Anotace příspěvků

(bez zvaných přednášek, řazeno chronologicky dle programu)

Vnitřní i zahraniční migrace v ČR od roku 1993

Tomáš Fiala, Jitka Langhamrová (FIS VŠE v Praze)

V posledních desetiletích je demografický vývoj stále více ovlivňován vývojem migrace než vývojem plodností a úmrtností. Příspěvek přináší základní analýzu vývoje migrace v ČR a jejích krajích od vzniku ČR do současnosti. Zaměřuje se na rozdíly migrace v jednotlivých krajích, hlavní migrační proudy vnitřní migrace, analýzu zahraniční migrace podle státního občanství migrantů a především pohlavní a věkovou strukturu migrantů.

Městská, suburbánní a venkovská migrace: diferenciace věkových struktur v post-socialistickém Česku

Petra Špačková, Lucie Pospíšilová (PřF UK v Praze)

Oproti socialismu, kdy migrační procesy nejvíce ovlivňovala urbanizace, se v postsocialistickém období ve větší míře prosazují i další urbanizační procesy, bezesporu suburbanizace, ale také například deurbanizace nebo reurbanizace. Protože migrace ovlivňuje zdrojové i cílové lokality, je důležité sledovat a analyzovat proměny socio-demografických struktur migrantů v jednotlivých migračních proudech. Cílem příspěvku je proto porovnat věkové struktury migrantů mezi městy, suburbii a venkovem a jejich proměny v celém postsocialistickém období, a to s důrazem na genderové odlišnosti a specifika migrace cizinců. Za hlavní trend můžeme považovat rozvolňování věku stěhování a rozrůzňování věkových struktur v závislosti na cílové/zdrojové lokalitě, které jde ruku v ruce se společenskými změnami a diferenciací životních stylů.

Pracovní atraktivita velkých měst České republiky z pohledu dojížďky v historickém srovnání let 1995‒2014

Ondřej Nývlt, Markéta Pechholdová (FIS VŠE v Praze)

Mobilitu obyvatelstva, která přímo nezohledňuje faktor změny bydliště, lze chápat i v kontextu pravidelného dojíždění za prací mimo svoji obec. Pravidelné detailní výstupy je možné získat z dat sčítání ovšem v desetileté periodicitě. Pracovní atraktivitu největších českých měst lze zjišťovat například z dat Výběrového šetření pracovních sil, kontinuálně již od roku 1995. Zmíněné dotazníkové šetření umožňuje porovnávat bydliště respondenta a místo pracoviště respondenta. Pro účely studie lze vybrat čtyři největší města v České republice, kdy jejich hranice z velké části kopírují kraj Hlavní město Praha a okresy Brno-město, Ostrava-město a Plzeň-město. Příspěvek je zaměřen v prvé řadě na porovnání pracovní dojížďky v čase, kdy lze sledovat intenzitu dojíždění za prací do zmíněných lokalit v České republice. Dané trendy lze zkoumat nejenom z pohledu intenzity, ale i charakteru dojížďky za prací. K jejímu hodnocení lze využít faktory nejvyššího dosažného vzdělání, věku, pohlaví ale i klasifikace zaměstnání. V demografickém smyslu lze zkoumat populace zaměstnaných, které dojíždějí do velkých měst, ve srovnání obecně s populací zaměstnaných v České republice. Zajímavým se jeví i srovnání populací, které bydlí ve spádových oblastech velkých měst, právě v členění zda dojíždějí nebo nedojíždějí do spádového města.

Analýza migračního chování regionů soudržnosti Česka

Ivan Šotkovský (EKF VŠB-TU Ostrava)

Cílem příspěvku je zhodnocení migrační měny čtrnácti regionů soudržnosti Česka od roku 1971 až do současnosti. Základem pro analýzu jsou data ČSÚ se zaměřením na počty přistěhovalých a vystěhovalých z regionů soudržnosti. I když je existence těchto prostorových celků spojená s rokem 2004, kdy se náš stát stal členem Evropské unie, přesto bylo možné rekonstruovat migrační chování obyvatel Česka na úrovni NUTS2 až k roku 1971. Jako základní ukazatele pro vyhodnocení migrace jsou vybrány migrační saldo a hrubá míra migračního salda. K naplnění výzkumného cíle se v rámci metody komparace zvolených územních jednotek využívá možností klasifikačního systému časových řad pro posouzení vybrané regionální sociální disparity. Za tímto účelem se pracuje s hierarchickou metodou shlukové analýzy. Vytvořená dynamická prostorová typologie bude základním podkladem pro posouzení rozdílů v migračním chování regionů soudržnosti, které bude ještě doplněno rámcem celkové změny početní velikosti regionů v souvislosti s přirozenou měnou.

K příčinám a důsledkům mezinárodní migrace

Jaroslav Macháček (NF VŠE v Praze)

Problémy migračně zdrojových rozvojových zemí jako jsou nízká faktorová produktivita, málo efektivní zahraniční obchod, omezené zdroje vody a další potíže, podněcující hromadnou emigraci. Některá hlediska, jež jsou aktuální pro hodnocení dopadů migrace, v mezinárodním měřítku: Územně distribuční stránky migrace, vztah mezi migrací a chudobou, vliv migrace na pracovní nabídku a poptávku, rozrůstání diaspor a další otázky, u nichž možné způsoby řešení vzbuzují pozornost v zemích s významnou imigrací.

Vliv migrace do ČR na vybrané ekonomické ukazatele

Šárka Prát (NF VŠE v Praze)

Důvody zvyšování zájmu o studium souvislostí mezi migrací a ekonomickým rozvojem jsou různé, ale mezi ty nejvýznamnější bezpochyby patří stoupající absolutní počty imigrantů v ekonomicky rozvinutých zemích, stoupající množství zasílaných remitencí za posledních 10–15 let a stárnoucí populace v ekonomicky rozvinutých zemích.

Tento článek se zabývá pracovní imigrací do České republiky, jenž ovlivňuje nejen pracovní trh, ale i rozvoj naší země. Cílem článku je zanalyzovat vývoj imigrantů do ČR v časovém rámci 15 let a zjistit vliv migrace na základní vybrané ekonomické ukazatele. Článek je rozdělen do tří částí. První část se věnuje explanační teorii migrace. Druhá část analyzuje vývoj imigrace do České republiky od roku 1995 až po 2013. Obsahem poslední kapitoly a závěrečné části, jsou regresní a korelační analýzy 5 ekonomických ukazatelů a jejich vztah s migrací, jenž analyzují dopady pracovní migrace na trh práce.

Ekonomické aspekty pracovní migrace v ČR

Martina Šimková (FIS VŠE v Praze, ČSÚ)

Migrace je v současnosti diskutována zejména ve spojitosti s uprchlickou krizí a možnými důsledky. Neméně důležitá je však otázka migrace v souvislosti se stárnutím populace. ČR dlouhodobě patří mezi migračně atraktivní země, tudíž imigrace může zmírnit důsledky stárnutí. Statistika související s problematikou migrace ovšem nezahrnuje pouze počty migrantů, je také spojena s finančním chováním. Příjmy, výdaje a úspory migrantů představují obvykle hlavní determinanty jejich pobytu na území ČR. Mezi důvody migrace za prací patří finanční zabezpečení členů rodiny v zemi původu, proto dalším faktorem migrace jsou odesílané remitence představující odliv prostředků do zahraničí. Tento příspěvek diskutuje demograficko-ekonomické aspekty migrace v ČR především z pohledu finančního chování cizinců na území ČR.

Využití konceptu prostorové příbuznosti pro předpovídání budoucích regionálních koncentrací migračních skupin

Jiří Hasman, Josef Novotný (PřF UK v Praze)

Mezinárodní migrace v současnosti budí velký zájem i emoce u laické i odborné veřejnosti. Vzhledem k její velké komplexitě je přitom nesmírně obtížné podchytit všechny její parametry a dopady, přičemž mezi nejzásadnější problémy patří otázka předpovídání migrace do budoucna. Vedle objemu migrace je též důležité umět odhadnout, kteří migranti (z jaké země původu) budou na sledované území přicházet, neboť se dopady imigrace na cílový region i na migranty samotné mohou zásadně lišit právě v závislosti na jejich zemi původu. Pokusy o předpovědi tohoto charakteru jsou zatím však spíše zřídkavé, zvláště, zaměříme-li se na nižší než celostátní úroveň.

Cílem předkládaného příspěvku je proto představit metodu, která může umožnit tento typ předpovědí zpřesnit. Zásadní výhodou této metody je její využitelnost na nejrůznějších řádovostních úrovních. Východiskem je koncept tzv. prostorové příbuznosti migračních skupin, který je založen na již ověřeném předpokladu, že mají-li migrační skupiny společné určité charakteristiky (např. kulturní či socioekonomické), mají též podobné prostorové chování (tj. jsou si prostorově příbuzné). Dále lze předpokládat, že je budoucí populační struktura určitého regionu přirozeně závislá na struktuře současné, přičemž vytvoření nové koncentrace je nejpravděpodobnější u těch migračních skupin, které vykazují nejvyšší míru prostorové příbuznosti ke skupinám v současnosti v regionu již koncentrovaným. Na základě stávajícího národnostního složení regionu a matice prostorových příbuzností jednotlivých migračních skupin v celé zemi tak můžeme pro každou dvojici region-skupina vypočíst ukazatel, jehož výše by měla korespondovat s pravděpodobností, že se zde bude daná skupina v budoucnu nově koncentrovat. Tento předpoklad bude v rámci příspěvku nejprve ověřen na základě srovnání předpovědí založených na datech ze sčítání obyvatelstva USA 2000 a Austrálie 2006 se skutečným vývojem v období 2000-10 resp. 2006-11. Poté bude pomocí několika názorných příkladů předvedeno, jak konkrétně lze konceptu prostorové příbuznosti využít k předpovědím do budoucna.

Minulost a budoucnost migrace

Zděnek Pavlík (FIS VŠE v Praze, PřF UK v Praze)

Migrace existuje od počátků existence lidstva. V nejstarších dobách se lidé a celé populace stěhovaly za zdroji obživy. Migrace není svou podstatou demografický jev, pokud za předmět demografie považujeme reprodukci neboli obnovu lidských populací. Oba základní demografické procesy jsou svou povahou bio-sociální (pohybují se v biologických hranicích a jsou významně ovlivňovány sociálními faktory), kdežto migrace je procesem čistě sociálním a patří do sociální geografie. V současné době jsme svědky masové imigrace do Evropy z blízkého východu, která je důsledkem občanské války v těchto zemích. V budoucnosti je možno očekávat podobnou masovou imigraci z Afriky, jestliže se nepodaří harmonizovat populační a ekonomický vývoj účinnou ekonomickou pomocí těmto zemím.

Aktuálne faktory neurčitosti v prognózovaní zahraničnej migrácie

Branislav Bleha (PrF UK v Bratislave)

Príspevok sa venuje identifikácii faktorov, ktoré zvyšujú neurčitosť národných (čiastočne i regionálnych) demografických prognóz, ich analýze a diskusii. Ukazuje sa, že volatilita migrácie - krátkodobá, ale aj strednodobá a dlhodobá je veľmi výrazná. Odhad sociálno-ekonomických procesov pôsobiacich na migráciu (utečenecká kríza, hospodárske cykly) je mimoriadne náročný (nielen) pre demografov, ale náročné je určiť aj trajektóriu a intenzitu vplyvu týchto externých faktorov na migráciu, resp. časový posun v akom sa prejavujú. Podľa všetkého v stredoeurópskom kontexte zostane migráciou tým demografickým komponentom, ktorého relatívna presnosť bude v prognózach najnižšia.

Vybrané problémy migrácie v SR

Iveta Stankovičová (FM UK v Bratislave), Danuša Jurčová (Infostat, Bratislava)

Obdobie po roku 2000 vo vývoji zahraničnej migrácie možno považovať za turbulentné aj na Slovensku. Prispelo k tomu jednak postupné rozširovanie EÚ (rok 2004), ako aj rozšírenie Schengenského priestoru v roku 2007. Na zmene migračnej situácie v Európe sa však výrazne podpísala hospodárska kríza. Posilnila migračné toky medzi jednotlivými krajinami EÚ, k čomu prispieva aj voľný pohyb v rámci Schengenu. Súčasne hospodárska kríza zmenila smer migračných tokov v Európe. Prehĺbili sa migračné toky z juhu na sever, ale aj z východu na západ. Výrazné migračné toky legálnych aj nelegálnych migrantov smerujú najmä do Nemecka.

Z hľadiska migrácie spojenej s trvalým pobytom, patrí SR od roku 1993 medzi migračne ziskové štáty. V príspevku budeme analyzovať vývoj zahraničnej migrácie SR (prisťahovaní, vysťahovaní, migračné saldo) v rokoch 1990-2014 celkovo, ale aj podľa zdrojových krajín a regiónov migrácie. Hoci SR udeľuje azyl od roku 1992, nepatrí medzi vyhľadávané cieľové krajiny žiadateľov o azyl. Počet žiadateľov o azyl dosiahol maximum v roku 2004 (11,4 tis. osôb) a postupne klesal. V roku 2014 požiadalo o azyl v SR len 331 osôb.

V druhej časti príspevku sa budeme venovať problematike neevidovanej migrácie. Zlepšenie migračnej štatistiky, vrátane odhadov neevidovanej migrácie na základe obvyklého pobytu sú výzvou pre krajiny EÚ/EHP. SR sa pri odhade emigrácie môže zatiaľ opierať len o databázu ŠÚ SR a údaje zo sčítania. Ako doplnkový zdroj dát pre konštrukciu obvyklého pobytu a dát o emigrácii spojenej používa databázu cudzincov ÚHCP. Ukazuje sa však, že pre konštrukciu obvyklého pobytu a odhady emigrácie by boli vhodnejšie údaje z registra, ktorý by sa na Slovensku vytvoril, podobne ako je to už v Slovinsku.

Vnútorná migrácia Slovenska – lokálna alebo medziregionálna?

Arnold Kakaš (PrF UK v Bratislave)

Práca sa zaoberá dĺžkou migračných tokov na Slovensku. Hlavným výskumným cieľom je zistiť, na aké vzdialenosti obyvatelia Slovenska migrujú v rámci krajiny a či existuje asociácia medzi niektorými zo štruktúrnych znakov migrantov a vzdialenosťou migrácie. Pokiaľ takáto asociácia existuje, mala by sa prejaviť zvýšením, resp. znížením priemernej vzdialenosti migrácie u osôb, ktoré sú nositeľmi takéhoto znaku. Pozornosť je venovaná zmene dĺžky migračných tokov a ich premenlivosti v súbore migrantov od roku 1996 do 2013.

Možnosti analýzy demografického chování cizinců v ČR z běžné evidence a její výsledky

Terezie Štyglerová, Michaela Němečková (ČSÚ)

S rostoucím počtem cizinců v ČR stoupá také potřeba detailnější údajů o jejich demografickém chování. Na základě požadavků EP a Rady byl (od roku 2012) do demografických zjišťování zahrnut stát narození. Úroveň reprodukčních procesů cizinců bývá více či méně odlišná od většinové populace a kritérium původu vedle státního občanství je žádoucí uvažovat i při tvorbě populačních projekcí. Cílem příspěvku je zhodnocení možností analýzy reprodukčního chování cizinců majících registrovaný pobyt v ČR a její nejzásadnější výsledky pro období let 2012-2015. Kromě běžně zveřejňovaných absolutních údajů o demografických událostech cizinců podle jejich státního občanství se příspěvek věnuje intenzitním ukazatelům založeným na údajích o struktuře populace cizinců z CIS. Příspěvek se zaměřuje především na úroveň plodnosti žen-cizinek nejčetnějších státních občanství, dále přináší např. orientační pohled na rozdíly v úhrnné plodnosti žen právě dle státu jejich narození či na sňatkové chování cizinců.

Efekt zdravého migranta a epidemiologický paradox

Dagmar Dzúrová, Michala Lustigová, Dušan Drbohlav (PřF UK v Praze)

Řada vědeckých studií, převážně amerických a kanadských dokládá, že nově příchozí imigranti jsou obecně zdravější než majoritní populace, navzdory skutečnosti, že imigranti přicházejí převážně ze zemí s nižší životní úrovní a v hostitelské zemi mají nižší socioekonomické postavení a horší přístup ke zdravotní péči. Tento "epidemiologický paradox" bývá označován také jako "efekt zdravého migranta“. Nejnovější studie přisuzují významnou roli sociálním sítím (např. koncentraci imigrantů v lokalitě) jako zdravotně protektivnímu faktoru (Wright et al., 2014). V tomto příspěvku budeme zahraniční zjištění konfrontovat s výzkumnými závěry případových studií za Česko.

Migrace a stárnutí – souvislosti a výzvy z hlediska veřejné politiky

Petr Wija (IDS Diakonie ČCE, FHS UK v Praze)

Příspěvek se zaměří na vybrané údaje o věkové struktuře migrantů a cizinců v ČR v mezinárodním srovnání a na fenomén migrace

v kontextu životního cyklu, zejména po ukončení ekonomické kariéry, a na výzvy a příležitosti, které jsou spojeny se

stárnutím migrantů (cizinců - stárnutím v cizí zemi) a stěhováním seniorů za lepším bydlením, službami nebo péči. Příspěvek

se pokusí zobecnit a definovat hlavní rysy těchto procesů, výzev a příležitostí s nimi spojených a nastínit priority pro

reakci na tyto procesy v rámci veřejných politik, zejména v rámci sociální a zdravotní politiky.

Role zahraniční migrace v měnící se sociálně-prostorové diferenciaci Prahy

Ivana Přidalová, Martin Ouředníček (PřF UK v Praze)

Díky atraktivitě pro zahraniční migraci dnes dosahuje podíl cizinců na obyvatelstvu Prahy nesrovnatelně vyšších hodnot než v ostatních hlavních městech postsocialistické střední Evropy. Navzdory unikátnímu postavení Prahy však zatím chybí hlubší poznání role zahraniční migrace jako hybné síly přispívající k proměně města. Cílem příspěvku je tento vztah vysvětlit a zjistit, zda a jak se gradující diverzita etnické struktury obyvatelstva Prahy odráží v prostorové koncentraci či segregaci. Data z cenzu a registrů migrace z let 2001-2011 poukazují na dominantní význam zahraniční migrace v procesu změny zejména pro lokality vnitřního města a historického centra. Patrné jsou rovněž tendence ke koncentraci některých skupin cizinců do jednotlivých lokalit spíše než k utváření etnických čtvrtí.

Migrace jako výzva pro obce: zkušenosti z Francie a Kanady

Markéta Seidlová (PřF UK v Praze)

Cílem tohoto příspěvku je analyzovat postoj místních samospráv v přístupu k imigrantům ve Francii a v Kanadě. Vzhledem k tomu, že města jsou často viděna jako „integrační stroje“ a samotná sociální integrace imigrantů do většinové společnosti má vždy silnou lokální (a obzvláště městskou) dimenzi, tak je největší pozornost věnována především každodenní praxi provádění imigračních a integračních politik v Paříži a v Montrealu.

Výzkum ukázal, že v Paříži byla politika sledovaných městských částí ovlivněna zejména stávající politikou na úrovni celého města, které je řízeno levicovými politiky a v rámci něhož jsou uplatňovány především nástroje multikulturní politiky. Nicméně v každodenní praxi se (během funkčního období prezidenta Sarkozyho) odrážely i další vlivy, jako například primárně asimilačně orientované národní politiky v oblasti vzdělávání. Konkrétní místní iniciativy na podporu přistěhovalců se také ukázaly být závislé na osobních vizí vedoucích představitelů celého města/ dané městské části. Významnost dalších faktorů, které byly také zkoumány, výzkum nepotvrdil.

V Montrealu se naopak ukázalo, že mnoho aktivit místních politiků ve prospěch imigrantů se odehrává bez nějakého jejich centralizovaného politického prohlášení k této otázce. Přístup vedoucích představitelů města je daleko pragmatičtější než v Paříži, i když samozřejmě existuje také řada deklarací o filozofických principech integrace. Provincie Quebec je navíc sama o sobě hlavním aktérem integrace, přičemž jako taková, relativně vzdálená od každodenní praxe, vede politický diskurs o asimilaci, zatímco na úrovni obcí se aplikuje spíše interkulturní přístup.

Samotná studie vychází z velkého množství strukturovaných rozhovorů s politiky a úředníky ve výše uvedených lokalitách, což umožňuje ilustrovat a podporovat tato obecná zjištění prostřednictvím konkrétních příkladů.

Vazby imigrace z Turecka a makroekonomických ukazatelů v Německu

Milan Palát (MENDELU v Brně)

Cílem příspěvku je vyhodnocení vztahů mezi imigrací z Turecka a ekonomickými ukazateli v Německu s využitím kvantitativních metod. Turecká imigrace do starých členských zemí Evropské unie bude pokračovat i přes nejasné vyhlídky Turecka v další evropské integraci. Nejsilnější proudy směřují do Německa, Nizozemí nebo Francie, kde jsou již přítomné početné turecké menšiny a kde životní úroveň je vysoká. Výsledky statistické části práce poukazují pozitivní korelaci mezi celkovou imigrací do Německa a růstem hrubého domácího produktu, negativní korelaci celkové imigrace a nezaměstnanosti a pozitivní vztah mezi celkovou imigrací a celkovým příjmem, což je v souladu s očekávaným směrem závislosti. Co se týče samotné imigrace z Turecka, ta je méně korelována s nezaměstnaností než v případě imigrace celkem. Byla ale potvrzena korelace mezi imigrací z Turecka a stávajícím počtem cizinců v Německu. To je v souladu s teoretickým konceptem teorie sítí, kde stávající komunita přistěhovalců usnadňuje příchod nových přistěhovalců, protože náklady a rizika spojená s migrací jsou nižší, a to díky existenci vazeb na zemi původu. Korelace mezi imigrací a nezaměstnaností poukazuje na skutečnost, že imigrace do Německa reaguje na změny v poptávce na trhu práce. I když v případě nezaměstnanosti a imigrace může dojít k určité časové prodlevě, migrace se jeví jako relativně účinný mechanismus k vyrovnávání nerovnováh na německém trhu práce.

Cizinci z třetích zemí - detailnější pohled na tuto skupinu cizinců v ČR

Jarmila Marešová (ČSÚ)

Cizinci z třetích zemí, tzn. cizinci pocházející ze zemí mimo EU, tvoří více než polovinu (59 % v roce 2014) z celkového počtu cizinců žijících na území našeho státu. V průběhu posledních deseti let došlo u této skupiny cizinců k viditelným změnám, a to z hlediska jejich počtu, složení podle státního občanství, pohlaví nebo typu pobytu. Cílem příspěvku je postihnout tyto změny od roku 2004, přičemž příspěvek zohledňuje i nově získané údaje z Ředitelství služby cizinecké policie za rok 2014 týkající se cizinců z třetích zemí podle účelu jejich pobytu v ČR.

Vulnerability of Rural Migrant Labourers: A Study of Impacts of Natural Disaster

Mohan Kumar Bera (MU v Brně)

A large number of people from socio-economically weaker sections migrated from mainland to reclaim marshy land in Sundarban islands regions in early 20th century. However they transformed the mangrove forest into productive agricultural land, a large number of the migrants families are landless labourer or hold small agricultural land. People live near to river and coastal villages have been loosing land due to rapid land erosion. Impact of land erosion becomes multi-folded due to repeated saline water flooding. However seasonal migration is a strategy to recover the crisis of livelihood, impact of natural disaster forces male members of the family to migrate in search of job for longer period. These migrant labourers start living in slum areas where they involve with sex workers and become HIV positive. Therefore, existing vulnerability of the family becomes chronic after natural disaster. Study has been conducted in villages which had been affected by constant land erosion and flooding in Sundarban islands. The study explores the social construction of disaster in which the adaptation strategy also increases vulnerability of disaster affected people.

Dopravní nehodovost cizinců na území České republiky

Jana Fabiánová (FIS VŠE v Praze)

Příspěvek se zabývá přehledem a analýzou dopravní nehodovosti cizinců na území České republiky v roce 2015. Po základním přehledu dopravních nehod způsobených řidiči – cizinci na území České republiky, je pozornost soustředěna na jednotlivé demografické znaky, národnost, ale i důsledky dopraví nehodovosti. Z demografických znaků se jedná o statistiku dopravní nehodovosti řidičů (cizinců), kteří způsobili dopravní nehodu, dle pohlaví. Příspěvek obsahuje výsledek analýzy, ze kterých států viníci dopravních nehod na našem území pocházejí. Zároveň je proveden rozbor závažnosti způsobených dopravních nehod, a to dle toho, kolik osob bylo při těchto nehodách usmrceno, zraněno těžce a lehce a zároveň jaký byl odhad způsobené hmotné škody. Veškeré údaje jsou pak blíže uvedeny za jednotlivé kraje České republiky. Zároveň je proveden rozbor hlavních příčin dopravních nehod (např. nedání přednosti v jízdě) v souvislosti s druhem pozemních komunikací (např. dálnice, místní komunikace apod.).

Odraz migračních a demografických výzev v požadavcích na vzdělávání ve veřejné správě

Lenka Hronová, Jana Malinovská (Institut pro veřejnou správu Praha)

Pro fungování státu a spokojenost občanů má úroveň veřejné správy zásadní význam. K tomu, aby veřejná správy plnila své poslání a úkoly, potřebuje nejen materiální podmínky, ale především vzdělaného a kompetentního úředníka, který je schopen reagovat na nové požadavky a celoživotně se vzdělávat. Zatímco otázky demografického vývoje jsou tématem obsaženým v mnoha oborech vyučovaných na vysokých školách, které se zaměřují i na budoucí úředníky veřejné správy, migrační problematika se vynořila poměrně náhle. V našem posteru přiblížíme, jak se tato situaci odráží v požadavcích veřejné správy na průběžné vzdělávání úředníků z pohledu renomované vzdělávací instituce.

Migrace za primární zdravotní péčí v Česku

Luděk Šídlo, Boris Burcin, Pavel Bartoň (PřF UK v Praze)

Cílem příspěvku je zaměřit se na sledování rozdílů mezi místem trvalého bydliště pojištěnce a místem sídla ordinace jeho lékaře v primární zdravotní péči, tj. v odbornostech všeobecné praktické lékařství, praktické lékařství pro děti a dorost, zubní lékařství a ambulantní gynekologie. Předpokládáme, že v zázemí velkých měst budou snížené podíly těch pojištěnců, kteří mají své lékaře v místě svého bydliště. Analýza bude provedena primárně na úrovni okresů, resp. ORP, přičemž se předpokládá s podrobnější analýzou u vybraných obcí Středočeského kraje.

Imigrace do Evropské unie a výzvy pro demografické modelování

Ondřej Šimpach (FIS VŠE v Praze)

Migrace je v současné době velmi diskutovaným problémem, se kterým se pravděpodobně budou potýkat i následující generace. Přinese změny především v populační struktuře Evropské společnosti a z demografického pohledu se jedná o proces, který ve srovnání s úmrtností a plodností není doposud dostatečně modelově podpořen. Současný rozsah migrační vlny nemá v podmínkách novodobé Evropy obdoby a dosud známé a používané migrační modely nedokáží tyto nenadále šoky akomodovat. Projekce budoucího populačního vývoje zejména západních zemí je z tohoto důvodu obtížná. Cílem příspěvku je zanalyzovat současnou situaci, diskutovat výzvy pro modelový aparát v oblasti imigrace do Evropské unie a navrhnout možná řešení.

Věková struktura cizinců v ČR

Jana Vrabcová Langhamrová (FIS VŠE v Praze)

K 31. 12. 2014 žilo v České republice 449367 cizinců. Podíl cizinců na obyvatelstvu České republiky tvořil 4,2 % obyvatel. Většina cizinců byla ve věku 15-59 dokončených let. Nejvíce cizinců v České republice bylo z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu a Ruska. Věková struktura cizinců žijících na území České republiky se liší od domácího obyvatelstva, liší se také věková struktura cizinců jednotlivých krajích v závislosti na převládající národnosti. Značná část cizinců přichází za prací a studiem. Jde tedy o osoby v mladším produktivním věku 30-39 dokončených let. Za prací přicházejí spíše méně kvalifikované pracovní síly a převažují muži. Cílem příspěvku je poukázat na rozdíly ve věkové struktuře cizinců v jednotlivých krajích České republiky a jejich změny v čase.