Pedagogické vzdělávaní v Kroměříži

(1950-dosud)

Od 1. září 1950 byla zřizována čtyřletá pedagogická gymnázia pro vzdělávání učitelů národních škol (PGN) a pedagogická gymnázia pro vzdělávání učitelek mateřských škol (PGM). V našem kraji mělo pedagogické gymnázium pro vzdělávání učitelů národních škol větev učitelů národních škol se sídlem

v Kroměříži a větev vychovatelů se sídlem v Holešově, kde bylo také zřízeno pedagogické gymnázium pro vzdělávání učitelek mateřských škol. Během zimních prázdnin školního roku 1950/1951 bylo pedagogické gymnázium pro vzdělávání učitelek mateřských škol přestěhováno do Kroměříže a umístěno v budově pedagogického gymnázia pro vzdělávání učitelů národních škol. Všeobecně se užívalo názvu Pedagogické gymnázium I pro pedagogické gymnázium pro vzdělávání učitelů národních škol a Pedagogické gymnázium II pro pedagogické gymnázium pro vzdělávání učitelek mateřských škol. Každé mělo svou vlastní správu, svého ředitele a zástupce ředitele, svou pedagogickou radu, učitelé pedagogického gymnázia pro vzdělávání učitelek mateřských škol vyučovali i na pedagogickém gymnáziu pro vzdělávání učitelů národních škol a opačně.

V prvním školním roce 1950/1951 byl ředitelem pedagogického gymnázia pro vzdělávání učitelů národních škol Jaroslav Veselý a během školního roku 1951/1952 byl jeho ředitelem jmenován Josef Silný. Prvním ředitelem pedagogického gymnázia pro vzdělávání učitelek mateřských škol byl ve školním roce 1950/1951 a 1951/1952 Josef Šubert, který se ve své pedagogické činnosti věnoval především využití hraček v předškolní výchově. Jeho zástupkyní byla Ludmila Žáčková, jež se stala od školního roku 1952/1953 ředitelkou pedagogického gymnázia pro vzdělávání učitelek mateřských škol a později pedagogické školy pro vzdělávání učitelek mateřských škol.

V roce 1953 byla otevřena pedagogická škola pro vzdělávání učitelů národních škol (PŠN) a pedagogická škola pro vzdělávání učitelek mateřských škol (PŠM). S názvem byl změněn i obsah výuky na pedagogické škole pro vzdělávání učitelů národních škol: zanikla zvláštní větev vychovatelská a nové pedagogické školy začaly vzdělávat nejen učitele národních škol, ale i vychovatele. Ke škole byla také připojena národní škola (škola praxe), která měla 10 tříd. Pedagogická škola pro vzdělávání učitelek mateřských škol se stala školou tříletou, na níž ovšem maturitní zkouška po třech letech neznamenala zakončení studia. Absolventky musely ještě vykonat roční řízenou praxi, aby maturitní zkoušku po týdenním kurzu ukončily závěrečným pohovorem. V září roku 1955 došlo ke sloučení obou pedagogických škol pod jednou správou ředitele Josefa Silného.

Ve školním roce 1959/1960 vznikly čtyřleté pedagogické školy, na nichž se vzdělávaly jen učitelky mateřských škol, protože pro vzdělávání učitelů národních škol byly zřízeny pedagogické instituty. V tomto školním roce bylo otevřeno několik kurzů a mimořádných forem dálkového studia:

• 1. ročník dálkového studia pro vzdělávání učitelek mateřských škol

• 4. ročník dálkového studia pro vzdělávání učitelů národních škol

• kurz pro nekvalifikované učitelky mateřských škol

• dva ročníky řízené praxe pracujících pro vzdělávání učitelek mateřských škol

• čtyři ročníky kurzu nekvalifikovaných vychovatelů a vychovatelek družin

mládeže, dětských a žákovských domovů

• 3. ročník externího studia pro vzdělávání učitelů národních škol


Po roce 1960 pokračovala škola zejména v přípravě učitelek pro mateřské školy a vychovatelů, a to formou denního i dálkového studia. Od školního roku 1968/1969 bylo denní studium určeno především pro učitelky mateřských škol, vychovatelé se připravovali hlavně v dálkovém studiu pro pracující.


V srpnu 1971 odešel do důchodu dosavadní ředitel Josef Silný a novým

ředitelem byl jmenován Josef Kvasnička. Od roku 1973/1974 se na škole vyučoval pouze obor učitelství pro mateřské školy (denní i dálkové studium). Ve školním roce 1976/1977 byl navíc poprvé otevřen ročník denního jednooborového studia absolventek středních škol. V 80. letech se realizovalo také jednoleté externí rekvalifikační studium pro absolventy SPgŠ v oborech učitelství pro mateřské školy a vychovatelství.


V roce 1985 dovršil důchodový věk ředitel Josef Kvasnička a nahradil jej Mgr. Jaromír Imrýšek.


Ve školním roce 1990/1991 došlo ke změně ve vedení školy. Ředitelem byl po úspěšném konkurzu jmenován PhDr. Jaromír Beran a nové vedení zahájilo práce na změnách v koncepci školy. Úsilí vedení i všech pedagogů směřovalo

k nové profilaci školy – školy s vlastním studijním programem.

Ve školním roce 1991/1992 bylo otevřeno dvouleté dálkové studium pro rozšíření kvalifikace pro učitelství na mateřské školy pro řádové sestry i pro laické studentky působící na křesťanských mateřských školách. V následujícím školním roce vznikl nový obor – pedagogika předškolní a mimoškolní výchovy, jehož název byl později změněn na předškolní a mimoškolní pedagogika. V tomto období bylo také krátce otevřeno dvouleté pomaturitní nadstavbové studium oboru vychovatelství.

Ve školním roce 1993/1994 došlo k významné změně: byl otevřen 1. ročník vyššího odborného studia obor sociální pedagogika, který byl určen absolventům středních škol. Tímto se stala škola jednou z 21 škol v České republice, které zavedly experimentální systém vyššího odborného školství podle západoevropského školského modelu. Se změnou statutu školy se změnil i její název: Vyšší pedagogická škola a Střední pedagogická škola. Vyšší studium bylo experimentem do roku 1996, současný název Vyšší odborná škola pedagogická a sociální a Střední pedagogická škola má škola od školního roku 1996/1997.


Po odchodu ředitele PhDr. Jaromíra Berana do důchodu se po úspěšném konkurzu v roce 2014 stala ředitelkou školy Mgr. Jana Vítková.


V současné době škola nabízí tři studijní programy: pro absolventy základních škol obor předškolní a mimoškolní pedagogika, pro absolventy středních škol obory sociální pedagogika a nově od školního roku 2018/19 také předškolní a mimoškolní pedagogika.