12-Nekrolog Libor Pátý

Zemřel Libor Pátý, spoluzakladatel Klubu

V pondělí 11. ledna 2021 zemřel Libor Pátý. Členové Klubu a mnozí další, kteří jej znali osobně nebo i zprostředkovaně, přijali zprávu o úmrtí s velkým zármutkem.

Narodil se 23. července 1929. Prožil dlouhý život ovlivněný dějinnými událostmi, které ho formovaly. Musel se tak potýkat s mnoha životními těžkostmi. Celý život – navzdory nepřízním – byl aktivní a činorodý, rozkročený mezi humanitními a technicko-přírodovědnými tématy. Miloval vážnou hudbu. Spolu s manželkou Ludmilou Eckertovou koncertoval v komorním kvintetu. On hrál na fagot, manželka na flétnu. Libora Pátého zajímala historie a především osudy českých vzdělanostních elit, pronásledovaných krutě ve 20. století. Původně zvažoval studium historie. Jedním z jeho velkých přátel byl historik Josef Petráň (1930-2017), oba je pojil nedobrovolný pobyt v pomocných technických praporech.

Už od středoškolských studií na nymburském gymnáziu měl nálepku „politicky nespolehlivé osoby“. V maturitním ročníku 1948 byl po udání za neopatrný výrok vůči školní bustě J. V. Stalina vyloučen ze všech gymnázií v republice. Maturitu nakonec složitě skládal na jiné škole. Zvolil studium fyziky a matematiky na tehdejší Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Během studia byl na dva roky povolán do řad pomocných technických praporů, poté mohl sice vysokoškolská studia dokončit, snahu zůstat na katedře jako asistent ale přerušil dozvuk důvodu jeho předmaturitního vyloučení - a tak byl vyhozen z vysoké školy a nucen živit se prací v žárovkárně. Po čase se mohl vrátit na vysokou školu, tentokrát na nedávno vzniklou Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, kde se seznámil i se svou manželkou. Velkou část života tak spojil Libor Pátý s Univerzitou Karlovou. Na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy se stal zakladatelem oboru fyziky nízkých tlaků. Režim jeho vysokoškolskou vědeckou dráhu znesnadňoval. Libor Pátý nezatrpkl. Byl aktivním a činorodým organizátorem, čestným člověkem ctěným nejen svými žáky. Propojoval své zájmy: kulturu, historii a fyziku. Logickým vyústěním předlistopadových vysokoškolských aktivit byl počátkem roku 1989 Kruh nezávislé inteligence, který Libor Pátý spoluzakládal a snažil se v něm propojit vyučující a další názorově spřízněné osoby z vysokých škol, které tím vykročily z šedé zóny směrem k představitelům disentu. Jako předseda Kruhu nezávislé inteligence spoluzakládal i Občanské fórum a podílel se na dění kolem přelomového roku 1989, stal se mostem mezi studenty a disidenty.

Celoživotní téma vzdělanosti a zájmu o školství před něj předestřelo v klíčových polistopadových měsících úřednicko-politickou kariéru. Stal se náměstkem ministra školství. Počátkem 90. let spolupracoval na transformaci republikového školství, rozvíjel vztahy v této oblasti s blízkým i vzdáleným zahraničím, příkladem je česko-rakouský vědecko-studijní program Aktion. Dopomohl vzniku regionálních vysokých škol. S obavami v pozdějších letech vnímal, že vysoké školství se dostává do vleku finančních kalkulací a podvodů s vysokoškolskými tituly.

I po odchodu do důchodu zůstal od 2. poloviny 90. let stále činorodý. Jako předseda Evropského kulturního klubu až do roku 2008 organizoval v budově Akademie věd na Národní třídě veřejné přednášky s hosty různorodých vědeckých oborů. Jeho zrak a sluch se začal zhoršovat.

Klubová činnost mu byla blízká. S koncem působení v Evropském kulturním klubu i v pokročilém věku napnul síly a spoluzakládal Klub přátel Šestky, vzniklý na podnět posluchačů kolem stanice Českého rozhlasu 6 navazující na Svobodnou Evropu. Klubu věnoval energii a zájem ve zbývajících letech. Tato kapitola jeho života není řadě lidí tolik známa. Věřil, že stanice i Klub může kolem sebe shromažďovat vzdělané a přemýšlivé posluchače a propojovat je názorově i tematicky, ve prospěch jich samých i ve prospěch celé společnosti. Ctil práci a rozhlasové působení profesora Otakara Matouška (1899-1994). Libor Pátý rozšířil řady svých přátel o rozhlasové pracovníky stanice Český rozhlas Šest, později Plus. Transformace Českého rozhlasu přinesla po roce 2013 změny, kvůli kterým zatím nedošly náměty Libora Pátého plného naplnění. Dokud mu zdravotní situace dovolovala, podílel se na chodu Klubu, který existuje i nadále. Od počátku Klubu byl jeho čelním představitelem, propojoval posluchače a členy Klubu s jednotlivými rozhlasovými pracovníky, poskytoval Klubu zázemí a především podnětné myšlenky, životní zkušenosti a nadhled, s oblibou věcně hovořil i opravdově naslouchal.

V srdcích těch, kteří zesnulého znali, zůstane řada vzpomínek. Klub se vynasnaží i nadále pokračovat v činnosti, pamětliv odkazu Libora Pátého.

Čest jeho památce!

Autor: Roman Elner (leden 2021)