(Roswitha Brunkow 1916-1975)
Správným nastavením horních a dolních končetin a vzepřením se o ně, dochází ke vzpřímení trupu a k aktivaci hlubokého stabilizačního systému (bránice, pánevní dno, svaly v nejhlubší vrstvě na páteře, apod). Tato vzpěrná cvičení se provádí v polohách od lehu přes sed až po stoj. Tímto cvičením dochází k aktivaci a koordinaci tzv. svalových řetězců, jejichž vlastnostmi bývá tendence k oslabení nebo přetížení.
Kdy používáme:
Při fyzioterapeutickém cvičení, v rámci prevence a terapie pohybových obtíží dětí a dospělých, který mají například: poruchu držení těla a pohybových vzorců, přetížení a vadná postavení kloubů, centrální poruchy hybnosti, onemocnění páteře, urogynekologická onemocnění (inkontinence, funkční sterilita), neurologické nemoci, artrózy, periferní obrny, RS.
Kdy není doporučena:
Pro osoby s mentálními poruchami, s akutními nemocemi srdce a cév, nedostatečně stabilizované fraktury.
Měkké a mobilizační techniky podle MUDr. Karla Lewita
(MUDr. Karel Lewit nar. 25. 4. 1916.)
Uvolňujeme a mobilizujeme měkké tkáně (kůže, podkoží, obaly svalů, svaly), kloubní pouzdra, vazy, šlachy, chrupavky. Součástí měkkých technik je strečink, polohová relaxace. Mezi tyto techniky pro uvolňování koubních blokád patří velmi často používané tzv. "Post-izometrická relaxace" a "Joint play". Pomocí měkých technik odhalujeme HAZ (hyperalgické zóny), které následně odstraňujeme.
Kdy používáme:
U klientů, kteří mají problémy s bolestivými stavy pohybového systému, svalové napětí, svalová křeč, stavy po operacích které se hojí jizvou, zmenšená kloubní pohyblivost, blokády kloubů z různých příčin (funkčních - např otoky, nebo strukturálních).
Kdy není doporučena:
Při některých akutních stavech (záněty, horečnaté stavy, onemocnění, apod).
Manuální lymfodrenáž
(objevení mízního systému 17. Století – Gasparo Asselli)
Manuální lymfodrenáž je terapeutická technika, kdy jemným tlakem ruky terapeut provádí konkrétní hmaty, jimiž dochází k uvolnění lymfy a jejímu dalšímu posunu z mezibuněčného prostoru přes kapiláry, mízní cévy, uzliny a následně nasátí lymfy do krevního řečiště, kdy hlavní mízovod ústí do horní duté žíly v blízkosti srdce.
Manuální lymfodrenáž zajišťuje odvodnění, působí na nervový systém, ovlivňuje příčně pruhované svalstvo i hladkou svalovinu a zlepšuje imunologickou obranu organismu
Kdy není doporučena:
Při akutních stavech (záněty, horečnaté stavy…), při akutním selhávání srdce, ledvin, jater…, v obdobích chemoterapie, při dysfunkci štítné žlázy.
Koncept diagnostiky a terapie funkčních poruch dle Dr. Med. Aloise Brüggera
(Dr. Med. Alois Brügger 1920-2001)
Fyzioterapeutická metoda pro diagnostiku a léčebu pohybových obtíží. Cílem terapie je dosáhnout vzpřímeného držení těla. Při cvičení se používají manuální techniky, velký míč, horká role, latexové pásy (Thera-Band). Terapie dále zahrnuje nácvik správného držení těla, pohybovou koordinaci klienta během běžných životních situací, konzultace na ergonomii pracoviště, sezení, osvětlení, obuv, oděv, účes, apod a jejich následné změny.
Kdy používáme:
U klientů s funkčním onemocněním pohybového systému, neurologických onemocnění, ortopedických diagnóz, skolióz, apod.
Kdy není doporučena:
V individuálních případech.
Proprioceptivní nervosvalová facilitace "PNF" (známo jako Kabatova metoda)
(americký lékař a neurofyziolog MUDr. Herman Kabat 1913–1995)
Podstatou PNF je usnadnění pohybu pomocí signalizace z vlastního těla. Metoda využívá pohybové vzorce, které byly převzaty z přirozených pohybů z denních činností člověka. Terapeut učí pacienta cvičení s končetinami v diagonálách, čímž dochází k aktivaci svalových smyček tak, aby došlo k aktivaci správných pohybových vzorů, zvýšení rozsahu pohybu a posílení svalové síly. K tomu se používají techniky pohybového zvratu, výdrž-relaxace, akce-relaxace, ...
Terapeut využívá manuální kontakt a tlak ve směru či proti směru vykonávaného pohybu, čímž ovlivňuje napětí svalů, které se mají do pohybového vzoru zapojit. Slovními pokyny umožňují klientovi se lépe soustředit na vykovávaný pohyb a zároveň hlasová stimulace ovlivňuje facilitaci či relaxaci svalových skupin zapojených do pohybového vzoru. Klient musí zrakem kontrolovat vykonávaný pohyb čímž umožňuje zpětnou kontrolu a ovlivňuje tak kvalitu prováděného pohybu.
Kdy používáme:
u klientů s funkčním onemocněním pohybového systému
neurologická onemocnění - transverzální míšní léze, periferní neuropatie, roztroušená skleroza, stav po CMP, atd.
ortopedie - po operační a poúrazové stavy kloubů, páteře, degenerativní onemocnění kloubů, při poruchách držení těla (skoliozy), atd...
Kdy není doporučena:
V individuálních případech. V akutních fázích bolestivých stavů, nemoci.
Senzomotorická stimulace (SMS)
Jedná se o metodu založenou v 60. letech na neurofyziologickém podkladě. Senzomotorická stimulace (SMS) je velmi účinná léčebná metoda, používaná zejména ve fyzioterapii, ale i v tréniku fitness a sportu.
Vývoj senzomotorické stimulace
Základní poznatky o senzomotorické stimulaci přinesl ve svých pracích anglický ortoped Freeman, který jako první využíval balanční cvičení na úseči, ale omezil se pouze na problematiku poranění hlezenního kloubu.
V Čechách rozvedl tuto problematiku Prof. MUDr. Vladimír Janda a poukázal na propojenost funkcí celého pohybového aparátu. Popsal spojení mezi chronickou nestabilitou kotníku a chronickými bolestmi zad. Společně se svými kolegyněmi PhDr. Kabelíkovou a Vávrovou velmi podrobně a globálně rozpracovali metodu „Senzomotorické stimulace“, která je v dnešní době využívána po celém světě.
V SMS se vedle základních senzomotorických cviků (malá noha, píďalka atd.) používají také nejrůznější balanční cviky prováděné z nejrůznějších výchozích poloh. Cviky spočívají ve vychylování podložky či klienta z rovnovážného postavení. Tyto cviky vedou k aktivaci propriocepce (hlubokého čití) a výrazně se tím zlepšuje aktivace příslušných nervových drah. Dále se pro senzomotorickou stimulaci využívají nejrůznější pomůcky.
Balanční plochy a senzomotorické pomůcky: kulové a válcové úseče, balanční sandály, nafukovací míče, minitrampolíny, pěnové balanční plošiny, Posturomed, Propriomed, Bosu, čočky plněné vzduchem nebo vodou.
Senzomotorická stimulace je využívaná také pro optimalizaci nejčastějších pohybových stereotypů člověka – sed, stoj, chůze. Cvičení SMS vede k přeučení na optimální provádění těchto stereotypů.
Kdy používáme:
kloubní nestabilita (zejména nestabilita kloubů hlezenních, kolenních, ramenních, segmentů páteře…), nedostatečná fixace svalstva pánve u chronických vertebrogenních algických syndromů, vadné držení těla, idiopatická skolióza, mozečkové a vestibulární poruchy, poruchy hlubokého čití (propriocepce), pooperační stavy pohybového aparátu (hlezenní kloub, kolenní kloub, kyčelní kloub, páteř, ramenní kloub atd.)
Bobath koncept
Tento terapeutický přístup byl vytvořen ve 40. – 50. letech 20. století Bertou Bobath (fyzioterapeutka) a Karlem Bobathem (lékař).
Je to přístup vhodný při léčbě jedinců s poruchami funkce, pohybu a tonu vzniklých důsledkem postižení centrálního nervového systému.
Cílem léčby je optimalizace funkce a zlepšení posturální kontroly a selektivního pohybu facilitací.
Bobath metoda je 24 hodinový koncept, který má za cíl podporu motorického vývoje, odbourávání patologických vzorců, regulaci svalového tonu, facilitace specifických dovedností, zlepšení posturální kontroly. Jako prostředky a techniky využívá: polohování, placing, guiding, handling, aproximace a zevní opory
Kdy používáme:
Původně byl vyvinut pro děti s DMO, později pro dospělé s hemiplegií po CMP. V současné době i u onemocněních na neuromuskulárním podkladě či při nezralým nervovým systémem.