Osmý ročník Dne židovských památek v ČR se uskuteční v neděli 10. srpna 2025. Zcela zdarma nebo za dobrovolné vstupné bude zpřístupněno více než 75 vybraných židovských památek v Čechách, na Moravě a Slezsku a návštěvníci tak budou mít možnost navštívit hřbitovy a synagogy, které nejsou volně přístupné, nebo prošly v posledních letech nákladnou opravou. Mezi největší lákadla letošního roku patří opět čáslavská synagoga, ve které restaurováním kazetového stropu a vstupních dveří po několika letech vyvrcholila první fáze rekonstrukce. Nově jsou letos do projektu zahrnuty židovské hřbitovy v Drmoulu, Mariánských Lázních, Moravském Krumlově nebo Příbrami. Pozornost si zaslouží i synagogy v Neveklově, Volyni a v Písku. Letošní ročník je v některých místech doplněn o doprovodný program, který většinou spočívá v komentovaných prohlídkách, přednáškách či koncertech. Komentované prohlídky proběhnou například ve Slaném, Přerově, Žamberku či Nýrsku. Tento den bude také možnost výjimečně navštívit novojičínskou synagogu, která již od konce 60. let slouží jako depozitář Státního okresního archivu Nový Jičín nebo naprosto unikátní prostor modlitebny z doby terezínského ghetta.
Záměrem Dne židovských památek je zpřístupnit a zviditelnit několik desítek památek, synagog a hřbitovů v regionech po celé České republice. Z památek Pražského židovského města je součástí projektu pouze Jeruzalémská synagoga, na jejíž ženské galerii jsou k vidění dvě stálé expozice podrobně se zabývající právě péčí o židovské památky.
Všechny zapojené objekty budou zdarma, nebo za dobrovolné vstupné přístupné od 10:00 do 17:00. Pokud celodenní otevření není z různých důvodů možné, bude památka přístupná alespoň v části uvedeného času.
Synagoga v Ledči nad Sázavou, stav v roce 1997
Synagoga v Ledči nad Sázavou, současnost
Většina židovských obcí na území dnešní České republiky zanikla kvůli holocaustu a také v důsledku poválečných emigračních vln. Synagogy a židovské hřbitovy byly opuštěny a chátraly. Během druhé světové války bylo nacisty vypáleno a zbořeno nebo v závěrečných bojích zničeno na 70 synagog. Dalších 105 synagog bylo zbořeno během čtyřicetiletí komunistického režimu. Hřbitovy a jiné památky byly soustavně a systematicky ničeny. Teprve po listopadu 1989 bylo možné poprvé přikročit k dokumentaci a záchraně zbylých památek.
Do dnešní doby se tak dochovalo kolem 200 synagog a 370 židovských hřbitovů. Tyto památky jsou ve vlastnictví některé z devíti židovských obcí nebo Federace židovských obcí v ČR, ale také ve vlastnictví měst, církví i soukromých majitelů. Židovská obec v Praze, která má ve svém vlastnictví 30 synagog a 175 židovských hřbitovů na území někdejšího Středočeského, Východočeského a Jihočeského kraje, patří mezi nejvýznamnější investory při rekonstrukci židovských památek.
Federace židovských obcí v ČR získala v projektu Revitalizace židovských památek v ČR dosud největší grant na záchranu židovských památek v České republice v poválečné době (280 milionů Kč – 85 % pochází z Evropského fondu pro regionální rozvoj, 15 % z rozpočtu českého státu). Díky tomu se podařilo rekonstruovat, restaurovat a zachránit patnáct významných historických budov na deseti místech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku.