavě sněžilo i jemně pršelo. Trasa po silnicích i zpevněných cestách údolím polepského potoka byla pěkná a pro některé z nich dosud nepoznaná. Navíc zde byla možnost upravit si délku výletu a využít cesty, které původních 15 kilometrů více či méně zkrátili. Pro každého bylo tedy výzvou, zda navštíví Dobešovice, Hranice, okolí Skokanovského rybníka, Ratboř, Pašinku, Polepy a zda dojde až do města Kolín. Pro ty, kteří došli do Kolína, se k cestě zpět do Červených Peček nabízela cesta vlakem, nebo autobusem. Všichni účastníci dostali opět podporu v podobě infolistu s vyznačenými možnými trasami a dalšími praktickými informacemi pro případ potřeby. Bylo fajn navštívit zajímavá místa více či méně vzdálená Červeným Pečkám.

neděle 17.5. - Z Kolína do Týnce nad Labem

Po tříměsíční výletní odmlce jsme opět obnovili pořádání výletů po okolí Červených Peček. Návrat k běžnému programu kulturní komise a k poznávání nových míst po celé republice bude ještě dlouhý, ale i tyto "drobné výlety" jsou příležitostí k příjemnému trávení volného času. Tentokrát byla turistika směrována z Kolína do Týnce nad Labem. V půl osmé ráno jsme se sešli před kolínským hlavním vlakovým nádražím, kde zájemci dostali k dispozici obálku s vyznačenými možnými trasami a praktickými informacemi. Každý si tak mohl zvolit svou porci kilometrů a náročnost, ale nakonec tuto možnost nikdo nevyužil a všichni jsme trávili nedělní dopoledne společně. Prošli jsme se z Kolína proti směru řeky Labe a podél jejího toku až do Veletova. Poslední kilometry cesty jsme absolvovali po silnici a mezi žlutými řepkovými poli pokračovali do Lžovic a Týnce nad Labem. V mapě je cesta značena jako cyklotrasa, ale pro pěší turistiku je vhodná také. V nohách jsme ve výsledku měli 16 km. V Týnci nad Labem jsem tak rádi zvolili vlak pro návrat zpět. Výlet to byl hodně pěkný a v příjemném počtu účastníků. Počasí nám doslova přálo - kudy jsme šli, tam bylo hezky, i když všude jinde v okolí to sem tam vypadlo na déšť. Po několika mokrých dnech to bylo počasí jak na objednávku. 

neděle 13.6. - lužním lesem z Velkého Oseka do Kolína

V neděli 13. června proběhl další pokus uskutečnit pěší výlet lužním lesem z Velkého Oseka do Kolína. Předchozí zhatilo počasí a tentokrát nám naštěstí přálo. Vlakem / výlukovým autobusem jsme hned dojeli do Velkého Oseka, kde každý zájemce dostal informační list s mapou a popisem cesty, a pak už nás čekala avizovaná turistická trasa směrem do Kolína. I když byla připravena možnost volit individuální trasy a rychlost, zůstali jsme všichni spolu. Prošli jsme obcí Velký Osek a pokračovali jsme lesem až do chatové oblasti Na Přívoze, později i k samotnému přívozu Oseček na řece Labi. Následně jsme po cyklotrase Labská (podél řeky Labe) pokračovali směrem do Kolína. Cesta byla rovinatá, zpevněná nebo přímo asfaltová a i po sobotním dešti suchá. V lužních lesích bylo příjemně, u malých rybníků bylo živo - zvuky žab někdy nešlo přeslechnout. Podél Labe bylo vidět, že letní sezóna pomalu startuje - přistavěné lodě, několik rybářů se stanovým nebo karavanovým zázemím, cyklisté, turisté. V Kolíně nás mile překvapila mobilní kavárna u workoutového hřiště u zimního stadionu. Příležitost posedět a dát si něco dobrého. Cesta byla nenáročná, nálada fajn, šli jsme klidným tempem a v nohách jsme ve výsledku měli okolo 15/16 kilometrů. Byla to příjemně strávená neděle.

sobota 10.7. - komentovaná prohlídka Kolína

V sobotu 10. července jsme se v 9 hodin ráno sešli na červenopečeckém náměstí za pěkného, "výletního" počasí, ideálního i na turistiku. Možnost procházky do Kolína ale nikdo nevyužil a všichni zvolili cestu autobusem. Vystoupili jsme poblíž Obecního domu a využili jsme ještě před domluvenou komentovanou prohlídkou čas individuálně dle aktuální sobotní nálady. V 11 hodin jsme už byli všichni připraveni u rozhledny Vodárna Kolín. Pan průvodce z kolínského regionálního muzea právě tam začal své vyprávění. Stavba vodárny je spojena s rokem 1927, po výpadku své funkčnosti, následně i změnách majitele se dočkala své rekonstrukce v rukou města Kolín v roce 2015. Dnes si můžeme vylézt na věžový vodojem navržený architektem Františkem Jandou po točitém schodišti - je opraven a veřejnosti přístupný jako rozhledna. Následně jsme procházeli ulicemi a uličkami pražského předměstí a poslouchali komentáře o historických událostech a proměnách zdejších domů a staveb, což pan průvodce dokládal i dobovými fotografiemi. Bylo zajímavé vidět původní a aktuální podobu dnešní Billy na náměstí Republiky, objekty bývalých prosperujících podniků, vily prvorepublikových podnikatelů,původní podobu bytových domů (dřívějších kasáren) v blízkosti Pražské ulice. Nahlédli jsme i do (pravděpodobně) zatopeného lomu v ulici Na Spravedlnosti, dozvěděli se o tamějším místě, kde bylo ve středověku vykonáváno městské hrdelní právo. A pro neznalé i pamětníky byl vysvětlen původ názvu zastávky městské hromadné dopravy "Kolín, Modrý bod". Na závěr pan průvodce ještě některé z nás doprovodil do Veigertovského domu na Karlově náměstí, kde je k vidění výstava s názvem Sladkosti na Kolínsku aneb Z historie výroby čokolády, cukrovinek a kávových náhražek. Počasí nám zůstalo po celou dobu hezky slunečné, někdo dokonce vyhledával i příjemný stín. Poznávání zajímavých míst v našem nejbližším okolí bude mít pokračování poslední srpnovou sobotu. Přímo u pomníku bitvy u Kolína si poslechneme povídání o této historické události. Celá akce je opět připravena tak, aby se jí mohli účastnit příznivci turistiky  a také ti, kteří mají zájem pouze o komentovanou část.

28.8.2021 - bitva u Kolína / památky Kolína s průvodcem

Sobota 28. srpna byla jedním z dalších dní, kdy jsme opětovně využili možnost projít si město Kolín s průvodcem. Původně jsme měli tento výlet směrovat k památníku bitvy u Kolína v Křečhoři, ale přizpůsobili jsme výlet připomínkám potencionálních účastníků a z turistického výšlapu na Křečhoř udělali nenáročnou procházku. V 10 hodin dopoledne jsme se sešli před hlavním vlakovým nádražím s průvodcem z místního regionálního muzea. Už v místě setkání nám pan průvodce vyprávěl o původní podobě místní nádražní budovy a svá slova dokládal dobovými fotografiemi. O pár desítek metrů dále zazněly informace o původních stavbách v místě dnešního obchodního domu Futurum. Naše trasa vedla do míst, která někteří z nás pamatují jen v aktuální podobě a ta původní se přitom měnila v letech nedávno minulých. Z Nového mostu jsme si prohlédli bývalou továrnu na výrobu cukrovinek Kolinea. Před městským divadlem jsme slyšeli o historii divadelní budovy a měli taktéž možnost porovnat nynější vzhled s dobovou fotografií. Za zmínku stojí i další místa, která jsme navštívili - dům zesnulého známého hudebního skladatele a kapelníka Františka Kmocha, ubytovnu v ulici Škodova (bývalá škola, dodnes na štítech domu označená slovy "pro chlapce" a "pro dívky"), socha Jana Husa v parku u Husova náměstí (vytvořená sochařem Františkem Bílkem a dříve umístěná na Karlově náměstí). Původně avizovaný námět výletu jsme nahradili komentovanou prohlídkou stále expozice s názvem Bitva u Kolína ve Veigertovské domě místního regionálního muzea. Prohlédli jsme si i výstavu Sladkosti na Kolínsku, kde jsme viděli původní obaly kávových náhražek, čokolády, kakaa a dalších cukrovinek, které vyráběly kolínské i okolní potravinářské firmy před desítkami let. Neplánovaně jsme si mohli prohlédnout i místní výstavu vážek. Během dvou hodin se nám tak v Kolíně podařilo přenést se postupně zpátky v čase od dnešních dní až od roku bitvy 1757. I díky slunečnému počasí a teplotám okolo 15°C se jednalo o příjemně vyvážený výlet po stránce fyzické i poznávací.

sobota 25.9.2021 - pivovar Kutná Hora

Sobota 25. září se zdála být dnem, kdy výlety kulturní komise znovu nabyly hojné účasti. Jistě tomu pomohlo i počasí, které jednoduše řečeno "vyšlo". Sešli jsme se před Městským pivovarem v Kutné Hoře v 11 hodin dopoledne na předem domluvenou komentovanou prohlídku. Trochu nepříjemným překvapením bylo vystoupení rockové kapely v areálu pivovaru, které znemožňovalo zaposlouchat se do zkušených slov paní průvodkyně. Prvotní rozpaky se ovšem postupně rozplynuly a pozornost, kterou nám průvodci nadále věnovali, celkový dojem z prohlídky zásadně vylepšily. Oba naši průvodci byli totiž zároveň staronovými zaměstnanci. Bývalá paní sládková a tehdejší učeň nás slovem zavedli do dob svých začátků zde v pivovaru. Se zaujetím vyprávěli i o hlubokých kořenech kutnohorského piva sahajících do roku 1573, o hojné výrobě v době socialismu. Stabilitu výroby narušil až nadnárodní koncern Heineken. Tento majitel výrazně narušil místní pivovarskou tradici a v roce 2009 vaření kutnohorského piva poprvé od středověku zastavil. My jsme ale navštívili znovu prosperující podnik, tentokrát ve vlastnictví Pivovarů Koruny České. Přes přetrvávající právnické spory s koncernem Heineken a posmutnělé vyprávění o zanechaných zpustošených prostorách jsme mohli dnes vidět dobře vybavený pivovar, slyšet o staronovém procesu výroby piva a ochutnat skvělou jedenácku.

neděle 10.10.2021 - Kutná Hora s průvodcem

V neděli 10. října jsme se sešli v Kutné Hoře. Město každý z Červených Peček i okolí zná, ale pověsti, zákoutí, historii památek a staletími se nesoucí příběhy zná už méně kdo. Pan průvodce, se kterým jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku, na nás čekal v 9 hodin před chrámem svaté Barbory. A právě u této slavné katedrály, která je zapsaná na listině UNESCO, nám vyprávěl o legendě nálezu stříbrných prutů, započetí dolování stříbra a výstavbě této gotické památky. Okomentoval nám i krajinu a historické stavby, které jsme viděli z přilehlých vyhlídkových míst. Když jsme procházeli Barborskou ulicí okolo Jezuitské koleje, slyšeli jsme o její výstavbě ve stylu italského baroka. Budovy využívali hlavně jezuité, po zrušení řádu tu byla kasárna a špitál. Dnes je zde Galerie středočeského kraje (GASK), což je instituce zaměřená svou sbírkou i výstavním programem na výtvarné umění 20. a 21. století. Některé prostory koleje však stále čekají na své využití. Více o historii dolování stříbra zaznělo u Hrádku. V Ruthardské ulici jsme slyšeli příběh o lakomém otci mladé Ruthardky, který nechtěl dívce dáti věno, a tak ji raději nechal zazdít. Málokdo znal i dramatický konec, který nakonec otcem střežený rodinný majetek postihl. Nedaleké vyhlídkové místo u kostela svatého Jakuba nám dalo zpětný pohled na námi prošlé památky a naše kroky dále směřovaly do Vlašského dvora, přilehlé zahrady pod Vlašským dvorem a dále pak na Palackého náměstí. U interaktivní mapy nám pan průvodce zmínil historii i nynější využití několika historických domů, kolem některých jsme následně i procházeli, když jsme směřovali ke Kamennému domu, dále Kamenné kašně, až k Okresnímu soudu a opět k Jezuitské koleji. Tam se nedělní prohlídkový okruh téměř uzavřel. V GASKu jsme navštívili historické prostory dřívější lékárny, stoupli jsme si nad zasklené starobylé základy budovy a viděli několik výstavních prostor, včetně refektáře (původně historická jídelna). Z koleje jsme vyšli do krásných jezuitských zahrad, kde jsme se s panem průvodcem rozloučili. Další setkání s ním plánujeme na jaro a zamíříme do východní části města a na nedaleký zámek Kačina.

sobota 23.10. - Velký strahovský stadion

Velký strahovský stadion je pražská dominanta, kterou rozhodně stojí za to navštívit. V sobotu 23. října jsme tak vyjeli autobusem/vlakem do Prahy. Nutno říci, že turistů i přes covidovou dobu nijak zvlášť neubylo a i pražské Hlavní nádraží ukazovalo, že se lidé znovu rozcestovali. Nicméně přeplněná místa jsme časem opustili a vyhledali jsme odlehlejší část Prahy směrem na západ - Strahov. Tam na nás čekala kvalifikovaná paní průvodkyně, která nás zavedla přímo na stadion. Prohlídka začala ve vnitřních prostorách, určených zvláště pro prezidenty či jiné důležité návštěvy. Poté jsme se přesunuli přímo na tribuny. Plocha stadionu je úctyhodná - 62 876 m2, s rozměry 310,5 m x 202,5 m. Paní průvodkyně zmínila rok 1925 (na Wikipedii.cz ale 1926) jako rok, kdy byl stadion postaven pro VIII. Všesokolský slet. Autorem projektu byl Alois Dryák. Kromě sokolských setkání se zde v minulosti konaly spartakiády. Na silnici obkružující stadion se dokonce konaly motocyklové a automobilové závody, které lidi z ochozů stadiónu mohli sledovat. Areál zažil i legionářské jízdy podporované letectvem ze vzduchu (opakovaná výročí bitvy u Zborova), ale i lehká a těžká bojová vozidla. V 60. letech se tu jeden čas dokonce nacházela i závodní dráha a později i kryté lehkoatletické běžecké dráhy v tribunách. Stadion byl tak průběžně rekonstruován a přestavován. A v roce 1975 před Československou spartakiádou vznikla současná podoba stadionu s kapacitou 250 000 míst. Velká plocha byla využita i k hudebním akcím - koncert Rolling Stones (1990), Guns N´Roses (1992), Bon Jovi (1993), Aerosmith, Pink Floyd, bratři Nedvědové, AC/DC či Ozzfest (2002). Ovšem tak velké prostory postupně chátraly a až v roce 2003 část stadionu zrekonstruovala za finanční podpory hlavního města Prahy AC Sparta Praha. Dnes je tu 7 fotbalových hřišť normálních rozměrů, z nich jedno je s umělým trávníkem a jedno hřiště na minifotbal rovněž s umělým povrchem. Ve stejném roce (2003) byly betonové tribuny stadionu zapsané do seznamu kulturních památek České republiky. Mnoho míst na tribunách je ale nyní ve špatném stavu a někde se doporučuje vstup dokonce jen na vlastní nebezpečí. Místní krytý plavecký bazén ve vnitřních prostorách stadionu je stále v provozu. Budoucnost objektu je v rukou pražského magistrátu, který plánuje v roce 2022 vyhlásit ideovou soutěž na budoucí využití a podobu stadionu na Strahově.

neděle 24.10. - hrad Český Šternberk

Po třech letech jsme opět navštívili hrad Český Šternberk. Bohužel jsme museli naši tradiční podzimní návštěvu tohoto šlechtického sídla kvůli protiepidemickým opatřením už dvakrát oželet. A bohužel sám hrad Český Šternberk ztratil v té době mnohem více, než značnou průběžnou návštěvnost. Dne 19. ledna 2021 zemřel pan hrabě Zdeněk Šternberk a necelý měsíc po něm odešla i jeho choť paní hraběnka Alžběta. Zdeněk Šternberk se téměř třicet let snažil zvelebovat sídlo, které zdědil po dvacítce generací svých předků. Dostál tak svému předsevzetí a předal ho svému synu Filipovi v lepším stavu, než v jakém ho po sametové revoluci převzal. Život na hradě se nezastavil. Na nádvoří bylo vidět, že rekonstrukce některých částí hradu jsou již téměř u cíle. Prohlídky hradu jsou opět vyhledávané mnohými lidmi z blízkého i vzdálenějšího okolí. Naše skupinka se tak rozdělila a někteří z nás zažili komentář paní klíčnice v dobových šatech přizpůsobený dětem a někteří navštívili hrad v doprovodu průvodce více uspokojujícího zvědavost a zájmy dospělých. Zlatá osmihrotá hvězda v erbu Šternberků na skalních hradbách se tak dál rozhlíží nad tamním krajem. Dobře vidět je i od mostu nad řekou Sázavou, poblíž kterého jsme si dali v restauraci Pod Hradem velmi chutný oběd. Počasí bylo na konec října fajn - na sluníčku příjemně a všude plno barev podzimu, takže i cestování vlakem a výlukovými autobusy pohodu nijak zvlášť nenarušilo.

sobota 4.1.2020 - Tříkrálový pochod

Rok 2020 jsme zahájili tradičním Tříkrálovým pochodem. Okolo deváté hodiny ranní se nás na červenopečeckém náměstí sešlo témě třicet. Teploty mírně nad nulou a občasné slunce nás provázely celou cestu přes Nebovidy, Hluboký důl, Polepy až do Kolína. Společně jsme navštívili místní muzeum, konkrétně Veigertovský dům na Karlově náměstí. Při komentované prohlídce jsme se dozvěděli dost o dějinách Kolína a jeho okolí. Námi navštívený měšťanský dům byl založen v druhé polovině 13. století. V budově jsou tři expozice. V gotickém sklepení je expozice věnována přímo dějinám domu. První patro je věnováno bitvě u Kolína. A ve druhém patře jsme navštívili výstavu s názvem "Socialistický sen. Vize a realita.". Šlo o interierové prvky a užitkové předměty bytové kultury v socialistickém Československu. Bylo opravdu zajímavé číst o autorech známých předmětů, mezi kterými většina z nás trávila dětství, nebo produktivní věk dospělosti. Jak pan průvodce trefně podotkl: Vystavované předměty jsme dobře znali, vyráběny byly jen ty, takže je míval každý doma. Ovšem některé vize designérů zůstaly jen v písemných nákresech nebo prototypových výrobcích, takže jsme je na výstavě zhlédli poprvé. Strávili jsme pohodové dopoledne ve společnosti přátel, známých a kamarádů. Po prohlídce jsme se rozešli v menších skupinkách a podle zájmu trávili zbytek dne. Někdo jel autobusem či vlakem zpět domů, někdo navštívil i jiná místa v Kolíně.  A někdo se ještě prošel pěšky zpět do Červených Peček.

čtvrtek 23.1.2020 - divadlo Bez zábradlí

Čtvrteční večer patřil divadelní kultuře. Po roce jsme opět pořádali zájezd do divadla Bez zábradlí, který je už několik let součástí našeho kalendáře akcí. Z Červených Peček jsme vyrazili tradičně dříve, abychom si v Praze před představením mohli ještě vychutnat kávu a něco dobrého k tomu. Pak už nás čekalo představení v divadle Bez zábradlí s názvem "Hra, která se zvrtla". Autoři Henry Lewis, Jonathan Sayer a Henry Shields napsali komedii, která je již pár let velmi kladně hodnocena po celém světě. V divadle Bez zábradlí je hrána teprve pár měsíců a místa v hledišti jsou vyprodána dlouho dopředu. Avizované komentáře samotných herců i diváků nás připravily na inscenaci, ve které divadelní soubor uvádí drama o mysteriózní vraždě z roku 1920. A jak název napovídá, všechno, co se mohlo pokazit, se pokazí. Kdo by hledal hluboké myšlenky nebo skrytou linii hry, ten by je nenašel. Šlo o odpočinkové představení, s velmi rychlým spádem. A díky notné dávce anglického humoru s divadlem plným smíchu.

sobota 8.2.2020 - památky Kolína s průvodcem

Sobotní počasí bylo ideální na nejednu zimní procházku. A tak se turistických akcí sešlo v okolí tentokrát více. Teploty mírně nad nulou a téměř stálé jasno nalákalo na prohlídku historických míst Kolína s průvodcem menší skupinku zájemců, než je na našich výletech obvyklé. Prošli jsme se z Červených Peček přes Nebovidy, Hluboký Důl, Polepy až do Kolína. Po krátké zastávce na kávu se k nám na kolínském Karlově náměstí připojil pan průvodce. Setkali jsme se s ním již v lednu kdy Tříkrálový pochod končil komentovanou prohlídkou kolínského muzea. Tentokrát nám zasvěceně vyprávěl o morovém sloupu, kašně, domech lemujících náměstí, následně i o domech přilehlých. Navštívili jsme i místa, která ve středověku patřila k židovskému ghetu. V těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje jsme vkročili do Červinkovského domu v Brandlově ulici. Tento dům je součástí budov Regionálního muzea v Kolíně a patří k nejstarším místním zachovalým stavebním památkám. Ve sklepních prostorách jsme zhlédli expozici "Královské město Kolín ve středověku" mimo jiné i s modelem města v podobě z počátku 15. století a originálními stavebními prvky středověkých stropů. Další stálou expozicí v domě je "Měšťanský dům". Ta přibližuje bydlení a styl života měšťanských vrstev 19. století. A třetí expozice přibližovala téma "Hygiena a péče o tělo v průběhu staletí". Znalosti a ochota pana průvodce a mnohá další zajímavá místa Kolína nás vedly k příslibu opětovné návštěvy města v teplejších měsících. Je se rozhodně na co těšit.

neděle 2.8.2020 - památky Kolína s průvodcem I.

Po několikaměsíčním nuceném výpadku našich výletů do míst blízkých i vzdálených jsme se opět obnovili naši činnost. Vzhledem k proběhlé i aktuální hygienické situaci v naší zemi, kraji, okrese v souvislosti s onemocněním COVID-19 měl "reSTART" akcí kulturní komise několik drobných organizačních změn. Nedělní turistický výšlap z Červených Peček do Kolína spojený s komentovanou prohlídkou města měl poněkud komornější ráz. Několik turistů vyrazilo v 9 hodin ráno z náměstí v Červených Pečkách a příjemnou procházkou se prošli přes Nebovidy a Hluboký Důl až do Kolína, kam pár dalších účastníků přijelo hromadnou dopravou. Před polednem jsme v historickém centru Kolína absolvovali domluvenou komentovanou prohlídku. Pan průvodce z místního regionálního muzea nám vyprávěl o historii, architektonických prvcích a užití domů na Karlově náměstí a v přilehlých uličkách. Slyšeli jsme mnoho zajímavého o centrální kašně na náměstí, místním Mariánském sloupu, budově radnice, areálu zámku, budovách židovské čtvrti v ulici Na Hradbách, dále o staveních v ulici Karolíny Světlé i v ulici Brandlova. V blízkosti chrámu sv. Bartoloměje jsme se s panem průvodcem rozloučili s příslibem dalšího setkání. Většina z nás si dopřála v Kolíně ještě oběd a pro cestu zpět do Červených Peček už každý z nás zvolil autobus či vlak. Výlet to byl příjemný, fyzicky nenáročný, i počasí nám přálo. Je jistě dobré znát o našem okresním městě základní fakta o jeho vzniku a historickém vývoji. Nejen pro účastníky tohoto povídání je už nyní připravována komentovaná prohlídka Kolína II.

sobota 29.8.2020 - památky Kolína s průvodcem II.

Sobotní počasí bylo zatažené a občas i deštivé, ovšem stále relativně teplé. Sešli jsme se krátce před polednem v Kolíně na Karlově náměstí. Tam se k nám připojil průvodce z regionálního muzea, který nás provázel již na několika předešlých prohlídkách. Díky jeho slovům jsme si oživili informace o historii některých míst a staveb na Karlově náměstí. Kolem obdélníkového náměstí stojí mimo radnici dalších 22 domů, pod kterými zůstalo i po mnoha přestavbách zachováno středověké jádro ze 13. a 14. stol. Prošli jsme i přilehlé ulice - Pražské ulici, ulici Na Hradbách, Karolíny Světlé a ulici Brandlovu. Za zmínku stojí informace, že v židovské čtvrti město Kolín nově zakoupilo starobylý dům i s průchodem k místní synagoze a chystá rekonstrukci. Židovská komunita v Kolíně byla v 16. století druhá nejvýznamnější v českých zemích, což může být pádným důvodem se tomuto historickému objektu více věnovat. Naším hlavním cílem byl širší prohlídkový okruh, takže jsme zavítali dále, do Karlovy ulice, Kutnohorské a Rubešovy ulice. Stavby v těchto ulicích ve stylu domu místní České spořitelny mají viditelně odlišnější a racionální styl odborně označovaný jako funkcionalismus. Budova dnešní České spořitelny/tehdejší Okresní hospodářské záložny byla v právě takovém stylu postavena podle návrhů architektů Františka Stalmacha a Jana Hanuše Svobody v roce 1938 a její původní vzhled je stále zachován. Následně jsme přešli přes železniční trať a řeku Labe po Masarykově mostu. Při procházce na pravém břehu řeky na Podskalském nábřeží jsme měli ideální výhled na opravené zadní části některých domů Karlova náměstí, pivovaru a zámku. Také jsme procházeli v blízkosti místní Práchovny a Podskalského mlýna. Zpět do centra Kolína jsme se vraceli přes Kmochův ostrov. Prohlídkový okruh jsme zakončili opět na Karlově náměstí, kde nás pan průvodce pozval na zářijovou prohlídku kostela svatého Bartoloměje.

neděle 27.9.2020 - prohlídka kostela sv. Bartoloměje v Kolíně

Sobota - déšť od rána do večera. Neděle - bez deště a výlet kulturní komise. Pondělí - déšť od rána do večera. Jednoduše řečeno - přes větší ochlazení počasí naší akci přálo. Všichni zájemci se sešli na Karlově náměstí v Kolíně, kam jsme se dostali buď hromadnou dopravou nebo autem. V pravé poledne začala komentovaná prohlídkou kostela svatého Bartoloměje. Stavba gotického kostela byla zahájena ve 13. století, nedlouho poté, co byl Kolín povýšen na královské město. Prohlédli jsme si části chrámu, které byly vystaveny v původním raně gotickém duchu, i viditelně odlišnější, jasnější a vyšší místa kostela, která byla upravena a dostavěna architektem Petrem Parléřem po velkém požáru města ve 14. století. K tomu jsme se zaujetím vyslechli komentář o středověkých zvycích a tradicích tehdejší církve a obyvatel, dále fakta a zajímavosti o stavbě a aktuálním vybavení a užití chrámu. Navíc, v letošním roce byl dovršen projekt revitalizace areálu chrámu. Zrekonstruovány byly budovy kostnice, zvonice a stará škola. Kompletní obnovy se dočkaly i vnitřní a vnější hradby a vnější zelené parkány. Navštívili jsme tak kostnici i prostory zvonice, a to až na úplný vrchol s krásnou vyhlídkou na město Kolín a jeho okolí. Byť se jednalo o místo, které je z Červených Peček na dohled, byla to pro mnohé z nás první návštěva této památky.

neděle 4.10.2020 - muzeum čoklády Kutná Hora

V neděli 4.10. proběhla další z akcí kulturní komise - návštěva muzea čokolády v Kutné Hoře. Sešli jsme se před druhou hodinou na Komenského náměstí v Kutné Hoře u Muzea kutnohorské čokolády a čokoládovny. Do Kutné Hory jsem dorazili autobusem, nebo autem. Možnost pěší cesty z Červených Peček do Kutné Hory nikdo nevyužil. Zájemců o návštěvu muzea bylo hodně, ovšem nejen z našich řad. Když přišla řada na nás, zavedl nás pan spolumajitel do zadní části malého muzea a vyprávěl o počátcích původní Kutnohorské čokoládovny Koukol a Michera v letech 1918. Osmičky provázely historii čokoládovny ještě několikrát. V roce 1948, kdy došlo ke znárodnění továrny, světově známá čokoláda Lidka byla už méně vyráběná a zakladatel továrny byl nucen emigrovat. Po roce 1958 čokoládovna, která zaměstnávala nad 500 zaměstnanců a vyráběla více než 5000 druhů bonbónů, úplně zanikla. Pod značkou Lidka se v komunistické době daly sehnat některé výrobky, ovšem bez původních receptur. Pamětníci právě těchto výrobků byli i mezi námi a tak mohli někteří i zavzpomínat. Původní čokoládové výrobky, respektive spíše jejich obaly, pod názvem Lidka jsme si na místě mohli samozřejmě i prohlédnout. A díky milovníkům chutné čokolády, kteří založili místní muzeum a již čtyři roky se úspěšně snaží o comeback té kvalitní verze čokolády Lidka, jsme některé pochoutky na místě ochutnali. Chutná čokoláda a příjemný výlet.

sobota 5.1.2019 - Tříkrálový pochod

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele je vzácnou památkou seznamu UNESCO a je součástí vůbec nejstarší části města Kutné Hory. Právě toto místo se stalo cílem letošního Tříkrálového pochodu. Na jeho počátku se nás na náměstí v Červených Pečkách sešlo (vzhledem k nepříznivému počasí) celkem 19. Cestou se počasí zlepšilo alespoň tak, že ustal déšť a během dopoledne i nepříjemný vítr. V pravé poledne se nás před katedrálou sešlo dokonce více, než ráno v Červených Pečkách. Někteří se totiž rozhodli oželet pěší cestu, ale komentovanou prohlídku katedrály ne. A do Kutné Hory přijeli právě a pouze na prohlídku. Komentář paní průvodkyně, která nás provedla katedrálou, značil její hluboký zájem o zmíněnou církevní stavbu bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách i o římskokatolické vyznání. Zároveň byly nepřehlédnutelné její bohaté profesní zkušenosti. Seznámila nás nejen s dostupnými informacemi o počátku vzniku chrámu, jeho stavbě a užívání, ale i se souvislostmi z dob posledních desetiletí. Katedrála mimo jiné ohromuje geometricky skvostnými objekty stavitele Jana Santiniho (Jan Blažej SANTINI - Aichel), obrazy Petra Brandla a zatím světově nejstarším gotickým originálem monstrance. Po prohlídce většina z nás zavítala do kutnohorské restaurace Kréta na pozdní oběd. Poté už každý šel vlastním směrem - někdo na autobus a někdo poctivě pěšky zpět směrem na Červené Pečky.

středa 9.1.2019 - divadlo Bez zábradlí

Ve středu 9. ledna jsme jeli do pražského divadla Bez zábradlí. Hra režizéra Michaela Frayna Bez Roucha aneb Ještě jednou zezadu nalákala z našich řad celkem 23 lidí. Obsah hry přibližují slova "Komedie světoznámého dramatika o tom, jak těžký je herecký chlebíček, ale zároveň je to veliká legrace." A bylo to tak. V prvním dějství mohlo budit představení dojem, že jde o nácvik nezajímavého kusu jakoby ochotnickým spolkem. Ovšem v druhé části hry byl tentýž kus sehrán ještě jednou a doslova "zezadu" - kulisy na jevišti se otočily a herci sehráli i minidramata a běžné situace, které se při představení dějí a herecký tým zažívá v zákulisí v průběhu představení. Ve výsledku se opravdu potvrdila slova komentující hru na dostupných zdrojích. Večer jsme si tradičně před představením zpříjemnili i malým občerstvením v restauraci nebo kavárně. A společnou cestu vyhřátým autobusem do Prahy a zpět do Červených Peček v chladném zimním počasí uvítal jistě každý z nás.

neděle 24.3.2019 - Štefánikova hvězdárna Praha

Nedělní ráno bylo spíše zamračené, ale bez deště, s teplotami okolo 10°C. A tak to vydrželo v průběhu celého dne. Jeli jsme vlakem do Prahy. Cesta byla příjemná. A někteří z nás měli štěstí i na trpělivého zaměstnance Českých drah, který uměl v dnešním širokém spektru nabídek poradit a ideálně nakombinovat jízdenku vhodnou pro naše plánované aktivity. První kroky v Praze vedly směrem na vrch Petřín. Pravda je, že k vrchu jsme spíše popojížděli, a to tramvají a lanovou dráhou. Tak jsme se totiž na Štefánikovu hvězdárnu na Petříně dostali včas na předem domluvený program. Tam se nás nakonec sešlo celkem 16. Nejdříve jsme shlédli dva krátké filmy, o noční obloze z pohledu pozemšťana a o základních poznatcích o vesmírných dlouhodobě pozorovatelných objektech. Poté se nám velmi ochotně věnoval zasvěcený lektor - průvodce. Zavedl nás do kopulí hvězdárny, kde jsou návštěvníkům přístupné dva dalekohledy. Popsal nám jejich stavbu a vysvětlil nám princip fungování. Na přímé pozorování oblohy právě nebylo vhodné počasí, ale i tak stálá expozice v prostorách hvězdárny poskytovala mnohé informace o noční obloze a hvězdách a planetách na ní a Slunci, které je tu možné pozorovat ve dne. Pan průvodce zodpověděl všechny naše dotazy a bylo znát, že o astronomii ví rozhodně víc než si my umíme představit. Když jsem opouštěli hvězdárnu, rozešli jsme se už podle zájmů v menších skupinkách. Někteří díky pokročilému popoledni zavítali zrovna na pozdní oběd a někteří navštívili třeba pražské Muzeum hraček. I tak se nás většina znovu sešla ve vlaku směrem zpět na Kolín do Červených Peček. Byl to fajn den.

sobota 6.4.2019 - 9. ples městyse Červené Pečky

V sobotu večer se v červeneopečeckém sále sokolovny tančilo snad v jednom kuse. Ples doznal oproti předešlým letům jen drobných změn. Tento rok se v programu poprvé neobjevilo předtančení v podání profesionálů. Důvodem byla časový vytíženost tanečního páru a proto jsme již ve velkém předstihu rezervovali místo v jeho kalendáři na rok příští. Ovšem na zábavu to, jak se zdálo, nemělo velký vliv. Taneční orchestr Peklo hrál již tradičně písně různých žánrů, zvláště skladby lidmi oblíbené. A očekávaný host večera skupina Pangea - The Beatles Revival? - Vypadali jako Beatles a hráli jako Beatles, jak je známe ze světových záznamů. Stále plný taneční parket svědčil o popularitě jejich hudby napříč generacemi a rovněž o vynikajícím provedení členů skupiny Pangea. I když ples navštívilo méně lidí než obvykle, jednalo se o velmi pěkný taneční večer. Poděkování patří všem návštěvníkům, díky kterým dává vynaložené úsilí smysl. V kalendářích si již nyní můžete označit první dubnovou sobotu v roce 2020. Kulatý 10. ples městyse proběhne v sobotu 4.4.2020.

pátek 3.5.2019 - divadlo Paběnice

V pátek v podvečer jsme jeli za kulturou do Paběnic. Místní ochotnický divadelní soubor nastudoval hru J. Stelibského, K. Melíška a J. Mottla s názvem Ostrov milování. Děj hry je zasazen do první poloviny 20. století a začíná na zaoceánské jachtě, kde se o zábavu pasažérů stará aranžér dobrodružné výpravy Waldemar Botrys a o směr cesty kapitán Van Trok. Pasažéři na lodi jsou hlavně zámožní znudění podnikatelé té doby, například ocelářský magnát Prosper Golden s rodinou. Loď ztroskotá na malém ostrůvku, kde se trosečníků ujmou přátelští domorodci. Na ostrově se objevuje i dopravní pilot Sven Hansen, který se tu snaží zprovoznit své letadlo, a dokonce dojde i k přepadení piráty. Děj komedie sleduje hlavně mezilidské vztahy a zvláště milostné, které se v průběhu různě komplikují. Po zachránění v přístavní krčmě se nakonec všechny složité vztahy rozuzlí. Herci ochotnického spolku hru pojali samozřejmě i "po svém", nechyběl jejich humor ani občasné improvizace. Hra byla živě doprovázena instrumentálním souborem, který tak obohatil divácký zážitek o prvorepublikové skladby. Ve výsledku šlo podle ohlasů našich diváků o velmi příjemný zábavný večer a to i přesto, že byl značně dlouhý. Zpět do Červených Peček jsme se totiž dostali až kolem půlnoci.

sobota 18.5.2019 - hospital Kuks

V sobotu 18. května proběhl zájezd do Královéhradeckého kraje jehož hlavním cílem byl hospital Kuks. S pravidelnou zastávkou na kávu jsme do vesnice Kuks dorazili před devátou hodinou. Obloha už byla celkem jasná a teplota se z ranních 10°C začala šplhat k příjemnějším vyšším hodnotám. Po příjezdu jsme se po větších či menších skupinkách podle zájmu vydali poznávat okolí Kuksu. Turistům Kuks nabízí trasy s názvem Křížová cesta 21. století, Půjdem spolu do Betléma, Braunův Betlém a další cesty značené turistickými značkami. Na pojmenovaných trasách je možno vidět nejen do skal vytesané reliéfy barokního sochaře Matyáše Brauna, ale i sochařské práce soudobých předních českých umělců. Někteří z nás tak při obědě měli v nohách i přes deset kilometrů. Na půl druhou jsme se začali scházet přímo před hospitalem Kuks. V něm byla předem domluvená komentovaná prohlídka. Slova pana průvodce osvětlila historii hospitalu - místa v historii určeného především pro dlouhodobě nemocné pacienty. František Antonín Špork byl syn vestfálského vojáka, který se v 17. století stal majetným císařským generálem. A právě on nechal v kraji zasadit barokní sochy, postavit svou hraběcí rezidenci, lázně a klášter s hospitalem, který měl být posledním domovem pro vysloužilé vojáky z okolí. Úplného splnění svého vytyčeného cíle se hrabě nedožil, místo bylo po jeho odchodu využíváno jinak. Třeba pro řád milosrdných mnichů, který zde nechal vybudovat lékárnu U Granátového jablka, nebo jako sklad arizovaného majetku, jako polepšovna, ...a poslední domov pro dlouhodobě nemocné pacienty. Špork ale stihl ještě nechat olemovat terasu před hospitalem sochami ctností a neřestí. Tato díla jsou dnes nahrazena věrnými kopiemi, ale na nádvoří v přilehlé budově hospitalu jsme při prohlídce viděli i originální sochy ctností a neřestí z dílny Matyáše Brauna. I bez pana průvodce jsme měli v přilehlých prostorách hospitalu pak co dělat. Je tu totiž bylinková zahrada, voňavý krámek s výrobky z bylin a regionální vzdělávací centrum.

neděle 26.5.2019 - pěší výlet údolím Vrchlice

V neděli ráno jsme se sešli na náměstí v Červených Pečkách a autobusovou linkou v 8:25 se přiblížili na kraj Kutné Hory. Pěší výlet po blízkém okolí tohoto města se měl původně konat v jiný termín, ale vzhledem k okolnostem se přesunul právě na den 26. května. Sešlo se nás deset. Počasí bylo ideální - slunce, jasná obloha a bezvětří, s teplotami postupně až kolem 20°C. Trasa vedla podél kutnohorské nemocnice nejdříve do Bylan. Prošli jsme Škvárovnu, archeologické naleziště i chatovou oblast v blízkosti Velkého rybníka. Jak bylo vidět, jeho okolí prošlo v posledních letech revitalizací a přírodními a stavebními úpravami. Milé překvapení na nás čekalo na vrcholku skalního masivu nad Velkým rybníkem, kde pro nás bylo připraveno velmi příjemné pohoštění. Příjemné místo, chutné pohoštění a nádherný výhled na hladinu rybníka - tak vypadala naše přestávka v půli trasy. Poděkování za to právem náleží paní Beránkové. Po červené turistické značce jsme pak brouzdali údolím řeky Vrchlice až do Kutné Hory. Když jsme dorazili do centra, měli jsme za sebou 14 kilometrů. Společně jsme prošli městem k autobusovému nádraží. Někteří se posadili v restauraci na chutný oběd. A nakonec se dříve nebo později téměř všichni dovezli autobusem zpět do Červených Peček. Jednalo se o příjemně strávený den.

neděle 9.6.2019 - Adršpašské skály

Výlet do Adršpašských skal začal pozitivně již ráno a to nedělním počasím. Bylo opravdu pěkně, jasno, bez deště. Ráno u autobusu v Červených Pečkách bylo ještě příjemně svěže, přes den se teploty šplhaly nad 25°C. Dvacet dva účastníků tak využilo připravený program a vyrazilo po značených turistických cestách Adršpašsko - teplických skal. Do chráněné oblasti jsme vstoupili v Adršpachu. Na prvních kilometrech jsme potkávali mnoho českých, polských i německých turistů. Nebylo divu, už na počátku vodní plocha Pískovna, sklaní útvary Koberce a Čertův most a další útvary skalního města fascinovaly každého, kdo procházel kolem. Atmosféra mezi skalami byla přímo pohádková a teploty uvnitř skalního města rázně poklesly. Kdo pokračoval po žluté trase, viděl Malý a Velký Adršpašský vodopád na řece Metuji a měl možnost svést se lodičkou po Adršpašském jezírku. Následovala Vlčí rokle, která propojuje Adršpašské skály s Teplickými. A kdo chtěl podrobněji prozkoumat krásy Teplických skal, mohl zvolit i cestu po modré turistické značce. Zákoutí skalního města nás často i překvapila tím, kam nás vedla. Ve výsledku jsme se všichni opět sešli ve Střmenském podhradí, kde je vstup (pro nás ten den výstup) z Teplických skal. Někdo měl v nohách 6 kilometrů, někdo i 15. Restaurace v místě nabízela řadu chutných jídel, obsluha byla rychlá a všichni zde spokojeně zakončili výlet skalním městem.  

neděle 25.8.2019 - Národní muzeum

V neděli 25. srpna jsme navštívili Prahu. I když prázdniny byly téměř u konce, teploty byly jako uprostřed parného léta. U vlaku se nás sešlo dvanáct. Společným cílem v našem hlavním městě bylo Národní muzeum. Nově zrekonstruovaná budova na Václavském náměstí byla slavnostně otevřena v roce 2018 v souvislosti s oslavami 100 let od založení republiky. Při naší návštěvě jsme mohli vidět nově upravené exteriéry a mnohé interiéry. Za pozornost rozhodně stála multimediální výstava Tutanchamon RealExperience, která představila jednoho z nejznámějších egyptských faraonů prostřednictvím jak starobylých originálních artefaktů, tak nejnovějších technologií. Uchvátila návštěvníky vystavenými exponáty, velkoplošnými projekcemi a individuálním hlasovým průvodcem v několika jazycích. Vědecká přesnost veškeré podívané byla zajištěna renomovanými, světově proslulými egyptology, kteří se na projektu podíleli. Historická budova muzea aktuálně ještě nabízela expozice Rytíři nebes o osudech československých letců v období 2. sv. války, Panteon s připomenutím historických českých osobností včetně ochozu a kupoli. Každý z nás si mohl zakoupit vstupenku přizpůsobenou svým požadavkům. Krátce po poledni jsme budovu muzea opustili. V tu dobu jsme docenili načasování naší přítomnosti. Počet příchozích návštěvníků se totiž očividně znásobil. Většina z nás se společně naobědvala v nedaleké oblíbené restauraci Havelská Koruna. A poté si každý zvolil program v hlavním městě i následný čas odjezdu vlaku podle svých možností a zájmů. Byl to příjemný den. 

neděle 8.9.2019 - ZOO Dvůr Králové

Druhý zářijový víkend začal celkem chladným a vlhkým počasím, takže neděle bez deště s teplotami okolo 20°C byla příjemným překvapením. Do Dvora Králové nás z červenopečeckého náměstí vyrazil téměř plný autobus. Cestou jsme tradičně zastavili na ranní kávu, další občerstvení bylo v prostorách ZOO Dvůr Králové. ZOO byla založena v roce 1946. Se zahradou je spjato zvláště jméno Josefa Vágnera, což byl přírodovědec, cestovatel a hlavně ředitel zahrady. V šedesátých letech 20. století přivezl ze svých expedic do Afriky a Asie tisíce zvířat, která dala základ mnohým chovům. Jeho cílem bylo, aby zvířata v lidské péči co nejvíce prosperovala. Později byla chovná část na jeho počest pojmenována Africké safari Josefa Vágnera a v roce 2016 byla prohlášena kulturní památkou. Dnes nese zoo jméno Safari Park Dvůr Králově a posláním parku je mimo jiné i vracet zvířata do volné přírody a chránit je v jejich přirozeném prostředí. Park nabízí části s volným výběhem zvířat (Africké safari Josefa Vágnera a Lví safari) a několik expozic a pavilónů. Zahrada má tři části - klasická pěší část zahrady, pěší safari a safari pro vyjížďky s vozidlem. V Galerii Zdeňka Buriana mohou návštěvníci shlédnout sbírku 147 malířských děl s prehistorickou tématikou. V areálu je několik míst s možností občerstvení. A zajímavostí je, že zoo nabízí třeba i netradiční zážitky v Safari Parku, například "Ošetřovatelem v Safari parku" nebo projížďka večerním safari. My jsme v malebné zoologické zahradě pobývali jen za dne. Když se blížila třetí odpolední hodina, vyjížděli jsme zpět do Červených Peček.

sobota 14.9.2019 - Senát Parlamentu ČR

Senát Parlamentu České republiky sídlí na Malé Straně v Praze ve třech objektech. A právě tam jsme se vypravili v sobotu 14. září. Cestovali jsme vlakem. V ranních hodinách jsme se prošli od Hlavního nádraží přes Václavské a Staroměstské náměstí, po Karlově mostě, až do ulic přilehlých Senátu Parlamentu ČR. Praha byla v tu dobu ještě oproštěná od davů turistů. A to jak v ulicích, tak i v kavárně, kde jsme si zpříjemnili čekání na domluvenou schůzku s paní průvodkyní. S jedenáctou hodinou jsme se přesunuli do areálu Valdštejnského, Kolovratského a Malého Fürstenberského paláce a započali komentovanou prohlídku. Navštívili jsme Hlavní sál, Rytířskou síň, Předpokoj a Audienční síň, Mytologickou chodbu. A v neposlední řádě i Jednací sál Senátu ČR, kde pravidelně usedá a jedná 81 senátorů volených na šest let. Přičemž cyklus volby zakotvený v Ústavě České Republiky obsahuje fakt, že každé dva roky dochází k volbě 27 senátorů, tzn. obměňuje se jedna třetina Senátu. Senát tak nemůže být rozpuštěn a stále pokračuje ve své činnosti. Informace o prostorách, výzdobě a historii budov Senátu byly velmi zajímavé a hlavně díky paní průvodkyni poutavě podávány. Ovšem sedět v Jednacím sále a procházet mezi senátorskými lavicemi, to byl jedinečný zážitek. Bohatě zdobené prostory paláců jsme asi po hodině opustili a zašli ještě do přilehlé neméně krásné Valdštejnské zahrady. Poté se už naše šestnáctičlenná skupinka rozešla podle zájmů do pražských ulic. Ale mnozí jsme se opět sešli na obědě v restauraci Havelská koruna. Zpáteční cestu vlakem už si každý načasoval sám. Den byl slunečný a relativně teplý. A podle ohlasů účastníků stál výlet do Senátu Parlamentu rozhodně za to.

6.10.2019 - Český Krumlov

Český Krumlov je nádherné město v Jihočeském kraji. I když je vzdáleno od Červených Peček téměř 200 km, naplnila se kapacita zájezdu na českokrumlovský zámek poměrně rychle. Nedělní ráno bylo zamračené a studené, ovšem s příjezdem do Českého Krumlova se den vyjasnil. Po jedenácté hodině jsme vyrazili na komentovanou prohlídku zámeckých prostor. Ta byla obohacena zajímavým historickými postřehy pana průvodce. V závěru prohlídky někteří neodolali a pokusili se o nějaký ten taneční krok v maškarním tanečním sále. Prostory zámku byly i mimo komnaty plné turistů, na několika nádvořích se pak v obchůdcích prodávaly suvenýry. Oběd jsme měli společný, domluvený byl v nedaleké restauraci Pod Radnicí. Byl výborný a hospůdka útulná. Někteří v ní poseděli ještě déle a někteří se o to víc prošli. V zámecké zahradě bylo několik fontán, geometricky přesně upravená zeleň a divadlo s otáčivým hledištěm. A historické centrum města je prostě úchvatné. Od úzkých i širších uliček, stylových domů, dřevěných mostů, mlýnského kola až po jez na řece Vltavě, která městem protéká. Při procházce vysvitlo dokonce i slunce. A celkový dojem z výletu do Českého Krumlova byl jednoznačně pozitivní.

20.10.2019 - Český Šternberk

I tento rok jsme navštívili hrad Český Šternberk a to, jako již tradičně, na konci sezóny. V tu dobu jsou prohlídky hradu doslova kouzelné. Hradem provází klíčnice a v hradních místnostech se odehrávají scénky, které nechávají zažít návštěvníkům život na hradě v letech dávno minulých. Je to příjemné, mnohdy i vtipné a s historií hradu to poutavě seznámí děti i dospělé bez dlouhých proslovů o historii hradu. V blízkosti hradu byl u hladomorny dělostřelecký pluk. Někdo si věž hladomorny vylezl až nahoru, někdo jen vnímal rány z děla, které se čas od času ozývaly krajem.Káva v hradní krčmě i chutný oběd v restauraci pod hradem nám rovněž zpříjemnily den. Jen cesta byla netradiční. České dráhy měly zrovna výluku na trati z Červených Peček. Takže naše desetičlenná skupinka v rámci služeb Českých drah cestovala i autobusem. Počasí bylo fajn a neděle také.   

26.10.2019 - Kudowa-Zdroj

Poslední říjnovou sobotu jsme vyrazili z Červených Peček autobusem směrem na Náchod a polské příhraniční město Kudowa-Zdroj. Něčí záměr byl vystoupit v Náchodě, další plánovali nákupy.. Ráno bylo chladno, mlha, teplota 8°C, ovšem cesta byla plynulá. Náchod i tržnice jsou místa od sebe vzdálená opravdu jen pár kilometrů. Takže obě naše skupiny zaregistrovaly po desáté hodině razantní změnu počasí. Začalo svítit slunce a teplota vzduchu se vyšplhala i nad 20°C. Turisté, kteří zůstali ještě na české straně hranice, navštívili náchodský zámek s komentovanou prohlídkou, náměstí i informační centrum. A v Polsku se nakupovalo. Oblečení, dekorace, pochutiny, hračky, ale i zboží související s blížícími se svátky. A pokud to na tržnici někomu přišlo příliš dlouhé, mohl se v tom hezkém počasí porozhlédnout i po polském kraji. Cesta zpět byla svižná, do Červených Peček jsme přijeli po půl třetí odpoledne.

3.11.2019 - Poniklá

V neděli 3. listopadu se stala cílem našeho posledního letošního zájezdu malá vesnička v Libereckém kraji v okrese Semily s názvem Poniklá. Stále známější je tamní rodinná firma Rautis zabývající se výrobou korálkových vánočních ozdob. V prostorách firmy jsme prošli v rámci exkurze tři domy. Viděli jsme postup ruční výroby perličkových ozdob od vyfouknutí skleněné perličky až po hotovou ozdobu. Slyšeli jsme historická fakta sahající až do roku 1902. A snad téměř všichni jsme si nějakou ozdobu z připravených částí vyrobili. A příliš snadné to nebylo. Chtělo to zručnost, jemnost, dobrý zrak a čas. Čas byl a chuť taky a tak pod našima rukama vznikali hvězdičky, sněhuláci, zvonečky a kytičky různých kvalit. Dílna byla zároveň propojená s místní prodejnou, takže si každý mohl udělat radost i zakoupením ozdoby vytvořené profesionály. Škála produktů byla opravdu široká, tématicky zaměřená zvláště na Vánoce. Ceny nebyly zrovna nízké, ovšem po nahlédnutí do procesu výroby a vlastního zažití trpělivého řemesla se dá konstatovat, že byly dostatečně vypovídající a korektní. V okolí firmy Rautis někteří při procházce objevili i malou kavárnu, Muzeum krkonošských řemesel, dětské hřiště, ponikelský kostel či školu. Všudypřítomné byly roubené domky, tak typické pro horskou a podhorskou oblast. S blížící se druhou hodinou odpolední jsme naším autobusem popojeli do nedaleké Jilemnice na oběd. Rezervaci jsme měli v restauraci Šaldův statek pro celou naší skupinu. Všem chutnalo. Řádně zasyceni jsme ještě prošli místní náměstí a přilehlé uličky a se čtvrtou hodinou jsme Jilemnici opustili. Počasí bylo podzimní, trochu sychravo s teplotami kolem 10°C. Příjemná atmosféra navštívených míst, pohodlná cesta autobusem i účastníci sami vytvořili prima den.

sobota 6.1.2018 - Tříkrálový pochod

Tradiční Tříkrálový pochod proběhl letos přesně na svátek Tří králů. Již od ranních hodin svítilo slunce, takže nebylo divu, že účast byla opravdu hojná - 40 turistů. Cestou z červenopečeckého náměstí v blízkosti Miskovického  vrchu a Kuklíku směrem na Kutnou Horu se teploty za stálého slunečního svitu vyšplhaly i nad 10 stupňů. Slíbená zastávka ve vesničce Přítoky majitele kavárny Kávy pitel díky naší početnější skupině intenzivně zaměstnala, odměnou byla oboustranná spokojenost. Kávu mají výbornou. Následně jsme postupně docházeli do Kutné Hory. Tam se nás většina sešla na chutném obědě. Někteří poté zvolili cestu zpět autem nebo autobusem. Ovšem ti, co došli zpět do Červených Peček pěšky, ve výsledku ušli 17 kilometrů.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

pátek 26.1.2018 - Divadlo Bez Zábradlí

Pátek 26. ledna byl prvním dnem druhého kola prezidentských voleb, možná proto jsme se vypravili do pražského Divadla Bez zábradlí v relativně nízkém počtu. Divadelní inscenace s názvem Art ovšem rozhodně stála za to. Tato francouzská hra, jejíž autorkou je Yasmina Reza, měla světovou premiéru v říjnu 1994 a v současné době patří mezi nejhranější komedie na světě. Hra je o solidním vztahu tří přátel, který se ocitá na tenkém ledě, když si jeden z nich pořídí velmi drahý obraz. Zdánlivě nepodstatný estetický spor se rozvine ve vášnivou hádku o hodnotách života a podstatě skutečného přátelství. Karel Heřmánek, Josef Carda a Zdeněk Žák v rolích tří přátel podali příběh velmi autenticky a vtipně. Pozorný divák se mohl nasytit hlubokými myšlenkami, odkrývat podstatu vztahů, zvažovat míru upřímnosti ve vztazích anebo se prostě jen pobavit a užít si večer. Cestu za kulturou jsme obohatili tradičně i příjemným občerstvením v pražských ulicích a pohodlná cesta ve vyhřátém autobuse z červenopečeckého náměstí do Prahy a zpět byla v chladném lednovém počasí nedocenitelná. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 10.2.2018 - Dačického dům

Sobotní turistický výlet byl fajn. Teploty se udržovaly od rána okolo bodu mrazu, několik zájemců bohužel zůstalo doma s virózami či chřipkami, ovšem nepršelo, nesněžilo, nefoukalo a viditelnost do rozlehlého kraje na vršcích byla celkem dobrá. Většina z nás se v devět hodin sešla na náměstí v Červených Pečkách a přes Vlčí hory a vrch Kuklík pozvolným krokem došla do Kutné Hory. Několik málo dalších se připojilo přímo u Dačického domu. Tento rodný dům kronikáře Mikuláše Dačického z Heslova, který se objevuje už v kutnohorských knihách z 15. století, má dodnes zachovalé gotické jádro a barokní fasádu. Samotný dům patří ke kmenovým stavbám památkového fondu města Kutná Hora zapsaného na listinu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Zrekonstruované prostory nabízí interaktivní expozici, která seznamuje nejen s kutnohorskými památkami, ale i všemi ostatními českými památkami seznamu UNESCO. Při komentované prohlídce jsme mohli navíc shlédnou i aktuálně zakomponované originální exponáty z Asie. Návštěvu Kutné Hory jsme tradičně zakončili obědem v centru města a někteří z nás se prošli i cestou zpět do Červených Peček. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 11.3.2018 - Pelhřimov

Zájem o nedělní výlet byl poměrně veliký. Muzeum rekordů a kuriozit bylo lákavou nabídkou. A jak se ukázalo, tak mnozí účastníci měli město Pelhřimov spojené i s populárně sarkastickým výrokem pana Rudolfa Hrušinského v českém filmu Vesničko má středisková, jehož znění by šlo jistě dohledat. Prohlídku jsme začali v první budově muzea, konkrétně expozicí Zlaté české ručičky. Ta nabízela více než 90 unikátů ze zápalek a zápalkových hlaviček a další ojedinělé výtvory šikovných českých rukou. Stezkou s názvem Procházka českou knihou rekordů jsme došli k druhé budově muzea, respektive k několikapatrové věži. Expozice rekordů a kuriozit tu byla plná "nej". Nejmenší konvička, největší zubní kartáček, nejdelší vousy, nejmenší pomlázka... a spousta záznamů a fotografií o překvapujících českých rekordech a vynálezech. Počasí nám přálo, teploty byly jarní a slunce svítilo. Po chutném obědě v historickém centru města jsme individuálně zavítali i do dalších zákoutí Pelhřimova nebo jen příjemně poseděli třeba u kávy.  

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

středa 21.3.2018 - beseda o Kolumbii

Život v Jižní Americe, Kolumbii zvláště, nám dokonale přiblížil cestovatel, spisovatel a hudebník pan Matěj Ptaszek. Při besedě v červenopečecké základní škole zazněla nesčetná vyprávění, někdy s nádechem nebezpečí, někdy s humorem, často s jasnou sympatií k tamní přírodě a respektem ke kultuře a tradicím obyvatel. Přednášku navíc umocňoval fakt, že pan Ptaszek se vrátil z cest teprve před několika dny. Život, který v Jižní Americe prožil, byl prezentován na fotografiích a videích. Jeho osobní komentáře a ještě živé příběhy, i krátké hudební vystoupení na foukací harmoniku stvořily jedinečný nezapomenutelný večer.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 07.04.2018 - ples městyse Červené Pečky

Na plese městyse Červené Pečky jsme si mohli zatančit již osmým rokem. Připraven byl program, který svým zaměřením (pobavit navštěvníky různého věku) odpovídal předešlým rokům. Na začátku byly ženy obdarovány květinou, pánové symbolickým občerstvením, všichni samozřejmě i přáním příjemně stráveného večera od pořadatelů. Hudební orchestr Peklo hrál k tanci a poslechu. A to naprosto skvěle. O tom svědčil stále plný taneční parket a projevy uznání posluchačů. Poměrně hodně návštěvníků plesu hodnotilo hudební produkci Pekla jako dosud nejzdařilejší. Jiří Vácha a jeho taneční partnerka zpestřili večer několika ukázkami latinsko-amerických tanců. Očekávaný host večera pan Petr Vondráček a doprovodný hudebník pan Vítek Fiala rozproudili nadšení zvláště v rytmu rokenrolu. Spokojené tváře a příjemná atmosféra ozdobily celý večer. To dokáže potěšit i namotivovat organizátory. Takže za rok opět na shledanou.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

pátek 27.04.2018 - divadlo Paběnice

Po roce jsme opět měli možnost shlédnout představení divadelního ochotnického spolku z Paběnic. Ohlasy diváků na páteční divadelní představení byly pozitivní a zahrnovaly jak reakce na výkony herců, tak i konstatování, že představení probíhalo v příjemném prostředí. Paběnický ochotnický spolek nás potěšil divadelní komedií s nadčasovou zápletkou o nevěře. Hra Dobrodružství v Paříži sklízela potlesk a uznání diváků několik dní před pátečním večerem a jinak tomu nebylo ani při naší účasti. Herecké výstupy byly doplňovány živým instrumentálním doprovodem a herci často zazářili i jako zpěváci. Bonusem představení byly chvilky, kdy sami herci podlehli vlastnímu pojetí hry a improvizovali, ovšem bravůrně a ve prospěch pobavení. Nadšení se projevovalo nejen z hlediště, ale i z jeviště. Kulturní zážitek se tak protáhl až do pozdních nočních hodin a rozhodně stál za to. Ve srovnání s předchozím rokem byl počet diváků z Červených Peček dvojnásobný. Zda budeme opět zvětšovat kapacitu autobusu, to bude zřejmé na konci dubna 2019.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 13.5.2018 - sklárna Harrachov

Výlet do Harrachova nám vyšel na výbornou. Počasí bylo ideální, celý den svítilo slunce, teploty téměř letní a už to bylo zárukou příjemně stráveného dne. S tradiční zastávkou na ranní kávu jsme na místo dorazili okolo půl desáté. Avizovaný program nabízel mimo jiné i možnost strávit v Harrachově den zcela po svém, což někteří využili pro celodenní turistiku a nebo návštěvu známých míst či lidí. Většina z nás však po příjezdu plánovaně zavítala do Muzea skla a následně jsme si společně prohlédli místní sklárny za provozu, s komentovaným doprovodem paní průvodkyně. Areál s názvem Sklárna a minipivovar Novosad a syn poskytoval celkem pohodlné zázemí. Někteří tak v areálu poseděli u něčeho sladkého v cukrárně, mnozí na obědě v pivovarské restauraci a v prodejně skla jsme si výrobky ze sklárny mohli i koupit domů. Počasí přímo pobízelo k procházce. Asi každý z nás v neděli zašel k vodopádům na řece Mumlavě. Krkonošské město bylo turisticky aktivní a přírodní krajina úchvatná. Harrachov je místo poněkud vzdálenější od Červených Peček. Domů jsme se vrátili ještě za světla, avšak v pod/večerních hodinách.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

středa 30.5.2018 - beseda / Ekvádor

Když jsme se v březnu setkali poprvé s panem Matějem Ptaszkem, zmínil možnost další besedy. A protože zájem byl oboustranný, mohli jsme právě ve středu 30. května poslouchat jeho zážitky tentokrát z Ekvádoru. Ze země jihoamerické, spíše poklidnější, s nádhernou přírodou. Ovšem krása přírody je tu v některých částech roku také životně nebezpečná. Náhlé sesuvy mokré půdy tu nejsou nezvyklé, jak vyprávěl pan Ptaszek a dokumentoval na svých fotografiích a videích. Fauna a flóra, barevnost, kontrast, jas a duch okamžiku na prezentovaných obrázcích dokazovali výjimečnou schopnost autora opravdu dobře fotografovat. Protože pan Ptaszek Ekvádorem jen neprojížděl, ale v místě nějakou dobu žil, přiblížil nám poutavě i tradice, zvyky a běžný život tamních obyvatel. Několikrát zmínil Indiány, ale i anglicky mluvící přistěhovalce. V průběhu besedy zazněly i osobní reakce, komentáře a konkrétnější dotazy návštěvníků. To velmi příjemně pobízelo pana Matěje Ptaszka k dalším a dalším vyprávěním, takže se s námi rozloučil až opravdu v pozdně večerních hodinách. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

9.6.2018 - Koněpruské jeskyně / Beroun

"Uzavřené tunely, vytopený klášter. Česko zasáhly silné bouřky a lijáky." Takto vypadaly titulky ze sobotního zpravodajství. Během našeho výletu do Koněpruských jeskyní a do Berouna jsme se s ničím podobným nesetkali a podobně jako u minulých akcí nám tedy přálo počasí a měli jsme opravdu štěstí na výběr lokality.

Koněpruské jeskyně jsou vzdálené cca 105 km od Červených Peček. Vyráželo se tedy už krátce po půl sedmé ráno. Možný spánkový deficit bylo možné dohnat v pohodlném autobuse, povzbudit se pak malým občerstvením nebo pozdní snídaní šlo při tradiční zastávce na kávu. Jeskyně leží ve středních Čechách, 7 kilometrů jižně od Berouna, v CHKO Český kras. Jejich celková délka přesahuje 2 kilometry, zpřístupněná oblast je dlouhá asi 620 m. Komentovaná prohlídka nám tak umožnila strávit v jeskyních jednu hodinu. Stálá teplota tam byla okolo 10°C, takže následná procházka naučnou stezkou po okolí byla vnímána jako značný tepelný skok. I během naší návštěvy jeskyní se totiž teploty venku vyšplhaly ke třicítce, tak jako v několika posledních dnech a týdnech. V Berouně jsme ještě společně poobědvali v pivovarské restauraci a poté už si tu každý zvolil svůj program. Cílem většiny z nás se stalo Medvědárium na Mšstské hoře. Na cestě zpět do Červených Peček i zapršelo. Nic to však nezměnilo na tom, že se jednalo o příjemně strávený den.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin  

neděle 26.8.2018 - Pražský hrad

Nedělní počasí bylo na výlet ideální. Už nebyla taková vedra jako v posledních několika týdnech. Ráno u vlaku v Červených Pečkách se zdálo dokonce chladnější, než jsme čekali. Nicméně na ranní procházku Prahou to byly celkem příjemné teploty. Projít si v klidu Václavské a Staroměstské náměstí a Karlův most bez tlačenice a neustálého vyhýbání se ostatním turistům bylo příjemné. A po zastávce na kávu na Malostranském náměstí jsme byli už všichni připraveni absolvovat prohlídku Pražského hradu s průvodcem. Navštívili jsme Starý královský palác - místo počátku Pražské defenestrace (1618), viděli zdařilé repliky korunovačních klenotů a procházeli Vladislavským sálem, známým z televizních přenosů státních ceremonií. Nahlédli jsme do baziliky svatého Jiří a Zlaté uličky. Pouze katedrálu svatého Víta jsme shlédli jen zvenku. V době naší komentované prohlídky totiž uvnitř právě probíhala mše. Pan průvodce ovšem ve svém projevu neopomenul žádná důležitá fakta ani z této světově proslulé katedrály. Po prohlídce jsme již značně natěšeni na oběd prošli Jižní zahrady a poté většina z nás mohla ocenit dobrou kuchyni v restauraci Havelská koruna. Opravdu dobře zde vaří. Následně jsme se rozdělili spíše do menších skupinek, které si už odpoledne trávily po svém. Ovšem, jak jsme nakonec ve vlaku zjistili, téměř všichni jsme Prahu opustili v podobný čas.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin  

neděle 23.9.2018 - Hornické muzeum Příbram, Svatá Hora

Neděle 23. září byla prvním typicky podzimním dnem. Teploty vydržely po celý den okolo 15 °C, bylo oblačno a někdy i deštivo, což podzimu odpovídalo. Také proč ne, letních dnů bylo letos opravdu hodně. Cesta z Červených Peček do Příbrami se vešla i s tradiční občerstvovací zastávkou do dvou hodin. Takže prohlídku příbramského hornického areálu jsme začali v 9 hodin, jak bylo v místě předem domluveno. A bylo to fajn. V dolu Anna, který je součástí hornického skanzenu Březové Hory, jsme se dozvěděli spoustu informací o místní těžbě stříbra. Na své si přišli dospělí i děti. Prohlédli jsme si techniku potřebnou k těžbě, jeli jsme v podzemí hornickým vláčkem, slyšeli jsme o zvycích a zákonitostech práce horníků, i o skřítcích permonících. V areálu probíhal právě dvoudenní interaktivní program nazvaný Podzimní dny s permoníky. A tak jsme se v Ševčinském dole mohli seznámit s hračkami a hrami dětí z doby před 150 lety. Po dobrém obědě jsme se autobusem přiblížili k poutnímu místu Svatá Hora. Dějinné počátky Svaté Hory jsou opředeny pověstmi sahajícími až do 13. století a myšlenkově spojeny s projevy díků Panně Marii. Dnes je areál poutního místa pečlivě zrekonstruovaný, jeho stav dokazuje soustavnou dlouholetou péči a stálý zájem poutníků a turistů. Však i papež Pius v roce 1905 věnoval poutnímu kostelu zvláštní pozornost a povýšil ho na tzv. Sacris aedibus ("bazilika menší"), což je vyznamenání udělované jen nejslavnějším chrámům. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

14.10.2018 Stezka korunami stromů

Pro počasí nedělního dne se dá použít výraz "babí léto". Bylo nádherně, slunečný a teplý podzim. Ráno při odjezdu autobusu z Červených Peček trochu foukalo, ale s příjezdem do Jánských Lázní se vítr utišil a téměř každý z nás se vydal do lesa mezi stromy. A to doslova od kořenů až do korun stromů. Místní Stezka korunami stromů Krkonoše byla slavnostně otevřena v červenci roku 2017. A stále se těší značnému zájmu turistů, čehož jsme byli aktéry i svědky. Byla to procházka o celkové délce 1511 metrů, součástí bylo stoupání do vyhlídkové věže a pod vyhlídkovou věží jsme nahlédli do expozice o životě v půdě. V celé Stezce byly začleněny i naučné informace a zajímavosti o okolní přírodě. A ten, kdo vystoupal 45 metrů až na vrchol vyhlídkové věže a jako zpáteční cestu zvolil sjezd tobogánem, zjistil, že dolů se dá dostat i za půl minuty. Závěrečné metry celé Stezky vedly přímo do stylové restaurace a obchůdku se suvenýry. Po dobrém obědě už jsme se rozdělili podle zájmů do menších skupin. Někdo si procházku ještě více protáhl do areálu Mladé Buky, vzdáleného od Stezky asi 15 kilometrů, a někteří tam dojeli autobusem. Areál je v zimě využíván pro lyžování, ale zároveň je výchozím místem i turistických a naučných stezek. Mnozí z nás se tak vydali směrem k Hrádečku, bývalé chalupě Václava Havla, a někteří na místo dokonce i došli. Navíc je v areálu Mladé Buky vybudována bobová dráha, kterou pro zábavu využili nejen děti, ale i dospělí. Ušlých kilometrů bylo opravdu hodně, ale den byl pro turistiku opravdu jako stvořený.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

21.10.2018 - Český Šternberk

Říjnové počasí bývá nevyzpytatelné, ale i tentokrát nám přálo počasí. A možná proto se celá naše třináctičlenná skupinka dohodla při čekání na vlakové zastávce v Červených Pečkách, že se na hrad Český Šternberk trochu projdeme. V Ledečku jsme vystoupili z vlaku a vydali se k hradu po zelené turistické značce. Každý svým tempem jsme postupně docházeli na nádvoří hradu a naše kroky vedly hned do místní restaurace na dobrý oběd nebo sladké občerstvení. Následovala prohlídka hradu. Neslyšeli jsme množství historických dat a faktů o vystavovaných objektech. Stali jsme se diváky hraných scének v místnostech hradu, kterými nás prováděla místní průvodkyně - klíčnice. Scénky nás svou atmosférou, dobovými kostýmy a texty věrohodně seznamovaly s rodinnými poměry, zvyklostmi a důležitými jmény a událostmi některých významných let šternberské historie. Necelá hodina prohlídky tak uběhla celkem rychle. Kejklíř na nádvoří poté pobavil svým vystoupením děti i dospělé. A kdo chtěl, zavítal rovněž k nedaleké hladomorně navštívit dělostřelecký pluk.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 10.11.2018 - Jiřetín pod Bukovou

V sobotu 10.11. se zdálo, že Ježíšek by mohl být třeba z Jiřetína pod Bukovou. Již složení účastníků zájezdu odkrývalo společný zájem všech - hrát si nebo hračku někomu dopřát. Termín exkurze do Jiřetína pod Bukovou se nám na poslední chvíli o týden posunul a proto byla naše skupina méně početnější, než na jiných akcích. Ale pro komentovanou prohlídku, organizaci času a domluvu programu to bylo spíše výhodou. Prostory firmy DETOA Albrechtice s. r. o. byly jako stvořené k tomu, aby se zde zabavili jak děti, tak dospělí. Hned jak jsme v Jiřetíně vystoupili z autobusu a vstoupili do prostor zmíněné firmy a zároveň Muzea výroby hraček, každého zaujala podniková prodejna s místními produkty. Po komentované prohlídce muzea a výrobny dřevěných hraček, probíhající přímo v provozu, mnozí z nás na místě nakoupili. Děti i dospělí využili možnost si nějaký výtvor i sami vyrobit v kreativní dílně nebo si chvilku zpříjemnili u chutného nápoje v tamější kavárně. Počasí venku bylo spíš studené, takže strávit čas ve vnitřních prostorách bylo většinově vítané. Poté jsme jeli na oběd do nedalekého Jablonce nad Nisou. Zaměstnanci firmy DETOA nám rovněž vřele doporučovali navštívit tamní Muzeum skla a bižuterie. A tak někteří z nás v Jablonci kromě do restaurace zavítali i do muzea. A nelitovali. Muzeum bylo opravdu nádherné a navíc mnoho dalších dárečků bylo možné zakoupit i tam.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 15.12.2018 - prohlídka kostela v Červených Pečkách

Rekonstrukci kostela v Červených Pečkách jistě zaregistrovali téměř všichni občané městyse. Probíhá již řadu měsíců, ještě nedávno na ni už z dálky upozorňovalo lešení kolem kostelní věže, je námětem řady rozhovorů atd. Málo kdo si však prohlédl stavební práce zblízka a málo kdo se detailně seznámil s pracemi, které proběhly a které se ještě plánují. Jednou z možností pro "pohled pod pokličku" bylo sobotní dopoledne a využilo ji 35 spoluobčanů. K dispozici nám byl pan Čech, který prezentoval proběhlé a chystané práce a odpovídal také na dotazy těch, které neodradilo pravé zimní počasí. Po něm si vzal slovo pan J. Dvořák a detailně nás seznámil s historií místa, na kterém kostel stojí a s historií stavby samotné. Došlo také na předání schránky s "dopisy budoucím generacím", které občané napsali a vhodili do schránky během oslav 100. výročí založení Československa. Zklamáním pro některé z účastníků prohlídky byly chybějící klíče od hlavního vchodu do kostela a nemožnost prohlédnout si interiér. Ti vytrvalí si nakonec vnitřní prostory prohlédli a využili vchod přes dočasnou technickou místnost stavebníků. Ostatní mohou počítat s tím, že obdobnou prohlídku připravíme ještě jednu a to ve chvíli, kdy se budou stavební práce chýlit k závěru a na detailní prohlídku interiéru kostela budeme pamatovat. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 7.1.2017 - Tříkrálový pochod

V sobotu 7.1.2017 jsme se sešli na náměstí v Červených Pečkách a vykročili jsme na tradiční Tříkrálový pochod. Začátek byl stejný jako každý rok. Fotografka z Kolínského deníku pořídila několik snímků; na obvyklou otázku "Kolikátý pochod to letos vlastně je?" jsme opět neznali odpověď; novinářku a účastníky pochodu jsme seznámili s trasou a vyrazilo se. Z každoročního zažitého schématu však tentokrát vybočil počet účastníků. Lednové mrazy a teploty hlouběji pod nulou způsobily, že se nás sešlo pouze 15. Příjemnou procházkou jsme přes Malou Vysokou a Kuklík došli do Kutné Hory, až k věžím kostela svatého Jakuba. Tento kutnohorský kostel je společně s historickým centrem Kutné Hory součástí seznamu UNESCO. Již na první pohled bylo patrné, že kostel nedávno prošel rekonstrukcí a při prohlídce, která byla pro nás předem domluvena, jsme se dozvěděli další podrobnosti a historické zajímavosti. Kostel není pro veřejnost běžně dostupný a pozitivní zážitek ještě umocnila průvodkyně, která se nám věnovala velmi ochotně, více než hodinu a nenechala žádný kout kostela bez komentáře a žádnou otázku bez odpovědi. Někteří z nás zakončili téměř devítikilometrový pochod obědem v restauraci a pro návrat domů upřednostnili jízdu autobusem. A turističtí nadšenci si i v mrazivém počasí Tříkrálový pochod prodloužili o cestu zpět. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

čtvrtek 19.1. - Jistě pane premiére - Divadlo Bez Zábradlí

 "Skutečný vůdce umí přimět lidi, aby dělali to, co dělat nechtějí, a aby se jim to líbilo. (Harry Truman)" - Tato myšlenka a mnoho dalších zazněly z úst Karla Heřmánka v roli předsedy britské vlády v průběhu čtvrtečního večera v Divadle Bez zábradlí v Praze. Divadelní komedie Jistě, pane premiére byla v České republice poprvé uvedena v roce 2014. Tato hra od autorů Antonyho Jaye a Jonathana Lynna ale podle publikovaných informací sklízí celosvětový úspěch již od roku 2010. A jak jsme viděli v hereckém obsazení Danou Morávkovou, Josefem Cardou, Petrem Pospíchalem, Ladislavem Županičem, Štěpánem Benonim a Karlem Heřmánkem, není se čemu divit. Na jevišti jsme sledovali "pracovní rutinu" politického týmu hlavního představitele britské vlády Jima Hackera. Divadelní inscenace obsahovala mnohé - hospodářský přehled, psychologické charakteristiky, intriky jakožto logické úvahy v rámci zachování moci, mediální kontinuitu, osobité podání herců, vtipné hlášky a přirovnání... Pobavit se tak mohl snad každý, záleželo na divákovi a jeho úhlu pohledu. Podle slov účastníků červenopečeckého zájezdu to byl opravdu zdařilý večer a to i přes návrat v pozdních nočních hodinách za mrazivého počasí. 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 12.3.2017 - Milovice u Lysé nad Labem

Název města Milovice má i svou německou a ruskou podobu - Milowitz, Миловице. Jistou souvislost znají někteří pamětníci a více se dá dohledat v historických pramenech. Ale my jsme si na nedělní výlet vyrazili přímo tam. Očekávala nás velmi ochotná paní průvodkyně, která nás zavedla do části města zvané Mladá, kde je bývalý vojenský prostor. Většinu z nás překvapilo, že byl vybudován již za Rakouska-Uherska roku 1904. Mnozí současníci mají toto místo totiž spojené hlavně s dobou po roce 1968, kdy zde údajně žilo více než 100 000 sovětských vojáků s rodinnými příslušníky. A měli tu opravdu velké zázemí. Po odchodu vojsk byly Milovice postupně přestavovány k potřebám nových, civilních, obyvatel. Některé domy a bloky budov ale od těch dob jen chátrají. Jejich vzhled přímo vybízel k vyprávění historek, které se podle slov paní průvodkyně již desetiletí šíří mezi místními lidmi. Naše prohlídka pokračovala v okolí řeky Mlynařice, která zčásti Milovice obtéká. Tato oblast byla před pár lety zrevitalizována a lesík s mnohočetnými vodními hladinami dostal název Tůně a mokřady Josefov. Procházka tam byla nádherná. A nedaleko města Milovice, kde se dříve také ještě nacházel vojenský výcvikový prostor, jsme nahlédli na okraj přírodní rezervace. Návštěvníci tu obvykle mívají možnost vidět tři druhy kopytníků v jedné lokalitě - zubry, divoké koně a prataury. Bylo příjemně překvapivé zjištění, že Milovice nejsou jen tolik vyhledávaný zábavní park Mirákulum. Je tu mnoho míst, která jsou svým způsobem velmi atraktivní. A při loučení paní průvodkyně podotkla, že jsme rozhodně neviděli všechna.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 26.3.2017 - Plzeň

Nedělní ráno bylo ještě relativně chladné a shodou okolností se právě ono ráno přecházelo na letní čas, takže spánku jsme měli o hodinu méně. Pohodlná cesta autobusem a tradiční zastávka na kávu tak byly ideální. S příjezdem do Plzně i teploty venku nabývaly přijatelných hodnot a na obloze viditelně zářilo jarní slunce. Bylo krásně. Již předem bylo nabídnuto několik variant programu dne, které si mohl každý libovolně kombinovat nebo si prostě vymyslet svou. A tak někteří z nás navštívili Techmanii, další zavítali do ZOO a nechybělo ani nadšení pro pěší turistiku v okolí Plzně. Možností bylo spousta, město Plzeň láká návštěvou památek, kaváren, muzeí i galerií. Kdo chtěl, mohl "Plzeň" i ochutnat třeba v Pivovarském muzeu. Okolo druhé hodiny odpoledne se skupinka zájemců o komentovanou prohlídku Plzně sešla na náměstí Republiky. Tam se k nám připojila paní průvodkyně z místního Informačního centra a provedla nás historickým jádrem města. Katedrála sv. Bartoloměje, Velké divadlo, dále Nové divadlo, Velká synagoga, pomník Bedřicha Smetany, František Křižík a jeho oblouková lampa, procházka v blízkosti řeky Radbuzy, základní informace, souvislosti, aktuální život v Plzni  - o tom všem paní průvodkyně zasvěceně vyprávěla. Prohlídku jsme museli s poděkováním téměř sami ukončit, jelikož atraktivních míst k prohlédnutí by bývalo bylo ještě mnoho, ale času méně. Odpoledne se pomalu klonilo k večeru a byl čas odjet zpět. Zájem o nedělní výlet byl velký, účastníků tedy mnoho, program i časový harmonogram byl přizpůsoben počtu i zájmům všech. Dohodnutý čas odjezdu se sice nakonec trochu protáhl, ale podle sdílených slov to spokojené pocity a nadšení z výletu nijak nenarušilo.  

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 08.04.2017 - 7. ples městyse Červené Pečky

V pořadí 7. ples městyse se těšil dosud největší návštěvnosti v porovnání s přechozími roky. Kapela Peklo hrála a zpívala excelentně a tančil celý sál. Hodinové vystoupení Martina Maxy hudební různorodost večera ideálně doplnilo. Charismatický zpěvák původem z Hané si získal sympatie přítomných již v pár minutách. A to i přesto, že sál Sokolovny je velkým oříškem pro zvukaře a je téměř nemožné nazvučit interprety tak, aby publikum mohlo ocenit kvalitu hudební produkce a zároveň zpěvu. Ples však nebyl pouze o hudebních vystoupeních, ale také o tanci. Dvakrát za večer byli na parketu pouze dva tanečníci a to Jiří Vácha se svou taneční partnerkou. Jejich profesionální vstupy měly energii, preciznost, půvab i šarm. Obdiv, který byl čitelný ve tvářích a reakcích pozorovatelů, mluvil za vše. Organizačně fungovalo vše, od šatny, občerstvení, programu, zázemí pro účinkující, až k příjemné atmosféře. Už nyní si v kalendáři můžete vyznačit termín 14.4.2018, kdy proběhne v pořadí 8. ples.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 30.04.2017 - Lipnice nad Sázavou

Několik předcházejících dubnových dnů bylo snad permanentně mokro. Ale v neděli se to změnilo. Přestalo pršet a na cestě do Lipnice nad Sázavou nás dokonce doprovázelo slunce. Dominantou městečka je stejnojmenný státní hrad. Je částečně zříceninou, ale mnohá místa hradu jsou citlivě zrekonstruována. Navštívili jsme tak kapli sv. Vavřince, hradní sklepení, obrannou Velkou věž a původně obytnou věž Samson. A kdo vystoupal až na ochoz obytné věže, spatřil nádherný výhled do kraje Vysočina. Dřevo a kámen ponechávají hradu jeho středověkého ducha. Tamní přírodní krajina je "plná kamene" a tak historie obce Lipnice je od počátku spojena s těžbou žuly. V místě je i kamenosochařské středisko a díla kameníků jsou viditelná v okolní krajině. Naším turistickým cílem byl i tzv. Památník národního odposlechu. Je to označení pro trojici reliéfů vytesaných do skal v přilehlých zatopených lomech uprostřed lesů. Reliéfy Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči tématicky souvisí se světoznámým dílem Osudy dobrého vojáka Švejka. Autor románu Jaroslav Hašek v Lipnici údajně napsal převážnou část Švejka a v obci je i pochován. Stal se inspirací pro mnoho dalších lidí. V jeho domku je zřízen památník s expozicí a na louce u silnice mezi Lipnicí a Dolním městem je pomník Jaroslava Haška nazvaný Hlava XXII. Vnuk a pravnuk známého spisovatele otevřeli v domě, kde Hašek psal, hostinec U České koruny. Restaurace je velmi stylově zařízena, od jídelního lístku Haškovy noviny až po interiérové prvky. Právě zde většina z nás zakončila naše poznávání Lipnice a okolí chutným obědem.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 25.06.2017 - Náchod

"Náměstí Červené Pečky - Pevnost Dobrošov", to byla trasa, kterou jsme v neděli ráno všichni absolvovali ještě společně autobusem. U pevnosti jsme se rozdělili na dvě skupiny, podle libosti a zaměření. Dobrošov bylo pro někoho výchozím místem asi dvanáctikilometrového výšlapu s příjemnou zastávkou na oběd v restauraci Peklo a s cílem v Novém Městě nad Metují. Většina ale u pevnosti zůstala a navštívila ji s průvodkyní. Jde o rozestavěnou dělostřeleckou tvrz, která byla součástí československého pohraničního opevnění budovaného v letech 1935 až 1938. Prohlídka vedla i do nejspodnějších podzemních pater, kde je stálá teplota 6°C. Zajímavostí je, že místní skalnatý kopec v sobě údajně ukrývá necelé 2 km podzemních chodeb, které vzájemně propojují tvrz Dobrošov s dalšími, původně vojenskými, objekty v krajině. Jeden z těchto objektů tzv. pěchotní srub N - S 73 Jeřáb jsme míjeli při následné turistické procházce směrem k Náchodu. Náchodský zámeček nás už z dálky lákal k návštěvě, ovšem tentokrát jsme odolali a rozhodli jsme se strávit zbývající čas v místní pizzerii a krátkou prohlídkou historického Masarykova náměstí. Tam, jak jsme zjistili, nás po celou dobu "pokojně očekával" místní rodák a spisovatel Josef Škvorecký (sedící socha, rok vzniku 2014). Odjezd k domovu už proběhl podle dohodnutých časů a míst, cestou nás zdržovala jen místy náročnější dopravní situace na silnicích.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 27.08.2017 - muzeum voskových figurín Praha

Už od rána to vypadalo na pěkný den. Výlet vlakem z Červených Peček do hlavního města měl všechno, co jsme si plánovali. Navštívili jsme muzeum voskových figurín Grévin. Muzeum bylo v Praze poprvé otevřeno v roce 2014 a bylo pojmenováno podle karikaturisty, sochaře a návrháře divadelních kostýmů Alfréda Grévina. Stejnojmenná místa jsou ve světě údajně další tři. Tento originální muzejní projekt započal již na konci 19. století. Už to jistě svědčí o dlouhodobém úspěchu. Naše prohlídka Grévin Praha začala v tzv. Magické laboratoři, pokračovala přes Staropražskou kavárnu, Svatyni sportu, Historii, Kouzelné divadlo a Plesový sál. Zažili jsme tam mnoho "nevšedních setkání", například s Vlastou Burianem, s Bedřichem Smetanou, s Karlem Rodenem i Karlem Gottem, s Petrem Čechem, ale i s Golemem, Rudolfem II., nebo třeba s Krtečkem. Součástí muzea byla i tzv. Dílna plná objevů, kde měl každý možnost vyrobit si vlastní voskovou figurínu, ovšem jen virtuálně. Navíc a relativně nově je k expozici připojen i Svět Tomáše Bati. Zvláště děti pak uvítaly interaktivní výstavu Pat a Mat, která je zakomponována téměř do všech prostor muzea. Počasí nám přálo, teploty se postupně vyšplhaly ke třicítce a nezapršelo. A tak jsme se posilněni chutným obědem i příjemně prošli. Vždyť být v Praze a nebýt na Staroměstském náměstí s Orlojem a na Karlově mostě tak snad "jako bys tam nebyl".

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 17.09.2017 - zámek Jezeří, Most

Zámek Jezeří na Mostecku patřil mezi jedno z nejvzdálenějších míst, na která jsme dosud zavítali. Vyrazili jsme brzy ráno autobusem z náměstí v Červených Pečkách, bylo ještě šero. Cestou do Ústeckého kraje se na některých místech držela mlha, teploty se pohybovaly kolem deseti stupňů, krajina byla povětšinou ještě mokrá od dřívějších dešťů. Teplá káva při tradiční zastávce příjemně probouzela. S příjezdem do Horního Jiřetína, k zámku Jezeří, se toho moc nezměnilo a tak první pohledy z vyvýšených míst v blízkosti zámku byly opravdu zvláštní, tajemné a zároveň nepřekonatelné. Hustý opar nad krajinou níže zakryl téměř všechno pod námi a působil poklidně jako bílý oblak, ohraničený zelenou přírodou a jen s tu a tam vystupujícími vrcholky komínů vzdálené elektrárny Počerady. Prohlídka zámku nás zavedla do zrekonstruovaných pokojů, ale i k místům, která na potřebné opravy teprve čekají. Původně gotický hrad byl postaven ve 14. století, dnes jde o barokní zámek s renesančními prvky. Měl mnoho majitelů a zažil spoustu dramatických událostí. Býval honosným rodovým sídlem, vězením využíváným německou armádou, ubytovnou vojsk československé armády, opuštěnou a chátrající budovou určenou k zániku... My jsme ovšem v neděli viděli zámek ve stavu, který dokazuje jeho počínající obrození. Během prohlídky zámku se mlha postupně rozplynula a svítilo slunce, oteplilo se. Z vyhlídkových míst již nešlo přehlédnout rozsáhlou oblast zasaženou místními obřími povrchovými doly. Těžbou uhlí bylo rapidně zasaženo i okresní město Most, kde jsme se plánovaně setkali s paní průvodkyní. Nejdříve jsme poobědvali, poté nás paní průvodkyně provedla městem. Mnohá místa komentovala při projížďce autobusem, některá jsme navštívili procházkou. Z vrchu Hněvín jsme měli Most jako na dlani. Starobylá část města byla téměř zničena kvůli prioritní potřebě těžby uhlí. Zachoval se kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl v souladu s tehdejší prioritou v roce 1975 přesunut o 841 m. Přesun je údajně zapsán do zlaté knihy Guinessových rekordů tisíciletí. Právě na tomto místě jsme se v pozdním odpoledni s průvodkyní rozloučili a Mostecko opustili. Obloha se zatáhla a na cestě domu nás doprovázel už jen déšť.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 22.10.2017 - Český Šternberk

Návštěva hradu Český Šternberk se za uplynulé roky stala tradiční akcí a pro někoho možná očekávanou samozřejmostí. Ačkoli v neděli ráno zpočátku pršelo, sešlo se nás více, než loňský rok. Přeháňky nás doprovodily ještě několikrát během dopoledne a tak ti, co vlak z Červených Peček opustili dříve a rozhodli se trasu na hrad absolvovat z větší či menší části turisticky, prostě trochu zmokli. Na hradě už to nikoho netrápilo. Tam bylo teplo, sucho a hlavně veselo. Prohlídka nám dovolila poznat prostory hradu netradičním způsobem. Scénky, které jsme viděli, se odehrávaly v naší bezprostřední blízkosti. Jejich texty, kostýmy, jména a charaktery postav vycházely z historických událostí hradu a interiéry pokojů představení ideálně doplňovaly. Oběd v místní hradní restauraci a návštěva dělostřeleckého pluku u nedaleké hradní hladomorny rovněž přispěly k dobré atmosféře dne. A když se na to postupně i vyčasilo a na obloze se objevilo slunce, nezle nic víc než dodat "To se prostě musí zažít". 

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

neděle 12.11.2017 - Staré Hrady

Hrad a zámek Staré Hrady je zrekonstruovaný historický komplex ve stejnojmenné obci, která je od Červených Peček vzdálená asi 55 km. Objekt byl v roce 2007 zakoupen manželi Sukovými a jejich počátečním záměrem bylo umístit zde své sbírky historických předmětů. Z příjezdové silnice, poblíž které parkoval i náš autobus, jsme viděli jen vysokou zámeckou zeď zdobenou psaníčkovým sgrafitem. Ovšem branou v této zdi jsme vstoupili do úplně jiného světa. První nádvoří vypadalo jako středověké hradní zázemí se zvířectvem, krčmou i rytířskými stany. Druhé zámecké nádvoří bylo ušlechtilé, oku lahodily stylově opravené venkovní prostory zámku. Navštívili jsme prohlídkový okruh s názvem Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I. Procházeli jsme expozicemi připomínajícími kupecké krámky, obchod s kávou, loveckou chodbu, ložnici, pracovnu a kuchyni. Ale pohledy dětí a slova paní průvodkyně směřovaly často hlavně k všudypřítomným pohádkovým bytostem. Slyšeli jsme příběhy o zdejších skřítcích, dracích a v dalším sklepním prohlídkovém okruhu zazněla vyprávění o hradních obrech, vodnících a čertech. Tajemno se k hradu váže již díky pověsti o templářích. Pověst mimo jiné říká, že tento mocný křesťanský rytířský řád je původním vlastníkem a jeho členové tu zakopali poklad. Nakonec jsme zavítali do hradní krčmy. Tam dorazili i ti z nás, kteří nedělní den věnovali turistice v okolí. Chutný oběd a teplo kamen nám tu v listopadovém podzimním dni dodaly potřebnou energii.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

pátek 1.12.2017 - Rozsvícení stromu v Červených Pečkách

Páteční večer měl v Červených Pečkách sváteční atmosféru. Byla zima a to bylo dobře, však byl 1. prosinec. S blížící se pátou hodinou se proluka vedle cukrárny na náměstí začala zaplňovat lidmi, z místního rozhlasu koledy lákaly sousedy ven - postát společně s ostatními, popovídat si, zastavit se v předvánočním shonu, podívat se na dětské představení, zavolat na Ježíška... Každý si mohl najít svůj důvod a přivítat společně s ostatními příchod adventních dnů. Letošní program Rozsvícení Vánočního stromu začal vystoupením dětí z místního Junáka. Ve světle reflektorů se proluka stala divadelním jevištěm. Vánoční písně ztvárněné tancem, biblický příběh o cestě do Betléma i zpěv koled zaujaly nápaditou choreografií i provedením. Následná slova pana starosty po právu ocenila účinkující i ty, kteří svůj čas a pozornost věnovali pečlivé přípravě vystoupení. Při tradičním volání "Ježíšku" se rozsvítil červenopečecký Vánoční strom. V průběhu večera diváci oceňovali teplé občerstvení vně i uvnitř cukrárny a krásné perníčky, které junáci rozdávali. Někteří lidé přispěli dobrovolnou finanční částkou, která tak zpříjemní advent i kočkám v útulku. Příjemné, klidné, takové bylo červenopečecké rozsvícení Vánočního stromu a takové přejeme i nadcházející dny a týdny.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

sobota 16.12.2017 - Paběnice / beseda s P. Pafkem

V sobotu 16.12. jsme navštívili v nedaleké obci Paběnice besedu s Prof. MUDr. Pavlem Pafkem. Podle ohlasů účastníků šlo o velmi příjemné setkání. Pan profesor se svými slovy dotkl zdravotnictví, ekonomiky, filosofie i sportu. Sdílel své osobní názory, profesní i rodinné zážitky a šířil hlavně radost a pozitivní přístup k životu. Beseda byla součástí předvánočního setkání, takže jsme byli zváni i na taneční vystoupení místních dětí i dospělých. Příjemné bylo i občerstvení, lidé a atmosféra vůbec.

za kulturní komisi Lukáš Istenčin

02.01.2016 - Tříkrálový pochod

Tříkrálový pochod má v našem městysi mnohaletou tradici a vždy se jedná o nenáročnou turistickou vycházku zakončenou příjemným posezením v restaurauci. V roce 2016 platila tato charakteristika doslova. Trasa byla o nějaký ten kilometr kratší, než v předchozích letech a tak do cíle (restaurace Zájezdní hostinec v Kutné Hoře) dorazili všichni. Krátkým článkem reflektoval náš výšlap Kolínský deník a zmíněný text přetiskujeme na tomto místě:

Červené Pečky – Přes tři desítky účastníků se letos vydalo na tradiční Tříkrálový pochod. Trasa, kterou organizátoři na sobotu původně plánovali, byla dost rozblácená, protože se tam staví nové domy, proto vyrazili klasicky směr Bojiště po chodníku, potom přes sad k místu, kde se říká U Bezhlavého Jána, pak cestičkou do Bylan, kde byly na výběr dvě možnosti do Kutné Hory. Kratší po modré turistické značce, nebo o kousek delší trasa, nicméně obě ústily v místech zvaných Na Velech, kde na účastníky čekal dobrý pozdní oběd. Počasí příliš nepřálo, byla mlha, nevlídno a mráz, ale to účastníky neodradilo. 

17.01.2016 - letiště Václava Havla Praha

Prohlídka autobusem po provozu letiště v části Jih a Sever, prohlídka Cargo zóny, ukázky sledování odbavení letadel před startem a po přistání, ukázky zavádění letadel na stání a mnohem více bylo náplní v pořadí třetí exkurze na letiště Václava Havla v Praze. Tato exkurze zahrnovala i pozorování startů a přistání letadel těsně u hlavní dráhy a podrobné seznámení s technickým zázemím letiště. Prohlídka obsahovala i seznámení s interiérem a zejména technikou Záchranné požární stanice letiště.

Zcela totožnou exkurzi jsme absolvovali před necelým rokem. Zájem o ni byl velký a tak jsme přidali i toto lednové opakování. Díky počasí se jednalo o zajímavý zážitek i pro ty, kteří si ji zopakovali. Díky sněhové nadílce jsme mohli vidět i rozmrazování letadel před startem, baterii sněžných pluhů, která se stará o letištní dráhy a to přímo v akci, poslechnout si co vše musí piloti zvládat v případě, že k takovýmto změnám počasí dojde. Program více než dvouhodinové prohlídky se tak zásadně odlišoval byť se dle popisu mělo jednat o totéž.

Poté už následoval oběd v letištní restarauraci Terminálu 3 a přesun na Terminál 1 a 2, které využívají bežní cestující. Individuální prohlídka této části letiště zakončila naši návštěvu a pak už následoval jen návrat do Červených Peček. Na letiště Václava Havla se v budoucnu jistě vrátíme, protože v nabídce tras určených pro exkurze je stále ještě z čeho vybírat a reakce účastníků nás utvrdili v tom, že se stále jedná o atraktivní a líbivý zájezd.

17.02.2016 - Indická banka - Divadlo Bez Zábradlí

Zájezdy do divadla Bez Zábradlí jsou stálicí v nabídce akcí kulturní komise. Řadu představení ze stálého repertoáru už jsme měli možnost shlédnout, stále však ještě zbývá poměrně pestrá nabídka her, u kterých je atraktivní obsah stejně tak jako herecké obsazení. Alain Kraft, realitní makléř si chce ve své bance vyzvednout peníze. Dozvídá se, že banka byla odkoupena indickou  společností Bank of India, a že jeho účty jsou zablokovány v Dillí. Kafkovská komedie na půdorysu absurdní francouzské grotesky skvěle rozvádí původní nevinnou zápletku a dohání hlavní postavu téměř k šílenství.

Tak zní upoutávka na představení s názvem Indická banka, které jsme měli možnost shlédnout. Obsahem i délkou se tato hra dost odlišovala od všech našich předchozích návštěv. I tak jsme však odcházeli spokojení a debata o představení pokračovala ještě dlouho po jeho konci. V hlavních rolích se představili: Zdeněk Žák, Dana Morávková, Josef Carda, Johanna Tesařová, Karel Heřmánek ml.

Už nyní vás můžeme pozvat na další zájezd do stejného divadla na hru Jistě pane premiére. Výborná hra a ještě lepší herecké obsazení… o termínu a způsobu přihlašování vás budeme v dostatečném předstihu informovat na internetových stránkách kulturní komise.

13.03.2016 – Temelín, Tábor

Nedělní výlet byl směrován již od brzkých ranních hodin do jižních Čech. Nejprve na exkurzi do jaderné elektrárny Temelín, poté do historického města Tábor. Exkurze započala v informačním centru Jaderné elektrárny Temelín, v místním kinosále, kde jsme byli slovem i obrazem, a to i 3D obrazem, uvedeni do světa jaderné energetiky. Přednáška spojená s prezentací poskytla zaujatému člověku nejen odborné informace o využití energie z jádra atomu, ale i náhled vzniku pojmu „atom“. Myšlenka, že vše je složeno z atomu, je údajně datována už do starověku, kde byla považována spíše za pouhou utopii. Program v kinosále byl samozřejmě věnován i využití jaderné energie v praxi - tedy výrobě elektrické energie z jaderného paliva (uranu) v místní jaderné elektrárně Temelín. Byli jsme seznámeni s výstavbou elektrárny, jejími částmi a principem fungování. Následná diskuse prozradila zájem návštěvníků zvláště o bezpečnost fungování elektrárny a její ekologický dopad. Mimo kinosál se v informačním centru nacházela expozice modelů ilustrujících fungování jednotlivých částí elektrárny, což mohlo i laikům elektrárnu lépe přiblížit. Jelikož běžným účastníkům exkurze není dovolen vstup do prostor, kde k výrobě energie dochází, ocenili mnozí z nás vyhlídkovou jízdu autobusem v nejbližším okolí elektrárny. Město Tábor je elektrárně Temelín vzdáleno téměř 40 km. A po exkurzi v jaderné elektrárně byla tříhodinová zastávka v Táboře příjemnou změnou. I když je Tábor neodmyslitelně historicky spojen s husity, někteří z nás si vzpomínku na toto místo budou spojovat třeba s lahodnou vůní čokolády. Turistickým cílem se mohlo stát totiž místní Muzeum čokolády a marcipánu. Odpolední pobyt v okolí historického centra v Táboře si již každý strávil po svém. A  podle reakcí zúčastněných během odjezdu zpět do Červených Peček byl nedělní výlet vyváženým prožitkem poznání a odpočinku. 

sobota 

19.03.2016 - Velikonoční tvoření

Hody, hody, doprovody, dejte vejce malovaný… Už je to pár týdnů, kdy tato říkanka zazněla možná i u vašich dveří. Řada natěšených dětí třímala ve svých rukou krásnou, novou a hlavně vlastnoručně vyrobenou pomlázku. Možná pocházela z velikonočního tvoření, které se letos konalo 19. 3., kde byla výroba pomlázek opět jako vloni největším hitem. Vyrobilo se jich zhruba 100 ks a stále chodili další zájemci, kteří ještě svoji pomlázku neměli.

Děti ale s chutí tvořily i na dalších stanovištích – včeličky z vajíček, velikonoční beránky a zajíčky z papíru a modelovací hmoty, papírové košíčky na vajíčka a velikonoční sádrové odlitky s nejrůznějšími motivy.

Celým odpolednem nás provázel mladý moderátor Ondřej Hruška, který uváděl především jednotlivá vystoupení doprovodného programu. Již tradičně akci zahajoval sbor zdejší základní školy pod vedením paní učitelky Kopecké. Dále vystoupily malé tanečnice pod vedením paní učitelky Šárky Kořínkové. Novým, zajímavým prvkem byla akce Aleny Beranové, které se podařilo prostřednictvím Ondry „vydražit“ několik sladkých kousků našich zdatných pekařek, a nám tak přibyly další finance na příští tvoření, děkujeme!

K tvoření patří již tradičně i další zábava pro děti, které už nebavilo vyrábění, měly naše mladé pomocnice připravené hry a soutěže.

Sehraný tým kolem Aleny Beranové nabídl opět možnost občerstvení v kavárničce. Zákazníkům zřejmě chutnalo, protože z nabízeného občerstvení nic nezbylo. Kromě občerstvení si příchozí mohli zakoupit i krásnou hotovou dekoraci z obchůdku Štěpánky Cajthamlové.

Děkuji všem sponzorům za poskytnutí finančního příspěvku. Děkuji také všem, kteří se na přípravě podílí. Náš tým se už značně rozrostl na cca 20 lidí, proto ani jednotlivce nejmenuji, nicméně si vážím toho, že svůj volný čas jsou ochotní věnovat právě tvoření.

Další tvoření bude před Vánocemi, přesné datum najdete včas na webových stránkách městyse a na plakátech. Již teď všechny srdečně zveme!

09.04.2016 - 6. ples městyse

Na druhou sobotu v měsíci dubnu připadá každoročně pořádání plesu městyse. V letošním roce se jednalo o šestý ples, který se držel osvědčeného schématu. Největší část večera patřila tanečnímu orchestr Peklo, který se představil jako osvědčená sestava, hrající pro návštěvníky preferující různé hudební styly a různého věku. Součástí večera byly i ukázky latinskoamerických tanců. Dva vstupy obstaral tanečník Jiří Vácha se svou novou partnerkou a hosté plesu tak měli možnost shlédnout taneční pár, který se aktuálně pohybuje v TOP 5 taneční ligy ČR. Po Elvisovi a Michaelu Jacksonovi se letos jako hlavní host představila čtveřice ABBA a podle ohlasů se jednalo o zdařilý výběr a opravdu kvalitní vystoupení. Nejen díky němu byl ples hodnocen jako nejzdařilejší v porovnání s předešlými lety.

Za takové hodnocení jsem velmi rád, protože z pohledu pořadatele se naopak jednalo o akci narušenou nečekanými situacemi. Těch bylo více a jsem rád, že je někteří ani nezaregistrovali. Téměř rok předem domluvený hlavní host ABBA Stars zrušil své vystoupení pouhý den před akcí a revival vystoupení tak zajišťovalo jiné uskupení s podobným názvem Pop Stars. Jejich výkon byl skvělý, ale organizačně se jednalo o poměrně náročnou záležitost - během dne zajistit jejich vystoupení v Červených Pečkách. 

Problematické bylo také poměrně pozdní otevření hospody, na které nebyli hosté připraveni, protože v předešlých letech bylo občerstvení k dispozici už hodinu před začátkem plesu. Pořadatelé mohou vše domluvit v dostatečném předstihu (což proběhlo), ale to je vše, co v tomto případě mohou. 

Snad jsme si tímto vybrali nepříjemné situace i na nějaký ten rok dopředu a 7. ples městyse nepoznamenají. V kalendáři si už nyní můžete zvýraznit termín 8.4.2017

24.05.2016 - Orchideje v Červených Pečkách

Po delším čase jsme se sešli v aule červenopečecké základní školy, abychom si mohli připomenout další udalosti z historie našeho městyse. Tentokrát se jednalo o osoby, situace, zajímavosti... spojené s koncem 19. století a nejen "zahradnickými" aktivitami barona Hrubého. Název besedy byl Orchideje v Červených Pečkách a již z něj je patrné jakým směrem se povídání stáčelo nejvíce.

Hlavní slovo měl pan Jaromír Tlustý jehož koníčkem je zahradnictví a zahradníci 19. století. Sám nemá s Červenými Pečkami nic společného a to ani vzdáleně. Žije v severních Čechách a i geograficky jsou mu Červené Pečky poměrně vzdáleny. Jediným pojítkem jsou tak právě aktivity barona Hrubého a ta část historie Červených Peček, která je spojena s pěstováním orchidejí v místních zámeckých sklenících. 

Pátrání v archivech a dalších zdrojích informací, široký rozhled a podrobná orientace v tématu, precizní a puntičkářská práce, přednášky pro různé instituce atd. vybavily pana Tlustého takovými informacemi, že mnozí z návštěvníků besedy nestačili žasnout nad tím, co vše se v Červených Pečkách na přelomu 19. a 20. století dělo. Nejde přitom pouze o zahradnictví u kterého by se bez nadsázky dalo říci, že Červené Pečky byly jedním z hlavních evropských center. 

Poutavé vyprávění, ze kterého bylo zároveň cítit osobní zaujetí tématem, nám připomnělo, jak málo toho víme o místě, na kterém většina z nás prožila celý svůj život. Panu Tlustému patří velký dík za přednášku, kterou pro nás připravil a já doufám, že na tuto aktivitu v budoucnu navážou besedy další.

29.5.2016 - Malá Skála / hrad Vranov

Malá Skála - téměř sto kilometrů od Červených Peček - to byl výchozí bod i odpolední cíl kroků všech účastníků květnového nedělního výletu. Možnost strávit den ve Šťastné zemi a nechat se tak cestou autobusem do Malé Skály vysadit ve vesnici Radvánovice tentokrát nevyužil nikdo - všichni jeli za turistikou. Někteří z nás upřednostnili turistickou trasu směrem na strážní hrad Vranov a následně zříceninu hradu Frýdštejn. Další zvolili kratší výšlap, ovšem neméně náročný - třeba prohlídku skalního města se spoustou místních vyhlídek. Vesnička Malá Skála následně poskytla všem zázemí pro odpočinek, občerstvení, ale i možnost zábavy na dětském hřišti nebo v lanovém centru. Všudypřítomní cyklisté, turisté a vodáci poukazovali na námi potvrzený fakt, že jsme navštívili atraktivní místa Českého ráje. A počasí bylo nádherné.

04.06.2016 - Dětský den / Skautský den

Trpělivost, ochotu a nadšení pro věc měli očividně všichni, kdo pomáhali sobotní dětský/skautský den jakkoli zajistit. Návštěvnost byla totiž veliká. Červenopečecký zámecký park se zaplnil nadšenými dětmi a spokojenými rodiči. Široká nabídka aktivit, které jako každoročně připravili děti a vedoucí Junáka Červené Pečky, úspěšně zabavila mnohé návštěvníky. Průběh celého odpoledne byl doplňován koncertními vstupy Kašpárka v rohlíku. Vystoupení kapely vzbuzovalo neskrývaný zájem u dětí i dospělých. Stejně tak aatrakce a aktivity, které pro návštěvníky přivezlo kašpárkovo uskupení. Obří bicí, hovínková dílna, vystřel si svého tatínka, obří postel, oslíci... to vše jsou názvy, pod kterými si konkrétní hry a aktivity představí jen ti, kteří zámecký park navštívili. Největšímu zájmu se však bezkonkurenčně těšilo "bejbypankové" kaděřnictví. Ani více než hodinové fronty malé návštěvníky neodradily a prostory parku se staly přehlídkou různých účesů. Všem, kteří pomáhali s přípravou akce patří velký dík. A stejně tak návštěvníkům, bez kterých by veškerá námaha přišla vniveč.

29.8.2016 - Tančící dům Praha / výstava RETRO

Čtyřicet minut rychlíkem Českých drah, procházka Prahou přes Václavské náměstí okolo Národního divadla, dále podél řeky Vltavy až k Tančícímu domu, který snad nelze přehlédnout, a 70. a 80. léta 20. století byla blíže než by se mohlo zdát. - Náhle jsme byli v Československu. Škoda 110 R, motocykl JAWA, stavebnice Merkur, opalovací krém Jadran, sušenky Dukla a sifon na bombičky s náplní CO 2, kostýmy Heleny Vondráčkové i Karla Gotta, postava pana Vajíčka z reklamních spotů Československé televize, dobové domácí spotřebiče, bytové vybavení a další designové předměty té doby nás vrátily v čase o desítky let zpět. Některým z nás se vybavily vzpomínky na dětství, některým na počátky rodičovství a všichni jsme se bavili. V nejvyšším patře Tančícího domu jsme neodolali vyhlídce na Prahu. Následný pobyt v rozehřátých pražských ulicích jsme doplnili i chutným obědem. Cesta zpět do Kolína rychlíkem Punkva nám potvrdila, že cestování je dnes v porovnání se 70. a 80. léty mnohem komfortnější. 

18.9.2016 - Mirákulum / zámek Loučeň

Milovice a zámek Loučeň jsou místa od sebe vzdálená téměř 15 km. To pocítili ti z nás, kteří se rozhodli tuto trasu absolvovat "po svých". Počasí bylo ideální pro turistiku - bez deště, s teplotami většinou pod 20°C. Ostatní účastníci nedělního výletu zůstali přímo v Milovicích a navštívili zábavní park Mirákulum. Tam bylo zábavy spousta zvláště pro děti, ovšem nejen pro děti. Lanové prolézačky s tobogánem i bez, podzemní a nadzemní bludiště, dřevěné hrady, kolotoče, trampolíny, houpačky, klouzačky, lesní stezka a minizoo, ... - absolvování těchto aktivit vyžadovalo značnou dávku energie a přinášelo plno radosti, což bylo kolem vidět i slyšet. Někteří si povšimli, že park byl nejen zábavní ale i edukační. V areálu bylo několik naučných stezek, bylinková zahrádka a expozice tříděného odpadu. Naplněný den tak prožil každý z nás a při zpáteční cestě autobusem do Červených Peček jsme se všichni zdáli být příjemně unaveni.

23.10.2016 - Český Šternberk 

Venku byl studený podzim, ale přesto jsme se sešli v příjemném počtu na nádraží v Červených Pečkách a společně nasedli na vlak do Ledečka. Tam se naše cesty zdánlivě rozdělily. Někteří vyrazili pěšky po turistické značce a někteří přestoupili na další vlak, shodným směrem na hrad Český Šternberk. Už zdálky bylo slyšet rány z děla a bylo jasné, že na hradě "se něco děje". Místní zaměstnanci se oblékli do dobových kostýmů a stali se obyvateli hradu v různých epochách historie. A tak byl na nádvoří kejklíř, u hladomorny dělostřelecký pluk Augusta von Groeben a ve vnitřních prostorách hradu třeba Jiří z Poděbrad, Kunhuta ze Sternberga, František Palacký a my. Prohlídka byla nekonvenční, ale pro pravidelné návštěvníky ne nevídaná. Údajně již jedenáctým rokem jsme se na konci října mohli seznámit s historií hradu na místo vyprávění průvodce hranými scénkami. Na hradě bylo teplo i útulno a kdo se nezahřál třeba i procházkou v okolí, zahřál se určitě ve vlaku cestou zpět.

19.11.2016 - svíčkárna RODAS

Svíčky v ten pravý čas. - I tak by šlo okomentovat sobotní výlet do Šestajovic u Prahy, kde jsme navštívili areál České svíčkárny, mydlárny a kosmetiky Rodas. Prohlédli jsme si výrobní prostory, specifické stroje na výrobu svíček a byli jsme seznámeni s postupem výroby a potřebnými ingrediencemi. V rámci exkurze jsme se na výrobě i částečně podíleli. Barvili jsme parafínové svíčky, polévali polevou, vykrajovali jsme glycerínová mýdla a naplnili jsme si sáček koupelovou solí s esenciálním olejem. Areál firmy Rodas nabízel ale více - minifarmu ocenily zvláště děti a čokoládovnou snad nikdo neprošel bez ochutnání. Odcházeli jsme příjemně provonění a milovníci svíček i obtěžkáni dalšími výrobky z místní podnikové prodejny. A kdyby místo kapek deště padal sníh, bylo by to jako o adventu. - Však začíná už příští neděli.

25.11.2016 - Betlém v písních / Rozsvícení stromu

V pátek 25.11.2016 ožilo červenopečecké náměstí všemi, kteří přišli společně s ostatními přivítat adventní čas. Rozsvícení vánočního stromu má v Červených Pečkách letitou tradici, ale každý rok jinou podobu. Vyzkoušeli jsme různé dny, různé časy, různý doprovodný program. Tentokrát jsme volili páteční podvečer a dění přesunuli do proluky na náměstí. Přípravy vystoupení se zhostili červenopečečtí skauti a díky nim ožily známé vánoční písně a melodie. Hodiny strávené zkoušením byly na jejich výkonu znát a když k tomu přidáme vlídné počasí, otevřenou a na akci připravenou cukrárnu, čaj a "svařák" pro všechny, početný skautský sbor s nacvičenými vánočními koledami, tak se jednalo o vskutku vydařené a důstojné přivítání blížících se Vánoc. Všem, kteří se na přípravě akce podíleli, bych chtěl ještě jednou touto cestou poděkovat a to nejen za sebe, ale i za ty, kteří si své pozitivní hodnocení nenechali pro sebe a podělili se o něj s organizátory i s účinkujícími.

03.12.2016 - Vánoční tvoření

Vánoční tvoření proběhlo druhou adventní sobotu v Sokolovně v Červených Pečkách. Venkovní počasí sice nepřipomínalo zimní předvánoční čas, ale vevnitř bylo jasné, že adventní čas je tu. Sokolovna byla jako vždy vánočně vyzdobená a z kavárny Aleny Beranové se linula vůně cukroví, čaje, kávy a svařeného vína… Vánoční atmosféru podpořilo vystoupení pěveckého sboru ZŠ Červené Pečky pod vedením Ivany Kopecké a vystoupení tanečků ZŠ ČP pod vedením Šárky Kořínkové. Pro tvořivé děti byly opět připraveny vánočně laděné dílničky. Přišla spousta nadšených dětí a měly jsme se co otáčet, abychom to se všemi dětmi zvládly. Výrobky sněhuláčka „rýžáčka“, papírový betlém, ozdobičky sovičky a andělíčky na zavěšení si děti odnášely ve vlastnoručně vyrobených dárkových krabičkách. Každý rok se snažíme přidat nějaký nový prvek celého odpoledne, aby malí i velcí návštěvníci mohli zažít něco nového. Tentokrát jsme připravili tombolu, kde většinu cen tvořily domácí pekařské výrobky našich maminek (zkušených pekařek). Tombola lahodila oku i nosu a možná právě proto byly všechny lístky prodány v podstatě ještě před začátkem našeho tvoření. Tombolu předával moderátor Ondřej Hruška, který provázel svým příjemným slovem celé odpoledne. Děti měly možnost zahrát si různé hry a za svou účast si mohly uloupnout drobný dárek z domečkového adventního kalendáře. Na závěr pár posledních dětí pouštělo skořápkové lodičky uprostřed zhasnuté Sokolovny v malé dětské vaničce…

Za spolek nadšených maminek, babiček a přátel červenopečeckého tvoření Radka Šancová

sobota 03.01.2015 - Tříkrálový pochod

Červené Pečky – Teplota klesající téměř k nule, šedá obloha hrozící seslat dolů cokoli od deště, přes mrznoucí mrholení až po sníh, a k tomu studený vítr. Zkrátka počasí, které zrovna ven neláká, a navíc komu by se chtělo v sobotu nedlouho po Silvestru ještě někde strašit v tom nečase, že? Podle tohoto hesla se rozhodně neřídili někteří obyvatelé Červených Peček spolu s několika lidmi ze sousedních obcí. Místo dospávání se v sobotu před desátou hodinou dopoledne sešli na náměstí a vyrazili na několikakilometrovou procházku – tradiční Tříkrálový pochod. „Trasu jsme volili podle toho, kde jsme ještě nebyli," řekl jeden z organizátorů, předseda kulturní a sociální komise městyse Lukáš Istenčin. A volba to nebyla věru jednoduchá, protože Tříkrálový pochod se v Červených Pečkách chodí už zhruba deset let. Takže téměř všude v okolí už jeho pravidelní účastníci jaksi byli. Vloni si vyšlápli směrem na novou rozhlednu na Kaňku u Kutné Hory, letos si za cíl zvolili Bohouňovice a tamní hospůdku. Jen trochu oklikou. Trasa vedla z Červených Peček do Dobešovic, dále na Hranice a po modré turistické značce kolem rybníků, po naučné stezce do Ratboře, pak do Bořetic a cílových Bohouňovic. „Vždycky končíme někde, kde se můžeme najíst a napít. A směrem na Ratboř jsme ještě nebyli, navíc je tam nová naučná stezka," vysvětlil Lukáš Istenčin. Takže do cíle to turisté měli sedm a půl kilometru a potom zpět nejkratší cestou necelé tři, čili dohromady desetikilometrová vycházka na velmi čerstvém vzduchu. Tradičně se účastní kolem 20 lidí, zhruba stejně se jich sešlo i tentokrát. Vloni červenopečecké výletníky posílila šedesátičlenná skupina z Poděbrad, letos se ale kvůli špatnému spojení do startu pochodu nedostala. Dorazili ale i turisté z okolních obcí. Třeba dva účastníci ze Suchdola. „Vloni jsme byli poprvé a zalíbilo se nám to. V Suchdole visel plakát, tak jsme vyrazili. Letos jsme mrkli na internet a šli znovu," popsali. Aleš Šibrava si červenopečecký Tříkrálový pochod prodloužil ještě o cestu do Červených Peček. Vyrazil už brzy ráno, aby ušel šest kilometrů z Libenic přes Gruntu. Účastní se pravidelně, odhadem popáté. A důvod? „Prostě hýbat se. A dobré jídlo na závěr – to je cíl, který nás vždycky z postele vytáhne," smál se. „Po svátcích je potřeba se trochu protáhnout, rozpohybovat," souhlasila s ním další z pravidelných účastnic Zuzana Istenčinová.

 úterý 20.01.2015 - Divadlo Bez Zábradlí - Tři muži na špatné adrese

V lednu jsme měli příležitost navštívit další představení, které patří do stálé nabídky divadla Bez Zábradlí a které je prověřeno již stovkami diváků. Ti obsah představení a herecké obsazení hodnotí veskrze velmi kladně. Stejné hodnocení by jistě podali i ti, kteří využili nabídku Kulturní komise a účastnili se společného, lednového zájezdu na uvedené představení. Děj hry je charakterizován slovem "komedie", ale nabízí i mnoho momentů, které vybízí k hlubšímu zamyšlení. Je na divácích, do které roviny se ponoří - kvalitní umělecký zážitek si odnese každý. V hlavních rolích se představili: Karel Heřmánek, Zdeněk Žák a Bohumil Klepl. V roli vedlejší pak Jana Šulcová. Někteří z diváků vybírali představení právě podle jmen herců a děj hry pro ně byl až vedlejším ukazatelem. I ti odjížděli z představení spokojení. Díky včas rezervovaným vstupenkám mohli tváře známé z televizních obrazovek vidět z první řady hlediště. Svým hereckým výkonem uvedení herci jistě nezklamali a naplnili naše očekávání. Který z herců více a který méně, to bylo předmět debat, které se vedli ještě několik dnů po představení. Z programu divadla Bez Zábradlí jsme vybírali již několikrát, ale stále ještě má v repertoáru několik představení, která by Kulturní komise chtěla zařadit mezi akce pro občany městyse. Příští zájezd je připravován na měsíc červen a o jeho konání budete v dostatečném předstihu informováni na internetových stránkách Kulturní komise, v příštím čísle červenopečeckého čtvrtletníku a prostřednictvím plakátů v obci.

sobota 28.03.2015 - Velikonoční tvoření

A další ročník velikonočního tvoření máme úspěšně za sebou! Co čekalo příchozí (a nebylo jich málo) letos?

Všechny děti si přišly především vytvořit nějakou pěknou a zajímavou velikonoční dekoraci. Pískovaná či bavlnková vajíčka si mohly vložit buď do speciálního malého květináčku, který si samy ozdobily, nebo do slepičky vyrobené z proložek od vajíček. Na vyzdobení svého pokojíčku si děti mohly vytvořit nejrůznější papírová zvířátka. Tentokrát si své výrobky odnášely také ve vlastnoručně ozdobené papírové taštičce. Nezapomněli jsme ani na koledníky a malé kolednice, které si mohly uplést pomlázku z vrbových proutků. 

Všichni jsme byli zvědaví i na doprovodný program. Tvoření zahájil svým vystoupení sbor zdejší základní školy pod vedením paní učitelky Kopecké. Zpěváčky vystřídaly malé tanečnice, též ze zdejší školy, pod vedením paní učitelky Kořínkové. Obě seskupení měla úspěch, diváci je odměnili velikým potleskem. 

Divadelní soubor Oříšek pro děti připravil a zahrál pohádku. Všichni herci se snažili a hráli s nasazením, ale bohužel se ukázalo, že akustika v Sokolovně není pro divadlo v tak velkém počtu lidí příznivá.

Jako vždy fungovala naše kavárnička.Pro děti i dospělé jsme připravili povětšinou velikonoční pochoutky. Tentokrát se k pečení připojilo několik ochotných šikovných pekařek. (Pokud by se ještě někdo chtěl do týmu pekařek připojit, budeme velice rádi, ozvěte se.)

Děkujeme všem, kteří nám pomohli, a těšíme se na všechny při příštím tvoření!

sobota 11.04.2015 - 5. ples městyse Červené Pečky

V sobotu 11.4.2015 proběhl v pořadí pátý ples městyse Červené Pečky. Ve 20:00 hod zahájila ples již tradičně kapela PEKLO, která je červenopečeckému publiku dobře známá. Některé její členy navíc můžeme nazvat jako "domácí" a jistě i to přispělo k tomu, že se jak návštěvníci, tak i kapela, cítili na plese "jako doma". Program plesu kopíroval minulé roky, které jej už dostatečně prověřily. Časové schéma zůstalo stejné, změnili se pouze někteří z účinkujících. Taneční pár Jiří Vácha a Eliška Semrádová své profesionální tanečními vstupy zkvalitňoval a zdokonaloval každým rokem. Tento ples byl bohužel poslední akcí, na které pár vystoupil. Pracovní a studijní povinnosti nelze kombinovat s časově náročnými tanečními tréninky a tak byl ples městyse "rozlučkou" tohoto páru s červenopečeckým publikem. V loňském roce jsme do programu plesu zařadili vystoupení Elvise Presleyho. Letos jsme do programu zařadili podobně zvučné jméno a ples svým tanečním vystoupením zpestřil Michael Jackson. 

Podobné schéma chceme zachovat i v roce 2016 a už nyní přemýšlíme nad tím, kdo budou hosté 6. plesu městyse, který proběhne druhou dubnovou sobotu 9.4.2016.

neděle 26.04.2015 - Letiště Václava Havla Praha

V neděli 26.4. jsme měli možnost navštívit letiště Václava Havla v Praze a díky skupinové exkurzi navštívit místa, na která se běžný cestující nemá možnost dostat. Na letišti je možné absolvovat několik typů skupinových exkurzí. Ty se liší trasou prohlídky a také maximálním možným počtem účastníků. My jsme volili trasu, na kterou je možné vzít největší počet návštěvníků a z Červených Peček tak mohlo vyrazit 44 zájemců. Pro ně byl připraven výklad o historii letiště a o plánech na jeho rozšíření. Následovala bezpečnostní kontrola a poté prohlídka přímo na letištní ploše realizovaná prostřednictvím letištního autobusu, zastávky na různých místech a komentář průvodce. Prohlídka budov tvořících zázemí letiště, prohlídka stanice letištních hasičů, sledování práce letištního personálu při obsluze letadla po přistání, sledování přistání a startů letadel... to vše bylo součástí více než dvouhodinového programu. Jako každou poprvé konanou akci, ovlivnilo i naší exkurzi několik náhod. První byla spíše negativní - díky nedorozumění při plánování programu jsme nemohli navštívit hlavní odbavovací halu. Ta byla sice kousek od terminálu č. 3 (místo začátku naší exkurze), ale pro pěší přesun nedostupná. Druhá náhoda byla naopak velmi pozitivní - naším průvodcem byl bývalý pilot a tak jsme dostali daleko více informací z praxe a také jsme na exkurzi strávili více času, než je běžné. Celý program končil společným obědem v letištní restauraci a i zde jsme byli příjemně překvapeni. 

O výše uvedenou akci byl poměrně velký zájem a řada přihlášek tak byla odmítnuta. Hlavním důvodem byla omezení ze strany letiště (maximální počet účastníků), nikoli omezení dané kapacitou autobusu. Proto jsme se rozhodli exkurzi (s jinou prohlídkovou trasou) zopakovat v podzimních měsících. O termínu akce a způsobu přihlašování budete s dostatečným předstihem informováni na internetových stránkách Kulturní komise a prostřednictvím Červenopečeckého čtvrtletníku.

neděle 07.06.2015 - zájezd do Šťastné země

Termín "Šťastná země" je označením pro dětský zábavní park v Radvánovicích u Turnova. Mnoho dětských herních prvků z různých materiálů, trampolíny, aqua-zorbing, přídní naučná stezka, keltská vesnice... to vše je určeno k tomu, aby zde mohli strávit příjemný den nejen děti, ale i rodiče. 

Místo samotné navíc leží v samotném srdci Českého ráje a nedaleko páteřních turistických tras, které vás provedou po jeho nejznámějších místech a památkách. 

Z těchto dvou variant si mohli vybrat všichni, kteří využili zájezd pořádaný Kulturní komisí. Program byl připraven tak, aby si vybrat mohli jak turisté (a to z několika doporučených tras s různou délkou), tak rodiče s dětmi (celodenní návštěva Šťastné země). Kapacitu autobusu se podařilo naplnit do posledního místa a i tak jsme museli přihlašování zastavit dříve, než bylo původně plánováno.

Soudě podle pozitivních reakcí účastníků se jednalo o vydařenou akci ze které si odvezli řadu pozitivních zážitků a pořadatelé také náměty na akce další. Co se osvědčilo a co bude preferováno i při plánování dalších akcí? Příprava několika variant programu tak, aby se mohli účastnit zájemci s různými zájmy a různou fyzickou výbavou. Zda se toto předsevzetí podaří naplnit, to si můžete sami ověřit při čtení pozvánek na další plánované akce. Ty naleznete v Červenopečeckém čtvrtletníku a aktualizované na internetových stránkách Kulturní komise.

neděle 06.09.2015 - zájezd do Ratibořic

Zámek Ratibořice, zámecký park, Rudrův mlýn, vodní mandl, sousoší Babičky s vnoučaty, Staré bělidlo, Viktorčin splav a další známá místa v okolí Ratibořic byla hlavním lákadlem výletu, který proběhl první víkend v září. Shodou náhod to byl první víkend, který upozornil na blížící se podzim. Chladnější počasí a místy déšť však neodradily nikoho ze třiceti zájemců o historii či turistiku. Připraveny byly 4 trasy různé náročnosti. Zájemci vyrazili jak na tu nejdelší devatenácti kilometrovou, tak na tu nejkratší, čtyř kilometrovou. Nejvíce obsazená však byla trasa v délce desti kilometrů. Ať už si však turisté vybrali jakoukoli z tras, provedla je po nejhezčích místech Babiččina údolí a zavedla je do České Skalice, kde měli možnost zakončit den posezením v kavárně, cukrárně či restauraci. V kombinaci s rychlou a pohodlnou dopravou se jednalo o příjemně strávený den, který množstvím pozitiv odsunul do pozadí i rozmary počasí.

neděle 25.10.2015 - letiště Václava Havla Praha

Říjnová exkurze na letiště Václava Havla v Praze Ruzyni navázala na dubnovou návštěvu tohoto místa. Tehdy jsme nemohli uspokojit všechny zájemce a proto jsme si již před několika měsíci rezervovali nový termín a s ním i novou trasu prohlídky. Zopakovat dvakrát zcela totožný program v tak krátkém časovém rozestupu se nám jevilo jako neefektivní a tak jsme dali na doporučení letišťní průvodcovské služby a pro říjen zvolili odlišnou prohlídkovou trasu. To přineslo jak řadu výhod (možná opakovaná účast, návaznost a doplnění informací, ucelenější pohled na historii a plánované úpravy letiště atd.), tak i některá omezení (maximální velikost skupiny byla poloviční ve srovnání s dubnovou exkurzí, účast dětí nebyla možná atd.). 

Během prohlídky jsme se seznámili nejen s historií letiště a fungováním nejstarší části letiště - terminálu 3. Tentokrát jsme navštívili i nově vybudované a cestujícími používané terminály 1 a 2. Součástí exkurze bylo také sledování odbavování, odletů, příletů a přijímání letadel přímo na letištní ploše. Ve srovnání s minulou exkurzí jsme zde trávili více času a poutavý byl i výklad naší průvodkyně. Poté jsme se přesunuli do hlavních letištních hal, kde více než dvouhodinové exkurze pokračovala. Letmo jsme se seznámili s možnostmi, které mají cestující ve chvíli, kdy čekají na svůj odlet a se zázemím letištních terminálů. Pro většinu z účastníků to byla místa nová, protože leteckou dopravu využívají zcela minimálně, nebo vůbec. Nové informace si však odnesli i ti, kteří letecky cestují. VIP salónky a business výhody přeci jen nepatří mezi místa, do kterých se běžný cestující dostane. Poté už následoval přesun zpět do terminálu č. 3, kde jsme exkurzi zakončili příjemným posezením u dobrého jídla v letištní restauraci.

Na tomto místě bych vás chtěl pozvat na (v pořadí třetí) exkurzi, která proběhne v měsíci lednu. Její obsah je totožný s naší dubnovou návštěvou a do programu akcí kulturní komise jí zařazuje z toho důvodu, abychom dali příležitost k účasti nejen dospělým, ale i dětem, na které se v dubnu nedostalo. "Třikrát a dost" platí i v tomto případě. Lednová exkurze bude na delší čas poslední příležitostí, kdy můžete využít společnou skupinovou exkurzi a navštívit společně s námi Letiště Václava Havla. 

neděle 8.11.2015 - Liberec

Zoologická zahrada, botanická zahrada, centrum Babylon, IQ park, IQ landia... Nejen tato místa byla cílem zájezdu do Liberce. Zájezd byl připraven tak, aby si každý mohl vybrat prohram dne, dle svého uvážení. Menší skupina vyrazila do ZOO a to nejen díky (pro listopad opravdu neobvyklému) jarnímu počasí. Někteří chtěli zavzpomínat na svá školní léta, kdy byla liberecká ZOO častým cílem výletů a porovnat současnou podobu zmodernizované ZOO se svými vzpomínkami. Část zamířila také do botanické zahrady, které svou zásadní modernizací prošla před několika lety, ale stále je jedním z hlavních lákadel Liberce. 

Hlavním cílem se však stalo centrum Babylon s IQ parkem a jeho "mladší, ale mnohem větší sourozenec" IQ landia. IQ park nabízí názorné ukázky různých fyzikálních jevů; modely, které názorně ukazují fungování různých strojů a zařízení; řadu her a hlavolamů atd. V IQ landii toho pak naleznete mnohem více s tím, že v nemalé míře jsou v jednotlivých expozicích využity moderní, interaktivní nástroje. V IQ parku můžete trávit celý den a nudit se jistě nebudete. V IQ landii strávený den je téměř nedostatečný. Celý areál je navíc uspořádán tak, aby si svůj předmět zájmu nalezli jak děti, tak dospělí. Jistě není náhodou, že v den našeho zájezdu dospělí účastníci převažovali. 

Hodnocení naší jednodenní návštěvy Liberce je veskrze pozitivní. Jistě je to dáno tím, že si program dne mohl každý sestavit dle svého uvážení a podobně budou připravovány i další zájezdy.   

28.11.2015 - Vánoční tvoření

V sobotu prvního adventního víkendu proběhlo další tvoření v duchu blížících se Vánoc. Příchozí děti už věděly, co je čeká, a proto hned po příchodu zasedaly k připraveným stolům a nedočkavě se ptaly, co mají „tady“ vyrábět.

Ve dvě hodiny bylo tvoření oficiálně zahájeno a vánoční náladu nám navodilo krásné vystoupení pěveckého sboru naší školy pod vedením paní učitelky Kopecké. Veselost a hravost přineslo další vystoupení, tentokrát tanečního kroužku pod vedením paní učitelky Kořínkové. Pak už naplno vypuklo tvoření vánočních dekorací a nám udělalo velkou radost, že zájem byl opět velký a každé dítě si odnášelo několik výrobků.

Později odpoledne dokreslil vánoční atmosféru dramatický kroužek pod vedením paní učitelky Vejtrubové se svým pohádkovým vystoupením. Dále byl pro děti připraven velký adventní kalendář se stovkou malých psaníček s překvapením. Děti své psaníčko získaly za pěknou básničku či písničku. Do malého tvoření jsme tentokrát zapojili všechny příchozí a společně jsme během odpoledne vytvářeli vánoční řetěz, do kterého každý mohl připojit své papírové kolečko. Hotový řetěz má několik desítek oček a bude součástí výzdoby příštího vánočního tvoření.

Děkuji všem, kteří se na tvoření podíleli – všem třem paním učitelkám a jejich kroužkům, milým dámám obsluhující šatnu a kavárnu, všem sponzorům (velkou částkou přispěly Stachema a TPCA), tvořivým maminkám a jejich pomocnicím obsluhujících jednotlivá stanoviště.

28.11.2015 - Rozsvícení vánočního smrku

V netradiční termín i v netradiční čas proběhlo Rozsvícení vánočního stromu v Červených Pečkách. V minulém roce probíhalo ve stejný den jako Vánoční jarmark pořádaný základní školou. Mezi zahájením jarmarku a rozsvícením stromu však byla taková časová prodleva, že pro některé občany byl problém čekat na samotné rozsvícení; pro jiné byl tento čas naopak krátký a nechtělo se jim opouštět Školní vánoční kavárnu; objevil se problém s přílišným vytížením dětí, které se podílely na přípravě doprovodného programu, protože vystupovat ve škole a současně se připravovat na vystoupení na náměstí není jednoduše v lidských silách. Atd., atd. Byť asi nenalezneme takové řešení, které by se zalíbilo všem, rozhodli jsme se v roce 2015 udělat změnu a z první adventní neděle přesunout rozsvícení na sobotu, kdy v sokolovně probíhalo Vánoční tvoření. Samotné rozsvícení stromu navazovalo na akci v sokolovně a bylo chystáno jako tečka za odpoledním programem. Zda je toto spojení vhodné a životaschopné, ukážou až ohlasy z řad pořadatelů a také z řad občanů a návštěvníků uvedených akcí. Své reakce můžete psát na e-mail istencin@post.cz Ať už budou kladné, či záporné, pomohou zlepšit podobu rozsvícení stromu v dalších letech.

Samotný program na náměstí se skládal ze dvou částí. Tou první byly scénky na motivy vánočních koled v podání kapely Čechomor a dua Javory. Děti neponechaly nic náhodě a přípravou programu trávili mnoho hodin. Bohužel, jak už to někdy bývá, několikrát vyzkoušená ozvučovací technika zklamala v ten nejméně vhodný okamžik - při "ostrém" vystoupení. Někteří z diváků problém zaznamenali ve větší, jiní v menší míře. V každém případě však byl výsledný dojem poznamenán a diváci tak nemohli ocenit úsilí, které bylo přípravě věnováno. 

Druhou částí programu byl společný zpěv několika vánočních koled, které si (stejně jako předchozí část programu) připravili červenopečečtí skauti. Po necelé půlhodině byl program zakončen společný zvoněním na Ježíška a tím, na co poměrně velký počet přihlížejících čekal - rozsvícením stromu.

Velký dík patří kromě účinkujících také místním dobrovolným hasičům, kteří po celou dobu vystoupení regulovali provoz na náměstí a všem občanům, kteří respektovali vyznačený prostor na náměstí a své vozy zaparkovali na jiných místech. 

12.11.2013 - Promítání historických fotografií

V polovině listopadu proběhl další z dílů promítání historických fotografií pořízených v Červených Pečkách. Fotografie byly vybírány tak, abychom si tentokrát přiblížili budování zástavby v dolní části Červených Peček, historii místního vlakového nádraží a dění v bývalé cihelně. Cestu do auly červenopečecké základní školy na promítání si našlo celkem 25 zájemců o historii našeho městyse. Více než 90 minut promítání bylo vyplněno nejen komentáři pana Kramla, ale o své poznatky a postřehy se s ostatními podělili i někteří z návštěvníků. Těch bylo ve srovnání s minulým promítáním více a možná i z toho důvodu, že výstavbu v dolních Pečkách mnozí z nás pamatují. Na základě diskuse účastníků byl vybrán i obsah dalšího promítání. V úterý 4.3.2014 proběhne promítání, ve kterém si přiblížíme dění v horní části Červených Peček. Již nyní jste všichni srdečně zváni. Závěrem bych přidal stejnou prosbu, jako již několikrát: Pokud máte ve svých rodinných archivech fotografie, které by mohly být zařazeny do společné prezentace, poskytněte je ke prosím ke zkopírování (používaný scan je k fotografiím šetrný a jejich poškození nehrozí). Přidat můžete i textový komentář, který u nich bude uveden. Fotografie vám budou obratem vráceny a společně je budeme moci shlédnout při dalším promítání. Fotografie můžete zanechat u p. Kramla. Za případnou spolupráci předem děkujeme.

20.10.2013 - Český Šternberk

Putování šternberskou historií je název akce, která každoročně zakončuje turistickou sezónu na stejnojmenném hradě. Letos se tato akce stala cílem společné turistické akce pořádané kulturní komisí. Po delším čase to byla ryze turisticky zaměřená záležitost. Trasa byla volena tak, aby ji zvládli všichni nehledě na svou fyzickou zdatnost. Přesto jsme se dostali na zajímavá místa a ušli pěkných pár kilometrů. Jednalo se o pestrý den, který nabídl každému z účastníků něco: Možnost vidět se a mít čas popovídat si se známými při společné cestě vlakem do Ratají n. S.; příležitost protáhnout svaly dolních končetin při turistickém výšlapu z Ratají na hrad Český Šternberk po červené turistické značce; nabídku přiblížit si některé významné historické události prostřednictvím divadelních ukázek, které byly přichystány pro návštěvníky hradu; možnost posedět ve středověkké krčmě a doplnit zde ztracenou energii atd. To vše proběhlo v příjemném podzimním dni, který připomínal spíše končící léto, než nastupující zimu. I to přispělo k hodnocení, které bylo pozitivní ze strany všech účastníků. I to je příslibem, že se akce stane jednou z "tradičních", které se objevují v kalendáři kulturní komise každým rokem. Fotografie a elektronický záznam celé cesty zanesený do mapových podkladů naleznete na internetových stránkách kulturní komise.

11.8.2013 - Toulky historií

Po delší odmlce proběhly další Toulky historií – procházka po Červených Pečkách a okolí spojená s povídáním o historii navštívených míst. Větší část Červených Peček byla představena při minulých akcích, proto jsme tentokráte vyrazili do větší vzdálenosti. Procházka začínala u sochy Sv. Markéty u křižovatky Kutná Hora / Suchdol / Vysoká. Původní obavy, že prázdninový termín a vzdálenost místa srazu odradí od účasti, se nenaplnily. Na procházku dorazilo 12 účastníků, což bylo vzhledem k výše uvedenému očekávání příjemné. Od sochy Sv. Markéty, kde jsme si poslechli povídání o historii této nejstarší památky v okolí Červených Peček, jsme pokračovali do Opatovic a měli možnost nahlédnout do interiéru stejnojmenné kapličky. Pro některé z nás to byla vůbec první možnost nahlédnout za dveře kapličky a zároveň překvapení z toho, v jakém stavu je. Na první pohled bylo patrné, že je užívána pouze minimálně. Další zastávka byla na Bojišti v kapli Nejsvětější Trojice. Kaplička o poznání v lepším stavu, se pro některé z nás otevřela také poprvé. Zde bylo také naše dvouhodinové putování zakončeno. Pokud vás zajímá historie míst, které jsou zde popisovány, doporučuji navštívit internetové stránky http://cestyapamatky.cz, kde naleznete fotografie a popis mnoha zajímavých míst v okolí našeho městyse. Odkaz naleznete i na internetových stránkách kulturní komise.

25.5.2013 - Stolové hory (Polsko)

Mezi akcemi pořádanými kulturní komisí dosud scházela ta, která by měla označení "turistická". Tuto mezeru zaplnil jednodenní turistický zájezd do Polska do Karlowa, který je vstupní branou do atraktivní oblasti s názvem Stolové hory. Oblast leží nedaleko od Náchoda a města Kudowa - Zdrój a cestu sem si v posledních letech nachází stále více turistů. To je znát i v blízkém okolí Velké Hejšoviny, kterou jsme navštívili. Turistická vybavenost, značení turistických tras, stav dřevěných chodníků, množství skalních žebříků... se každým rokem zlepšuje. Má osobní zkušenost je taková, že jedna trasa společná pro všechny účastníky nemusí být vzhledem k odlišným zájmům, fyzické kondici a motivem účasti ideální volbou. Proto byla pro všechny připravena podrobná mapa oblasti a přiblíženy různé možnosti využití turistických tras tak, aby si každý mohl nalézt "tu svou". Podle reakcí zúčastněných se to snad podařilo. Počasí sice mohlo být vstřícnější, ale vzhledem k předpovědím z posledních dnů před výletem jsme mohli být i za něj vděční. Návštěvu Stolových hor je možné všem jen doporučit. Jistě to nebyl poslední turistický zájezd pořádaný kulturní komisí a bude jen dobře, pokud se počet zájemců rozroste. Nezapomeňte však na včasné přihlášky, protože autobusovou dopravu s nasmlouvanou kapacitou je nutné potvrdit i několik měsíců předem.

18.5.2013 -  350 let od založení Základní školy v Červených Pečkách

V sobotu 18.5. proběhly oslavy kulatého výročí od založení školy v Červených Pečkách. Od roku 1663 uplynulo již 350 let a takovéto "kulatiny" se jistě sluší oslavit. Akce byla zahájena na náměstí v Červených Pečkách úvodním slovem starosty městyse a vystoupením dechového orchestru - Malé dechovky Kmochovky. Místo zahájení a orchestr byly voleny tak, aby si návštěvníci akce mohly i jimi připomenout některé historické události spojené s historií školství v Červených Pečkách. V místě a budově dnešní lékárny byla v roce 1663 škola zřízena. Původně přízemní domek s jednou místností (byt kantora a učebna zároveň) začal získávát dnešní podobu postupnými přestavbami po více než sto letech. Od roku 1845 škola sídlila v domě č.p. 6 na rohu náměstí a s její historií je spjato i jméno Františka Kmocha. Z tohoto pohledu nemohla být akce zahájena na jiném místě než na náměstí a symbolická byla i volba orchestru, nesoucího jméno "kmoch" ve svém názvu.

Po tomto zahájení se průvodem společně s orchestrem přesunulo veškeré dění do areálu školy. Tj. na místo, kde probíhá výuka od roku 1927. Zde akce pokračovala koncertem dechové hudby, pro návštěvníky akce bylo přichystáno občerstvení a všem zájemcům zpřístupněny prostory školy a školky. V jednotlivých učebnách bylo možné shlédnout prezentace přibližující školní dění a v aule školy vystoupení žáků. U příležitosti oslav byla vydána pamětní poštovní známka a elektronická publikace mapující uplynulých 350 let v historii školy. Publikace je vydána na CD nosiči a obsahuje také historická vysvědčení vydaná v naší škole. Ta nejstarší pochází z konce 19. století. Pamětní známky i elektronická publikace jsou zájemcům stále k dispozici a to přímo ve škole. Velký dík patří všem, kteří se na přípravě akce podíleli.

28.4.2013 - Divadlo Bez Zábradlí

Další ze zájezdů do pražských divadel nám umožnil shlédnout představení Kdes to byl(a) v noci. V hlavních rolích se představili: Veronika Freimanová, Zdeněk Žák, Rudolf Hrušinský, Josef Carda a další. Tváře jednotlivých herců nám byly dobře známé, protože se jednalo o několikátý zájezd do tohoto divadla. Skvěle fungující předprodej vstupenek, vstřícné jednání pracovníků pokladny divadla, známé prostředí, dostatečná kapacita sálu... to vše jsou důvody, díky kterým se do divadla Bez Zábradlí pravidelně vracíme. Výběr představení se zatím vždy podařil a po každém z nich jsme museli konstatovat, že se jednalo o kvalitní divácký zážitek. Stejně tomu bylo i v případě hry Kdes to byl(a) v noci. Ti co jezdí na divadelní zájezdy pravidelně dokonce konstatovali, že právě tomuto představení patří hodnocení "nej". Již nyní se chystá podzimní zájezd a všem případným zájemcům bych rád doporučil neotálet s přihlašováním. Představení jsou vyprodána několik týdnů předem a již několikrát se stalo, že jsme "přihlášky na poslední chvíli" museli odmítnou, přestože zájezdový autobus nebyl plně obsazen.

13.4.2013 - 3. ples městyse Červené Pečky

V pořadí již třetí ples městyse Červené Pečky proběhl v sobotu 13.4. Podoba plesu vychází z osvědčených zkušeností z předešlých let a tak i letos zpříjemnil návštěvníkům plesu celý večer taneční orchestr PEKLO. Dvě vystoupení měl připraven taneční pár Jiří Vácha a Eliška Semrádová. Rok tréninku byl znát a i tradiční návštěvníci plesu konstatovali, že pár tančí opět o úroveň výše, než před rokem. Potlesk si zasloužilo i vystoupení, které si připravila děvčata / vedoucí Junáka. Vystoupení bylo plánováno jako půlnoční, vyplňující přestávku orchestru. Díky organizačnímu "zaváhání" bylo přesunuto na jiný čas a půlnoční přestávka se tak stala místem, které někteří z návštěvníků plesu vnímali jako nedostatek. Sice ne zásadní, ale i tak se jedná o připomínku, která bude jistě brána v úvahu při přípravě příštího plesu. Pozitivní byl i nárust počtu návštěvníků. Číslo roste každý rok a letos se přehouplo přes hodnotu 200. Snad bude tento trend pokračovat i v dalších letech. Každý rok se snažíme přijít s nějakou "novinkou", která by návštěvníkům ples zatraktivnila a zpříjemnila. Letos to bylo zasílání elektronických vstupenek a novinky dalšího roku se dotknou samotného programu. Připravovány jsou již nyní. V kalendářích si můžete už teď udělat poznámku u druhé dubnové soboty v roce 2014, kdy proběhne další ples městyse. 

6.4.2013 - Vítání občánků

V sobotu 6.4. byly přivítány mezi občany městyse děti narozené v roce 2012. Vítání občánků má v posledních letech stejný (odzkoušený a osvědčený) scénář. K jedné změně však přeci jen došlo. V letošním roce byl přítomen i profesionální fotograf, který pořídil průřez celým programem. Rodiče nových občánků si tak mohli pořídit kvalitní fotografie svých dětí za příznivé ceny. Potěšující bylo i fotografovo srovnání s obdobnými akcemi pořádanými v dalších obcích našeho regionu, které pro nás bylo více než příznivé. Pozitivně hodnoceno bylo nejen prostředí a příprava akce, ale především vystoupení, které se svými žáky připravila p.uč. Kopecká. Velký dík tedy patří všem, kteří se na přípravě akce podíleli a především pěveckému sboru, který nové občánky přivítal.

10.1.2013 - Divadlo Bez Zábradlí

Další ze zájezdů do pražských divadel proběhl 10.1. a po několika měsících jsme opět vyrazili do  divadla Bez Zábradlí na představení Každý rok ve stejnou dobu. Autobus byl zaplněn do posledního místa a někteří zájemci o návštěvu představení museli být i odmítnuti (především ti déle váhající). Samotné představení pak nejen splnilo, ale i dalece předčilo, naše očekávání. Jedná se o komedii, ve které je obsaženo mnohem více, než lechtivé zápletky a rozverné situace. Její děj postihuje rozpětí pětadvaceti let. V něm se mění nejen chování, oblečení a názory hlavních postav, ale i charakter celé hry. V hlavních rolích vystupovali Veronika Freimanová a Zdeněk Žák a jejich výkon diváci ocenili zaslouženým potleskem. Již během návratu z představení se objevily názory, že by bylo vhodné uspořádat zájezd na volné pokračování této hry, které nese název Další roky ve stejnou dobu. Na tento zájezd jste všichni zváni a podrobné informace o něm naleznete na webu kulturní komise.

5.1.2013 - Tříkrálový pochod

V sobotu 5.1.2013 vyrazilo 25 turistů na tradiční Tříkrálový pochod. Trasa procházky vedla přes horní Červené Pečky, Vlčí hory, Kuklík a vodní nádrž na vrchu Sukov na Kaňk. Původně měla být cílem nově stavěná rozhledna s restaurací na vrchu Kaňk, ale tempo stavby bylo v posledních měsících takové, že jsme museli hledat jinou alternativu. Tou se stal vyhlášený hostinec Na Pašince. Zde se organizace Tříkrálového pochodu "zadrhla", protože se majitelům nepodařilo dodržet předem domluvenou a několikráte potvrzenou rezervaci míst. Po kratším čekání jsme se míst a obsluhy dočkali všichni a načerpali síly na zpáteční cestu. V posledních letech se stalo pravidlem, že na cestu zpět se skupina rozpadá do několika menších, které volí odlišnou trasu či různé dopravní prostředky. Většina zvolila pěší cestu přes Gruntu a Čertovku, čímž si na svém počítadle kilometrů "natočila" číslo 15. Návrat z pochodu byl ve znamení deště, stejně jako jeho začátek. Díky patří všem, které ani nepříznivé počasí neodradilo a díky kterým se letošní Tříkrálový pochod zařadí mezi ty úspěšné. Fotografie z této akce naleznete ve fotogalerii na webu kulturní komise.

26.2.2013 - Promítání historických fotografií

Po úspěšné listopadové premiéře proběhl v březnu další z dílů promítání historických fotografií pořízených v Červených Pečkách. Fotografie byly vybírány tak, abychom se tematicky dotkli především červenopečeckého zámku, pivovaru a zámeckému parku. Cestu na promítání si našlo celkem 35 zájemců o historii městyse. 90 minut bylo vyplněno nejen komentáři pana Kramla, ale o své poznatky a postřehy se s ostatními podělili i někteří z návštěvníků. Ještě před zahájením vlastního promítání kolovala mezi účastníky alba fotografií, která navazovala na listopadové setkání (věnováno bylo podobě centra městyse), nebo se vztahovala k chystanému promítání (zámek). Touto cestou bych vás chtěl požádat o spolupráci při přípravě dalších Toulek historií. Pokud máte ve svých rodinných archivech fotografie, které by mohly být zařazeny do společné prezentace, poskytněte je ke prosím ke zkopírování (používaný scan je k fotografiím šetrný a jejich poškození nehrozí). Přidat můžete i textový komentář, který u nich bude uveden. Fotografie vám budou obratem vráceny a společně je budeme moci shlédnout při 3. dílu promítání, který je chystán na podzim 2013. Fotografie můžete zanechat u p. Kramla. Za případnou spolupráci předem děkujeme.

17.3.2013 - Památky Prahy s průvodcem

Téměř po roce jsme zavítali opět do hlavního města na procházku po historickém centru Prahy. Společnost nám dělal profesionální průvodce pan Kusák, kterého dobře znají pravidelní účastníci Tříkrálových pochodů. Výčet míst. která jsme navštívili je poměrně pestrý a rozhodně přesahuje kapacitu tohoto příspěvku. Namátkou tedy: Pomník Nicholase Wintona, Jeruzalémská synagoga, Prašná brána, Obecní dům, Karolinum, Stavovské divadlo, Staroměstské náměstí, Betlémská kaple, Klementinum, Karlův most a další. Slunečné, ale chladné počasí bylo příčinou toho, že se počet přihlášených účastníků měnil až do posledních dnů před prohlídkou. Desetičlennná skupina sice byla menší, než při předchozí akci, ale zážitek byl o to intenzivnější a atmosféra příjemnější a osobní. Naše putování bylo zakončeno u Karlova mostu. Kampu a Malou Stranu navštívíme při příští cestě za památkami Prahy.

12.11.2013 - Promítání historických fotografií

V polovině listopadu proběhl další z dílů promítání historických fotografií pořízených v Červených Pečkách. Fotografie byly vybírány tak, abychom si tentokrát přiblížili budování zástavby v dolní části Červených Peček, historii místního vlakového nádraží a dění v bývalé cihelně. Cestu do auly červenopečecké základní školy na promítání si našlo celkem 25 zájemců o historii našeho městyse. Více než 90 minut promítání bylo vyplněno nejen komentáři pana Kramla, ale o své poznatky a postřehy se s ostatními podělili i někteří z návštěvníků. Těch bylo ve srovnání s minulým promítáním více a možná i z toho důvodu, že výstavbu v dolních Pečkách mnozí z nás pamatují. Na základě diskuse účastníků byl vybrán i obsah dalšího promítání. V úterý 4.3.2014 proběhne promítání, ve kterém si přiblížíme dění v horní části Červených Peček. Již nyní jste všichni srdečně zváni. Závěrem bych přidal stejnou prosbu, jako již několikrát: Pokud máte ve svých rodinných archivech fotografie, které by mohly být zařazeny do společné prezentace, poskytněte je ke prosím ke zkopírování (používaný scan je k fotografiím šetrný a jejich poškození nehrozí). Přidat můžete i textový komentář, který u nich bude uveden. Fotografie vám budou obratem vráceny a společně je budeme moci shlédnout při dalším promítání. Fotografie můžete zanechat u p. Kramla. Za případnou spolupráci předem děkujeme.

20.10.2013 - Český Šternberk

Putování šternberskou historií je název akce, která každoročně zakončuje turistickou sezónu na stejnojmenném hradě. Letos se tato akce stala cílem společné turistické akce pořádané kulturní komisí. Po delším čase to byla ryze turisticky zaměřená záležitost. Trasa byla volena tak, aby ji zvládli všichni nehledě na svou fyzickou zdatnost. Přesto jsme se dostali na zajímavá místa a ušli pěkných pár kilometrů. Jednalo se o pestrý den, který nabídl každému z účastníků něco: Možnost vidět se a mít čas popovídat si se známými při společné cestě vlakem do Ratají n. S.; příležitost protáhnout svaly dolních končetin při turistickém výšlapu z Ratají na hrad Český Šternberk po červené turistické značce; nabídku přiblížit si některé významné historické události prostřednictvím divadelních ukázek, které byly přichystány pro návštěvníky hradu; možnost posedět ve středověkké krčmě a doplnit zde ztracenou energii atd. To vše proběhlo v příjemném podzimním dni, který připomínal spíše končící léto, než nastupující zimu. I to přispělo k hodnocení, které bylo pozitivní ze strany všech účastníků. I to je příslibem, že se akce stane jednou z "tradičních", které se objevují v kalendáři kulturní komise každým rokem. Fotografie a elektronický záznam celé cesty zanesený do mapových podkladů naleznete na internetových stránkách kulturní komise.

11.8.2013 - Toulky historií

Po delší odmlce proběhly další Toulky historií – procházka po Červených Pečkách a okolí spojená s povídáním o historii navštívených míst. Větší část Červených Peček byla představena při minulých akcích, proto jsme tentokráte vyrazili do větší vzdálenosti. Procházka začínala u sochy Sv. Markéty u křižovatky Kutná Hora / Suchdol / Vysoká. Původní obavy, že prázdninový termín a vzdálenost místa srazu odradí od účasti, se nenaplnily. Na procházku dorazilo 12 účastníků, což bylo vzhledem k výše uvedenému očekávání příjemné. Od sochy Sv. Markéty, kde jsme si poslechli povídání o historii této nejstarší památky v okolí Červených Peček, jsme pokračovali do Opatovic a měli možnost nahlédnout do interiéru stejnojmenné kapličky. Pro některé z nás to byla vůbec první možnost nahlédnout za dveře kapličky a zároveň překvapení z toho, v jakém stavu je. Na první pohled bylo patrné, že je užívána pouze minimálně. Další zastávka byla na Bojišti v kapli Nejsvětější Trojice. Kaplička o poznání v lepším stavu, se pro některé z nás otevřela také poprvé. Zde bylo také naše dvouhodinové putování zakončeno. Pokud vás zajímá historie míst, které jsou zde popisovány, doporučuji navštívit internetové stránky http://cestyapamatky.cz, kde naleznete fotografie a popis mnoha zajímavých míst v okolí našeho městyse. Odkaz naleznete i na internetových stránkách kulturní komise.

25.5.2013 - Stolové hory (Polsko)

Mezi akcemi pořádanými kulturní komisí dosud scházela ta, která by měla označení "turistická". Tuto mezeru zaplnil jednodenní turistický zájezd do Polska do Karlowa, který je vstupní branou do atraktivní oblasti s názvem Stolové hory. Oblast leží nedaleko od Náchoda a města Kudowa - Zdrój a cestu sem si v posledních letech nachází stále více turistů. To je znát i v blízkém okolí Velké Hejšoviny, kterou jsme navštívili. Turistická vybavenost, značení turistických tras, stav dřevěných chodníků, množství skalních žebříků... se každým rokem zlepšuje. Má osobní zkušenost je taková, že jedna trasa společná pro všechny účastníky nemusí být vzhledem k odlišným zájmům, fyzické kondici a motivem účasti ideální volbou. Proto byla pro všechny připravena podrobná mapa oblasti a přiblíženy různé možnosti využití turistických tras tak, aby si každý mohl nalézt "tu svou". Podle reakcí zúčastněných se to snad podařilo. Počasí sice mohlo být vstřícnější, ale vzhledem k předpovědím z posledních dnů před výletem jsme mohli být i za něj vděční. Návštěvu Stolových hor je možné všem jen doporučit. Jistě to nebyl poslední turistický zájezd pořádaný kulturní komisí a bude jen dobře, pokud se počet zájemců rozroste. Nezapomeňte však na včasné přihlášky, protože autobusovou dopravu s nasmlouvanou kapacitou je nutné potvrdit i několik měsíců předem.

18.5.2013 -  350 let od založení Základní školy v Červených Pečkách

V sobotu 18.5. proběhly oslavy kulatého výročí od založení školy v Červených Pečkách. Od roku 1663 uplynulo již 350 let a takovéto "kulatiny" se jistě sluší oslavit. Akce byla zahájena na náměstí v Červených Pečkách úvodním slovem starosty městyse a vystoupením dechového orchestru - Malé dechovky Kmochovky. Místo zahájení a orchestr byly voleny tak, aby si návštěvníci akce mohly i jimi připomenout některé historické události spojené s historií školství v Červených Pečkách. V místě a budově dnešní lékárny byla v roce 1663 škola zřízena. Původně přízemní domek s jednou místností (byt kantora a učebna zároveň) začal získávát dnešní podobu postupnými přestavbami po více než sto letech. Od roku 1845 škola sídlila v domě č.p. 6 na rohu náměstí a s její historií je spjato i jméno Františka Kmocha. Z tohoto pohledu nemohla být akce zahájena na jiném místě než na náměstí a symbolická byla i volba orchestru, nesoucího jméno "kmoch" ve svém názvu.

Po tomto zahájení se průvodem společně s orchestrem přesunulo veškeré dění do areálu školy. Tj. na místo, kde probíhá výuka od roku 1927. Zde akce pokračovala koncertem dechové hudby, pro návštěvníky akce bylo přichystáno občerstvení a všem zájemcům zpřístupněny prostory školy a školky. V jednotlivých učebnách bylo možné shlédnout prezentace přibližující školní dění a v aule školy vystoupení žáků. U příležitosti oslav byla vydána pamětní poštovní známka a elektronická publikace mapující uplynulých 350 let v historii školy. Publikace je vydána na CD nosiči a obsahuje také historická vysvědčení vydaná v naší škole. Ta nejstarší pochází z konce 19. století. Pamětní známky i elektronická publikace jsou zájemcům stále k dispozici a to přímo ve škole. Velký dík patří všem, kteří se na přípravě akce podíleli.

28.4.2013 - Divadlo Bez Zábradlí

Další ze zájezdů do pražských divadel nám umožnil shlédnout představení Kdes to byl(a) v noci. V hlavních rolích se představili: Veronika Freimanová, Zdeněk Žák, Rudolf Hrušinský, Josef Carda a další. Tváře jednotlivých herců nám byly dobře známé, protože se jednalo o několikátý zájezd do tohoto divadla. Skvěle fungující předprodej vstupenek, vstřícné jednání pracovníků pokladny divadla, známé prostředí, dostatečná kapacita sálu... to vše jsou důvody, díky kterým se do divadla Bez Zábradlí pravidelně vracíme. Výběr představení se zatím vždy podařil a po každém z nich jsme museli konstatovat, že se jednalo o kvalitní divácký zážitek. Stejně tomu bylo i v případě hry Kdes to byl(a) v noci. Ti co jezdí na divadelní zájezdy pravidelně dokonce konstatovali, že právě tomuto představení patří hodnocení "nej". Již nyní se chystá podzimní zájezd a všem případným zájemcům bych rád doporučil neotálet s přihlašováním. Představení jsou vyprodána několik týdnů předem a již několikrát se stalo, že jsme "přihlášky na poslední chvíli" museli odmítnou, přestože zájezdový autobus nebyl plně obsazen.

13.4.2013 - 3. ples městyse Červené Pečky

V pořadí již třetí ples městyse Červené Pečky proběhl v sobotu 13.4. Podoba plesu vychází z osvědčených zkušeností z předešlých let a tak i letos zpříjemnil návštěvníkům plesu celý večer taneční orchestr PEKLO. Dvě vystoupení měl připraven taneční pár Jiří Vácha a Eliška Semrádová. Rok tréninku byl znát a i tradiční návštěvníci plesu konstatovali, že pár tančí opět o úroveň výše, než před rokem. Potlesk si zasloužilo i vystoupení, které si připravila děvčata / vedoucí Junáka. Vystoupení bylo plánováno jako půlnoční, vyplňující přestávku orchestru. Díky organizačnímu "zaváhání" bylo přesunuto na jiný čas a půlnoční přestávka se tak stala místem, které někteří z návštěvníků plesu vnímali jako nedostatek. Sice ne zásadní, ale i tak se jedná o připomínku, která bude jistě brána v úvahu při přípravě příštího plesu. Pozitivní byl i nárust počtu návštěvníků. Číslo roste každý rok a letos se přehouplo přes hodnotu 200. Snad bude tento trend pokračovat i v dalších letech. Každý rok se snažíme přijít s nějakou "novinkou", která by návštěvníkům ples zatraktivnila a zpříjemnila. Letos to bylo zasílání elektronických vstupenek a novinky dalšího roku se dotknou samotného programu. Připravovány jsou již nyní. V kalendářích si můžete už teď udělat poznámku u druhé dubnové soboty v roce 2014, kdy proběhne další ples městyse. 

6.4.2013 - Vítání občánků

V sobotu 6.4. byly přivítány mezi občany městyse děti narozené v roce 2012. Vítání občánků má v posledních letech stejný (odzkoušený a osvědčený) scénář. K jedné změně však přeci jen došlo. V letošním roce byl přítomen i profesionální fotograf, který pořídil průřez celým programem. Rodiče nových občánků si tak mohli pořídit kvalitní fotografie svých dětí za příznivé ceny. Potěšující bylo i fotografovo srovnání s obdobnými akcemi pořádanými v dalších obcích našeho regionu, které pro nás bylo více než příznivé. Pozitivně hodnoceno bylo nejen prostředí a příprava akce, ale především vystoupení, které se svými žáky připravila p.uč. Kopecká. Velký dík tedy patří všem, kteří se na přípravě akce podíleli a především pěveckému sboru, který nové občánky přivítal.

10.1.2013 - Divadlo Bez Zábradlí

Další ze zájezdů do pražských divadel proběhl 10.1. a po několika měsících jsme opět vyrazili do  divadla Bez Zábradlí na představení Každý rok ve stejnou dobu. Autobus byl zaplněn do posledního místa a někteří zájemci o návštěvu představení museli být i odmítnuti (především ti déle váhající). Samotné představení pak nejen splnilo, ale i dalece předčilo, naše očekávání. Jedná se o komedii, ve které je obsaženo mnohem více, než lechtivé zápletky a rozverné situace. Její děj postihuje rozpětí pětadvaceti let. V něm se mění nejen chování, oblečení a názory hlavních postav, ale i charakter celé hry. V hlavních rolích vystupovali Veronika Freimanová a Zdeněk Žák a jejich výkon diváci ocenili zaslouženým potleskem. Již během návratu z představení se objevily názory, že by bylo vhodné uspořádat zájezd na volné pokračování této hry, které nese název Další roky ve stejnou dobu. Na tento zájezd jste všichni zváni a podrobné informace o něm naleznete na webu kulturní komise.

5.1.2013 - Tříkrálový pochod

V sobotu 5.1.2013 vyrazilo 25 turistů na tradiční Tříkrálový pochod. Trasa procházky vedla přes horní Červené Pečky, Vlčí hory, Kuklík a vodní nádrž na vrchu Sukov na Kaňk. Původně měla být cílem nově stavěná rozhledna s restaurací na vrchu Kaňk, ale tempo stavby bylo v posledních měsících takové, že jsme museli hledat jinou alternativu. Tou se stal vyhlášený hostinec Na Pašince. Zde se organizace Tříkrálového pochodu "zadrhla", protože se majitelům nepodařilo dodržet předem domluvenou a několikráte potvrzenou rezervaci míst. Po kratším čekání jsme se míst a obsluhy dočkali všichni a načerpali síly na zpáteční cestu. V posledních letech se stalo pravidlem, že na cestu zpět se skupina rozpadá do několika menších, které volí odlišnou trasu či různé dopravní prostředky. Většina zvolila pěší cestu přes Gruntu a Čertovku, čímž si na svém počítadle kilometrů "natočila" číslo 15. Návrat z pochodu byl ve znamení deště, stejně jako jeho začátek. Díky patří všem, které ani nepříznivé počasí neodradilo a díky kterým se letošní Tříkrálový pochod zařadí mezi ty úspěšné. Fotografie z této akce naleznete ve fotogalerii na webu kulturní komise.

26.2.2013 - Promítání historických fotografií

Po úspěšné listopadové premiéře proběhl v březnu další z dílů promítání historických fotografií pořízených v Červených Pečkách. Fotografie byly vybírány tak, abychom se tematicky dotkli především červenopečeckého zámku, pivovaru a zámeckému parku. Cestu na promítání si našlo celkem 35 zájemců o historii městyse. 90 minut bylo vyplněno nejen komentáři pana Kramla, ale o své poznatky a postřehy se s ostatními podělili i někteří z návštěvníků. Ještě před zahájením vlastního promítání kolovala mezi účastníky alba fotografií, která navazovala na listopadové setkání (věnováno bylo podobě centra městyse), nebo se vztahovala k chystanému promítání (zámek). Touto cestou bych vás chtěl požádat o spolupráci při přípravě dalších Toulek historií. Pokud máte ve svých rodinných archivech fotografie, které by mohly být zařazeny do společné prezentace, poskytněte je ke prosím ke zkopírování (používaný scan je k fotografiím šetrný a jejich poškození nehrozí). Přidat můžete i textový komentář, který u nich bude uveden. Fotografie vám budou obratem vráceny a společně je budeme moci shlédnout při 3. dílu promítání, který je chystán na podzim 2013. Fotografie můžete zanechat u p. Kramla. Za případnou spolupráci předem děkujeme.

17.3.2013 - Památky Prahy s průvodcem

Téměř po roce jsme zavítali opět do hlavního města na procházku po historickém centru Prahy. Společnost nám dělal profesionální průvodce pan Kusák, kterého dobře znají pravidelní účastníci Tříkrálových pochodů. Výčet míst. která jsme navštívili je poměrně pestrý a rozhodně přesahuje kapacitu tohoto příspěvku. Namátkou tedy: Pomník Nicholase Wintona, Jeruzalémská synagoga, Prašná brána, Obecní dům, Karolinum, Stavovské divadlo, Staroměstské náměstí, Betlémská kaple, Klementinum, Karlův most a další. Slunečné, ale chladné počasí bylo příčinou toho, že se počet přihlášených účastníků měnil až do posledních dnů před prohlídkou. Desetičlennná skupina sice byla menší, než při předchozí akci, ale zážitek byl o to intenzivnější a atmosféra příjemnější a osobní. Naše putování bylo zakončeno u Karlova mostu. Kampu a Malou Stranu navštívíme při příští cestě za památkami Prahy.

8.12.2012 - Beseda s Michalem Dlouhým

Druhý adventní víkend proběhla v místní základní škole beseda s autorem knížek o historii československého četnictva Michalem Dlouhým. Plk. JUDr. Michal Dlouhý, Ph.D., se narodil v nedaleké Kutné Hoře a cesta do Červených Peček pro něj nebyla "cestou do neznáma". Veřejnosti je znám především díky své spolupráci s režisérem Antonínem Moskalykem na tvorbě divácky úspěšného seriálu Četnické Humoresky. Své povídání rozdělil do tří částí a kromě informací ze "zákulisí" natáčení Četnických Humoresek, vyprávěl o historii četnictva v naší republice a o své knižní tvorbě. Publiku se tak představil jako zdatný a příjemný vypravěč. Potvrzením tohoto hodnocení může být i to, že téměř každý z návštěvníků besedy využil možnost zakoupit si některou z knížek Michala Dlouhého ať už pro sebe, či pro někoho ze svých blízkých. Publikace s osobním věnováním autora se jistě staly i vánočními dárky. Jedním z ne zcela splněných očekávání pořadatelů byl počet účastníků. Volných míst v aule ZŠ ještě zbývalo dost a těžko říci, zda byla hlavní příčinou volba termínu a blížící se Vánoce. Atmosféru akce si můžete připomenout prostřednictvím fotografií na internetových stránkách kulturní komise. 

2.12.2012 - Volání na Ježíška

Letošní Volání na Ježíška proběhlo v tradičním termínu první adventní neděle. Experiment z loňského roku, kdy se datum akce posouval blíže k vánočním svátkům, nebyl vítán právě s nadšením a tento rok se tedy vše vrátilo do starých kolejí. V jeden den tak současně probíhalo  na různých místech více kulturních vystoupení, která si "konkurovala" nejen termínem, ale i časem. Na rozdíl od let minulých se centrem dění v Červených Pečkách stal areál červenopečecké základní školy, kde byla pro návštěvníky připravena vánoční vystoupení žáků a dětí ze ZŠ a MŠ a vánoční trh. Prostor u vánočního stromu už přestával splňovat požadavky na velikost a nutností se stalo ozvučení jednotlivých vystoupení. Především z těchto důvodů se zázemí přesunulo z náměstí do prostor školy. Samotné volání na Ježíška a rozsvícení stromu pak mělo být zakončením vánočního jarmarku a společný zpěv vánočních koled u stromečku krátkým zastavením v předvánočním čase. Zde se očekávání organizátorů a realita částečně rozešly. Návštěvníků vánočního jarmarku bylo velké množství a naprostá většina dětských výtvorů zmizela z jednotlivých stánků velmi rychle. Daleko dříve, než byl avizovaný čas společného průvodu se svíčkami a společného odchodu k vánočnímu stromu. Mnoho rodičů dalo přednost samostatnému přesunu či se jim vůbec nechtělo na rozsvícení stromečku čekat. I tak se ale náměstí zaplnilo a děti i dospělí si mohli zavolat na Ježíška a rozsvítit vánoční strom. Velký dík patří učitelům základní a mateřské školy, kteří se na přípravě a samotné realizaci akce podíleli a poklidnou neděli vyměnili za přípravu vánočního jarmarku.

27.11.2012 - Toulky historií

V úterý 27.11.2012 proběhlo v červenopečecké základní škole promítání historických fotografií našeho městyse. Fotografie pocházely z historie nedávné, došlo však i na zažloutlé obrázky z počátku 20. století. Nejstarší z obrazových materiálů byl pořízen už v roce 1895. Toto setkání a společné posezení nad fotografiemi bylo prvním z cyklu, jehož cílem je prezentovat historický vývoj různých částí městyse. Tematicky bylo vztaženo k centru našeho městyse a účastnilo se ho 40 zájemců. Počet to byl mírně vyšší, než očekávání organizátorů a je těžké v tuto chvíli odhadovat, zda se nám jej podaří při příští akci zopakovat či přesáhnout. Promítání bylo hodnoceno veskrze pozitivně, byť se daly najít drobné nedostatky - např. chybějící ozvučení. Ale i tyto zkušenosti jsou cenné, protože nám umožní posunout laťku příštího setkání zase o něco výše. Na další promítání jste všichni srdečně zváni. Fotografie z akce můžete nalézt na internetových stránkách kulturní komise.

07.10.2012 - Toulky historií

Po delší odmlce proběhla v neděli 7.10.2012 další procházka po okolí Červených Peček spojená s povídáním pana Kramla. Trasy Toulek historií se hledají stále obtížněji, protože větší část Červených Peček už máme za poslední dva roky projitou. Tentokrát jsme tedy zamířili z Červených Peček do Nebovid. Kapli rodu Hrubých a nedaleký hřbitov už jsme sice před časem společně navštívili, ale čas se nedá zastavit a i na těchto místech se od naší poslední návštěvy mnohé změnilo. Hlavním cílem však tentokrát byly jiné památky a jiná místa. O nebovidské tvrzi je v poslední době slyšet stále častěji a tak jsme rádi využili možnosti navštívit její prostory a poslechnout si vyprávění o historii tohoto místa. Dík patří paní Lucii Doušové, která naší skupině (tentokráte díky počasí notně prořídlé) návštěvu tvrze domluvila. Vyslechli jsme zajímavé povídání o minulosti tohoto místa a nutno dodat, že díky Klubu Beseda má před sebou tvrz jistě i zajímavou budoucnost. Druhou zastávku pro nás představoval nebovidský kostel a díky ochotě pana farníka jsme nahlédli i do jeho interiérů. Tradiční dvě hodiny utekly velice rychle a stejně jako v minulých případech i tentokrát se dají Toulky historií hodnotit jako zdařilé, pohodové odpoledne.

23.6.2012 - Otvírání cyklostezky

V sobotu 23.6. byla v Červených Pečkách slavnostně otevřena cyklostezka "Pod Vysokou pěšky i na kole", která byla finančně podpořena z grantového projektu TPCA - Partnerství pro Kolínsko 2011. Slavnostní přestřižení pásky proběhlo krátce po desáté hodině za účasti představitelů jednotlivých obcí ležících na trase cyklostezky. Následovala společná projížďka po trase cyklostezky spojená s několika zastaveními v místech, kde byl pro cyklisty připraven doprovodný program. Komentovaná prohlídka kostela v Červených Pečkách a na Gruntě, prohlídka tvrze a něco "na zub" v Libenicích, výklad o historii Opatovic, Bohouňovic a Bořetic, prohlídka kapličky v Polepech, pohádkové postavy na Čertovce a spousta dalších akcí -  to vše zpříjemnilo všem cyklistům sobotní den. Těch se na náměstí v Červených Pečkách sešlo okolo stovky a jejich počet byl pro organizátory jistě příjemným překvapením. Celá tato premiéra byla zakončena v Nebovidech, kde se odpoledne konala akce s názvem Středověk na tvrzi. 

6.6.2012 - Divadlo Bez Zábradlí

Cyklus zájezdů do známých pražských divadel pokračoval ve středu 6.6. Měli jsme příležitost navštívit divadlo Bez Zábradlí a shlédnout představení s názvem Jakub a jeho pán. Na představení vyrazilo 21 zájemců a těžko říci, co bylo jejich hlavním motivem. Někoho jistě zlákal děj hry, která patří mezi to nejvydařenější, co program divadla nabízí a dokladem toho je její třísté opakování, které jsme shlédli. Jiní se nechali zlákat jmény herců, kteří se ve hře objevují. Magnetem jistě bylo obsazení hlavních postav Jiřím Bartoškou a Karlem Heřmánkem. Pozadu však nezůstali ani další z herců, kteří ve hře účinkují - Josef Carda, Dana Morávková, Veronika Freimanová, Zdeněk Žák, Petr Pospíchal, Kateřina Janečková a Martin Kubačák. Upoutávka na představení hovořila o vtipné, hravé a moudré komedii a je třeba říci, že tato charakteristika rozhodně nelhala. Ostrých slov, která z jeviště zaznívala především v první půli mohlo být možná méně, ale na kvalitě představení jistě neubrala. Střídání dějových linií a živé/hrané vyprávění příběhu hlavních postav dalo celé hře dynamiku a divák se tak ani chvíli nenudil. 

Pro všechny zúčastněné se jednalo o příjemný večer, ke kterému přispěla i pohodlná společná doprava mikrobusem. Představení to jistě nebylo poslední.

20.5.2012 - Toulky historií

Nedělní procházky po Červených Pečkách a okolí, spojené s vyprávěním pana Kramla, pokračují i v tomto kalendářním roce. Další pokračování proběhlo v neděli 20.5. Termínově i časem se tato akce kryla se zápasem našich hokejistů na MS a proto byl do poslední chvíle otazník u počtu zájemců o odpolední procházku. U Železné brány se nás nakonec sešlo 23, což je poměrně solidní počet. Železná brána, Amálka, Dobešovice, viadukt, statek Hranice... to je pouze několik zastavení a několik míst, která byla komentována v historických souvislostech. Už z tohoto výčtu je jistě zřetelná trasa procházky, která tentokrát zamířila do okolí našeho městyse. Cílem se stal Kohoutův Mlýn a díky ochotě pana Jana Hanycha jsme mohli nahlédnout i do míst, kam se běžní kolemjdoucí těžko podívají. Byť našich Toulek historií proběhlo již několik, stále jsou ještě místa, která stojí za shlédnutí. Pozvánku na další odpolední povídání a nenáročnou procházku naleznete v dostatečném předstihu na internetových stránkách kulturní komise, nebo na plakátech, tak jako tomu bylo dosud.

05.05.2012 - Památky Prahy s průvodcem

V sobotu 5.5. se kulturní komise a její příznivci vypravili na procházku po Praze doplněnou vyprávěním profesionálního průvodce. Tím byl pan Alexej Kusák, kterého možná znají účastníci Tříkrálového pochodu. Tehdy se k nám přidal jako zcela neznámá osoba, když informaci o Tříkrálovém pochodu nalezl při náhodném procházení internetu. Už tehdy se zmínil o své dřívější profesi a zároveň svém koníčku, kterým je průvodcovská činnost v Praze. Jeho nabídku jsme využili první květnovou sobotu a hlavním cílem se stal Vyšehrad. 22 členná skupinka se pohybovala po těchto místech: Vila Amerika, U kalicha, U Apolináře, Albertov, Karlov, zahrada Ztracenka, Cihelná brána, kasematy, Leopoldova brána, Táborská brána, Libušina lázeň, kostel sv. Petra a Pavla, hřbitov se Slavínem, Karlachovy a Štulcovy sady, Výtoň. Celé příjemné putování po památkách Prahy bylo zakončeno posezením v hospůdce a poté už se naše skupina začala drobit na menší a menší kousky. Někteří zbývající část dne věnovali návštěvě známých, jiní nákupům, další si procházku po Praze protáhli o návštěvu dalších známých míst. Podrobný popis trasy, fotografie z akce a maou s vyznačenou trasou cesty po Praze naleznete na internetových stránkách kulturní komise. Tam také v brzké době naleznete upoutávku na putování po pražských památkách s pořadovým číslem 2.

14.4.2012 - 2. ples městyse Červené Pečky

V sobotu 14.4. proběhl v Sokolovně v Červených Pečkách v pořadí již 2. ples městyse Červené Pečky. Pořadatelé se při přípravě plesu drželi osvědčených postupů z roku předešlého. A tak se i letos při vstupu do sálu a při přivítání příchozích rozdávaly dámám květiny a pánúm skleničky s ostřejším pitím. Pódium opět patřilo kolínské kapele Peklo, která díky střídání různých hudebních žánrů přitáhla na parket téměř všechny návštěvníky plesu. Právem patří mezi nejčastěji obsazované plesové kapely. Taneční pár Jiří Vácha a Eliška Semrádová se nám po roce představil nejen s ukázkami standardních tanců, ale přidal i ukázku tanců latinsko-amerických. Kvalitní vystoupení publikum ocenilo a někteří z návštěvníků si mohli navíc udělát obrázek o tom, kam se taneční pár může posunout po dalším roce náročného tréninku. I ti, kdo se tancem přímo nezybývají museli konstatovat, že tár po roce pilného tréninku tančí o úroveň výš. Půlnoční vystoupení si připravila pětice místních děvčat (správně jste v nich poznávali vedoucí různých oddílů Junáka) a zaslouženého ocenění od publika se dostalo i jim. Ve srovnání s minulým rokem přibylo několik plně obsazených stolů a snad bude tento trend pokračovat i v dalších letech. Už nyní pořadatelé přemýšlí nad tím, jaké novinky připravit pro ples příští, co nového návštěvníkům nabídnout a jak odstranit drobné problémy, které se vždy nějaké najdou. Mírné zklamání způsobil některým z návštěvníků konec plesu v 1:30 hod na místo 2. hodiny ranní uvedené na plakátech. Zde srovnání s rokem minulým trochu pokulhává. Předpoklad, že si posluchači svou reakcí "vynutí" půlhodinový přídavek jako v roce předešlém, se nenaplnil. Ale třeba se naplní 13.4.2013, kdy proběhne ples s pořadovým číslem 3. Poděkovat za pomoc se zajištěním zdárného průběhu plesu je třeba i panu Radku Šťastnému. Jídlo a pití měl připraveno nejen pro hosty, ale také pro kapelu a vzal tak na sebe část nákladů spojených s pořádáním této akce a ulevil tím rozpočtu plesu.

3.4.2012 - RUSKO - beseda s p. Pešoutem

V úterý 3.4.2012 proběhla v budově ZŠ Červené Pečky beseda s p. Pešoutem, který nám přiblížil život a dění v Rusku. V 17:00 hod se v interaktivní učebně sešlo 18 zájemců o zprostředkované cestování po vzdálených zemích. Věkové složení obecenstva bylo velmi pestré. Stejně jako motivy, které jednotlivce na besedu přivedly. Pro někoho představovala beseda možnost, jak se po dlouhém čase vidět se svým známým; jiní přišli proto, aby získali nové informace o cizích zemích; další chtěli srovnat informace ze sdělovacích prostředků s realitou atd.

Pro některé z posluchačů se jednalo o v pořadí druhou besedu, kterou v našem městysi p. Pešout vedl. Tito návštěvníci besedy si mohli udělat poměrně přesný obrázek o vývoji v zemi, kterou všichni známe, ale málo kdo jsme ji navštívili. A my ostatní jsme sbírali co nejvíce informací, abychom si podobný obrázek mohli udělat za rok či dva.

Vyprávění se vztahovalo především k Novosibirské oblasti a k samotnému městu Novosibirsk, ve kterém tráví pan Pešout již několikátý rok svého pracovního i soukromého života. Zajímavé vyprávění bylo prokládáno dotazy z řad účastníků, atmosféru dokreslovalo promítání fotografií Otestovat své znalosti Ruského jazyka jsme mohli při čtení novin a různých novinových článků; Každodenní život a jeho finanční náročnost dokreslovaly účtenky z obchodů. Jízdenky z dopravních prostředků nám daly možnost srovnávat náklady na cestování a dopravu. Ochutnávka pravé ruské čokolády pak už jen podrhla tu skutečnost, že beseda působila opravdu na všechny smysly. 

Čas utíkal opravdu rychle a nakonec se ukázalo, že ani 2,5 hod nestačilo na zodpovězení všech otázek. Beseda jistě předčila očekávání mnohých návštěvníků a dokladem může být i skutečnost, že samotné rozloučení bylo také časově náročnější - každý měl potřebu ještě osobně poděkovat za příjemně strávené odpoledne, zajímavé vyprávění a profesionální a přátelský přístup zároveň. Atmosféru besedy pomohou dokreslit také fotografie, které naleznete na webu kulturní komise.

25.3.2012 - Vynášení Morany

Jak odešla zima z našeho městyse? V neděli 25. března jsme se měli sejít ve tři hodiny odpoledne před úřadem městyse. Počasí již čtrnáct dnů trhalo rekordy a tak jsem si slibovala silnou účast. Překvapením bylo pár otrlých a naším akcím oddaných příznivců. Za velikého povyku a s křikem " Zimu nesem ze vsi, jaro, kde jsi, kde jsi?" jsme prošli obcí směrem k Pazderně. Tam jsme Moranu ji již tradičně zapálili a hodili do vody. Ještě chvilinka obdivu jak hoří a již šupky, dubky opékat špekáčky. Když už byla všechna břicha plná, přišlo na řadu pár soutěží a hrátek jak pro děti, tak rodiče, medaile malá za výkony, medaile velká za účast, na jaro navázat stužky a honem s ním k úřadu, aby nám ještě dlouho vydrželo. Díky změně času nám ještě sluníčko svítilo nad hlavou a všichni se usmívali a tak si myslím, že všichni, kdo zůstali jako bubáci doma, mohou litovat.

18.3.2012 - Muzikál Carmen

Cyklus zájezdů do více i méně známých pražských divadel pokračoval v neděli 18.3. návštěvou Hudebního divadla Karlín. Ve srovnání s minulým představením Sluha dvou pánů v Národním divadle došlo nejen na změnu místa, ale i na změnu žánru. Na programu byl muzikál Carmen avizovaný s Lucií Bílou v hlavní roli. Muzikál je naší známé zpěvačce "šitý na míru" a odpovídá tomu i způsob propagace tohoto představení využívají formulace "v titulní roli účinkuje výhradně Lucie Bílá". Těžko tedy odhadovat, zda je to děj muzikálu, prostory divadla, choreografie nebo právě Lucie Bílá, kdo je hlavním magnetem, přitahujícím již několik let diváky na toto představení. 

Zájem o muzikál byl sice menší než v případě prvního zájezdu do Národního divadla, ale i tak byl počet 33 lidí dostatečný pro to, abychom mohli využít společné autobusové dopravy z Červených Peček. Čas odjezdu byl přizpůsoben přání těch, kteří měli zájem v klidu si prohlédnout divadlo, posedět u kávy v divadelní kavárně či si dopřát krátkou procházku po Karlíně. Je těžké uspokojit přání všech, ale snad si program ne tento čas dokázali najít všichni - včetně těch, kteří by naopak preferovali pozdější odjezd na představení. Rychlá a pohodlná cesta, pěkné počasí... vše probíhalo na výbornou až do samotného začátku představení, který přinesl některým z nás nemilé překvapení. Představitelka hlavní role byla na poslední chvíli alternována známou muzikálovou zpěvačkou Dashou. Příčinou změny byla náhlá hlasová indispozice a dle reakcí z různých míst hlediště nebyla tato změna přijímána příliš kladně. 

Pěvecký výkon a nasazení Dashy nejspíše většinu (zprvu negativně naladěných) návštěvníků přesvědčily, že se jedná o alternaci kvalitní a že Dasha právem patří mezi nejčastěji obsazované muzikálové zpěvačky. Samotný závěr představení patřil jí a zaslouženě vzbudila největší divácký ohlas. Snad se na tomto hodnocení shodla i většina diváků z Červených Peček, kteří představení navštívili. Pozvánka na další představení vyjde v nejbližší době a budeme velmi rádi, když se počet účastníků alespoň zopakuje a v lepším případě i zvětší. Místa na tato představení jsou určena nejen Vám )občanům městyse) ale i vašim známým, přátelům a kamarádům.

7.1.2012 - Tříkrálový pochod - jaký byl?

V sobotu 7.1.2012 proběhla tradiční akce kulturní komise, kterou je už několik let Tříkrálový pochod. V 9:00 hodin se u místního zdravotního střediska sešlo 26 turistů. Většinu z nich tvořili místní občané. Našli se však i tací, kteří informaci o Tříkrálovém pochodu našli na internetu a vydali se poznat nová místa a nové tváře. Červené Pečky až dosud neznali a byly pro ně neznámým a novým místem.

Trasa byla zvolena nenáročná, aby se pochodu (spíše však procházky) mohli účastnit opravdu všichni zájemci a fyzická zdatnost nebyla limitem. Z Červených Peček jsme se vydali kolem "muničáku", přes obec Miskovice směrem na Mezholezy a dále na vrch Vysoká. Odbočka k rozhledně byla neplánovaná a vstup na rozhlednu tedy nebyl domlouván předem. Proto jsme narazili na zamčené dveře, což pro někoho bylo poměrně velkým zklamáním. Zaslouženou pozornost však vzbuzovala i další z dominat vrchu - trosky kaple Belveder.

Putování dále pokračovalo přes obec Vysoká do Suchdola. Restaurace U Lípy byla předem vytipována pro kratší odpočinek a i tato volba se ukázala jako dobrá. Cesta zpět vedla přes Bořetice a Bohouňovice. Cestou nás čekalo příjemné překvapení a zároveň netradiční přivítání v Bořeticích. Výborný čaj s rumem, krátké zastavení a příjemné "popvídání si" zpestřilo naši cestu zpět. Dále už se naše skupina začínala tenčit. Někteří si svou cestu zpět protáhli přes Ratboř, jiní se cestou zastavili u svých známých a příbuzných. Zpět do Červených Peček jsme dorazili okolo třetí hodiny a před úplným "rozprchnutím se" si ještě sdělili první dojmy, které byly veskrze kladné.

8.11.2011 - Národní divadlo

Divadelní představení Sluha dvou pánů a jméno herce Miroslava Donutila jsou spolu nerozlučně spojeny. Představení patří do repertoáru Národního divadla již nějaký čas a přímo na webových stránkách Národního divadla naleznete formulace typu "legendární inscenace" a "fenomén". S případnou alternací Miroslava Donutila se ani nepočítá a představení tak stojí především na jeho hereckém výkonu. Vstupenky na toto představení mizí z předprodeje dříve, než lidé vůbec zaregistrují, že byl spuštěn.

V úterý 8.11. odstartovala další série akcí kulturní komise, kterou tvoří zájezdy do známých pražských divadel. Jak jinak, než výše popisovaným představení. Volba optimální vzhledem k tomu, že úspěch/neúspěch první akce bývá často vnímán jako měřítko pro účast na těch dalších. Otázkou je, zda právě toto představení nenasadilo pomyslnou laťku příliš vysoko a další očekávání nebudou příliš vysoká. Vše totiž klaplo na výbornou. Počínaje počtem zájemců a konče samotným představením, které nezůstalo nic dlužné své pověsti. V hledišti se nakonec sešlo 53 diváků z Červených Peček, což je číslo poměrně vysoké. Většina dala přednost společné dopravě a s tím spojenému pohodlí. Možná i to byl jeden z aspektů, díky kterým byl celý večer hodnocen jako pohodový a příjemný.

Téměř celé Národní divadlo bylo vyprodáno hned první den a během prvních dvou hodin od zahájení předprodeje a tak je třeba dodat, že organizátoři zájezdu měli i notnou dávku štěstí. Vzhledem k nesmyslnému opatření, které zakazuje jednomu zákazníku koupit v předprodeji více než deset vstupenek najednou se jednalo i o test pevných nervů. Nepomohly žádosti, dopisy, telefonáty a ani slova o absurdním opatření. Koupě vstupenek tedy v réalu spočívala v tom, že bylo třeba několikrát vystát frontu a po deseti lístcích se dopracovat k potřebnému počtu. Nepochopitelné a nesmyslné zvláště ve spojení s Národním divadlem. O to příjemnější je pak každé pozitivní hodnocení, které dají samotní účastníci. Na webových stránkách kulturní komise mezi tím probíhalo hlasování o preferováném žánru a současně s tím byly sbírány tipy na konkrétní přadstavení. V pomyslné soutěži vyhrál "muzikál" a pozvánky na muzikálové představení zaregistrujete v nejbližších dnech.

25.9.2011 - Toulky historií

Východní část Červených Peček byla místem, kam směřovaly v tomto roce poslední Toulky historií. Babí léto a nejspíše i pozitivní zkušenost z minulých akcí přilákaly na pečecké náměstí 22 zájemců o povídání pana Kramla. Byli mezi nimi jak "tradiční účastníci", tak i nově příchozí. Jelínkova zahrada, východní část náměstí, škola, kaple, hřbitov... představují pouze část z výčtu konkrétních míst, která byla navštívena, komentována a zasazena do historických souvislostí. Pro některé z účastníků (sám se mezi ně počítám) možná byly zmiňované souvislosti "příliš velkým soustem", protože naše znalosti jsou různé a historie je pro někoho menší, pro jiného větší neznámou. Ti si pak mohli do své paměti uložit alespoň různé zajímavosti, historické výseky, zajímavé osudy a střípky informací spojené s konkrétními místy, budovami a osobami. Nejen díky počasí se jednalo o vydařenou tečku za cyklem procházek po Červených Pečkách. Ohlasy účastníků byly veskrze kladné a je tedy možné, že se navazujících akcí a aktivit dočkáme i v příštím roce. Fotografie z akce naleznete na webu komise školské, kulturní a sociální.

26.6.2011 - Toulky historií

26.6.2011 proběhly v pořadí již čtvrté Toulky historií. Trasa procházky nás zavedla na náměstí v Červených Pečkách a povídat bylo opravdu o čem. 15 účastníků si poslechlo vyprávění o jeho proměnách v dobách dávno minulých i v nedávných letech. Touto částí městyse prochází každý z nás téměř denně a je tak těžší uvědomit si, jakými změnami prošlo. Na všechny úpravy a novinky si přirozeně zvykáme a větší časový odstup, který by umožnil změny zavnímat, schází. O to více byly zajímavější informace, které jsme si v neděli vyslechli.

22.6.2011 - Beseda s Janem Pospíšilem

Ve středu 22.6. proběhla v prostorách ZŠ Červené Pečky beseda s kolínským místostarostou a zapáleným cestovatelem ing. Janem Pospíšilem. Vyprávění doplněné promítáním filmů zavedlo všechny účastníky besedy především do Etiopie. V druhé části besedy se pak stala cílem virtuální cesty Papua - Nová Guinea. Dvacetičlenné publikum dostalo příležitost nahlédnout do míst, do kterých se nejspíše nikdo z nás nikdy nevydá. Těžko odhadovat, co se "honilo v hlavách" posluchačů během více než hodinu a půl dlouhého vyprávění. Někdo srovnával nesrovnatelné, když konfrontoval život náš a život na místech vzdálených tisíce kilometrů. Někdo se možná pozastavil nad tím, že v dnešní době satelitů a družic existují na Zemi místa, která nám stále zůstávají utajena.  Mezi účastníky byly i děti školou povinné a beseda se tak stala jistě zajímavým doplňkem školního dění a výuky. Po úvodním "rozkoukání se" začaly padat i dotazy z publika, kterých postupně přibývalo. Zodpovězeny byly podrobně a věcně zároveň. Závěrečný potlesk byl jistě na místě a velké množství materiálů, které se do programu nedostaly možná příslibem, že tato beseda nebyla poslední.

5.6.2011 - Toulky historií - kostel a horní část Červených Peček

V neděli 5.6. proběhly v pořadí již třetí Toulky historií. Skupina účastníků byla ve srovnání s předešlými akcemi méně početná, ale nic to neubralo na kvalitě a množství informací, které si každý odnesl. Cílem této procházky se stala horní část Červených Peček a především místní kostel. Jde o jednu z dominant městyse, kterou někteří z účastníků procházky navštívili vůbec poprvé. Samotné prohlídce kostela však předcházelo vyprávění o zajímavých okamžicích, obdobích, místech, domech, osobách... z historie dávné i z let, které někteří z nás ještě pamatují. Lidé mají často problém udržet v hlavě letopočty, čísla, data. Pokud si je však propojí do souvislostí a přiřadí ke konkrétním objektům, je vše mnohem snazší. Samotná návštěva kostela byla spojena i s možností poslechnout si zvuk varhan za což patří dík panu Květoňovi. Všech 10 účastníků procházky se shodlo na tom, že se jednalo o jednu z nejpovedenějších akcí. Často se říká, že "kvantita není kvalita". Přesto jste všichni zváni na další akce, o kterých budete informováni prostřednictvím letáků a webu kulturní komise.

14.5.2011 - Návštěva pivovaru Nymburk

V sobotu 14.5.2011 proběhl výlet spojený s návštěvou pivovaru Nymburk. Hodnoceno dle zážitků účastníků - vydařená akce. Hodnoceno dle počtu účastníků - jedna z méně obsazených akcí. A zde již ohlédnutí za výletem z pera paní Hurtové:

Výlet do Nymburka spojený s exkurzí do Postřižinského pivovaru se uskutečnil 14.5.2011. Přesto, že byly informace včas vyvěšeny, sešlo se pouze 7 účastníků. I když nás mělo být minimálně deset, pivovar jsme si prohlédli. Pán, který nás provázel, byl moc fajn, podal nám podrobný výklad a připravil nám korbel vývozního piva, které bylo také moc fajn. Potom jsme se rozdělili, někdo jel z Nymburka rovnou domů, někdo šel pěšky do Poděbrad a další šli pěšky do Kostomlat. Počasí bylo výborné a je škoda, že účast byla tak malá. Předběžně se hlásilo kolem šestnácti lidí. Tak snad příště!

30.4.2011 - Toulky historií

V soboru 30.4.2011 proběhl další díl Toulek historií. První výlet byl provázen silným větrem, tento zase deštěm. I přes nepřízeň počasí se sešlo tolik zájemců, že jejich počet překvapil všechny - od organizátorů až po samotné účastníky. Pozvánky na tuto akci přitom byly dány k dispozici na poslední chvíli a vše nasvědčovalo spíše komornější akci. Cesta po Červených Pečkách odstartovala prohlídkou areálu bývalých kasáren a povídáním o hoistorii pivovaru, zámku a přilehlých míst. Brány areálu se otevřely po delším čase, nemalý počet občanů městyse vzpomíná na toto místo jako na své minulé pracoviště a hodně z nás si jistě často položí otázku v jakém stavu vlastně jsou léta chátrající budovy. Nejen tyto důvody způsobily, že počet zájemců překročil předpoklady více než osmkrát a bývalou vrátnicí prošlo celkem 85 návštěvníků. Průvodcem nám byl opět pan Kraml a všichni se mohli znovu přesvědčit o tom, že jeho zanlosti historie našeho městyse snad nemají hranic. Po prohlídce zámku pokračovala dále do zámeckého parku 25 členná (dešti odolná) skupina. Všichni se shodli na tom, že i přes nepřízeň počasí se jednalo o vydařenou akci, na kterou by bylo dobré navázat. V pořadí třetí Toulky historií nás tak zavedou na náměstí a čeká nás povídání s ním spojené. 

16.4.2011 - Vítání občánků

V sobotu 16.4.2011 proběhlo již tradiční dubnové Vítání občánků. V letošním roce bylo tímto způsobem vítáno 15 dětí. Třicetiminutový program byl vyplněn nejen slovem starosty městyse, ale i vystoupením žáků místí základní a mateřské školy.

16.4.2011 - Ples městyse

1. ples městyse je minulostí a je tedy na místě provést ohlédnutí za touto akcí. Organizátoři plesu vnímali ples jako "testovací akci" která dá odpověď na otázku, zda po čísle 1 může následovat číslo 2 a zda se z plesu může stát tradice a jeho pořádání pravidlem pro léta příští. 16. duben rozhodně není termínem spadajícím do "rozjeté plesové sezóny" a do poslední chvíle tak bylo otázku, kolik návštěvníků pořadatelé v sále sokolovny přivítají. Květina pro dámy a přípitek na přivítanou byly připraveny pro 150 návštěvníků. Ukázalo se, že odhad byl správný, byť byla původní očekávání organizátorů větší. Taneční orchestr Peklo zařadil do svého programu skladby různého žánru a tak si své jistě našli posluchači různého věku a posluchači preferující různé hudební styly. Součástí večera bylo i skupinové předtančení členek Sokola Kolín a ukázka standardních tanců v podání Jiřího Váchy a Elišky Semrádové. Vystoupení sklidilo zasloužený potlesk a pro mnohé z návštěvníků představovalo opravdu velký zážitek. Pozitivní ohlasy se sešly nejen na adresu tanečního páru, ale i na uspořádání plesu jako takové. Drobné organizační nedostatky jsou výzvou pro ples příští a zároveň příležitost k tomu, aby se pomyslná laťka kvality zvedla ještě výše.

10.4.2011 - Loučení s zimou

V neděli 10.4. proběhlo již tradiční Vynášení Morany. V 15:00 hod se u úřadu městyse sešli děti, rodiče a další příznivci této akce. Byť se pořadatelům zdál počet účastníků ve srovnání s předešlými lety malý vyrazilo na cestu k rybníku Pazderna 30 hlav a hlaviček + jedna Morana. A zde ohlédnutí za akcí očima samotných pořadatelů:

Ač sluníčko svítilo co mohlo, nesešlo se nás před úřadem městyse tolik, jak jsme zvyklí. Ještě jsme chvilinku čekali, zda nedorazí nějací opozdilci a vyrazili za "hromového" křiku: Smrt nesem ze vsi, nové jaro, kde jsi", bouchání do bubínku, pískání na píšťalky, prostě s velikým rachotem a v čele s Moranou (Zimou) na průvod obcí.  Cestou se k nám ještě malinko vynašečů přidalo a netrvalo dlouho, stáli jsme před Pazdernou. Jak je zvykem, zapálili jme Zimu, pohrozili jí, aby se už nevrátila a vhodili do rybníka. Zavolali na ni, "plav, plav, víc se nenavrať" a běželi opékat buřtíky. Když byly všechna břicha k prasknutí nacpaná, museli jsme se trochu rozhýbat a to jak jinak, než společnými hrami. Většinou kluci, mamky proti holky, taťkové. Dopadlo to nerozhodně. A to již bylo uříznuté nové Jaro (Líto), ozdobili jsme si ho mašličkami a vyrazili zpátky do městyse. Kdo s námi nebyl ať si drbe hlavu, bylo to prima!

19.3.2011 - Toulky historií

V sobotu 19.3. proběhla první z historicky/vlastivědně/turisticky laděných procházek po Červených Pečkách. Ve 14 hodin se na místním nádraží sešlo 32 zájemců o výklad p. Kramla. Původně očekávaný počet účastníků byl poloviční a s přihlédnutím k páteční chumelenici a sobotnímu chladnému počasí se tak jednalo o akci více než úspěšnou. Byť slyšeli všichni stejný výklad, odnesl si každý z účastníků trochu odlišné poznání. Někomu utkvěly informace o významných osobách působících a žijících v Červených Pečkách, jinému významná data, dalším původní podoba některých míst a staveb atd. Všichni se však mohli společně utvrdit v tom, že výlet do historie nemusí být pouhým souhrnem letopočtů a faktických informací, ale zajímavým vyprávěním příběhů o osudech konkrétních lidí a konkrétních míst z našeho okolí. Našemu průvodci patří velký dík za spoustu zajímavých informací a všem, kteří se této akce nemohli z různých důvodů účastnit, patří pozvání na další výlet do historie. O termínu budete včas informováni na webových stránkách městyse a prostřednictvím plakátů.

8.1.2011 - Tříkrálový pochod

Ohlédnutí za akcí: Tříkrálový pochod se stal již tradicí, na kterou jsme navázali v sobotu 8.1. výšlapem z Červených Peček do Kutné Hory. V 9:00 hodin se u zdravotního střediska sešlo 23 příznivců pěší turistiky. U rybníčku Na Obci nás v cestě pokračovalo 25, ale dále už počet účastníků pouze klesal. Příčinou byla změna počasí, která se podepsala na naplánované trase. "Cvičná procházka", která proběhla v týdenním předstihu, slibovala pohodovou procházku prošlapanou a umrzlou cestou a zasněženou krajinou. Dvoudenní obleva, která pochodu předcházela, však vykonala své a na místo nenáročné procházky přichystala pravý turistický výšlap. Led a bláto naší skupinu ztenčily tak, že z odbočky na Přítoky nás dále pokračovalo 19. Cesta do Bylan a následně kolem kostela sv. Trojice do Kutné Hory představovala příjemnější část trasy. Zpestřením byla nejen prohlídka kostela, ale i samotní Kašpar, Melichar a Baltazar v dětském podání, s kterými jsme se cestou potkali hned několikrát. Procházka podél Vrchlice bývá v letních měsících pohodovou záležitostí, tentokráte však představovala spíše kluziště. 3 z nás dali přednost zpevněnému terénu a zamířili do nejbližší restaurace. Ostatní pokračovali dále a po 10,5 km "dobruslili" do plánovaného cíle, kterým byla restaurace U Kata. Katův šleh se ukázal být vydatným zdrojem energie a u mnohých z nás byl příčinou změny zpáteční cesty. Plánovaný návrat autobusem nakonec využili jen někteří. Ostatní se po obnově energetických zásob v těle rozhodli k návratu "po svých". "Cestou necestou, polem nepolem" - pro cestu zpět byl zvolen přímý směr. Po 16,5 km doputovalo zpět do Červených Peček 12 nejvytrvalejších. Velký dík však patří všem, kteří se ráno postavili na pomyslný "start". Cíl pro příští akci je už v tuto chvíli jasný - dále zvyšovat počet účastníků. Pomoci by tomu měl i přesnější popis terénu a charakteru cesty, který by dal jasnou informaci těm, kteří čekají turistický výšlap a stejně tak i těm, kteří preferují pohodovou procházku.