Centrum

O centru

Centrum města Plzně, někdy také označováno jako Vnitřní město, je území, které bylo dříve vymezeno městskými hradbami. Po jejich zbourání je vystřídaly sady, které centrum obklopují dodnes. Jedná se o sady Smetanovy, Kopeckého, Šafaříkovy a Křižíkovy. Ze západní strany město lemovaly dnes již zaniklé Sady Pětatřicátníků, místní název dnes označuje především nejrušnější plzeňskou křižovatku a hlavní přestupní bod ve města, kde zastavuje mimo jiné i Čtyřka. 

Náměstí Republiky

Středem centra je bezpochyby náměstí Republiky, kterému vévodí katedrála sv. Bartoloměje. Ta se může pyšnit nejvyšší kostelní věží v ČR, která dosahuje celých 102,2 metrů. Na náměstí se dále nachází např. barokní radnice, morový sloup, anglická a rakouská knihovna či sousoší Spejbla a Hurvínka, kteří, podobně jako jejich autor, Josef Skupa, k Plzni patří asi tak podobně jako světoznámý Plzeňský Prazdroj. Náměstí lemují výstavní domy různých architektonických slohů, které hostí plejádu všemožných obchodů, restaurací a kaváren, či jiných institucí. V neposlední řadě zde ve třech rozích stojí zlaté kašny, které se díky svému modernímu vzhledu staly terčem kontroverze. Mají představovat tři charakteristické symboly Plzně, které vystupují také v městském znaku, a to velblouda, chrtici a anděla. Na náměstí se konají po celý rok trhy všeho druhu, pořádají se zde veřejná promítání různých sportovních utkání, zkrátka, není týden, kdy by náměstí nehostilo nějakou událost. 

Po severní a jižní straně náměstí se nachází jednosměrné tramvajové zastávky. Pravidelně zde zastavují jen Jednička a Dvojka, ale Čtyřku je zde možné potkat v ranních a odpoledních hodinách, kdy kvůli zkrácení intervalu na špičkový vyjíždí z Vozovny Slovany další vozy. 

TIP: V papírových jízdních řádech  na zastávkách tyto výjezdové a zatahovací spoje nenajdete, ale za to se zobrazují online ať už v aplikaci PMDP či na Google Maps. Pokud se tak např. potřebujete dostat z Lochotína či Borů k hlavnímu nádraží či na Slovany, příp. obráceně, můžete využít těchto přímých spojů.

Plzeňské Benátky

Co by kamenem dohodil od náměstí Republiky se nachází prostor Křižíkových sadů. Jedná se o místo, které prošlo v minulém desetiletím značnou proměnou. Byla zde vysazena zeleň, doplněny lavičky, opavena tramvajová točna U Zvonu a byl zde vytvořen prostor pro budoucí rozšíření Západočeské galerie. Místu vévodí Černá věž, stavba z roku 1541, která byla až do konce 19. stol. využívána jako vodárna pro zdejší kašny, než byl ve městě zaveden vodovod. Vodu odebírala ze slepého ramena Radbuzy též zvaného Mlýnská strouha. Ta si své jméno vysloužila díky bývalému soukenickému mlýnu, který se na rameni nacházel. Na začátku 20. stol. byla strouha zasypána, což vyvolalo značnou nevoli mezi obyvateli, jelikož místo bylo hojně využíváno k odpočinku. Proto se město Plzeň rozhodlo místu vrátit svůj příjemný vzhled a jeden z jeho účelů a v roce 2010 byla dokončena rekonstrukce, která měla za cíl vytvořit v místě původního slepého ramena umělé jezírko s parkem. Po dokončení získala Mlýnská strouha dokonce ocenění Park roku a dodnes je velice oblíbeným místem Plzeňanů. 

TIP: Od Čtyřky je to k Mlýnské strouze a do Křižíkových sadů trochu dál. Pokud se ti nebude chtít jít přes náměstí Republiky, využij linky 1 a 2 a vystup v zastávce Anglické nábřeží. 

Městský sadový okruh

V místě, kde dříve stávaly hradby, se dnes nachází pás zeleně, který poměrně jasně definuje hranice, kde začíná a končí historické jádro města. Na výše zmíněnou Mlýnskou strouhu navazují nejprve sady Křižíkovy. Ty vyplňují prostor mezi Pražskou a Zbrojnickou ulicí, které obě hostí vždy po jedné tramvajové koleji Ty pak po severní a jižní straně projíždí náměstím Republiky, které po nich jezdící linky 1 a 2 obsluhují na stejnojmenných zastávkách. Zároveň se zde nachází místo zvané Proluka, pod tím rozumíme proluku v řadě domů, kde jsou dodnes zbytky středověkých hradeb. 

Na Křižíkovy pak navazují sady Šafaříkovy. Ty se táhnou od Zbrojnické ulice až k Západočeskému muzeu. Kromě příjemného posezení v sadech stojí také sousoší Spejbla a Hurvínka. Na rohu u řeky Radbuzy stojí honosná novorenesanční budova Západočeského muzea, které svými sbírkami zaujme široký okruh návštěvníků. Zajímavostí je, že dříve tudy vedl vodní příkop a proto na tomto místě stál most. Vedla přes něj tzv. Královská třída.

Od muzea na západ leží další část sadového okruhu, Kopeckého sady. Na ně pak, odděleny pouze pěší zónou, plynule navazují sady Smetanovy. I když se přímo u sadů nachází plzeňská konzervatoř a je zde často slyšet hudba, sady nejsou pojmenovány po českém hudebním velikánovi, ale po Josefu Smetanovi, plzeňském profesoru fyziky a přírodních věd. Přesto má i Bedřich Smetana v sadech svou sochu. Kulturní podtext, které toho místo skýtá ovšem především podtrhují dvě kulturní instituce, které se zde nacházejí. Jsou nimi Měšťanská beseda, secesní kulturní centrum se sálem a s přilehlým vnitroblokem, ve kterém se konají rozmanité společenské a kulturní události, ale především divadlo J. K Tyla. 

Na dohled od Velkého divadla, na Klatovské třídě, se pak nachází další z plzeňských dominant, tzv. Velká synagoga. 

Více o synagoze a divadle se dozvíš v sekci Památky. 

Poznej další zákoutí plzeňského centra!

Historické centrum Plzně dýchá historií, kulturou a především společenským životem. Nachází se zde mnoho dalších zde nezmíněných zajímavých budov, institucí a podniků a na jeho plné pokrytí by byl potřeba vlastní průvodce. Pokud ses prozatím dozvěděl vše, co jsi chtěl vědět, doběhni zpět na Sady, sedni na Čtyřku a vyraž objevovat další části západočeské metropole!