Den židovských památek

Sedmý ročník Dne židovských památek v ČR se uskuteční v neděli 11. srpna 2024. Zcela zdarma nebo za dobrovolné vstupné bude zpřístupněno 58 vybraných židovských památek v Čechách, na Moravě a Slezsku a návštěvníci tak budou mít možnost navštívit hřbitovy a synagogy, které nejsou volně přístupné, nebo prošly v posledních letech nákladnou opravou. Mezi největší lákadla letošního roku patří opět čáslavská synagoga, ve které restaurováním kazetového stropu a vstupních dveří po několika letech vyvrcholila první fáze rekonstrukce. Nově jsou letos do projektu zahrnuty židovské hřbitovy v Pardubicích, Habrech, Nečtinách, Nýrsku nebo Blovicích. Pozornost si zaslouží i synagogy ve Volyni nebo Podmoklech u Sušice. Tento den bude také možnost výjimečně navštívit novojičínskou synagogu, která již od konce 60. let slouží jako depozitář Státního okresního archivu Nový Jičín.  Letošní ročník je v některých místech doplněn o doprovodný program, který většinou spočívá v komentovaných prohlídkách, přednáškách či koncertech. Obzvláště bohatý je již tradičně v Pacově. Komentované prohlídky proběhnou ale i například v Přerově, Žamberku či Nýrsku.

Záměrem Dne židovských památek je zpřístupnit a zviditelnit několik desítek památek, synagog
a hřbitovů v regionech po celé České republice. Z památek Pražského židovského města je součástí projektu pouze Jeruzalémská synagoga, na jejíž ženské galerii jsou k vidění dvě stálé expozice podrobně se zabývající právě péčí o židovské památky.

Všechny zapojené objekty budou zdarma, nebo za dobrovolné vstupné přístupné od 10:00 do 17:00. Pokud celodenní otevření není z různých důvodů možné, bude památka přístupná alespoň v části uvedeného času. 

Většina židovských obcí na území dnešní České republiky zanikla kvůli holocaustu a také v důsledku poválečných emigračních vln. Synagogy a židovské hřbitovy byly opuštěny a chátraly. Během druhé světové války bylo nacisty vypáleno a zbořeno nebo v závěrečných bojích zničeno na 70 synagog. Dalších 105 synagog bylo zbořeno během čtyřicetiletí komunistického režimu. Hřbitovy a jiné památky byly soustavně a systematicky ničeny. Teprve po listopadu 1989 bylo možné poprvé přikročit k dokumentaci a záchraně zbylých památek.

Do dnešní doby se tak dochovalo kolem 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Tyto památky jsou ve vlastnictví některé z deseti židovských obcí nebo Federace židovských obcí v ČR, ale také ve vlastnictví měst, církví i soukromých majitelů. Židovská obec v Praze, která má ve svém vlastnictví 30 synagog a 175 židovských hřbitovů na území někdejšího Středočeského, Východočeského a Jihočeského kraje, patří mezi nejvýznamnější investory při rekonstrukci židovských památek.

Federace židovských obcí v ČR získala v  projektu Revitalizace židovských památek v ČR dosud největší grant na záchranu židovských památek v České republice v poválečné době (280 milionů Kč – 85 % pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 % z rozpočtu českého státu). Díky tomu se podařilo rekonstruovat, restaurovat a zachránit patnáct významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.