Pepa Havránek

Milá Eliško, milá Josefíno, rodino!

Kamarádky a kamarádi, vážení smuteční hosté!

Byl jsem požádán, abych dnes pronesl pár slov. Je to pro mne velká čest, ale také velmi těžký a bolestný úkol.

Budu mluvit krátce, ostatně - všichni víme, proč jsme zde.

V neděli 12.července 2020 zemřel pan Josef Havránek!

Tato věta je stejně nepřijatelná, jako je bohužel pravdivá....

Tak tedy: zemřel Pepa Havránek, Pepíček, Hodney Pepa, Havránek Havroš.

Jsme zde, abychom se s nim rozloučili a já vám chci říci, jakkoli vím, že to víte, kdo byl Pepa!!!!!

Otec, manžel, dědeček - jistě. Odborník, strojař, muž četných encyklopedických znalostí, myslivec - který hodně o lese věděl a nikdy nezastřelil žádné zvíře, muž mnoha řemesel, vždy připraven pomoci, udělat, poradit. Spolutvůrce dětských TAKových táborů. Tak jako Petr Kobián dal táborům duši, Pepa jim dal hmotu.

Ostatně jeho kamna v táborové kuchyni stále hřejí..

Pro mnohé z vás byl i TAKová legenda. Muž velmi svérázný; navenek drsný (jako by se bál, aby si nikdo nevšiml, že je vlastně dobrák, dobrák svým způsobem až něžný..)

Člověk konzervativní a konzistentní v nejlepším smyslu toho slova.

Kamarád velmi obětavý a navíc zábavný, tak říkajíc pro každou srandu.

Za těch téměř padesát let našeho přátelství, kdy se z přítele stal vlastně členem mé rodiny, jsem poznal jeho absolutní nezištnost a téměř roztomilou neschopnost ve věcech komerčních.

Pro Pepu bylo slovo vždy závazkem a kamarádství svatým pojmem!!

Tak tedy - kdo byl Pepa Havránek?

Byl to chlap - čestný, rovný! Nikdy mě nezklamal, nikdy mě nenechal na holičkách.., tedy - až do té neděle 12. července 2020

Pepo sbohem!

Hrozně mi chybíš!

Děkuji Ti, starý brachu za vše!

Ahoj!

Štěpán

Vzkaz od Jany