Pro 9. třídu ve školním roce - je vytvořena podpora v Google Classroom - Fyzika 9. tř. 2025-2026 .
Při nejasnostech se dotazuj vyučujícího.
Zvací kód: w7zlnbpl
8. třída
Projekt Meteorologie - složení skupin:
Skupina 1: HISTORICI: Počasí během staletí a dnes Marťa, Johča, Mia, Elen, Kika, Ondra
Skupina 2: POZOROVATELÉ SNĚHOVÝCH KOULÍ: Lednové počasí v Lískovci Vojta, Lili, Kája, Aneta
Skupina 3: POZOROVATELÉ OBLOHY: Barvy na obloze a atlas oblaků Simča, Jana, Zlatka, Dorka, Denča, Anežka
Skupina 4: BOŘIČI MÝTŮ: Mýty o počasí Franta, Maty, Kuba, Tobiáš
Skupina 5: LOVCI JEVŮ: Zvláštní, nebezpečné a extrémní projevy počasí Kryštof, Simon, Albert, Saša, Patrik
Teplo – značka Q jednotka [J]
Teplo je rovno energii, kterou předá teplejší těleso chladnějšímu tělesu při tepelné výměně.
Závisí na:
hmotnosti m
teplotě t
počáteční teplotě t0
materiálu
(čase, jak dlouho těleso zahřívám/ochlazuji)
Měrná tepelná kapacita
značka c, jednotka … J/kg .°C nebo kJ/kg .°C
Udává kolik tepla přijme 1 kg látky, aby se ohřál o 1°C.
Vnitřní energii můžeme změnit:
1) vykonáním práce
2) tepelnou výměnou
A) vedením (čaj – hrnek, lžička v čaji, rukojeť na hrnci...)
B) prouděním (voda v radiátoru, v hrnci...)
3) tepelným zářením
Tepelná výměna mezi dvěma dotýkajícími se tělesy nebo částmi téhož tělesa, které mají různou teplotu se nazývá tepelná výměna vedením.
V teplejším místě mají částice větší energii, pohybují se rychleji. Postupně narážejí do sousedních částic, zvyšují tak jejich rychlost a tím i pohybovou energii, díky čemuž se postupně zvyšuje v celém tělese teplota. Schopnosti takto vést teplo říkáme tepelná vodivost látky. Různé látky mají různou tepelnou vodivost
Vodiče tepla
dobrými vodiči tepla jsou KOVY
částicová stavba kovů umožňuje rychlou výměnu vedením
Tepelné izolanty
stavba některých látek umožňuje jen pomalou tepelnou výměnu vedením
např. VZDUCH nebo látky, které obsahují vzduch, např. VATA, PEŘÍ, SRST, MOLITAN, POLYSTYREN, SUCHÉ DŘEVO
dokonalým izolantem je VAKUUM
Jakým vodičem tepla je voda?
Voda je špatný vodič tepla. Toto tvrzení lez dokázat experimentálně: nádobu ze skla se studenou vodou zahříváme (např. plamenem). Sklo zůstává relativně chladné, i když se voda uvede do varu.
PRÁCE
Práci vykonáváme, jestliže na těleso působíme silou a posunujeme jej po určité dráze ve směru působící síly.
W ….. práce …..[J]
s ….. dráha ….. [m]
F ….. síla ….. [N]
VÝKON, PŘÍKON, ÚČINNOST
Charakterizuje, za jak dlouhou dobu byla práce vykonána.
W ….. práce …..[J]
P ….. výkon ….. [W]
t ….. čas ….. [s]
ƞ .....účinnost....[%]
P0 .....příkon [W]
POHYBOVÁ ENERGIE (kinetická)
m ….. hmotnost ….. [kg]
v ….. rychlost pohybu …… [m/s]
POLOHOVÁ ENERGIE (potenciální)
m ….. hmotnost ….. [kg]
h ….. výška …… [m]
Nestejnorodé těleso je složeno z více látek.
Při vhodném tvaru mohou plovat i tělesa, která jsou z látky s větší hustotou než má kapalina, protože ponořenou část tělesa tvoří i vzduch s malou hustotou průměrná hustota ponořeného celku je menší než hustota kapaliny - lodě, ponorky, …
Těleso ponořené do tekutiny, je nadlehčováno vztlakovou silou rovnající se tíze tekutiny stejného objemu, jako je ponořená část tělesa.
Fvz ….. vztlaková síla ….. [N]
V ….. objem tělesa ….. [m3]
ρk ….. hustota kapaliny ….. [kg/m3]
g ….. gravitační zrychlení ….. [10 N/kg]
= hydrostatický tlak v praxi: libela (hadicová vodováha), zdymadlo, konvice, konev na vodu, sifon umyvadla, WC, vyčerpávání vody... atd.
Video vysvětlující funkci zdymadla: ZDE
HYDROSTATICKÁ TLAKOVÁ SÍLA.
HYDROSTATICKÝ TLAK.
F = S . h . ρ . g
S - obsah plochy dna
h - výška hladiny kapaliny
ρ - hustota kapaliny
g = 10 N/kg - gravitační konstanta
ph = h . ρ . g
h - výška hladiny kapaliny
ρ - hustota kapaliny
g = 10 N/kg - gravitační konstanta
Pascalův zákon. Hydraulická zařízení.
Blaise Pascal
1623 – 1662
francouzský fyzik a matematik
Zkoumal tlak v kapalinách a plynech.
Pro tlak v kapalinách formuloval zákon,
který se po něm nazývá Pascalův zákon
Tlaková síla - je celková síla, kterou působí jedno těleso
na druhé kolmo na dotykovou plochu.
- na těleso může mít deformační účinek (může měnit tvar tělesa).
Tlaková síla vyvolává tlak.
Čím je plocha menší, tím je tlak větší obráceně.
Pevná kladka
je těleso otáčivé kolem pevné, zpravidla vodorovné osy
je v rovnovážné poloze, když na obou koncích lana působí stejné síly
Výhoda: je pro nás pohodlnější působit směrem dolů; můžeme přitom využít i vlastní tíhu
M1 = M2
F1 . r = F2 . r
a tedy
F1 = F2
Volná kladka
je kladka zavěšená volně na lano (viz obr.)
lano je napínáno poloviční silou
je v rovnovážné poloze, když na volný konec lana působíme poloviční silou, než je Fg působící náklad
Výhoda: táhneme menší silou Nevýhoda: táhneme ale směrem nahoru
F2 = F1/2
Kladkostroj
Kombinací pevných a volných kladek vznikne kladkostroj.
v něm každá další volná kladka dělí sílu na polovinu
Moment síly – popisuje otáčivé účinky síly.
značka M, jednotka newtonmetr [N.m]
M = F . r jednotka N.m
kde F je veůlikost působící síly a r je rameno
Páka – je tyč, která je otáčivá kolem osy.
Aby byla páka v rovnovážné poloze, musí platit:
M1 = M2 F1 . r1 = F2 . r2
Další příklady využití páky z praxe:
Pohybové účinky sil na tělesa zkoumal Isaac Newton.
Formuloval tři pohybové zákony:
1. Newtonův pohybový zákon (zákon setrvačnosti)
2. Newtonův pohybový zákon (zákon síly)
3. Newtonův pohybový zákon (zákon vzájemného působení dvou těles – zákon akce a reakce)
---------------------------------------
1. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon setrvačnosti
Těleso zůstává v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, jestliže na ně nepůsobí jiná tělesa silou nebo jestliže jsou síly působící na těleso v rovnováze.
Pokusy: golfový míček na plyšovém koberci, molitanu, hladké podlaze
Obecná vlastnost setrvávat v klidu nebo v pohybu rovnoměrně přímočarém, nepůsobí-li na ně jiná tělesa silou se nazývá setrvačnost tělesa.
Projevuje se tím, že:
tělesa v klidu zůstávají nehybná
pohybující se tělesa zůstávají v rovnoměrném přímočarém pohybu … pokud na ně silou nepůsobí jiné těleso
Pohybový účinek závisí na výsledné síle působící na těleso.
---------------------------------------
2. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon síly
Působí-li na těleso síla, mění se jeho rychlost. Tzn. že síla uvede těleso z klidu do pohybu, pohyb tělesa urychlí, zpomalí, zastaví nebo změní jeho směr.
Pokusy: jízda na židli, míč a medicinbal
Čím větší síla po určitou dobu na těleso působí, tím je změna jeho rychlosti větší.
Čím větší má těleso hmotnost, tím je změna jeho rychlosti působením síly po určitou dobu menší.
Proti pohybu těles působí třecí síly nebo odporové síly.
---------------------------------------
3. NEWTONŮV POHYBOVÝ ZÁKON: Zákon vzájemného působení dvou těles (Zákon akce a reakce)
Působí-li jedno těleso na druhé silou, působí i druhé těleso na první silou stejně velkou opačného směru. Síly vzájemného působení současně vznikají a současně zanikají. Každá z nich působí na jiné těleso.
Každé těleso má jediné těžiště T.
Jeho poloha závisí na rozložení látky
v tělese.
Působiště výsledné gravitační síly Fg, kterou působí Země na těleso umísťujeme do těžiště.
Tělesa zavěšená nad těžištěm nebo v těžišti zůstávají v klidu.
Rovněž tělesa podepřená těsně pod těžištěm nebo v těžišti zůstávají v klidu.
Poloha těžiště závisí na rozložení látky
v tělese.
Těžiště stejnorodých a pravidelných těles např. koule, krychle, válce apod. leží v jejich geometrickém středu.
Některá tělesa např. obruč mají těžiště mimo látku tělesa.
Těleso je v rovnovážné poloze, když síly na něj působící jsou
v rovnováze.
Rovnovážná poloha těles může být:
stálá (stabilní)
volná (indiferentní)
vratká (labilní)
síla, která je složená z několik současně působících sil = výslednice sil
působení těles je vzájemné - statické nebo dynamické
při dotyku (tahová, tlaková, třecí...) nebo tzv. "na dálku" (gravitační, magnetická, elektrická)
Síla = fyzikální veličina charakterizující vzájemné působení těles – značka F, Fg.., základní jednotka je N (newton), používáme i kN
Síla 1 N je síla, kterou jev k Zemi přitahováno těleso s hmotností 100 g.
Sílu měříme pružinovým siloměrem.
Účinky síly:
a) pohybové (posuvné a otáčivé) - uvede těleso z klidu do pohybu
- mění směr a rychlost pohybu
b) deformační - může měnit tvar tělesa
Účinky síly závisí na velikosti, směru a místě, ve kterém síla působí (působiště síly)
Rozlišujeme rovnoměrný a nerovnoměrný pohyb.
Rychlost rovnoměrného pohybu
Fyzikální veličina rychlost v je charakteristika pohybu, která určuje, jakým způsobem se mění poloha tělesa (hmotného bodu) v čase. Výpočet v = s : t Jednotky m/s, km/h ...
U nerovnoměrného pohybu zmiňujeme pojmy:
průměrná rychlost pohybu, okamžitá rychlost, pohyb zrychlený nebo zpomalený.
V úlohách nezapomínáme na převod jednotek. Pro připomenutí: 1h = 60 min = 3600 s