Mentální modely, které mi opakovaně prokázaly službu

přeloženo z: Mental Models I Find Repeatedly Useful

Gabriel Weinberg

CEO a zakladatel, DuckDuckGo. Spoluautor knihy s názvem „Traction[JZ1] “. Chci vydávat ziny a obracet svůj hněv proti strojům.

Aktuálně: Právě společně s dalšími autory pracuji na knize o mentálních modelech zmíněných v tomto příspěvku. Tady se můžete přihlásit, chcete-li dostat upozornění, až kniha vyjde.

Kolem roku 2003 jsem narazil na projev Charlieho Mungera z roku 1995 nazvaný Psychologie mylného úsudku, ve kterém jsem se poprvé seznámil s tím, jak lze behaviorální ekonomii aplikovat v byznysu a investování. Ještě důležitější ale bylo, že jsem si díky tomuto textu začal uvědomovat, jak významnou roli hrají mentální modely v různých oborech.

Mentální model je prostě koncept, který můžete použít, když chcete něco vysvětlit (např. Hanlonova břitva —„Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.“). Existují desítky tisíc mentálních modelů a každý obor využívá vlastní soubor, který si můžete osvojit prostřednictvím semináře, mentoringu nebo praktické zkušenosti.

Naproti tomu existuje menší soubor konceptů, s nimiž se běžně a opakovaně setkáváme při každodenním rozhodování, řešení problémů a hledání pravdy. Jak říká Munger, „Existuje asi 80 nebo 90 důležitých modelů, které za vás odvedou 90 % práce, chcete-li působit jako světaznalý člověk.“

V tomto příspěvku se snažím předložit výčet mentálních modelů, které mi opakovaně prokázaly službu. Tento soubor pochopitelně vychází z mé vlastní zkušenosti a zcela jistě není úplný. Mám ale v plánu jej průběžně revidovat na základě toho, co se dál dozvím.

Jak pracovat s tímto seznamem

Mám za to, že mentální modely jsou užitečné, když se snažíte něco pochopit, a také vás mohou přivést na nové nápady. Abyste jejich potenciál plně využili, je třeba aplikovat je ve správném kontextu a ve správnou chvíli. Mají-li se mentální modely stát přirozenou součástí vašeho světa, neobejdete se bez jejich důkladné znalosti a praxe v jejich používání.

Proto vám zde nabízím dva návrhy, jak s tímto seznamem naložit:

1. U mentálních modelů, které neznáte nebo je neznáte dost dobře, můžete seznam použít jako odrazový můstek k jejich hlubšímu prozkoumání. Abyste s tím mohli začít, uvádím v textu odkazy (hlavně na Wikipedii).

2. Když narazíte na nějaký konkrétní problém, můžete si projít seznam a zjistit, jestli by se nedal použít některý z modelů.

Poznámky

  • Většinu mentálních modelů jsem na seznam umístil právě proto, že jsou užitečné i mimo konkrétní obor, ze kterého vzešly. Například použití mentálního modelu „ropného vrcholu“ se neomezuje pouze na kontext energetiky. Většina odkazů na „vrchol x“ se odvolává na tento model. Stejně tak se například koncept inflace běžně používá mimo rámec ekonomie, například inflace známek nebo inflace očekávání.
  • Mentální modely jsem zhruba rozdělil do kategorií podle oborů, ale jak už bylo řečeno, neznamená to, že by byly použitelné právě jen v rámci daného oboru. Nejlepší myšlenky se často rodí právě ze spolupráce mezi obory.
  • Jsem si vědom toho, že moje definice mentálních modelů se liší od definic jiných autorů. Mentální model chápu široce jako jakýkoli koncept, který se dá použít pro účely vysvětlení, analýzy nebo orientace ve světě. Dávám přednost této širší definici, protože mi umožňuje dát dohromady rozsáhlejší seznam užitečných konceptů, které možná neodpovídají jiným definicím mentálního modelu, nicméně je z hlediska jejich užitečnosti v reálném světě považuji za koncepty téhož řádu.
  • Číslice vedle jednotlivých mentálních modelů odpovídají četnosti jejich výskytu:

(1) — Často (63 modelů)

(2) — Příležitostně (43 modelů)

(3) — Zřídka, i když opakovaně (83 modelů)

  • Pokud se budete seznamovat s novými modely, doporučuji začít nejdříve modely s nižšími čísly v závorce. Citáty, které jsou uvedeny u jednotlivých konceptů, mají sloužit jako základní definice, která vám připomene, o co jde, nikoli jako výukový nástroj. Více se dozvíte prostřednictvím uvedeného odkazu.
  • Netvrdím, že kterýkoli z těchto konceptů je normativně správný. Pouze říkám, že mi tyto modely opakovaně pomohly s výkladem světa a orientací v něm.
  • Kéž bych mnohé z nich býval znal už před lety. Dalo by se vlastně říct, že mě k vytvoření tohoto příspěvku přivedla potřeba najít odpověď na otázku, kterou mi lidé často kladou: „co dalšího bych se měl naučit?“ Pokud je vaším cílem v obecné rovině dosažení efektivity, nejlepší radou, jakou vám můžu dát, je začít s položkami na seznamu.

Vysvětlování

(1) Hanlonova břitva — „Nehledejte zlý úmysl tam, kde je dostatečným vysvětlením hloupost.“ (související koncept: základní atribuční chyba – „tendence přeceňovat při vysvětlování chování konkrétního jedince v konkrétní situaci vnitřní dispozice jedince (povaha nebo záměr) na úkor situačních faktorů.“

(1) Occamova břitva —„Existuje-li více konkurenčních hypotéz, je třeba vybrat tu, která pracuje s nejméně předpoklady.“ (související koncept: klam konjunkce, overfitting (v souvislosti se strojovým učením tzv. přetrénování, přeučení), „zaslechnete-li zvuk kopyt, vzpomeňte si na koně, nikoli na zebry.“)

(1) Kognitivní zkreslení —„tendence uvažovat způsoby, které mohou vést k systematickým odchylkám od standardních racionálních úvah nebo rozumných úsudků“ (viz seznam kognitivních zkreslení)

(1) Argumentace na základě prvních principů (axiomů) — „První princip (axiom) je základní, stěžejní, evidentní propozice nebo předpoklad, kterou(ý) nelze vyvodit z jiné propozice nebo jiného předpokladu.“ (související koncepty: redukce dimenzionality; ortogonalita; „Rozumní lidé mohou nesouhlasit, existují-li různé základní předpoklady.“)

(1) Bezprostřední vs kořenová (základní) příčina —„Bezprostřední příčina je událost, která se nejúžeji váže k nějakému pozorovatelnému výsledku, nebo jí lze tento výsledek bezprostředně přičíst. Naproti tomu existuje konečná (nebo distální) příčina vyšší úrovně, která je obvykle považována za „skutečný“ důvod, proč k nějaké události došlo.“ (související koncept: 5 proč —„odhalení kořenové (základní) příčiny vady nebo problému opakováním otázky ‚Proč‘“)

Modelování

(1) Myšlenkový experiment —„uvažování o určité hypotéze, teorii nebo principu s cílem promyslet jejich důsledky“ (související koncept: kontrafaktuální myšlení)

(1) Teorie systémů —„Cílem teorie systémů je na základě zohlednění systému jako celku i jeho jednotlivých součástí zamezit potenciálnímu dalšímu rozvíjení nezamýšlených důsledků.“ (související koncepty: diagramy kauzálních smyček; diagram stavů a toků; Le Chatelierův princip , hystereze —„časová závislost výstupu systému na současných a minulých vstupech“; „Pro stromy nevidí les.“)

(1) Analýza scénářů —„proces analýzy možných budoucích událostí prostřednictvím zvažování alternativních možných výsledků“ (související koncepty: „Namiř si to tam, kam jede puk“; teorie černé labuti —„metafora popisující událost, která je překvapivá, má zásadní dopad a u níž často dochází k nepatřičné ex post racionalizaci na základě možnosti zpětného pohledu“)

(1) Mocninný zákon —„funkční vztah mezi dvěma veličinami, kde relativní změna jedné veličiny má za následek poměrnou relativní změnu druhé veličiny, a to nezávisle na původní velikosti těchto veličin: jedna veličina se mění jako mocnina druhé.“ (související koncepty: Paretovo rozdělení; Paretovo pravidlo —„u mnoha jevů platí, že přibližně 80 % důsledků pramení z 20 % příčin.”, zákon klesajících výnosů, předčasná optimalizace, rozdělení s těžkými chvosty, rozdělení s tlustými chvosty; dlouhý chvost —„část rozdělení, která se vyznačuje velkým množstvím výskytů daleko od „hlavy“ neboli centrální části rozdělení.“; teorie černé labutě—„metafora popisující událost, která je překvapivá, má zásadní dopad a u níž často dochází k nepatřičné ex post racionalizaci na základě možnosti zpětného pohledu“

(1) Normální rozdělení —„velmi běžné rozdělení pravděpodobnosti spojité náhodné veličiny…Fyzikální veličiny, u nichž se předpokládá, že budou výsledkem mnoha nezávislých procesů (například chyby měření) mají často rozdělení, které se blíží normálnímu.“ (související koncept: centrální limitní věta)

(1) Citlivostní analýza —„zkoumání toho, jak může být nejistota výstupu matematického modelu nebo systému (numerického či jiného) připsána různým zdrojům nejistoty na straně vstupů.“

(1) Analýza nákladů a přínosů —„systematický přístup k odhadování silných a slabých stránek alternativ, které splňují požadavky na transakce, činnosti nebo funkční požadavky podnikatelského subjektu“ (související koncept: čistá současná hodnota —„ukazatel ziskovosti podniku, která se vypočítá odečtením současných hodnot odchozích peněžních toků (včetně vstupních nákladů) od současné hodnoty příchozích peněžních toků za určité období“, diskontní sazba)

(3) Simulace —„imitace operace procesu nebo systému existujícího v reálném světě po určité časové období.” (související koncept: teorie hromadné obsluhy (teorie front) —„matematické zkoumání čekajících jednotek nebo front.“)

(3) Paretovo optimum —„stav rozdělení prostředků, kdy žádný jednotlivec nemůže dosáhnout lepšího postavení, aniž by se tím nezhoršilo postavení nejméně jednoho jiného jednotlivce…Paretovo zlepšení je definováno jako změna směrem k jinému rozdělení, kdy nejméně jeden jednotlivec dosáhne zlepšení postavení, aniž by se tím zhoršilo postavení kohokoli jiného, a to za předpokladu určitého počátečního rozdělení statků v rámci skupiny jednotlivců.“

Fyzika

(2) Kritické množství (kritická hmotnost) —„nejmenší množství štěpného materiálu potřebné pro nepřerušenou jadernou řetězovou reakci“. V sociální dynamice je kritickým množstvím dostatečný počet osvojitelů inovací v sociálním systému, který umožní, že se míra přijetí stává samoudržitelnou a vytváří další růst.“

(2) Aktivační energie —„minimální energie, kterou musí mít chemický systém s potenciálními reakčními látkami k dispozici, aby došlo k chemické reakci“

(2) Katalyzátor —„látka, která zvyšuje rychlost chemické reakce“ (související koncept: bod zlomu)

(2) Pákový efekt —„zesílení síly dosažené použitím nástroje, mechanického zařízení nebo strojního systému“ (související koncept: teorie omezení —„paradigma řízení, které na každý řiditelný systém pohlíží jako na systém, který je při dosahování vyšších cílů omezen velmi malým počtem omezení“

(2) Setrvačnost —„odpor jakéhokoliv fyzického objektu vůči jakékoliv změně jeho pohybového stavu; to zahrnuje změny jeho rychlosti, směru nebo stavu klidu. Je to tendence objektů pokračovat v přímočarém pohybu konstantní rychlostí.“ (související koncept: strategická daň –„někdy musí produkty vyvinuté uvnitř společnosti... přijmout omezení, která jdou proti konkurenceschopnosti nebo by mohla být vnímána uživateli negativně ve snaze podpořit jiný produkt; setrvačník –„rotační mechanické zařízení, které se používá k ukládání rotační energie. Setrvačníky mají setrvačnou sílu nazývanou moment setrvačnosti, která jim umožňuje odolávat změnám v počtu otáček.”)

(2) Poločas přeměny (rozpadu) —„doba potřebná pro snížení množství na polovinu původní hodnoty. Termín se běžně používá v jaderné fyzice k popisu toho, jak rychle podléhají nestabilní atomy radioaktivnímu rozpadu, nebo v případě stabilních atomů, jak dlouho odolávají radioaktivnímu rozpadu.“ (související koncept: virální marketing)

(3) Heisenbergův princip neurčitosti —„základní limit přesnosti, s níž lze zjistit určité dvojice fyzikálních vlastností částice, známé jako konjugované veličiny, například poloha x a hybnost p.“

Brainstorming

(1) Laterální myšlení —„nepřímý a kreativní přístup k řešení problémů využívající argumenty, které nejsou bezprostředně zřejmé a které zahrnují myšlenky, jež nemusí být pomocí tradiční logiky postupných kroků vůbec dosažitelné“

1) Divergentní myšlení vs konvergentní myšlení —„Divergentní myšlení je myšlenkový proces nebo metoda, která slouží ke generování kreativních myšlenek prostřednictvím zkoumání mnoha možných řešení. Často se využívá ve spojení se svým kognitivním protějškem, konvergentním myšlením, které na základě sledování určitého souboru logických kroků dospívá k řešení, které lze v některých případech označit za „správné“ řešení. (související koncepty: syndrom skupinového myšlení; Maslowovo kladivo —„pokud jediné, co máte k dispozici, je kladivo, všechno se vám jeví jako hřebík“)

(2) Crowdsourcing —„proces získávání potřebných služeb, nápadů nebo obsahu tím, že si vyžádáte příspěvky od velké skupiny lidí, zejména online komunity, a nikoli od zaměstnanců nebo dodavatelů“ (související koncept: moudrost davu—„agregované odpovědi velké skupiny lidí na otázky týkající se odhadů množství, všeobecných znalostí a prostorového uvažování se obecně se ukázaly být stejně dobré a často lepší než odpověď kteréhokoli z jednotlivců ve skupině.“, kolektivní inteligence; stádový efekt—„fenomén, kdy míra přijímání názorů, nápadů, módních trendů narůstá s jejich přijetím ostatními.“; kamenná polévka)

(2) Změna paradigmatu —„zásadní změna základních pojmů a experimentálních praktik vědecké disciplíny“ (související koncept: struktura vědeckých revolucí —„epizodický model, ve kterém byla období této koncepční kontinuity v normální vědě přerušena obdobími revoluční vědy“; Planckův princip—„názor, že vědecká změna nenastává z toho důvodu, že jednotliví vědci mění svůj názor, ale spíše proto, že následující generace vědců mají odlišné názory“; teorie přerušovaných rovnovah)

Experimentování

(1) Vědecká metoda —„systematické pozorování, měření a experimentování a formulace, testování a modifikace hypotéz“ (související koncept: reprodukovatelnost)

(1) Zástupná proměnná —„Proměnná, která sama o sobě není přímo relevantní, ale slouží místo nepozorovatelné nebo neměřitelné proměnné. Aby proměnná mohla dobře plnit funkci zástupné proměnné, musí mezi ní a proměnnou, která nás zajímá, existovat úzká korelace, která však nemusí být lineární.“ (související koncepty: projevená preference; zástupná válka –„konflikt mezi dvěma národy, ve kterém se žádná ze zemí nestřetává s druhou stranou přímo“)

(1) Výběrové zkreslení —„výběr jednotlivců, skupin nebo údajů pro analýzu takovým způsobem, kdy nedojde k řádné randomizaci, což vede k situaci, kdy získaný vzorek není reprezentativní pro populaci, která má být analyzována“ (související koncept: zkreslení vzorku)

(1) Zkreslení odpovědi —„široká škála kognitivních zkreslení, které ovlivňují odpovědi účastníků na úkor přesné nebo pravdivé odpovědi“

(2) Efekt pozorovatele —„změny pozorovaného jevu způsobené aktem pozorování“ (související koncept: Schrödingerova kočka)

(2) Klam přeživších —„logická chyba soustředění se na lidi nebo věci, které ‚přežily‘ nějaký proces, a bezděčné přehlížení těch ostatních kvůli jejich nedostatečné viditelnosti“

Interpretace

(1) Řádová velikost —„odhad velikosti řádu proměnné, jehož přesná hodnota není známa; jedná se o odhad zaokrouhlený na nejbližší mocninu deseti“ (související koncepty: řád aproximace, přibližný výpočet („výpočet na zadní straně obálky“, rozměrová analýza, Fermiho paradox)

(1) Hlavní vs vedlejší faktory —Hlavní faktory vysvětlují hlavní části výsledků, zatímco vedlejší faktory vysvětlují pouze méně důležité části. (související koncept: efekty prvního řádu vs efekty druhého řádu – efekty prvního řádu přímo vycházejí z příčiny, zatímco efekty druhého řádu vyplývají z efektů prvního řádu.)

(1) Falešně pozitivní a falešně negativní —„Falešně pozitivní chyba, nebo zkráceně jen falešně pozitivní, běžně nazývaná také jako ‚planý poplach‘, představuje výsledek, který udává, že daná podmínka byla splněna, když ve skutečnosti splněna nebyla… Falešně negativní chyba, případně zkráceně jen ‚falešně negativní‘, označuje situaci, kdy výsledek testu udává, že podmínka nebyla splněna, přestože ve skutečnosti splněna byla, jinými slovy jde o stav, kdy nebyl předpokládán žádný účinek.

(1) Interval spolehlivosti—„Intervaly spolehlivosti sestávají z rozsahu hodnot (intervalů), které fungují jako dobré odhady parametru neznámé populace; nicméně interval vypočítaný z určitého vzorku nemusí nutně zahrnovat skutečnou hodnotu parametru.“(související koncept: chybová úsečka)

(2) Bayesova věta —„Popisuje pravděpodobnost události na základě podmínek, které mohou s událostí souviset. Předpokládejme například, že nás zajímá, zda má konkrétní člověk rakovinu, a že známe věk dané osoby. Pokud je rakovina spojena s věkem, pak lze na základě Bayesovy věty využít informace o věku osoby k přesnějšímu vyhodnocení pravděpodobnosti, že daná osoba má rakovinu,“ (související koncept: opomenutí základní četnosti)

(2) Regrese k průměru —„jev, kdy platí, že pokud je proměnná při prvním měření extrémní, bude mít při druhém měření tendenci být blíže k průměru“ (související koncept: pohyb kyvadla; rozptyl; hráčský klam)

(2) Inflexní bod —„bod na křivce, ve kterém se křivka mění z konkávní (konkávní dolů) na konvexní (konkávní nahoru) nebo naopak“

(3) Simpsonův paradox —„paradox v pravděpodobnosti a statistice, ve kterém se určitý trend vyskytuje v různých skupinách dat, ale zmizí nebo se obrátí, když jsou tyto skupiny zkombinovány“

Rozhodování

(1) Business Case (obchodní případ) —„Zachycuje důvody pro zahájení projektu nebo úkolu. Často je představen formou přehledného písemného dokumentu, ale někdy může být také prezentován ve formě krátkého slovního argumentu nebo prezentace.“ (související koncept: proč právě toto právě teď?)

(1) Náklady obětované příležitosti —„Hodnota nejlepší ušlé alternativy v situaci, kdy je vzhledem k omezeným zdrojům třeba vybrat mezi několika vzájemně se vylučujícími alternativami. Za předpokladu, že je provedena nejlepší volba, jde o ‚náklady‘, které vznikly tím, že nebyl získán užitek, jejž by přinesla druhá nejlepší volba.“(související koncept: náklady kapitálu)

(1) Intuice — Osobní zkušenost zakódovaná do vaší osobní neuronové sítě, což znamená, že vaše intuice je nebezpečná mimo hranice vaší osobní zkušenosti. (související koncept: myšlení rychlé vs myšlení pomalé–„dichotomie mezi dvěma způsoby myšlení: ‚Systém 1‘ je rychlý, instinktivní a emocionální; ‚Systém 2‘ je pomalejší, uvážlivější a logičtější.“)

(1) Lokální vs globální optimum —„Lokální optimum optimalizačního problému je řešení, které je optimální (maximální nebo minimální) v rámci sousedního souboru potenciálních řešení. Tím se odlišuje od globálního optima, což je optimální řešení v rámci všech možných řešení, nejen těch, která se nacházejí v konkrétním okolí hodnot.“

(1) Rozhodovací stromy —„Nástroj pro podporu rozhodování, který používá stromový graf nebo model rozhodnutí a jejich možných důsledků, včetně výsledků náhodných událostí, nákladů na zdroje a užitku.“ (související koncept: očekávaná hodnota)

(1) Utopené náklady —„náklady, které již vznikly a nelze je získat zpět“ (související koncept: „vyhazování peněz“, „když už, tak už“)

(1) Zkreslení dostupnosti —„Lidé mají tendenci přikládat ve svých úsudcích výrazně větší váhu novějším informacím, což vede ke zkreslení nově utvořených názorů nejnovějšími zprávami.“

(1) Konfirmační zkreslení —„tendence vyhledávat, interpretovat, upřednostňovat a vybavovat si informace způsobem, který potvrzuje už existující přesvědčení nebo hypotézy, a zároveň věnovat neúměrně méně pozornosti alternativním možnostem“ (související koncept: kognitivní disonance)

(3) Averze ke ztrátě — „lidská tendence silně upřednostňovat vyhýbání se ztrátám před získáním zisku“ (související koncept: snížení mezního užitku)

Argumentace

(1) Anekdotická —„použití osobní zkušenosti nebo izolovaného příkladu namísto rozumného argumentu nebo přesvědčivých důkazů“

(1) Domnělá příčina—„předpoklad, že skutečný nebo vnímaný vztah mezi jevy znamená, že jeden je příčinou druhého“ (související koncept: korelace neimplikuje kauzalitu, nebo formou xkcd)

(1) Strašák —„vytvoření dojmu, že byl vyvrácen argument soupeře, zatímco ve skutečnosti byl vyvrácen argument, který tento oponent nezastával“

(1) Uvěřitelné —úvaha, kdy něco považuji za pravdu čistě proto, že je to uvěřitelné

(1) Pravděpodobné — úvaha, kdy něco považuji za pravdu, čistě proto, že je to pravděpodobné

(1) Apelování na city —„manipulace s emocionální odpovědí místo platného nebo přesvědčivého argumentu”

1) Ad hominem —„útok na povahu nebo osobní vlastnosti oponenta ve snaze podkopat jeho argument“

(1) Šikmá plocha —„tvrzení, že pokud dopustíme, aby se stalo A, pak se nakonec stane také Z, a proto by se A nemělo stát“ (související koncept: teorie rozbitého okna —„udržování a monitorování městského prostředí, aby se zabránilo méně závažným trestným činům, například vandalismu, konzumaci alkoholu na veřejnosti nebo vyhýbání se mýtnému, pomáhá vytvářet atmosféru řádu a zákonnosti, a tím zabraňuje vzniku závažnějších trestných činů“)

(1) Černá nebo bílá —„situace, kdy jsou dvě alternativy představeny jako jediné možnosti, když ve skutečnosti existuje více možností“

(1) Stádový efekt —„odvolávání se na popularitu nebo skutečnost, že nějakou věc dělá mnoho lidí, jako způsob validace”

Další rozšíření seznamu viz Nedopustíš se logického klamu (Tento plakát mám vylepený na dveřích své kanceláře.)

[ pozn. Téma skvěle v češtině rozvinul také Martin Malý. Doporučuji jeho články k argumentačním faulům – Trvale udržitelná kráva I a II.]

Vyjednávání

(1) Třetí příběh —„Třetí příběh je příběh, který by vypověděl nestranný pozorovatel, například mediátor; je to verze událostí, na které se obě strany mohou shodnout.“ (související koncept: Nejvstřícnější interpretace)

(1) Aktivní naslouchání —„Vyžaduje, aby se posluchač plně soustředil, chápal, reagoval a pak si pamatoval, co se říká.“

(1) Trade-off („něco za něco“) —„situace, která zahrnuje ztrátu jedné kvality nebo aspektu něčeho oplátkou za získání jiné kvality nebo aspektu“

(1) Pobídky —„něco, co motivuje jednotlivce k provedení akce“ (související koncept: cukr a bič—„politika založená na nabízení kombinace odměn a trestů za účelem vyvolání určitého chování“)

(2) Nejlepší alternativa k vyjednávané dohodě (BATNA) —„nejvýhodnější alternativní postup, který strana může zvolit, pokud jednání selžou a nelze dosáhnout dohody“

(2) Nulový součet vs Nenulový součet —„Hra s nulovým součtem je matematická reprezentace situace, ve které je zisk (nebo ztráta) užitku každého účastníka přesně vyvážen ztrátami (nebo zisky) užitku ostatních účastníků… Naproti tomu nenulový součet popisuje situaci, kdy souhrnné zisky a ztráty zúčastněných stran mohou být menší nebo větší než nula.“ (související koncept: win-win —„Strategie win–win představuje proces řešení konfliktů, jehož cílem je vyhovět všem účastníkům.“)

(3) Mimosoudní řešení sporů —„procesy a techniky řešení sporů, které mají za cíl přimět znesvářené strany k dosažení dohody bez soudního řízení“ (související koncept: mediace; rozhodčí řízení; „nabídnout olivovou ratolest“)

(3) Vězňovo dilema —„standardní příklad hry analyzované v teorii her, která ukazuje, proč dva zcela ‚racionální‘ jedinci nemusí spolupracovat, i když se zdá, že je to v jejich nejlepším zájmu“ (související koncept: Nashova rovnováha, evolučně stabilní strategie)

Zmírňování

(1) Nezamýšlené důsledky —„výsledky účelného jednání, které nebyly předpokládány a zamýšleny“ (související koncept: vedlejší škody (kolaterální ztráty)—„úmrtí, zranění nebo jiná škoda, kterou utrpí nezamýšlený cíl“, Goodhartův zákon — „Stane-li se z ukazatele cíl, přestane být dobrým ukazatelem“; Campbellův zákon; Efekt Streisandové —„jev, kdy pokus o utajení, odstranění nebo cenzuru informací má za následek naopak větší rozšíření informací, zpravidla díky internetu”; kobří efekt —„situace, kdy pokus o řešení problému stav ve skutečnosti zhorší.”; „píchnout do vosího hnízda“)

(2) Zachování možnosti výběru —„strategie zachování otevřených a flexibilních možností, potlačení snahy uspěchat výběr v okamžiku, kdy ještě nebyly vyřešeny všechny nejistoty“ (související koncept: tyranie malých rozhodnutí —„situace, kdy série malých rozhodnutí, která jsou sama o sobě racionální, může negativně změnit kontext následných rozhodnutí, a to až do bodu, kdy jsou požadované alternativy nenávratně zničeny“; vařící se žába —„anekdota popisující, jak se žába pomalu uvaří zaživa“; závislost na cestě; „Každý má plán do chvíle, než dostane do zubů”; válečná mlha; smyčka OODA)

(2) Předběžná opatrnost —„Existuje-li u nějakého opatření nebo politiky podezření na riziko poškození veřejnosti nebo životního prostředí a zároveň neexistuje vědecká shoda (na tom, že opatření nebo politika nejsou škodlivé), leží důkazní břemeno tvrzení, že poškození nehrozí, na těch, kdo potenciálně rizikové opatření provádějí.“

(2) Krátkozrakost (short-termism) —„Krátkozrakost znamená přílišné zaměření na krátkodobé výsledky na úkor dlouhodobých zájmů.“

Řízení

(1) Týdenní schůzky jeden na jednoho —„Díky schůzkám jeden na jednoho může vaše společnost dospět k nové úrovni rychlosti a pohotovosti.“

(1) Donucovací funkce —„Donucovací funkce představuje jakýkoli úkol, aktivitu nebo událost, která vás přiměje k podniknutí akce a dosažení výsledku.“

(1) Přímo odpovědná osoba —pojem řízení, původně prosazovaný společností Apple, označující fakt, že přímá odpovědnost za nějakou záležitost se projeví pozitivními výsledky (související koncept: difuze odpovědnosti — „sociopsychologický jev, kdy přítomnost dalších lidí snižuje pravděpodobnost, že někdo převezme zodpovědnost za jednání nebo nečinnost“; efekt přihlížejícího — „sociálněpsychologický jev, který popisuje případy, kdy jednotlivci nenabídnou oběti žádnou pomoc, když jsou přítomni další lidé“)

(1) Pygmalion efekt —„jev, kdy vyšší očekávání vedou ke zvýšení výkonu“ (související koncept: politika vývoje technologií taženého trhem (market pull)— situace, kdy vláda nastavuje budoucí standardy nad rámec toho, co je aktuální trh schopen zajistit, což vede ke vzniku nové technologie; radikální upřímnost)

(1) Virtuální tým —„skupina jednotlivců, kteří pracují v různém čase, z různých míst a organizačních složek, přičemž jejich vazby jsou posilovány nástroji komunikačních technologií“. Přinejmenším za určitých okolností je možné mít zcela virtuální tým. Nevýhody v nedostatečné komunikaci tváří v tvář mohou být vyváženy výhodami plynoucími ze zapojení lidských zdrojů z celého světa.

(2) Introverze vs Extraverze —„Extraverze se obvykle projevuje chováním zaměřeným ven, zálibou v mluvení a energickým projevem, zatímco introverze se projevuje spíše rezervovaným a samotářským chováním. Tyto pojmy se v různých podobách objevují ve všech komplexních modelech osobnosti.“

(2) Inteligenční kvocient (IQ) vs Emoční inteligence (EQ) —„IQ je celkové skóre odvozené z některého z řady standardizovaných testů vytvořených pro účely hodnocení lidské inteligence.“ „Emoční inteligence je schopnost jednotlivce rozpoznat své vlastní emoce a emoce jiných lidí, rozlišovat mezi různými pocity a správně je označovat a využívat emoční informace k řízení svého myšlení a chování.“

(2) Mentalita růstu vs mentalita danosti —„lidé, kteří se vyznačují ‚mentalitou danosti‘ jsou přesvědčeni, že většina schopností je vrozená a vykládají selhání jako nedostatek potřebných základních schopností, zatímco lidé s ‚mentalitou růstu‘ jsou přesvědčeni, že mohou získat jakoukoli schopnost, pokud do jejího získání investují úsilí nebo se věnují studiu”

(2) Zkreslení zpětného pohledu —„sklon vnímat minulé události zpětně jako předvídatelné, přestože pro jejich předpovězení neexistovaly téměř žádné nebo žádné předpoklady“ (související koncept: Pollyannin princip —„tendence pamatovat si příjemné prožitky přesněji než ty nepříjemné“

(2) Organizační dluh —„veškeré kompromisy týkající se lidí/kultury, které byly učiněny v raných fázích fungování startupu ‚aby se to nějak udělalo‘“

(2) Generalista vs specialista—„Generalista je člověk s širokým záběrem znalostí. Opačné zaměření má pak specialista.“ (související koncept: ježek vs liška —„Liška ví spoustu věcí, ale ježek ví jednu důležitou věc.“)

(2) Důsledky vs přesvědčení —„V situaci, kdy nehrozí žádné vážné důsledky a nejste o svém názoru příliš přesvědčeni, byste rozhodně měli delegovat. A měli byste delegovat v plném rozsahu, dát lidem šanci udělat chyby a poučit se z nich. Naproti tomu, jak je zřejmé, hrozí-li dramatické důsledky a jste-li skálopevně přesvědčeni, že máte pravdu, neměli byste nechat svého nezkušeného kolegu, aby se dopustil chyby.“

(3) Vysokokontextová vs nízkokontextová kultura —„Ve vysokokontextové kultuře se řada věcí rozumí beze slov, vysvětlení vyplývá z kulturních zvyklostí. V komunikaci v rámci vysokokontextové kultury nabývají slova a jejich volba velkého významu, protože pomocí několika málo slov lze skupině zasvěcených osob účinně sdělit složitou zprávu (méně účinně pak mimo tuto skupinu). V nízkokontextové kultuře je naopak třeba, aby se komunikátor vyjadřoval mnohem explicitněji, a jednotlivá slova nemají takovou váhu.“

(3) Peterův princip —„Výběr kandidáta na konkrétní pozici vychází z výkonu, jaký daný kandidát podává na své současné pozici, nikoli ze schopností relevantních pro zamýšlenou pozici. Zaměstnanci tak již nedosáhnou dalšího povýšení, až v okamžiku, kdy nejsou schopni plnit své úkoly efektivně a ‚manažeři dosáhnou úrovně nekompetentnosti‘.“

(3) Maslowova pyramida potřeb — „Maslow používal k popisu vzorce, kterým obecně prochází motivace u lidí, pojmy ‚fyziologické potřeby‘, ‚bezpečí‘, ‚sounáležitost‘, ‚láska‘, ‚úcta‘, ‚sebeaktualizace‘ a ‚sebetranscendence‘... [ačkoli existuje] jen málo důkazů o pořadí potřeb, které Maslow popsal, nebo o existenci nějaké definitivní hierarchie jako takové.“

(3) Loajalisté vs žoldnéři —„Existují velmi oddané týmy, které dokáží vydržet téměř cokoli a stojí pevně za svým lídrem. A existují týmy, které jsou tvořeny samými žoldnéři, kteří odejdou bez velkého rozmýšlení.“

(3) Dunbarovo číslo —„Navržené teoretické omezení počtu lidí, se kterými je jedinec schopen udržovat stálé sociální vztahy. Obvykle se uvádí hodnota 150.“

(3) Nulová tolerance —„přísný trest za porušení stanoveného pravidla s cílem eliminovat nežádoucí chování“

(3) Výsadkové jednotky vs pěchota vs policie —„Tři odlišné skupiny lidí, které definují dobu trvání společnosti: výsadkové jednotky, pěchota a policie: Ať už útočí na cizí země nebo trhy, první vlna jednotek, která se pouští do bitvy, jsou výsadkové jednotky… Zatímco výsadky dělají svoji práci, nedaleko pobřeží se formuje druhá vlna vojáků, pěchota… Na osvobozeném území, ze kterého se stáhne vojsko, ale stále existuje potřeba vojenské přítomnosti. Tyto jednotky třetí vlny nenávidí změnu. Nejsou to vojáci, ale policie.“

Vývoj

(1) Technický dluh —„koncept v programování, který odráží dodatečnou vývojovou práci, která vzniká, když se použije kód, který lze snadno implementovat v krátkém čase, místo toho, aby se použilo celkově nejlepší řešení“

(1) Binární vyhledávání —„Vyhledávací algoritmus, který vyhledává polohu cílové hodnoty v seřazené sadě prvků. Porovnává cílovou hodnotu se středním prvkem úseku; pokud není nalezena shoda, polovina, ve které cíl nemůže ležet, je vyloučena a vyhledávání pokračuje na zbývající polovině, dokud není úspěšné.” (související koncept: ladění)

(1) Rozděl a panuj —„Rekurzivní rozdělení problému do dvou nebo více dílčích problémů stejného nebo příbuzného typu, dokud nejsou tyto problémy natolik zjednodušeny, aby se daly řešit přímo. Řešení dílčích problémů se pak spojují, aby se vyřešil původní problém.“

(1) Návrhový vzor —„forma řešení inženýrského problému, kterou lze opakovaně použít“ (související koncept: návrhový antivzor —„obecná odpověď na opakující se problém, která je obvykle neefektivní a existuje u ní riziko vysoké kontraproduktivnosti“; temný vzor —„uživatelská rozhraní navržená tak, aby lidi oklamali“)

(1) Černá skříňka —„Zařízení, systém nebo objekt, na který lze pohlížet z hlediska vstupů a výstupů (nebo přenosových charakteristik) bez znalosti jeho vnitřního fungování. Její implementace je ‚neprůhledná‘ (černá).“

(3) Zawinského zákon —„Každý program se pokouší expandovat, dokud není schopen číst poštu. Ty programy, které nelze tímto způsobem rozšířit, jsou nahrazeny těmi, které jsou toho schopny.“ (související koncept: Greenspunovo desáté pravidlo —„Jakýkoli dostatečně komplikovaný program v jazyce C nebo Fortran obsahuje ad hoc, neformálně určenou, pomalou implementaci poloviny programovacího jazyka Common Lisp, která je plná programátorských chyb.”)

(3) Moorův zákon —„poznatek, že počet tranzistorů, které lze umístit na integrovaný obvod se zdvojnásobuje přibližně každé dva roky“

(3) Metcalfův zákon — „Hodnota telekomunikační sítě je úměrná druhé mocnině počtu připojených uživatelů systému... V kontextu sociálních sítí mnozí autoři, včetně samotného Metcalfa, navrhli modifikované modely za použití proporcionality (n × log n), namísto proporcionality n ^ 2. “

(3) Clarkův třetí zákon —„Jakákoli dostatečně vyspělá technologie je k nerozeznání od magie.“

Byznys

(1) Minimální životaschopný produkt —„produkt, který má dostatečný počet funkcí, aby bylo možné shromáždit ověřené poznatky o produktu a jeho dalším vývoji“ (související koncept: dokonalý je nepřítelem dobrého; odrizikování; Customer Development, „Vyjít ven z budovy“)

(1) Product/Market Fit —„míra, v níž produkt uspokojuje silnou poptávku na trhu“ (související koncept: pivot —„strukturovaná korekce směru, která má za cíl otestovat novou stěžejní hypotézu týkající se produktu, strategie a motoru růstu“, „rok přestavby”)

(1) Vratná vs nevratná rozhodnutí — Pro vratná rozhodnutí platí: „Pokud bylo rozhodnutí chybným krokem, je možné je v přiměřené lhůtě vrátit. Nevratným rozhodnutím je například rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem, uvedení produktu na trh, pětiletý pronájem drahé nové budovy atd. Tato rozhodnutí je obvykle obtížné nebo nemožné zvrátit.“ (související koncept: rozhodnutí typu 1, rozhodnutí typu 2 popsaná Jeffem Bezosem)

(2) Možnosti alokace kapitálu —„Výkonní ředitelé mají pět voleb alokace kapitálu: 1) investování do stávajících operací; 2) převzetí dalších firem; 3) výplata dividend; 4) splácení dluhu; 5) zpětný odkup akcií. Vedle toho mají také možnost volit ze tří způsobů generování kapitálu: 1) interní/provozní cash flow; 2) cizí kapitál; 3) vlastní kapitál.“

(2) Otevřená platforma vs uzavřená platforma—„Uzavřená platforma, zahrada obehnaná zdí nebo uzavřený ekosystém je softwarový systém, ve kterém má poskytovatel služby kontrolu nad aplikacemi, obsahem a médii a omezuje pro uživatele výhodný přístup k neschváleným aplikacím nebo obsahu. To je v kontrastu s otevřenou platformou, kde spotřebitelé obecně mají neomezený přístup k aplikacím, obsahu a mnoha dalším zdrojům.“

(2) Freemium —„cenová strategie, pomocí níž jsou produkt nebo služba (obvykle digitální nabídka nebo aplikace, jako například software, média, hry nebo webové služby) poskytovány zdarma, ale poplatek (náhrada) je účtován za právně chráněné funkce, funkcionalitu nebo virtuální zboží“; chceš-li hrát, zaplať)

(3) Plocha štěstí —„Když děláte něco, pro co jste nadšení, budete k sobě přirozeně přitahovat ostatní. A čím větší je počet lidí, s nimiž sdílíte svoji vášeň, tím více lidí se dostane do vašeho okruhu.“

(3) Hon na slony vs hon na mouchy —„Obchodníci někdy první tři kategorie zákazníků označují jako ‚slony‘, ‚jeleny ‘ a ‚králíky‘. Pokud bychom tuto metaforu měli rozšířit na čtvrtý a pátý typ zákazníka, mohli bychom pro ně zvolit označení ‚myši‘ a ‚mouchy‘. Otázka tedy zní: Jak ulovit 1 000 slonů, 10 000 jelenů, 100 000 králíků, 1 000 000 myší nebo 10 000 000 much?” (související koncept: brontosaurus, velryba a mikrob)

(3) Tajemství —„Všechny myšlenky, které jsou dnes slavné a všeobecně známé, byly kdysi neznámé a netušené… Na světě je ještě mnoho dalších tajemství, která čekají na objevení, ale ukáží se jen neúnavným hledačům.“

(3) Strategická akvizice vs finanční akvizice vs tzv. ‚aquihire‘, tedy kombinace akvizice a náboru — Za různými motivacemi k akvizici nějaké společnosti se obvykle skrývají různé modely ocenění. (související koncept: rollup — „technika používaná investory (obvykle společnostmi investujícími soukromý kapitál) spočívající v akvizici a sloučení většího počtu malých firem na jednom trhu.“, akvizice motivované P/E poměrem, aukce)

Ovlivňování

(1) Framing (rámování) —„Za předpokladu použití stejných informací jako východiska může ‚rámec‘, do kterého je určitá záležitost zasazena, změnit vnímání čtenáře, aniž by bylo nutné měnit skutečná fakta.“ (související koncept: anchoring (kotvení))

(2) Cialdiniho šest principů vlivureciprocita („Lidé mají tendenci oplácet laskavost.“), závazek („Když se lidé k něčemu zaváží…mají větší tendenci si závazku cenit.“), sociální důkaz („Lidé dělají věci, které vidí dělat ostatní.“), autorita („Lidé mají tendenci poslouchat autority.“), sympatie („Lidé se dají snadno přesvědčit lidmi, kteří jsou jim sympatičtí.“) a nedostupnost („Vnímaná nedostupnost vyvolává poptávku“). (související koncept: technika nohy ve dveřích)

(3) Paradox volby —„Úzkost nakupujících se dá snížit omezením možností volby, které mají spotřebitelé k dispozici.“ (související koncept: Hickův zákon—„s nárůstem počtu voleb se logaritmicky zvyšuje čas potřebný k učinění rozhodnutí“)

(3) Durové vs mollové akordy —„V západní hudební tradici zní mollový akord naproti tomu ‚temněji než durový akord.‘“

(3) Coda —„symbol, který se používá v hudbě primárně k označení závěrečné pasáže“ (související koncept: CTA.) Lidé psychologicky očekávají cody, které lze proto využít k ovlivnění.

Marketing

(1) Rámec středu terče —„Když máte k dispozici devatenáct různých distribučních kanálů, je těžké z nich vybrat jeden jako hlavní. Právě z toho důvodu jsme vytvořili jednoduchý rámec s názvem ‚Bullseye‘ (střed terče), který vám pomůže najít kanál, který vás dovede k úspěchu.“

(1) Životní cyklus přijetí technologie —„Popisuje osvojení nebo přijetí nového produktu nebo inovace na základě demografických a psychologických charakteristik definované skupiny příjemců. Proces přijetí v čase je typicky znázorněn jako klasické normální rozdělení nebo „zvonová křivka“. Z tohoto modelu vyplývá, že první skupina, která začne produkt používat, se označuje jako ‚inovátoři‘, za nimi následují ‚časní osvojitelé‘. V další fázi nastupuje rychlá většina a po ní pomalá většina a poslední skupina, která produkt nakonec přijme, se nazývá ‚opozdilci‘. (související koncept: S-křivka, překročení propasti, období instalace vs období nasazení)

(3) Úkol k vyřešení —„Spotřebitelé k nákupu obvykle nepřistupují tak, že by postupovali podle jednotlivých segmentů. Spíš se zabývají tím, co je v životě zrovna potká. A ve chvíli, kdy se před nimi objeví nějaký úkol, tak si v podstatě ‚najímají‘ produkt, který jim daný úkol vyřeší.

(3) Strach, nejistota, pochyby —„Desinformační strategie používaná v obchodě, marketingu, PR, politice a propagandě. Obecně se jedná o strategii, která má za cíl ovlivnit vnímání pomocí šíření negativních a pochybných nebo nepravdivých informací a snahou vyvolat strach.“

Konkurence

(2) Nabídka a poptávka —„Ekonomický model určování cen na trhu. Vychází ze závěru, že na konkurenčním trhu bude jednotková cena konkrétního zboží nebo jiné obchodované položky, jako je práce nebo likvidní finanční aktiva, kolísat, dokud se neustálí v bodě, kdy poptávané množství (při aktuální ceně) bude rovno nabízenému množství (při aktuální ceně), což vede k ekonomické rovnováze ceny a množství v rámci realizované transakce.“ (související koncept: dokonalá konkurence; arbitráž —„postup využívající cenového rozdílu mezi dvěma nebo více trhy“)

(2) Trh, kde vítěz bere všechno —trh, který směřuje k tomu, že bude ovládnut jedním dominantním hráčem (související koncept: uzamčení; monopol; monopson)

(2) Dvoustranný trh —„ekonomické platformy, které se vyznačují dvěma různými uživatelskými skupinami, jež si vzájemně poskytují výhody sítě“

(3) Bariéra vstupu na trh —„náklady, které musí nést subjekt nově vstupující na trh, přičemž tyto náklady již zavedeným subjektům nevznikají nebo je nemusely v minulosti nést“

(3) Cenová elasticita —„Míra toho, jak citlivá je ekonomická proměnná na změnu jiné proměnné. Poskytuje odpovědi na otázky typu: ‚Pokud snížím cenu produktu, o kolik více prodám?‘“(související koncept: Giffenův statek—„produkt, který lidé konzumují více, když jeho cena stoupá, a naopak.“)

(3) Tržní síla —„schopnost firmy zvýšit se ziskem tržní cenu produktu nebo služby nad mezní náklady“

(3) Demonstrativní spotřeba —„utrácení peněz za luxusní zboží a služby jako forma předvádění ekonomické síly” (související koncept: Veblenův statek—„druhy luxusního zboží, jako jsou drahá vína, šperky, módní návrhářské kabelky a luxusní automobily, po kterých je poptávka díky jejich vysokým cenám“)

(3) Komparativní výhoda —„Určitý subjekt má při výrobě konkrétního statku komparativní výhodu nad jiným subjektem, pokud je schopen tento statek vyprodukovat za nižší relativní náklady obětované příležitosti nebo za autarkickou cenu, tj. při nižších relativních mezních nákladech před uskutečněním obchodu.“

(3) Kreativní destrukce —„proces průmyslové mutace, která neustále revolučně přetváří ekonomickou strukturu zevnitř, neustále ničí starou a neustále vytváří novou“ (související koncept: Software požírá svět — „V mnoha odvětvích povedou nápady na nový software k vzestupu nových startupů ve stylu Silicon Valley, které beztrestně spolknou stávající odvětví.“)

(3) Výhoda prvního tahu vs nevýhoda prvního tahu —„výhoda, kterou získává první významný subjekt působící v tržním segmentu“ (související koncept: Proč teď?)

Strategizování

(1) Udržitelná komparativní výhoda — strukturální faktory, které firmě umožňují mít v konkurenčním boji po dlouhá náskok před svými rivaly

(1) Hlavní kompetence —„harmonizovaná kombinace více zdrojů a dovedností, které firmu odlišují od ostatních na trhu“ (související koncept: kruh kompetencí —„Nemusíte být odborníkem na každou společnost, ani na mnoho z nich. Stačí být schopen vyhodnotit společnosti ve vašem kruhu kompetencí. Velikost tohoto kruhu není příliš důležitá, znalost jeho hranic je však zásadní.“)

(1) Strategie vs taktika — Sun Tzu: „Strategie bez taktiky je nejpomalejší cesta k vítězství. Taktika bez strategie je hluk před porážkou.“

(1) Sféra vlivu —„prostorový region nebo část konceptu, vůči kterému si stát nebo organizace vyhrazuje určitou míru kulturní, ekonomické, vojenské nebo politické exkluzivity, vyhovující zájmům mocností mimo hranice státu, který má nad danou oblastí kontrolu.“

(2) Neznámé neznámé —„Pojem známé neznámé označuje ‚rizika‘, kterých jste si vědomi, jako například zrušené lety…‘ Neznámé neznámé jsou rizika, která ‚pocházejí ze situací, které jsou natolik z jiného světa, že se vám nikdy nestanou…‘ (související koncept: rámec Cynefin)

(2) Náklady na přechod —„náklady spojené s přechodem k jinému dodavateli“

(3) Síťový efekt —„Dopad, jaký má uživatel zboží nebo služby na hodnotu tohoto produktu pro jiné osoby. Pokud je přítomen síťový efekt, hodnota produktu nebo služby závisí na počtu ostatních uživatelů, kteří je používají.“

(3) Úspory z rozsahu —„nákladové výhody, které podniky získají z důvodu velikosti, výkonu nebo rozsahu provozu, přičemž náklady na jednotku výstupu obecně s rostoucím rozsahem klesají, protože fixní náklady jsou rozloženy na více jednotek výstupu“

Vojenství

(2) Partyzánský boj —„forma nestandardního vedení války, ve kterém malá skupina bojovníků, jako jsou polovojenské skupiny, ozbrojení civilisté nebo partyzáni používají vojenskou taktiku zahrnující přepadení, sabotáž, nájezdy, drobné války, taktiku ‚zaútoč a zmiz‘ a vlastní mobilitu v boji proti větší a méně mobilní tradiční armádě“ (související koncept: asymetrická válka; „Uspět mezi těžšími váhami“)

(3) Válka vedená na dvou frontách —„válka, ve které boj probíhá na dvou geograficky oddělených frontách“

(3) Teorie mucholapky —„myšlenka, že je žádoucí nalákat nepřátele do jedné oblasti, kde je snadnější je zabít a kde si nepřipouští vlastní zranitelnost” (související koncept: honeypot)

(3) Vedení minulé války —používání strategií a taktik, které se osvědčily v minulosti, ale již nejsou užitečné

(3) Rumsfeldovo pravidlo —„Do války jdeš s armádou, jakou máš. Není to armáda, jakou by sis přál nebo jakou bys chtěl mít později.“ (související koncept: Joyův zákon —„Bez ohledu na to, kdo jste, platí, že většina nejchytřejších lidí pracuje pro někoho jiného.“; Efektuace)

(3) Trojský kůň —„Po deseti letech neúspěšného obléhání postavili Řekové obrovského dřevěného koně, ve kterém ukryli vybranou jednotku. Řekové předstírali, že odplouvají, a Trojané koně vtáhli do svého města jako vítěznou trofej. Toho večera se Řekové vyplížili z koně a otevřeli brány pro zbývající část řecké armády, která pod rouškou tmy připlula zpátky ke břehu. Řekové vstoupili do města a zničili jej.“

(3) Strategie prázdné pevnosti—„Využívá reverzní psychologii (a štěstí) k oklamání nepřítele, tak aby uvěřil tomu, že opuštěné místo je plné pastí a číhajících nepřátel, a dal se na ústup.“ (související koncept: Potěmkinova vesnice —„jakákoli konstrukce (doslovná nebo obrazná) vytvořená výhradně za účelem oklamání druhých, aby si mysleli, že situace je lepší, než ve skutečnosti je“; vaporware —„produkt, typicky počítačový hardware nebo software, který je oznámen veřejnosti, ale nikdy není ve skutečnosti vyroben ani oficiálně zrušen“)

(3) Úniková strategie —„způsob, jak opustit aktuální situaci buď po dosažení předem stanoveného cíle, nebo jako strategie ke zmírnění neúspěchu“

(3) Boty na zemi —„přesvědčení, že vojenského úspěchu lze dosáhnout pouze přímou fyzickou přítomností vojáků v konfliktní oblasti“

(3) Získat si srdce a veřejné mínění —„situace, kdy se jedna strana nepokouší zvítězit použitím přesily, ale snahou vyvolat emocionální nebo intelektuální odezvu a naklonit si příznivce protistrany“

(3) Vzájemně zaručené zničení —„Situace, kdy by použití jaderných zbraní v plném rozsahu dvěma nebo více znepřátelenými stranami způsobilo úplné zničení útočníka i bránící se strany. Vychází z teorie odrazování, podle níž hrozba použití silných zbraní proti nepříteli brání tomu, aby nepřítel použil stejné zbraně.[JZ2] “ (související koncept: mexický mrtvý bod, nevýhoda tahu (zugzwang))

(3) Zadržování —„Vojenská strategie k zastavení expanze nepřítele. Je nejlépe známá jako politika studené války uplatňovaná Spojenými státy a jejich spojenci jako nástroj zabránění šíření komunismu v zahraničí.“

(3) Appeasement —„diplomatická politika vytváření politických nebo hmotných ústupků nepřátelské mocnosti, aby se předešlo konfliktu“ (související koncept: Danegeld, vydírání)

(3) Vyhrát bitvu, ale prohrát válku —„špatná strategie, která dosáhne menšího (nebo méně podstatného) cíle, ale přehlíží a ztrácí skutečný cíl, který byl sledován“ (související koncept: hra s obětováním)

(3) Předmostí —„dočasná linie vytvořená, když vojenská jednotka dosáhne přistávací pláže po moři a začne s pomocí dalších posil bránit oblast, dokud se na místě neshromáždí jednotka, která je dostatečně velká, aby mohla začít postupovat“

(3) Opotřebovávací válka —„vojenská strategie, v níž se válčící strana snaží vyhrát válku tím, že nepřítele vyčerpává nepřetržitými ztrátami vojáků a materiálu až do okamžiku, kdy nastane kolaps“

Historie

(3) Nukleární volba —„Parlamentní proceduru, která umožňuje americkému Senátu přehlasovat právní normu nebo precedens jednoduchou většinou 51 hlasů namísto kvalifikované většiny 60 hlasů... Označení je analogií k jaderným zbraním jako nejextrémnější volbě ve válce.“

(3) Cargo kult —„Milenialistické hnutí poprvé popsané v Melanésii, které zahrnuje řadu praktik a objevuje se v důsledku kontaktu s technologicky vyspělejšími společnostmi. Název je odvozen od víry, která se rozšířila mezi Melanésany koncem 19. a počátkem 20. století, že různé rituální činy, jako je budování přistávací dráhy pro letadla, jim prostřednictvím západních letadel přinese hmotné bohatství, obzvláště vysoce žádaného západní zboží (tj. ‚náklad‘ (angl. ‚cargo‘))“

Sport

(2) Nevynucená chyba —V tenise se jedná o „chybu při podání nebo vrácení míče, kterou nelze připsat jinému faktoru než špatnému úsudku nebo provedení úderu hráčem, naproti tomu vynucená chyba „je chyba v důsledku dobré hry soupeře.“

(3) Zdrávas Maria —„Velmi dlouhá přihrávka v americkém fotbale, obvykle se používá jako zoufalý pokus s velmi malou nadějí na úspěch… význam tohoto pojmu zobecnil a používá se k označení jakéhokoli zoufalého úsilí s mizivou šancí na úspěch.“

Selhání trhu

(2) Sociální vs tržní normy —„Lidé příležitostně rádi udělají něco jen tak, bez peněžní odměny. Ve skutečnosti existují určité situace, kdy je pracovní výkon negativně ovlivněn platbou malých peněžních částek.“

(3) Informační asymetrie —„sledování rozhodnutí v situacích, kdy jedna strana má více informací nebo lepší informace než druhá“ (související koncept: nepříznivý výběr —„situace, kdy se obchodníci s lepšími soukromými informacemi o kvalitě produktu selektivně účastní obchodů, ze kterých nejvíce profitují.“; morální hazard —„situace, kdy se jednotlivec chová rizikověji, protože někdo jiný nese náklady těchto rizik.“)

(3) Externality —„Externalita představuje náklady nebo užitek, které ovlivňují stranu, jež si vznik těchto nákladů nebo užitku nevybrala.“ (související koncept: tragédie občiny —„situace v systému sdílených zdrojů, kdy jednotliví uživatelé, kteří jednají nezávisle podle svého vlastního zájmu, se chovají v rozporu se společným dobrem všech uživatelů, protože tento zdroj prostřednictvím svého kolektivního jednání vyčerpávají“; problém černého pasažéra —„situace, kdy ti, kdo těží ze zdrojů, statků nebo služeb, za ně neplatí, což má za následek nedostatečné zásobování těmito statky nebo službami“; Coasův teorém —„Pokud lze s externalitami obchodovat a transakční náklady jsou dostatečně nízké, pak vyjednávání povede k výsledku odpovídajícímu Paretovu optimu bez ohledu na počáteční alokaci majetku.“; NIMBY — „Ne na mém dvorku“)

(3) Náklady mrtvé váhy —„ztráta ekonomické efektivity, k níž může dojít, není-li u zboží nebo služby dosaženo rovnováhy nebo rovnováhy nelze dosáhnout“

Politické selhání

(2) Chilling Effect — „Zakazování nebo odrazování od legitimního výkonu přirozených a zákonných práv hrozbou právní sankce... V běžném užívání mimo právní kontext může mít jakýkoli nátlak nebo hrozba nátlaku (nebo jiných nepříjemností) za následek „ochlazení“ konkrétního chování nějaké skupiny lidí, které lze často statisticky změřit nebo zjistit pouhým pozorováním.“

(2) Třetí (napájecí) kolejnice —„Třetí kolejnice národní politiky je metaforou pro jakoukoli otázku, která je natolik kontroverzní, že je ‚nabitá’ a ‚nedotknutelná‘ do té míry, že jakýkoli politik nebo veřejný činitel, který se odváží o ní začít hovořit, nutně ztratí politické body.“

(3) Zajetí regulátora —„Situace, kdy regulační orgán zřízený za účelem ochrany veřejného zájmu místo toho prosazuje obchodní nebo politické zájmy zvláštních zájmových skupin, které ovládají odvětví nebo sektor, jehož regulací je daný orgán pověřen.“ (související koncept: Shirkyho princip —„Instituce se budou snažit zachovat problémem, který řeší.“; „Sluneční světlo je nejlepší dezinfekční látka.“)

(3) Duvergerovy zákony —„zásada, která říká, že většinová volba (jako například systém relativní většiny neboli systém prvního v cíli) strukturovaná v rámci jednomandátových obvodů je výhodná pro systém dvou stran a že ‚dvoukolový většinový systém a poměrný volební systém podporují systém více stran‘“

(3) Arrowův teorém nemožnosti —„Mají-li voliči tři nebo více odlišných alternativ (možností), žádný preferenční hlasovací systém není schopen přepočítat tyto preferenční hlasy jednotlivců na pořadí kandidátů, které by platilo pro celou komunitu (a odpovídalo požadavku úplnosti a tranzitivnosti) za současného splnění předem stanovené sady kritérií.“ (související koncept: schvalovací hlasování)

Investování

(2) Strach z promeškání příležitosti (FOMO) —„neodbytná obava, že druzí mohou zažívat něco hodnotného, čeho nejsme účastni“

(2) Prioritní akcie vs kmenové akcie —„Prioritní akcie představují druh akcií, které mohou mít jakoukoli kombinaci vlastností, jež nejsou vlastní kmenovým akcím, včetně toho, že mohou sloužit jako zdroj vlastního kapitálu i jako dluhový nástroj, a obecně se považují za hybridní nástroj.“

(3) Margin of Safety ( „bezpečnostní polštář“ ) —„rozdíl mezi vnitřní hodnotou akcie a její tržní cenou”

(3) Investování vs spekulace —„Vysoce rizikové obchody, které se téměř podobají hazardním hrám, lze v zásadě označit za spekulace, zatímco investice s nižším rizikem podložené fundamenty a analýzami spadají do kategorie investic.“

(3) Složené úročení —„Úroky z úroků. Jedná se o výsledek reinvestování úroků namísto jejich vyplacení, takže v dalším období se úroky počítají z částky původní jistiny po připočtení dříve realizovaného úroku.“

(3) Inflace —„Nepřerušovaný nárůst všeobecné cenové hladiny zboží a služeb v ekonomice v určitém časovém období.“ (související koncept: reálná vs nominální hodnota, hyperinflace, deflace, devalvace)

(3) Hrubý domácí produkt (HDP) —„peněžní ukazatel tržní hodnoty všech finálních výrobků a služeb vyrobených v určitém období (čtvrtletní nebo roční)“

(3) Teorie efektivních trhů —„Ceny aktiv plně odrážejí všechny dostupné informace… Teorie efektivních trhů byla empiricky i teoreticky zpochybněna investory, včetně takových jako je Warren Buffett, i výzkumníky.“ (související koncept: alfa)

(3) Parita kupní síly —„Umožňuje odhadnout, jaký by měl být směnný kurz mezi dvěma měnami, aby se výměna vyrovnala kupní síle měn obou zemí.“

(3) Insider Trading —„situace, kdy s akciemi společnosti, které jsou veřejně obchodovatelné, nebo s jinými cennými papíry (jako jsou dluhopisy nebo akciové opce) obchodují osoby s přístupem k neveřejným informacím o dané společnosti“

(3) Otrávená pilulka —„Typ obranné taktiky používané představenstvem společnosti ve snaze zabránit převzetí společnosti. Takový plán dává obvykle akcionářům právo nakoupit více akcií se slevou, pokud jeden akcionář koupí určité procento nebo více akcií společnosti. (související koncept: proxy fight (boj v zastoupení).

Učení

(1) Záměrná praxe —„Jak dokonale si člověk osvojí určitou dovednost, nezávisí tolik na tom, že danou dovednost provede mnohokrát, ale spíš na tom, jakým způsobem trénuje.“

(3) Imposter Syndrom („syndrom podvodníka“) —„Situace, kdy velmi úspěšní lidé nejsou schopni své úspěchy vnitřně přijmout a pronásleduje je neustálý strach, že budou odhaleni jako ‚podvodníci‘.“

(3) Dunning-Krugerův efekt — „Lidé s relativně nízkými schopnostmi a kompetencemi trpí iluzorní nadřazeností, přičemž mylně hodnotí svoje schopnosti jako mnohem lepší, než je tomu ve skutečnosti... [a] vysoce kvalifikovaní jedinci mohou podceňovat svoje relativní kompetence a mohou chybně předpokládat, že úkoly, které jsou pro ně snadné, jsou snadné i pro ostatní (související koncept: efekt nadměrné sebedůvěry)

(3) Efekt rozložení —„jev, kdy efekt učení je větší, pokud je učení rozloženo v průběhu času, na rozdíl od situace, kdy učení věnujeme stejný čas jednorázově“

Produktivita

(1) Soustřeďte se na činnosti s vysokým pákovým efektem —„Pákový efekt by měl být ústředním, orientačním ukazatelem, který vám pomůže zjistit, čemu věnovat svůj čas.“ (související koncept: Eisenhowerova rozhodovací matice —„co je důležité, je málokdy naléhavé, a co je naléhavé, je málokdy důležité“; „Nejlepší čas na zasazení stromu byl před 20 lety. Druhý nejlepší čas je teď.“, zákon triviality —„ Členové organizace připisují nepřiměřenou váhu triviálním problémům.“)

(1) Rozvrh tvůrce vs rozvrh manažera —„Když fungujete v režimu tvůrce, jsou pro vás schůzky hotovou katastrofou.” (související koncept: hluboká práce)

(2) Murphyho zákony —„Může-li se něco pokazit, pokazí se to.” (související koncept: Hofstadterův zákon, „Vždycky to trvá déle, než čekáte, dokonce i když zohledníte Hofstadterův zákon.“)

(3) Parkinsonův zákon —„Práce se vždy protáhne tak, aby zaplnila čas, který je k jejímu dokončení k dispozici.“

(3) Gatesův zákon —„Většina lidí nadhodnocuje to, co jsou schopni udělat za jeden rok, a podceňuje to, co jsou schopni udělat za deset let.“

Příroda

(2) Nature vs Nurture (přirozenost vs výchova) —„relativní důležitost, s níž se na formování individuálních rozdílů, zejména v chování, podílí vrozené vlastnosti jednotlivce ve srovnání s osobními zkušenostmi“

(2) Řetězová reakce —„Série reakcí, kdy reaktivní produkt nebo meziprodukt vyvolá další reakce. V řetězové reakci vede pozitivní zpětná vazba k samozesilujícímu se řetězci událostí.“ (související koncept: kaskádové selhání, dominový efekt)

(2) Vyplnění vakua Vakuum „je prostor neobsahující hmotu.“ Pojem vyplnění vakua je odvozen od skutečnosti, že když se vakuum bude nacházet v blízkosti něčeho, v čem je přítomen tlak, bude brzy vyplněno plynem produkujícím tento tlak. (související koncept: mocenské vakuum)

(2) Emergence —„situace, kdy větší entity, struktury a pravidelnosti vznikají v důsledku interakcí mezi menšími nebo jednoduššími entitami, které sami o sobě příslušné vlastnosti nevykazují“ (související koncept: decentralizovaný systém, spontánní řád)

(3) Přirozený výběr —„Rozdíly v přežití a reprodukci jedinců v důsledku rozdílů ve fenotypu. Jedná se o klíčový mechanismus evoluce, změnu dědičných vlastností populace v čase.“

(3) Efekt motýlího křídla —„koncept, který říká, že malé příčiny mohou mít velké následky“ (související koncept: efekt prásknutí bičem —„narůstající kolísání zásob v reakci na změny zákaznické poptávky směrem vzhůru dodavatelským řetězcem“)

(3) Udržitelnost —„odolnost systémů a procesů”

(3) Ropný zlom (ropný vrchol) — „bod, v němž těžba ropy dosáhne svého maxima, po kterém následuje pokles až ke konečnému vyčerpání”

Filozofie

(2) Konsekvencialismus —„přesvědčení, že konečnou mírou pro posouzení správnosti nebo nesprávnosti jednání jsou důsledky jednání“ (související koncept: „účel světí prostředky”)

(2) Distribuční spravedlnost vs procedurální spravedlnost —„Procedurální spravedlnost se týká férovosti a transparentnosti procesu, kterým je dosahováno rozhodnutí, a lze ji postavit do protikladu k distribuční spravedlnosti (férovost v rozdělení práv nebo zdrojů) a retribuční spravedlnosti (férovost trestu za porušení norem).“

(3) Efektivní altruismus —„Nabádá jednotlivce, aby při rozhodování zvažovali všechny možné příčiny a způsoby jednání, a pak se chovali tak, aby podle svých osobních hodnot přinesli světu co největší pozitivní dopad.“

(3) Utilitarianismus —„přesvědčení, že morálně nejlepší jednání je takové jednání, které maximalizuje užitek“

(3) Agnosticismus —„názor, že pravdivost určitých tvrzení – zejména metafyzických a náboženských, jako například zda existuje bůh, božské nebo nadpřirozené kvality – je neznámá a možná také nepoznatelná“

(3) Závoj nevědomosti —„Metoda určení morálnosti určitého jevu (např. otroctví) založená na následujícím myšlenkovém experimentu: Strany původního postavení nevědí nic o konkrétních schopnostech, vkusu a pozicích, které budou mít jednotlivci v rámci společenského řádu. Když takové strany vybírají principy pro rozdělení práv, postavení a zdrojů ve společnosti, v níž budou žít, závoj nevědomosti jim brání v tom, aby věděli, kdo bude příjemcem konkrétního rozdělení práv, postavení a zdrojů v této společnosti.“

Internet

(2) Filtrová bublina —„Situace, kdy algoritmus webových stránek selektivně odhadne, jaké informace by uživatel chtěl vidět na základě informací o uživateli (například umístění, historie kliknutí a historie vyhledávání). V důsledku této selekce nejsou uživatelé v kontaktu s informacemi, které nejsou v souladu s jejich názory, a ocitají se tak v izolaci svých kulturních nebo ideologických bublin.“(související koncept: komora ozvěn)

(2) Botnet —„řada počítačů připojených k internetu komunikující s jinými podobnými zařízeními, které díky komponentám umístěným v síťově propojených počítačích komunikují a koordinují své akce prostřednictvím centrálního uzlu (C&C) nebo vzájemným předáním zpráv“ (související koncept: flash mob)

(2) Spamování —„použití elektronických systémů zasílání zpráv, které posílají nevyžádané zprávy (spam), zejména reklamu, a také opakované odesílání zpráv na stejném webu” (související koncept: phishing —„pokus o získání citlivých údajů, například uživatelských jmen, hesel a údajů o kreditní kartě (někdy nepřímo i peněz), často ze zlovolných důvodů, přičemž se pachatel v elektronické komunikaci vydává za důvěryhodný subjekt“, clickjacking, sociální inženýrství)

(3) Obsahová farma —„velké množství textového obsahu, který je speciálně navržen tak, aby uspokojil algoritmy, a bylo tak dosaženo maximálního vyhledání pomocí automatizovaných vyhledávačů“ (související koncept: klikací farma —„situace, kdy je najata velká skupina pracovníků, kteří za nízkou mzdu klikají na placené reklamní odkazy dle požadavků organizátora klikacího podvodu“)

(3) Mikroplatba —„finanční transakce zahrnující velmi malou peněžní částku, která je obvykle provedena online“

(3) Godwinovo pravidlo —„Pokud nějaká online diskuse (bez ohledu na téma nebo rozsah) pokračuje dost dlouho, dříve nebo později někdo přirovná někoho nebo něco k Hitlerovi nebo nacismu.“ (související koncept: „Buď nad věcí.”, „Povznes se nad šarvátky.”, „Nesnižuj se na jejich úroveň.“)