Probíráme:
Písemná práce:
16. září - převod jednotek délky, plochy a objemu
ŘÍJEN
RYCHLOST
RYCHLOST, POHYB a ČAS - výpočty
ZÁŘÍ
Převody jednotek - mít kartičky s jednotkami!
POHYB - druhy, veličina, trajektorie - prezentace
Elektrickým obvodem prochází proud:
je-li v něm zdroj elektrického napětí
obvod musí být propojen vodiči
musí obsahovat spotřebiče, vypínač
musí být uzavřen
Schéma elektrického obvodu zakreslujeme pomocí schématických značek.
ELEKTRICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK
při vzájemném tření dvou těles z různých látek se mohou tělesa zelektrovat
příčinou elektrického stavu těles je elektrický náboj
zelektrovaná tělesa mají kladný nebo záporný elektrický náboj
Rozlišujeme dva druhy elektrického náboje:
kladný (+) (např. list papírt, vlasy...)
záporný (-) (polyethylenový sáček, fólie, hřeben...)
Zelektrovaná tělesa na sebe působí přitažlivou nebo odpudivou elektrickou silou
velikost elektrické síly závisí na vzdálenosti těles a velikosti elektrického náboje
zelektrovaná tělesa se souhlasnými náboji se vzájemně odpuzují
zelektrovaná tělesa s nesouhlasnými náboji se vzájemně přitahují
okolo zelektrovaného tělesa je elektrické pole
v elektrickém poli působí na tělesa přitažlivá nebo odpudivá elektrická síla
značka T
základní jednotka kelvin (značka K)
měřidlo: teploměr
Používá se k popisu tepelného stavu hmoty.
Jednotky a vztah mezi nimi:
Kelviny (K) 0 K = -273,15 °C
stupně Celsia (°C) 0°C = 273,15 K
značka t
základní jednotka sekunda (s)
Značka F, jednotka N - newton.
Sílu měříme siloměrem.
Síla vyjadřuje míru vzájemného působení těles.
Působí dotykem nebo tzv. "na dálku" (gravitační, elektromagnetická)
Fg = m . g
Značka Fg je gravitační síla v N - newtonech.
m je hmotnost v kilogramech
g je gravitační konstanta; g = 10 N/kg
Postup při měření objemu kapaliny odměrným válcem
vybereme si válec s vhodným měřícím rozsahem
kapalinu přelijeme do odměrného válce
zjistíme rozsah stupnice a hodnotu nejmenšího dílku
určíme hodnotu objemu kapaliny kterou zaokrouhlíme (odchylka měření = 1/2 nejmenšího dílku)
Všechny látky jsou složeny z atomů a molekul.
Atomy – jsou velice malé, okem neviditelné částice.
Molekuly – vznikají sloučením dvou nebo více atomů.
Prvky – jsou složené z atomů jednoho druhu (uhlík – C, železo – Fe, kyslík – O2 …)
Sloučeniny – jsou složené z molekul sloučením různých atomů (voda – H2O, oxid uhličitý – CO2…)
Atom - se skládá z jádra (kladně nabité protony a bez náboje neutrony) a obalu (záporně nabité elektrony)
některé jsou tvořeny mnoha velmi malými krystalky
částice jsou zde velmi blízko u sebe
působí na sebe velkými silami a nemohou se od sebe příliš vzdálit na žádnou stranu
ve většině látek se proto rozmístí do pravidelně uspořádaných poloh kolem kterých kmitají
to je příčina, proč lze velmi obtížně měnit tvar pevného tělesa
krystalické - mají pravidelně uspořádané částice (led, sůl, sníh, kovy)
amorfní (beztvaré) - nemají pevně uspořádané částice (asfalt, sklo, vosk)
částice se mohou přemísťovat volněji než částice pevné látky
nejsou tak pravidelně uspořádané, působí na sebe menšími silami než částice v pevných látkách = proto snadno mění tvar
částice jsou stejně jako u pevných látek blízko sebe = proto jsou kapaliny téměř nestlačitelné a zachovávají si svůj objem
v klidu vytvářejí vodorovnou hladinu
Plynné látky
částice se přemísťují zcela volně (ještě volněji než v kapalinách) a zcela neuspořádaně
působí na sebe jen nepatrnými přitažlivými silami = proto jsou plyny rozpínavé a snadno stlačitelné
po určité době vyplní celou nádobu, místnost, prostor
den 1.
den 3.
den 5.
Pevné látky:
nemění svůj tvar
mají stálý objem
mohou být křehké, pružné, tvárné
mají různou tvrdost
Kapalné látky:
mění snadno tvar
mají stálý objem
jsou téměř nestlačitelné
jsou tekuté
snadno se dělí na menší části
v klidu se ustálí vodorovná hladina
Plynné látky:
nemají vlastní tvar ani objem
rozpínají se
jsou stlačitelné
jsou tekuté
vždy vyplní celou nádobu
Věcem, které mají tvar, rozměry, polohu a různé vlastnosti říkáme tělesa. A tělesa jsou složená z různých látek.
FYZIKA – je věda o jevech v přírodě, jejich příčinách, souvislostech a zákonitostech.
mechanika
termika
molekulová fyzika
elektromagnetizmus
optika
atomová fyzika
jaderná fyzika
astrofyzika