František Š. získal pro nás hodně informací o našem třídním učiteli a je třeba mu poděkovat.
Bohuslav Pernica (13. prosince 1907 Brno – 3. listopadu 1968 Praha) byl český spisovatel, sběratel, redaktor. Povoláním učitel, známý však zejména jako národopisec a sběratel folklorních materiálů z Horácka. K jeho nejznámějším dílům patří Rok na moravském Horácku a Rok na moravském Horácku a Podhorácku. Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1927 absolvoval abiturientský kurz na brněnském učitelském ústavu. Poté učil na různých obecních nebo měšťanských školách na Moravě – ve Znojmě, v Šumné, v Šatově a v Kroměříži. V roce 1940 přesídlil do Prahy, kde opět působil na měšťanských a osmiletých školách. Po válce studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně a v roce 1953 obhájil dizertační práci o Boženě Němcové. Později si své pedagogické vzdělání doplnil ještě na Vysoké škole pedagogické v Praze a více než tvůrčí činnosti se věnoval své učitelské profesi na pražských středních školách.
* 13. 12. 1907, Královo Pole, Brno (Brno-město), Česká republika (Czech Republic) † 3. 11. 1968, Praha, Česká republika (Czech Republic) národopisec, sběratel, spisovatel, básník, pedagog Bohuslav Pernica se narodil 13. 12. 1907 v Brně. Mládí pak strávil ve Znojmě. Roku 1927 maturoval na reálném gymnáziu a v letech 1927-28 absolvoval abiturientský kurz na brněnském učitelském ústavu. Po skončení studia učil dva roky v Miroslavi, nejprve na menšinové obecní škole, poté na měšťance. Od roku 1930 pak učil na obecné škole ve Znojmě, nato v Šumné (Šumvald), Šatově a od roku 1933 opět ve Znojmě na chlapecké měšťanské škole. Po záboru pohraničí v roce 1938 začal učit v Kroměříži na Palackého měšťanské škole, počínaje rokem 1940 přesídlil do Prahy, kde působil na měšťanských a osmiletých školách (v Praze vyučoval až do roku 1959). Krom předávání znalostí se i Pernica během svého života neustále vzdělával. Studoval na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde roku 1953 obhájil dizertační práci o Boženě Němcové, později studoval ještě na Vysoké škole pedagogické v Praze (studium zakončil roku 1958).
Mimo to se věnoval sběru lidové slovesnosti ze západní Moravy, jehož výsledky publikoval v 50. letech v několika souborech a napsal rovněž řadu regionálně-historických prací (např. Písemnictví na západní Moravě, 1958; Západní Morava v hudbě, 1958; Výtvarné umění západomoravské, 1959 aj.) Systematicky se zabýval oblastí Horácka a Podhorácka, vrcholem tohoto úsilí byla edice Moravské Horácko a Podhorácko, vydaná v 50. letech. Bohuslav Pernica přispíval již od abiturientských studií i do různých novin a časopisů – hojně publikoval v časopisu Podyjí, později přejmenovanému na Od Horácka k Podyjí (z dalších časopisů a novin kupříkladu: A-Zet, Anděl strážný, Archa, Brázda, Červený květ, Český jazyk a literatura, Dělnické listy, Host do domu, Miroslavské listy, Jiskra, Svobodné slovo, Vlastivědný věstník moravský, Znojemsko aj.)
Tvůrčí činnost Pernici byla velmi rozmanitá.
Již v mládí se začal věnovat literatuře – psal básně, povídky, romány, dramata… Literární prvotinou B. Pernici je povídka Peklem k ráji (1931) popisující příběh mladého učitele, který pyká za hříchy jiných a je odsouzen k trestu smrti.
V letech 1935/36 založil a řídil Kulturní revue jihozápadní Moravy, o rok později Západomoravskou kulturní revue. Některé z jeho dramatických prací, rozhlasových úprav, pásem či scénářů zůstaly bez knižního vydání. Působil jako pedagog na menšinové škole v Miroslavi (1928-1930), kde vydával Miroslavské noviny (vyšlo jen několik ročníků), dále v Ivančicích, Brně, Kroměříži a ve Znojmě. Poslední čtvrtstoletí svého života strávil v Praze na Spořilově.
Bohuslav Pernica zemřel pravděpodobně dne 14. 11. 1968 v Praze.