Historie chodova, hájů, SÍDLIŠTĚ JIŽNÍ MĚSTO a kronika naší školy

Naše červená škola je součástí Jižního Města, největšího panelového sídliště v České republice. V bývalém Československu bylo rozsáhlejší už jen sídliště Petržalka v Bratislavě, kde dodnes žije přes sto tisíc obyvatel. Najdete nás na samotném jihovýchodním konci "Jižňáku" či "Jižáku". Nazývejte si tohle místo jak chcete, ale spory o to, jak to psát či říkat se vedou už léta. Kousek od naší školy najdeme Milíčovský les a také starý hospodářský dvůr. Ten byl do své současné podoby přestavěn až v moderní době, jeho historie však sahá až do středověku, přesněji do počátku 15. století. Původně zde byla i malá osada Milíčov, ta ale postupně zanikla a zůstala zde jen budova statku.

Háje, dříve také známé jako Haj či Háj nebyly založeny jako spousta jiných typických českých vsí ve středověku. Ještě na mapách Jana Kryštofa Müllera z roku 1720 byl na jejich místě les. Setkáme se v nich ale se zakresleným Chodovem a Milíčovem. V historické kartografii Českých zemí figurovaly Háje až od konci 18. století během prvního (josefínského) vojenského mapování, kdy se také označují jako "Mali Hostiworz" - Malý Hostivař.

Výřez Müllerovy mapy z roku 1720, kde je vidět vsi Chodov (Chodow) a Milíčov (Militschow). Zvlášť pěkně zde vynikne rozloha tehdejší Prahy obehnané barokními hradbami.

Výřez vojenského mapování z konce 18. století s Chodovem (Chodow) a Háji (Malý Hostivař - Mali Hostiworz) ve spodní části.

V 19. století byly Háje součástí Hostivaře, přestože ležely blíže Chodovu, jehož existence je prokazatelná již ve středověku. Na Chodově byla vybudována již na přelomu 13. a 14. století středověká tvrz, později přestavěná do barokní a klasicistní podoby. Od své rozsáhlé rekonstrukce v 80. letech 20. století tento okrouhlý zámeček slouží ke kulturním a společenským účelům.

Po vzniku Československé republiky se Háje staly samostatnou obcí a bylo v nich vystavěno několik prvorepublikových domů. Při sčítání v roce 1930 žilo v hospodářském dvoře Milíčov poblíž budoucí školy 24 lidí, v nedaleké vesnici Háje pak 308 obyvatel. Okolí tehdy stále ještě tvořila především zemědělská půda.

Na konci druhé světové války se Chodov stal místem, kde proběhla část květnového pražského povstání proti nacistickým vojskům. Ta chtěla přes Prahu a okolí projít do amerického zajetí na západ. Stará chodovská škola byla obsazena vojáky Waffen SS, povstalecké jednotky je ale přinutily kapitulovat a esesáci byli zadrženi v jednotlivých třídách. Tvrdé boje se v okolí vedly zejména 7. května 1945, kdy povstalci bránili přístupy k Chodovu proti stovkám příslušníků SS s těžkou výzbrojí děl, kulometů a minometů. 9. května 1945 se na Chodově objevily první jednotky sovětské Rudé armády. Přestřelky se zbývajícími Němci, kteří odmítli kapitulovat však zuřily v okolních lesích až do 12. května. Chodovští obyvatelé, kteří při povstání během bojů proti Němcům padli, nebo byli esesáky zavražděni se stali prvními pochovanými na tehdy nově založeném Chodovském hřbitově, který je v současnosti obklopen panelovou zástavbou nedaleko centrálního parku a supermarketu Billa.

V roce 1967 se Háje sloučily se sousedním Chodovem, následující rok se pak Chodov i Háje staly přímou součástí Prahy. Na začátku 70. let se na Hájích začaly stavět první vícepatrové panelové domy, které měly pomoci dořešit nedostatek bytů v Praze. Vznikly zde různé typy paneláků, plánovači sídliště se pokusili uplatnit alespoň zčásti zásadu výstavby různě vysokých domů podle toho, v jaké části sídliště se nacházely. Ani tak se však nevyhli tomu, že obytné soubory někde utvořily dlouhé a uniformní šedivé bloky připomínající masivní betonové hradby. Nejvyšším panelákem v Česku je dodnes místní Hotel Kupa (vertikálně členěný dvojpanelák s lávkou nedaleko centrálního parku) s výškou 81 metrů a 23 patry. Výrazné dominanty centra současných Hájů tvoří i Bajkonur (68 metrů vysoký zelený panelák u lávky do stanice metra Háje) a proti němu situovaná dvojice bytových domů v ulici Hlavatého (67 metrů). Na druhém konci centrálního parku, poblíž stanice metra Opatov byly v 80. letech vybudovány dva rozsáhlé jednadvacetipodlažní komplexy - bývalý hotel Opatov a ubytovna Sandra. Obě tyto stavby prošly rozsáhlou rekonstrukcí a budou uzpůsobeny k bydlení. Zajímavostí je, že tyto dvě budovy - dvojčata - mají svého třetího na chlup stejného sourozence v pražských Modřanech.

Panorama centrálních Hájů s Hotelem Kupa, nejvyšším českým panelákem. Vpravo Komunitní centrum Matky Terezy, ve kterém se každoročně loučíme s deváťáky.

Nejstarší jádro původní vesnice Háje bylo v souvislosti s překotnou výstavbou paneláků zbouráno, dnes z něj v podstatě zůstala jen malá kaplička v ulici Starobylá (zhruba v oblasti mezi Modrou školou a ZŠ Květnového vítězství). Východně od dálnice D1 a od stanice metra Opatov tak vznikla starší část sídliště - Jižní Město I. Navzdory původním plánům, které slibovaly živou čtvrť s rozmanitými druhy staveb se ve své době stalo šedivou a pustou krajinou bez duše a trvalo mnoho let, než se naplno zabydlelo, zazelenalo, zaplnilo barvami a lidé ho začali považovat za svůj nový domov.

Éru budování Jižního Města I. na svých snímcích mistrovsky zachytil fotograf Jaromír Čejka, který nafotil tehdy nově vystavěné sídliště bez příkras, včetně potíží, které urychlené budování bydlení pro tisíce nových Pražanů nezbytně doprovázely. Čejkovy snímky dohledají zájemci o historii Prahy 11 v celé řadě internetových článků, vyšly i knižně.

Obálka knihy fotografií Jaromíra Čejky. Zdroj: knihajiznimesto.cz

Od konce 70. let se začala budovat druhá část sídliště - Jižní Město II, ležící západně od dálnice D1. Architekti a urbanisté tuto část považují za zdařilejší a k obyvatelům vstřícnější než starší Jižní Město I. Panelové domy tu například měly barevný grafický systém na fasádách, který zlepšoval orientaci. Výraznou dominantu této části sídliště dnes tvoří Westfield Chodov, co do pronajímané plochy největší obchodní cetrum v ČR.

Propojení Jižního Města s centrem Prahy bylo realizováno kromě pozemních cest také prostřednictvím metra. Stanice podzemní dráhy Roztyly (původní název Primátora Vacka), Chodov (původně Budovatelů), Opatov (původně Družby) a Háje (původně Kosmonautů) byly shodně otevřeny 7. listopadu 1980 a navázaly tak na starší část linky C z roku 1974. Kdysi se uvažovalo i o prodloužení linky C do Petrovic a Uhříněvsi, k realizaci těchto plánů ale nikdy nedošlo.

V roce 2020 na celém území Jižního Města (Prahy 11) žilo více než 76 tisíc lidí ve zhruba 34 tisících bytech. Jen toto jedno pražské sídliště tak obývá více lidí než krajská města jako Zlín, Jihlava, či Karlovy Vary. Jihoměstské školy byly kvůli přívalu velkého množství obyvatel od počátku koncipovány pro obrovské množství dětí, naše škola má momentálně přes tisíc žáků. Kromě staré chodovské školy z roku 1905 se první panelákovou sídlištní školou na Jižním Městě stala ZŠ Kupeckého (Modrá škola, otevřena roku 1976). V roce 1977 se ještě zprovoznila ZŠ Mendelova.

Budova naší červené školy byla otevřena v roce 1978. Původně byla rozdělena na dvě školy - Milíčov I a Milíčov II - každá na jedné straně rozlehlé budovy. Ve venkovním atriu školy stávala po určitou dobu v obdélníkové kachlové nádrži velká patrová kruhová měděná fontána. Jejími autory byli sochaři Karel Čermák (*1921) a Miroslav Starec (*1927) z Českého fondu výtvarných umění (ČFVU). Později byla fontána ale odstraněna, stejně jako samotná vodní nádrž.

V roce 1991 se pod vedením paní ředitelky Věry Jarolímové škola začala věnovat rozšířené výuce jazyků, zejména pak jazyka německého. Od roku 1992 v jedné části budovy začala působit i střední škola - podnikatelská akademie. Po roce 2002 prošel náš školní komplex rozsáhlou a několikaletou rekonstrukcí pláště, fasády a střechy, stará a nevyhovující okna byla nahrazena plastovými. Z budovy byly odstraněny ocelovoskleněné červené boletické panely, které nahradil nový plášť z cembonitových a tahokovových desek a sytě červené omítky, takže si škola uchovala svou charakteristickou barvu. V roce 2018 byly do provozu uvedeny kompletně zrekonstruované tělocvičny. Od roku 2024 mohou žáci a zaměstnanci využívat školní bufet.

Ředitelky a ředitelé naší školy:

1978-1979 - Jitka Macáková

1979-1986 - Věra Tomášková

1986-1989 - Jarmila Prunerová

1989-2017 - Věra Jarolímová

2017-2023 - Alena Červená

od 2023 - Jaroslav Kulik