L.P. 2012

Tak program už máme.

Silniční:

05.5. - 06.5.2012 - Slovácký okruh - Staré město (Uherské Hradiště)

19.5. - 20.5.2012 - Hořice

07.7. - 08.7.2012 - Radvanice

11.8. 2012 - Štít Strahova

18.8. - 19.8.2012 - Těrlicko

01.9. - 02.9.2012 - Kyjov

Motokros:

15.4. 2012 - Kramolín

29.4. 2012 - Stříbro

17.6. 2012 - Horšovský Týn

24.6. 2012 - Stříbro

22.9. 2012 - Loket nad O.

A teď jak to všechno bylo. Bylo to takhle. Nejdříve motokros. O Zdeňkově účasti na motokrosových tratích v Kramolíně, Horšovském Týně a ve Stříbře jsme se rozepsali na stránkách, věnovaných jednotlivým závodům. Myslím, že to bylo ve Stříbře, neměl Zdeněk dobrou náladu a byla znát jistá rozmrzelost nad dvoutaktními počiny, skoro jsem se bál, že se na Čízu vykašle a zakoupí si nějaký spolehlivý stroj ze země vycházejícího slunce. Naštěstí už zase jezdí ve Veteránech Klasik, to je tedy moc dobře, protože na japonci jezdí dneska kdejaký mladý janek a ke zkušeňákovi, jako je Zdeněk, patří prostě legendární Číza a pokud možno i legendární kubatura 250 ccm.

Třeba jednou tu svojí Čízu vyladí do stejné dokonalosti, do jaké Ing. Tichý vyladil v osmdesátých letech Jawičku třistapadesátku, ano tu, se kterou se Zdeněk propracoval do první desítky v asfaltovém federálu.

Tedy sezóna 2012 byla naplněná k prasknutí, dost k tomu přispělo i poňoukání parťáka Luboše Jelínka. Byly tu i nějaké ty bedny, a to jak v terénu, tak i na silnici. Takže teď k té silnici.

V Hořicích je dneska znamenitým úspěchem pouhý nedělní start, takže Hořice 2012 - úspěch. Zdeněk kromě zabijácké kubatury započal i aktivity ve třídě 125 ccm Myslím, že je to Cagiva. Tady se Zdeněk ještě hledá, je to přeci jen něco jiného než superbike, ale zážitky tu jsou, to jistě. Jezdecké i dílenské. A navíc právě se stopětadvacítkou se Zdeněk postavil poprvé na opravdovou závodní trať. Bylo to v roce 1980 v závodech do vrchu a stojí určitě na to zavzpomínat. Třeba si prohlédnout Zdeňka na staré fotce, jak přemýšlí u stopětadvacítky o tom, kolik má vlastně závodní motor pístních kroužků.

Tak a teď k dalšímu významnému bodu sezóny. Zdeněk má totiž motorek málo a do práce chodí jenom na pět dní v týdnu. Takže tedy další disciplína. O Zdeňkové mitfárování v terénu jsme už napsali dost a myslím, že je dost jasné, že to všechno nemohlo dopadnout jinak, než, že se k sajdám zase vrátí. Třeba i na asfalt, ale vrátí. V minulých letech se procvičil s Romanem Sedláčkem na historické Hondě 750. Roman však dnes jezdí se synem a tak si Zdeněk musel vybrat nového parťáka. A osud k němu byl nadmíru milostiv.

Zdeňka totiž oslovil sám Jan Polívka z Kramolína, bývalý špičkový sajdkrosový jezdec a také konstruktér motokrosových sajdkár JAPOKRA (Jan Polívka Kramolín) - asi 18 kusů. Ostatně velmi činorodý člověk, šéf motokrosové trati v Kramolíně a tajemník závodů v Nepomuku. Tady to trochu vypadá, že se dva hledali, až se našli. A my máme díky Zdeňkově ženě Věře znamenitou dokumentaci o těchto nádherných závodech. Připomeňme jenom, že pokud někdo na závodech v Kramolíně obdivoval vystavenou silniční sajdkáru URAL 650, tak na ní se právě teď může podívat v akci. A připomeňme také, že Ural není řádný soubor kopečků, ale mocné pohoří rozdělující kontinenty.

Takže trofeje - 2.místo Dvůr Králové, 3.místo Nepomucký trojúhelník, 6. místo Branná - tam byly velké problémy s řazením a při podřazování v kopcích mohl někdy Honza Polívka řidičům vétřiesek jenom závidět.

Nejdříve fotky: