Elektronické a digitalizované články

elektronické články

Časopisy se v současné době díky elektronizaci nacházejí v určité fázi svého publikačního procesu v elektronické podobě. Teoreticky vzato tak má každý článek, i z tištěného periodika, svou elektronickou verzi. Ta může být dostupná volně nebo v souladu s licenčními podmínkami vydavatelů či dalšími ustanoveními autorsko-právní ochrany.

Z hlediska zpracování v bibliograficko-informačních systémech se nabízí možnost přebírání záznamů s minimem lidského zásahu. Evidenční systémy vydavatelů nemusejí obsahovat data o publikovaných článcích v podobě, která odpovídá knihovnickým standardům. Import záznamů do knihovnických systémů a jejich kontrola tak může představovat velmi náročný proces, který může být ve výsledku neefektivní.

Poměrně dobře fungující praxí v současné době je dohoda s konkrétním vydavatelem o zasílání elektronické podoby článků knihovně, která záznamy zpracuje metodou de visu a primární dokument zpřístupní na základě dohodnutých podmínek. Nevýhodou tohoto postupu je především administrativní náročnost spojená se smlouvou s vydavatelem. Z uživatelského hlediska se dá očekávat pozitivní přijetí, především díky relativně krátké době pro zpracování záznamu a ideálně i dostupnosti plného textu.

archivace obsahu webu

digitalizované články

V posledních letech dochází k masové digitalizaci dokumentů z fondů knihoven. Naprostá většina zdigitalizovaných periodik ovšem není analyticky zpracována (k dispozici jsou zpravidla informace o názvu časopisu, roku, čísle, případně ročníku). Pro vyhledání článků je možné využít metody optického rozpoznávání textu, které nemusí vždy přinášet odpovídající výsledky.

Nástroje a metody, které se zabývají možnostmi popisu článků ve skenovaných periodikách, se stále zlepšují. Snaží se s maximální mírou automatizace poskytnout metadata o článcích, včetně provázanosti s plným textem.

projekty