Klasickou Kosmovu kroniku otevře málokdo. Jiráskovy pověsti snad pamatuje někdo ještě ze školy, nebo z knihovny u rodičů nebo prarodičů. Přesto tyhle příběhy známe všichni. U piva, na výletu nebo večer u ohně bychom je společně nějak dali. Ono totiž, jsou v každém z nás, zakořeněny po více než 1000 let. Takže proč je číst znovu, nebo si o nich nechat ještě jednou vyprávět? Kosmova kronika je jedna z nejdůležitějších historických písemných památek ve střední Evropě. Kosma byl kronikář píšící latinsky, zaznamenávající dějiny ranného středověku v českých zemích a tuzemských panovníků. Byl to politický a diplomatický činitel, vzdělanec a tak trochu psal pro potřeby vládnoucích Přemyslovců a ve snaze ukotvit křesťanskou víru. Z téhle perspektivy sepsal to, co zažil, i to, co jen tak někde slyšel. A navíc si občas vymýšlel nejen z nutnosti píárka pro Země Koruny české, ale i proto, že se to tehdá tak dělalo. Takže teď si můžete přečíst převyprávění bájí a událostí, že kterých jsme vzešli. Kosma Léta Páně 2025 jsou možná poutavým vyprávěním tak, abyste si to mohli přečíst třeba se svým dospívajícím teenagerem. Nebo se jen sami nadchnout pro dějiny, které jsou sami o sobě zajímavé, jde jen o to, kdo,jak a proč vám je vypráví. Příjemnou četbu, přehrajte si ještě jednou vše, tak jak to znáte. A jdeme na to! Teď to bude jiná story...
První Čech vystoupil při osidlování krajiny v české kotlině na mnoho kopců. Říp určitě nevynechal, ale pravda je trochu jinak. Jak si nárokovat krajinu, která vlastně není vaše.
Přemysl Oráč, bájný první kníže Čechů, si sednul na trůn rovnou z pole? Báchorka, kterou mají ve svých letopisech i Poláci.
Legenda o vraždě svatého Václava je jedno z nejlepších píár své doby. Jednak se celá událost sama odehrála asi trochu jinak, ale tehdejší panovnický dvůr si dal hodně záležet na tom, co se mělo křesťanovo ucho slyšet.
Bájná Libuše prý měla vidění o velikosti Prahy, před sebou snad viděla ten dnešní Hrad a vůbec mluvila dost z cesty. Co měl Kosma za lubem, když zapisoval tuhle povídačku starců?
Vyjet si na lov a být omámen krásou ženy u potoka, to zní jako pohádka. Vlastně je to pohádka i v ražení českých kronik, ale postavy a místa jsou reálné. O co tedy jde? A proč si bere selku?
Zfingovaný únos princezny z kláštera. To je příběh hodný Netflixu. Český kníže si zajel až do sousedního Bavorska a dceru z váženého rodu Babenberků si odvezl na koni. Fakt se to stalo! A navíc to bylo předem domluvené, jen o tom princ a princezna nevěděli.