Vejrosta
Ludvík Vejrosta (1869-1933) žil s manželkou Josefou v Brně. Byl nejdříve stolářským mistrem a pak odborným učitelem na průmyslové škole. Postupně měli děti Bertu (Olgu), Ludvíka Karla (byl důstojníkem v ruských legiích), Viktora (pozdějšího ředitele průmyslové školy na Sokolské), Josefu, Ludmilu a Huberta Karla. Ludvík se do Brna přiženil r.1891 z Osové Bítýšky, kde byl jeho otec František Vejrosta (1829-1905) sedlářským mistrem. František jezdil za prací i do Brna a tak asi došlo k seznámení. František přišel do Osové Bítýšky z Křižanova kde byl jeho otec, také František Vejrosta (1796-1878), rovněž sedlářským mistrem. V Křižanově žil i jeho otec Vojtěch Vejrosta (1767-1837), který byl zedníkem. Vojtěchovým otcem Dominikem zřejmě končí velká dynastie ovčáků Vejrostů na panstvích kolem Křižanova. Ovčáci, a hlavně polní mistři měli specifické postavení. Nebyli svázáni s panskou půdou jako sedláci a neměli robotní povinnosti. V rámci tehdejší společnosti byli relativně svobodní. Polní mistři se nechávali najímat na panství k ovčínům. Smlouva s vrchností se obnovovala většinou každoročně kolem sv. Václava. Dominik Vejrosta (cca 1739-1793) byl skoro celý život vrchním ovčákem v Jakubovském dvoře (panství Křižanov). Jeho otec Ondřej Vejrosta (cca 1688-1744) byl ovčáckým mistrem v Dobré Vodě (panství Křižanov) od roku 1734. Před tím byl ovčákem v blízkém Ořechově. Tam stopa Vejrostů bohužel končí v mlze, jelikož matriky z farnosti Osová Bítýška před rokem 1728 nejsou k dohledání.
Kromě Ondřeje a Dominika, byli na okolních ovčínech mistry ještě další Vejrostové, kteří byli buď Dominikovými bratry nebo bratranci.
Přímo v Křižanově to byl Jakub Vejrosta (cca 1716-1804). Jeho syn František byl pak ovčákem na žďárském zámku a další syn Jakub ovčáckým mistrem v Jakubovském dvoře.
Dalším byl v Dobré Vodě Bartoloměj Vejrosta (cca 1717-1805), který po smrti Zuzany (+1781), vdovy po Ondřejovi, odešel i s rodinou nejdříve do Slavkovic až nakonec skončil jako ovčácký mistr ve žďárském klášteře. Tento Bartoloměj byl rekordmanem v počtu potomků. Se dvěma ženami měl dohromady 27 doložených dětí (a mohlo jich být i o pár víc).
Na křižanovském panství byl pastýřem ještě Josef Vejrosta a jeho syn Konstantin (1724-1771).
Stopa od těchto Vejrostů vede k Mikuláši Vejrostovi, který byl polním mistrem v Dobré Vodě, Tomášovi Vejrostovi pastýři v Křižanově a Dobré Vodě (+1728) a Jakubovi Vejrostovi panskému pastýři v Křižanově (kol.r.1700). Konkrétní vazby jsou asi již nedohledatelné. Starší Vejrosty lze nalézt ještě v blízké farnosti Velké Meziříčí. Tam je asi nejstarším záznamem narození Martina Vejrosty r.1624 rodičům Pavlovi Vejrostovi kosaři z Velkého Meziříčí a jeho ženě Zuzaně.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Dostál, Kunz, Havelka Komínek, Dvořák, Horký, Karásek atd.
O životě ovčáků a polních mistrů je zajímavý článek zde: (http://www.pamatkyslany.cz/StaticFiles/images/stories/Verner_palecek/16_Verner_Zlonicko.pdf).
Kromě výše uvedených existují nepřipojené větve Vejrostů „čebínská“ a velice rozsáhlá větev v okolí Moravského Krumlova a Ivančic.
Bonitas a Braun
Jan Bonitas (1858-1934) byl posledním dolním mlynářem z rodu ve Velké Bíteši. V roce 1891 si vzal Annu Dozbabovou, ze sedláckého rodu v Březině. V roce 1906 mlýn částečně vyhořel. To znamenalo konec podnikání na mlýně a pravděpodobně to bylo i důvodem, proč se rodina přestěhovala do Králova Pole. Tam měl Jan ve vlastnictví dům na Tylově 18. Vyhoření mlýna je zřejmě finančně dosti zasáhlo. Až do smrti byl Jan továrním dělníkem. Krom jiných dětí měli dceru Emílii (1904-1962), která si vzala r. 1925 Huberta Vejrostu (mého pradědu). Janův otec Josef Bonitas (1831-1919) žil celý život ve Velké Bíteši (na starém hřbitově má ještě náhrobek s fotografií), kde byl nejprve po otci punčochářem a pak nájemcem (1869) a později majitelem (1878) dolního mlýna. Byl zřejmě velmi podnikavý. Do mlýna zakoupil pletařský stroj a zahájil tam kromě mletí také výrobu pleteného zboží. Významnou roli v celé této historii sehrál jistě fakt, že jeho první ženou byla Marie Braun dcera z velkého mlynářského rodu. Bratr Marie Jakub Braun byl posledním z dynastie Braunů na dolním mlýně. Mlýn prodal r.1867 rodině Kuchynků. Již po dvou letech měl dolní mlýn v nájmu právě Josef Bonitas. Bratr Jakuba Brauna Josef byl mlynářem v Myslbořicích. Předchozí generace Braunů Jakub, Jan, Antonín Ignác, František, Vavřinec (+cca 1739) a asi i Jeremiáš Vavřincův otec byly mlynáři na dolním mlýně ve Velké Bíteši. Jako druhou ženu si vzal r. 1867 Terezi Porupka. Příjmení Porupka patří také k mlynářským rodům. Josefův otec se jmenoval také Josef Bonitas (1798- cca 1885), byl také punčochářem a do Velké Bíteš se rodina přistěhoval z Bystré u Svitav před r.1829. V tom roce si Josef vzal za ženu Františku Šmardovou, dceru tkalce Josefa Šmardy ze Žďárce a u svatby již má uvedeno bydliště Velká Bíteš č.21. Tento dům vlastnil a žil v něm celý zbytek života. Josef se narodil v Bystré Janu Bonitasovi (1771-po1850) punčocháři a Kateřině. Ti se také se synem přestěhovalo do Velké Bíteše. Janův otec Filip Bonitas (1739-1819) byl také punčochářem v Bystré. Jeho otec Václav Bonitas je zatím prvním doloženým nositelem tohoto příjmení. Bonitasů bylo v Bystré víc a zabývali se kromě punčochářství i výrobou svíček. Starší matriky tam existují, ale písmo je velmi nečitelné. Další postup je ale možný.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Sedlácké rody z Březiny: Dozbaba, Havlín, Panáček Kočka, Navrátil atd. Mlynářské rody z okolí Velké Bíteše: Braun, Porupka, Mlynek, Spružina atd. Punčocháři a tkalci hlavně v Bystré: Schmarda, Štipa, Jeřábek, Balabán Michl atd.
Ležák
Václav Ležák (1882-1962) byl hasič a kolářský mistr ve Starém Městě, "válčil na Piavě", měl postupně tři ženy a samé dcery. Narodil se v Kvasicích, kde byl jeho otec František Ležák *1834 kolářským mistrem. Před rokem 1885 se rodina přestěhovala do Rybáren a potom do Starého města. František pocházel z Vrbky, kde žili i jeho předci počínaje otcem Filipem Ležákem *1809, dále Bartolomějem Ležákem *1752 a posledním známým předkem je Tomáš Ležák. Většinou to byli menší sedláci – čtvrtláníci.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Lesa, Bajaja, Pirek, Benda, Šenkyřík, Galatík, Havlík atd.
Horníček
Před Františkem Horníčkem (1896-1940) (a jeho manželkou Cecilií Kaňovskou), malířem a natěračem a jeho otcem, také Františkem Horníčkem (1869-1902), obuvníkem v Jalubí bylo několik generací Horníčků řezníky v Jalubí. Byli to Adolf (1835-1908), Josef (1803-1848) a Karel (1771-?). Do Jalubí se v roce 1770 přiženil otec Karla Václav Karel Horníček (*1746) z Kroměříže. Jeho otec Václav se narodil r.1714 v Kroměříži Janu Horníčkovi a jeho ženě Marianě. Jan Horníček se do Kroměříže přiženil z Bystřice pod Hostýnem, kde se narodil r.1661 Jiříkovi Horníčkovi a jeho ženě Anně.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Kaňovský, Schneider, Janoušek, Katrňák, Býček, Fusek, Hanák, Kostelníček, Bubalík, Čermák, Horecký, Pigeli atd.
Kraváček
Antonín Kraváček (1904-1984) bydlel se svou druhou ženou paní Filoménou na Ceronech. Jeho otec František Kraváček se narodil r.1869 v Babicích č.93 Vincenci Kraváčkovi (1831-1912). Ten se také narodil v Babicích č. 90. Otec Vincence Jan se narodil v Huštěnovicích r. 1800. Do Babic se přiženil, když si vzal r.1824 Kateřinu Korvasovou. Otec Jana Martin (1775-?), žil v Huštěnovicích č. 62. Jeho otcem byl František Kraváček, který je prvním známým předkem ve větvi Kraváčků.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Mikoška, Šenk, Tomaštík, Skapálek, Korvas, Hanáček, Lapčík atd.
Mikoška
František Mikoška (1878-1966) byl poklasným a také ruským legionářem u dělostřelectva. Žil v Babicích č. 54 v Chaloupkách s manželkou Marií roz. Navrátil (z Halenkovic). František se narodil v Topolné č. 133. Jeho otec byl Filip Mikoška (1833-?) domkař v Topolné a matkou Karolína Hoferová z rodiny sedlácké. Otcem Filipa byl František Mikoška (1814-?) rovněž domkař v Topolné 133. Otcem Františky byl Antonín Mikoška a jeho otcem Pavel Mikoška. Obecně byla dle matrik v té době Topolná a okolí plná Mikošků.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Hofer, Navrátil, Kocián, Šimčák, Dohnal, Mikolka, Rozsypálek atd.
Navrátil
Marie Navrátilová (nar.1883), žena Františka Mikošky, byla dcerou Františka Navrátila koláře v Kudlovicích a Veroniky roz. Kocián z Halenkovic. František Navrátil se narodil r.1856 v Kosově u Zábřehu Janovi Navrátilovi domkaři a vojáku a jeho ženě Anně. Jan se narodil r.1812 také v Kosovu. Rodiče se jmenovali Jan a Mariana.
V rodu se dále vyskytují příjmení: Halenkovice: Marčík, Kocián, Juřina, Kudra atd. Kosov a okolí: Jarmar, Knapek, Kubíček atd.