Dojmy

Erasmus v ČR

Zahraniční studenti přijeli k nám, do Česka, na samém začátku jara. Jednotlivé země dorazily po vlasní ose, ať už vlakem nebo letadlem. Po dlouhé vyčerpávající cestě přišlo seznámení, většinou ve formě večeře a pak zasloužený odpočinek.

Pondělní společný program začal v aule hudební vložkou od třech studentů ze třetího ročníku, kteří předvedli, jak klasické české, tak i anglické písničky. Potom následovalo velké seznamování. České maminky nám zajistily výtečnou svačinu, která nás posilnila na prezentaci jednotlivých zemí, která byla velmi zajímavá a zábavná. Náladu nám trochu zkazil oběd ve školní jídelně, ale ta se zase rychle vylepšila při hraní venkovní únikové hry od Muzea východních Čech. Sice byla docela zima, ale o to rychleji jsme ji měli vyluštěnou. Všichni jsme se dozvěděli nové informace o Hradci a trochu si zavařili hlavičky. No a pak už vlastní zábava v rodinách, nejčastěji provázená čajem.

V úterý jsme se podívali jak se vyrábí skleněné vánoční ozdoby a dokonce jsme si každý mohli namalovat svou ozdobu a nakoupit si všemožné krásné ozdoby v krámku. Po přesunu do obce Kuks a obědě v tamní restauraci nás čekala prohlídka místního hospitalu s velmi podrobným popisem od paní průvodkyně. Byla jen škoda, že ještě nebyla rozkvetlá zahrada. Následovala procházka lesem po stezce, která vede Betlémem Matyáše Bernarda Brauna. Kvůli počasí jsme si ji nemohli projít celou. A večer opět zábava v rodinách.

Středa se nesla ve znamení sportu a počítačů. Dopoledne jsem hráli kin-ball a odpoledne jsme hráli a tvořili únikovou hru na počítači. Zbytek odpoledne jsme strávili ve skupinkách - někdo hrál laser game, někdo byl na bowlingu a někdo si vymyslel vlastní program.

Ve čtvrtek opět počítače, tentokrát aplikace Orgpad, kde jsme vytvářeli zajímavé prezentace a diskuze. Odpoledne byla procházka po Hradeckých lesích s různými otázkami. A potom byl rozlučkový bufet, kde bylo spousta zábavy.

Páteční návštěva krásného Národního muzea v Praze, která byla dechberoucí. Výtečný oběd v restauraci a pak už jen muzeum iluzí a loučení s tímto krásným týdnem.

Navrátilová Lucie

V dubnovém týdnu nás na výměnný pobyt navštívili studenti z cizích zemí. U mě byla ubytována studentka ze Slovinska. Byl to pro mě veliký přínos, jak se zdokonalit v angličtině, tak poznání nových lidí. Zpočátku bylo obtížnější se domluvit, ale postupem času se to zlepšilo. Na každý den byl připraven bohatý program , i přes nepříznivé počasí jsme si to užili. I pro mě to bylo velké poznání historie a kultury Královéhradeckého kraje. Jezdili jsme na výlety a hráli hru Kin-ball. Ve svém volném čase jsme si se studentkou vyprávěly o svých zájmech a rodině. Celý týden jsem si užila, přestože byl vyčerpávající, ale ráda na něj budu vzpomínat.

Marečková Eliška

Erasmus+

Dne 3.4. – 8.4. jsem se zúčastnila Erasmu, který se konal na naší zdravotnické škole v Hradci Králové. Navštívilo nás pět zemí - Finsko, Španělsko, Estonsko, Maďarsko a Slovinsko.

Já s Luckou jsme u sebe měly maďarské holky, které byly z celého programu nejmladší. Kate bylo 12 a Bibor 13. Vyzvedávali jsme je v neděli na pardubickém nádraží. Na večeři jsme je vzali v Hradci do pizzerie. A nakonec jeli domů, kde jsem nechala Katu ať si v klidu vybalí a zvykne si na cizí prostředí.

V pondělí byl ve škole seznamovací program, ale toho jsem se bohužel nemohla z osobních důvodů zúčastnit. Na oběd jsem se už stihla vrátit, takže odpoledního programu už jsem se účastnila. Hra, kterou jsme hráli odpoledne byla opravdu zajímavá, ale chvílemi i docela těžká. Ještě ten den jsme s Luckou vzaly holky nakupovat.

V úterý jsme měli naplánovaný výlet na hospital Kuks a do výrobny vánočních ozdob. Přestože nebylo zrovna hezké počasí si myslím, že jsme si to všichni užili. Tedy až na nejdelší prohlídku Kuksu v angličtině, která zamotala hlavy i nám, kteří historii Kuksu znají.

Ve středu jsme hráli Kinball v hale v Třebši. Právě tato hra utužila celý kolektiv. Odpoledne nás čekala další hra, tentokrát ve škole na počítačích. Po skončení programu jsem s Maďarkami koupili nějaké sladkosti a trička, která jsme později pomalovaly savem.

Ve čtvrtek jsme měli opět program na počítačích. Lektorka nám ukazovala princip Orgpadu. Po obědě jsem jeli do hradeckých lesů, kde jsem měli orientaci v lese. Byl to náš poslední společný den, tak jsem se společně všichni loučili a u toho si pouštěli písničky a povídali si.

V pátek jsme jeli do Prahy, kde jsme navštívili Národní muzeum a Muzeum fantastických iluzí.

Hopková Kristýna

Esej o dobrodružství v Hradci Králové

Krásný týden strávený s kamarády z ciziny byl velmi pestrý a dobrodružný. Mnoho věcí, které jsme dělali jsou nezapomenutelnou vzpomínkou. Noví kamarádi, kteří byli velmi milí a přátelští. Líbilo se jim vůbec u nás?

Neděle byl jako den D. Doma panovala nervozita a nedočkavost. Nastal večer a po dlouhých hodinách přijela naše nová kamarádka ze Španělska. Pozdravili jsme se. Ptali jsme se, jaká byla cesta a mezitím jsme jeli domů. Kamarádka se navečeřela a následně nám začala předávat dárky, a to typické věci ze Španělska. Pondělí ve znamení seznamovaní s ostatními. Byli jsme nervózní, ale pak z nás nějakým způsobem opadla. Přišli jsme do školy a program započal. Úvodní písně, které zazpívali a zahráli studenti naší školy byly pěkné. Moc se mi líbila část, kde jsme si sedli a začali jsme se seznamovat. Každý seděl úplně jinde, a to právě bylo dobré. Velmi zajímavé byly prezentace o každé zemi, odkud naši přátelé pochází. Prezentace mě naplnily novými informacemi, za které jsem velmi ráda. Ve středu se odehrával drsný souboj tří týmů. Hrál se KINBALL. KINBALL byl nejen pro mě zábavný, ale myslím si, že i pro ostatní. Dle mého názoru jsme se při této hře více sblížili s našimi příteli z Maďarska, Slovinska, Španělska, Finska, Estonska. Po obědě na nás čekala digitální hra. Byla zábavná a člověk se i něco nového přiučil nebo to, co zapomněl si i osvěžil. Čtvrteční práce ve znamení počítačů, a to práce s OrgPad. Prvně jsem viděla a poznala OrgPad. Bohužel nebyl úplně můj šálek kávy. Ale určitě se našli lidé, které to bavilo, a to je hlavní. Nastal konec týdne a už jeli domů, tak rychle to uteklo, kéž by tu mohli zůstat déle a více poznávat naši zemi.

Ano, vypadá to, že se jim tady líbilo. Myslím si, že i naše španělská kamarádka si Česko užila. Každý večer jsme si do noci povídaly. Shrnu to jednou větou. Byl to nezapomenutelný, dobrodružný zážitek strávený s partou milých, přátelských lidí.

Drahorádová Pavla

Erasmus v České republice

Do Hradce Králové nám přijeli studenti a učitelé z Finska, Estonska, Maďarska, Slovinska a také Španělska. Měla jsem na starosti ubytovat holčinu ze Španělska, byla jsem z toho nervózní kvůli angličtině a tomu, jaká bude. Ale bylo to super, vzhledově to byla ,,typická Španělka”, byla milá a upovídaná.

První den (pondělí) se pořádal v aule, kde jsme se všichni seznamovali a následně se prezentovali prezentace studentů z různých zemí o jejich kultuře, architektuře apod. Nejvíce mi utkvěla v paměti písnička od jedné finské skupiny, ale můj šálek kávy to nebyl. Po obědě jsme venku hráli Escape hru, v ten den foukal vítr a trvalo to 3 hodiny.

V úterý se jelo do Dvora Králové, kde jsme viděli výrobu vánočních ozdob a pak jsme si je mohli udělat na památku též. Po Dvoře naše cesta směřovala na hospital Kuks za panem Šporkem, kde je také nádherná barokní bylinková zahrada, hlavně v létě. Měli jsme průvodkyni, u které bylo vidět, jak nám chce sdělit všechny informace o Kuksu, bylo to velice vyčerpávající :).

Ve středu jsme se setkali v Třebši, abychom si mohli zahrát Kinball, je to hra s velkým míčem, kterou jsem hrála naposledy v deváté třídě. Bylo to super, zapojili se do toho i někteří učitelé. Po obědě jsme ve škole vytvářeli digitální hru, kterou jsme dělali ve dvojicích, díky tomu jsme se mohli seznámit s dalšími lidmi.

Ve čtvrtek nám program začínal déle, takže jsme si mohli přispat. Ve škole nás čekala práce s aplikací Orgpad, kterou vedla specialistka Barbora Jeřábková. Bylo to něco nového, co se mi bude třeba hodit během studia. Odpoledne jsme měli v lese orientační hru s otázkami o Hradci Králové. Ke čtvrté hodině jsme se uchýlili do Zděné boudy. Tancoval se tam španělský, slovinský... tanec.

V pátek jsme jeli do Prahy a naše cesta mířila do Národního muzea a následně byla procházka centrem města. Naše zakončení bylo v Muzeu iluzí.

Někteří nás museli opustit dříve a některé jsme doprovodili až k hotelu, protože odjížděli až další den. Loučení bylo smutné, protože jsme měli málo času na to se se všemi poznat. Celý týden byl pestrý a jsem ráda, že jsem se tohoto mohla zúčastnit.

Drahorádová Pavlína