67. ročník ve školním roce 2025/2026
Detaily a informace: http://fyzikalniolympiada.cz/zakladni-skoly
8. třída - šk. rok 2025-2026
Pro 8. třídu ve školním roce - je vytvořena podpora v Google Classroom - Fyzika 8 tř., 2025-2026
Při nejasnostech se dotazuj vyučujícího.
Zvací kód: j347bzyj
Složením světel základních barev – červené, zelené a modré – vznikne bílá barva. Stejně tak se v našem oku skládají základní barvy.
Lom ke kolmici (β < α)
světlo přechází z prostředí opticky řidšího do prostředí opticky hustšího (vzduchu – sklo)
Lom od kolmice (β > α)
světlo přechází z prostředí opticky hustšího do prostředí opticky řidšího (sklo – vzduch)
Lom do rozhraní (α = 42°)
úhel lomu je 90°, rozhraní (sklo – vzduch)
Úplný odraz (α > 42°)
světlo už jen odráží, rozhraní (sklo – vzduch)
Těleso ponořené do tekutiny, je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Fvz ….. vztlaková síla ….. [N]
V ….. objem tělesa ….. [m3]
ρk ….. hustota kapaliny ….. [kg/m3]
g ….. gravitační zrychlení ….. [10 N/kg]
= hydrostatický tlak v praxi: libela (hadicová vodováha), zdymadlo, konvice, konev na vodu, sifon umyvadla, WC, vyčerpávání vody... atd.
Video vysvětlující funkci zdymadla: ZDE
HYDROSTATICKÁ TLAKOVÁ SÍLA.
HYDROSTATICKÝ TLAK.
F = S . h . ρ . g
S - obsah plochy dna v m2
h - výška hladiny kapaliny v m
ρ - hustota kapaliny kg/m3
g = 10 N/kg - gravitační konstanta
ph = h . ρ . g
h - výška hladiny kapaliny
ρ - hustota kapaliny
g = 10 N/kg - gravitační konstanta
Účinky gravitační síly.
Pascalův zákon.
Působí-li na kapalinu v uzavřené nádobě vnější tlaková síla, je tlak v kapalině ve všech směrech stejný.
Hydraulická zařízení.
Využívají Pascalův zákon
hydraulický lis
zubařské křeslo
Blaise Pascal
1623 – 1662
francouzský fyzik a matematik
Zkoumal tlak v kapalinách a plynech.
Pro tlak v kapalinách formuloval zákon,
který se po něm nazývá Pascalův zákon
Tlaková síla - je celková síla, kterou působí jedno těleso
na druhé kolmo na dotykovou plochu.
- na těleso může mít deformační účinek (může měnit tvar tělesa).
Tlaková síla vyvolává tlak.
Čím je plocha menší, tím je tlak větší obráceně.
Kladkostroj
Kombinací pevných a volných kladek vznikne kladkostroj.
v něm každá další volná kladka dělí sílu na polovinu
F1 = F2 F2 = F1/2
Moment síly – popisuje otáčivé účinky síly.
značka M, jednotka newtonmetr [N.m]
M = F . r jednotka N.m
kde F je veůlikost působící síly a r je rameno
Páka – je tyč, která je otáčivá kolem osy.
Aby byla páka v rovnovážné poloze, musí platit:
M1 = M2 F1 . r1 = F2 . r2
Další příklady využití páky z praxe:
Pohybové účinky sil na tělesa zkoumal Isaac Newton.
Formuloval tři pohybové zákony:
1. Newtonův pohybový zákon (zákon setrvačnosti)
2. Newtonův pohybový zákon (zákon síly)
3. Newtonův pohybový zákon (zákon vzájemného působení dvou těles – zákon akce a reakce)
---------------------------------------
1. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon setrvačnosti
Těleso zůstává v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, jestliže na ně nepůsobí jiná tělesa silou nebo jestliže jsou síly působící na těleso v rovnováze.
Pokusy: golfový míček na plyšovém koberci, molitanu, hladké podlaze
Obecná vlastnost setrvávat v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, nepůsobí-li na ně jiná tělesa silou se nazývá setrvačnost tělesa.
Projevuje se tím, že:
tělesa v klidu zůstávají nehybná
pohybující se tělesa zůstávají v rovnoměrném přímočarém pohybu … pokud na ně silou nepůsobí jiné těleso
Pohybový účinek závisí na výsledné síle působící na těleso.
---------------------------------------
2. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon síly
Působí-li na těleso síla, mění se jeho rychlost. Tzn. že síla uvede těleso z klidu do pohybu, pohyb tělesa urychlí, zpomalí, zastaví nebo změní jeho směr.
Pokusy: jízda na židli, míč a medicinbal
Čím větší síla po určitou dobu na těleso působí, tím je změna jeho rychlosti větší.
Čím větší má těleso hmotnost, tím je změna jeho rychlosti působením síly po určitou dobu menší.
Proti pohybu těles působí třecí síly nebo odporové síly.
---------------------------------------
3. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon vzájemného působení dvou těles (Zákon akce a reakce)
Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí i druhé těleso na první silou stejně velkou opačného směru. Síly vzájemného působení současně vznikají a současně zanikají. Každá z nich působí na jiné těleso.
Každé těleso má jediné těžiště T. Poloha těžiště závisí na rozložení látky v tělese.
Působiště výsledné gravitační síly Fg, kterou působí Země na těleso umísťujeme do těžiště.
Tělesa zavěšená nad těžištěm nebo v těžišti zůstávají v klidu.
Rovněž tělesa podepřená těsně pod těžištěm nebo v těžišti zůstávají v klidu.
Těžiště stejnorodých a pravidelných těles např. koule, krychle, válce apod. leží v jejich geometrickém středu.
Některá tělesa např. obruč mají těžiště mimo látku tělesa.
Těleso je v rovnovážné poloze, když síly na něj působící jsou v rovnováze.
Rovnovážná poloha těles může být:
stálá (stabilní)
volná (indiferentní)
vratká (labilní)
síla, která je složená z několik současně působících sil = výslednice sil
Podle rychlosti rozlišujeme rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb.
Rychlost rovnoměrného pohybu
Fyzikální veličina rychlost v je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase. Výpočet v = s : t Jednotky m/s, km/h ...
U nerovnoměrného pohybu zmiňujeme pojmy:
průměrná rychlost pohybu, okamžitá rychlost, pohyb zrychlený nebo zpomalený.
V úlohách nezapomínáme na převod jednotek.
Pro připomenutí: 1h = 60 min = 3600 s
Pohyb dělíme podle tvaru trajektorie: přímočarý a křivočarý. Podle druhu pohybu na posuvný, otáčivý a složený.
MAGNETY.
Magnet může mít formu:
trvalého magnetu – nepotřebuje k vytvoření magnetického pole vnější vlivy
- vyskytuje se přirozeně (např. magnetovec)
- dá se vyrobit – těleso se pomalu zmagnetizuje a zůstane magnetem
–> magneticky tvrdá ocel
dočasného magnetu – těleso vložené do magnetického pole rychle zmagnetizuje/ odmagnetizuje –> magneticky měkká ocel
- např. elektromagnet – potřebuje k vytvoření magnetického pole elektrický proud
Železná ruda – magnetovec (V ČR se nalézá: Krušné hory a Českomoravská vrchovina)
Magnet - těleso sestrojené z materiálu, kolem kterého se nachází magnetické pole schopné působit magnetickou silou na jiná tělesa
z magnetických materiálů.
Vyrábí se z oceli nebo feritů.
Feromagnetické látky – jsou látky na které magnet působí magnetickou silou
látky s feromagnetickými vlastnostmi (železo, kobalt, nikl...)
látky nemagnetické (zlato, stříbro, měď, dřevo, sklo, papír...)
Každý magnet má:
severní pól (ozn. N)
jižní pól (ozn. S)
netečné pásmo - mezi dvěma póly
(v netečném pásmu nepůsobí magnetické síly)
Vzájemné působení pólů magnetů
při vzájemném tření dvou těles z různých látek se mohou tělesa zelektrovat
příčinou elektrického stavu těles je elektrický náboj
zelektrovaná tělesa mají kladný nebo záporný elektrický náboj
Rozlišujeme dva druhy elektrického náboje:
kladný (+) (např. list papírt, vlasy...)
záporný (-) (polyethylenový sáček, fólie, hřeben...)
Zelektrovaná tělesa na sebe působí přitažlivou nebo odpudivou elektrickou silou
velikost elektrické síly závisí na vzdálenosti těles a velikosti elektrického náboje
zelektrovaná tělesa se souhlasnými náboji se vzájemně odpuzují
zelektrovaná tělesa s nesouhlasnými náboji se vzájemně přitahují
okolo zelektrovaného tělesa je elektrické pole
v elektrickém poli působí na tělesa přitažlivá nebo odpudivá elektrická síla
působení těles je vzájemné - statické nebo dynamické
při dotyku (tahová, tlaková, třecí...) nebo tzv. "na dálku" (gravitační, magnetická, elektrická)
Síla = fyzikální veličina charakterizující vzájemné působení těles – značka F, Fg - gravitační.., základní jednotka je N (newton), používáme i kN
Síla 1 N je síla, kterou jev k Zemi přitahováno těleso s hmotností 100 g.
Sílu měříme pružinovým siloměrem.
Gravitační sílu na Zemi počítáme podle vztahu:
Fg = m.g
na Zemi je přibližně g = 10 N/kg, tedy Fg = m . 10, kde m je hmotnost tělesa v kilogramech
některé jsou tvořeny mnoha velmi malými krystalky
částice jsou zde velmi blízko u sebe
působí na sebe velkými silami a nemohou se od sebe příliš vzdálit na žádnou stranu
ve většině látek se proto rozmístí do pravidelně uspořádaných poloh kolem kterých kmitají
to je příčina, proč lze velmi obtížně měnit tvar pevného tělesa
krystalické - mají pravidelně uspořádané částice (led, sůl, sníh, kovy)
amorfní (beztvaré) - nemají pevně uspořádané částice (asfalt, sklo, vosk)
částice se mohou přemísťovat volněji než částice pevné látky
nejsou tak pravidelně uspořádané, působí na sebe menšími silami než částice v pevných látkách = proto snadno mění tvar
částice jsou stejně jako u pevných látek blízko sebe = proto jsou kapaliny téměř nestlačitelné a zachovávají si svůj objem
v klidu vytvářejí vodorovnou hladinu
Plynné látky
částice se přemísťují zcela volně (ještě volněji než v kapalinách) a zcela neuspořádaně
působí na sebe jen nepatrnými přitažlivými silami = proto jsou plyny rozpínavé a snadno stlačitelné
po určité době vyplní celou nádobu, místnost, prostor
den 0
den 1
den 4
Fyzika je pro vás nový předmět. Budeme v ní zkoumat, jak fungují jevy kolem nás. Budeme se učit pozorovat a popisovat, co vidíme a dobře známe. Budeme se snažit hledat odpovědi na otázku "proč?"
Na úvod jsme bádali, čemu říkáme těleso a čemu látka. Věcem, které mají tvar, rozměry, polohu a různé vlastnosti říkáme tělesa. A tělesa jsou složená z různých látek.