Sliby se mají plnit o Vánocích

Ve čtvrtek 18. 12. 2014 navštívily studentky 4. A SOŠPg Ústav sociální péče pro tělesně postižené v Hořicích v Podkrkonoší. Přijaly milé pozvání paní Bc. Jany Schovánkové a Bc. Vlastimily Otmarové, které vloni iniciovaly projekt výzdoby tohoto zařízení. Po předání akrylových obrazů, které se odehrálo v květnu v Nové Pace jsme slíbili, že se na to, jak to našim obrazům v Hořicích sluší, přijedeme podívat. Jednalo se tedy vlastně o malou vernisáž abstraktních maleb, které z větší části namalovaly právě tyto studentky, spojenou s exkurzí.

Po velice milém přivítání se studentky shromáždily ve vstupní hale, kde nás paní ředitelka Ing. Renata Zemková seznámila s historií i současností Ústavu sociální péče. Krásné poděkování a kytice, kterou jsem hned v úvodu exkurze dostala, byly inspirací pro společné foto. Studentky i zaměstnanci, kteří na projektu pracovali, se vyfotili před největším obrazem ve vstupní hale.

Během prohlídky chodeb a společných prostor, doplněné fundovaným výkladem paní ředitelky, dívky obdivovaly nejen své vlastní obrazy, citlivě instalované na zdech chodeb, u výtahů i ve společných prostorách jídelny, rehabilitace i denních místností. Všechny nás dojaly i výrobky a výtvarné práce současných i minulých klientů ústavu, vystavené na chodbách a ve vitrínách. O nich všechny pracovnice během naší exkurze hovořily s obdivem a radostí a vůbec celý přístup personálu nás během těchto dvou hodin přesvědčil o tom, že pro své klienty tady dělají, co mohou.

K přátelské a vánoční atmosféře přispěly i samotné dívky ze SOŠPg v Nové Pace. Pro klienty si připravily originální vánoční přáníčka a jako na správné vernisáži zazněly v podání dívek a za doprovodu flétny a kytary známé vánoční koledy. Bylo velice dojemné, když klienti Ústavu zpívali společně s děvčaty, na rozloučenou jim mávali a tleskali.

Myslím, že studentky jsou nadšené tím, že mohly svými malbami alespoň trochu zpříjemnit život tělesně postiženým lidem, kteří neměli v životě tolik štěstí, jako ti zdraví. Velkým přínosem pro nás všechny byla také možnost blíže poznat a obdivovat práci všech, kteří zde s laskavostí, trpělivostí a profesionalitou plní spíše poslání než zaměstnání. O tom, že se malby studentek klientům Ústavu líbí, nás ujistila sama paní ředitelka. „Víte“, řekla, „máme zde klienta, který je málokdy s něčím spokojen. Vlastně si nepamatuji, že by zde něco pochválil. A když si po týdnu všiml, že je v hale instalován váš nový velkoformátový obraz zastavil mě a řekl, pěkný, je to opravdu pěkný.“

A tak se těšíme, že až proběhne náročná rekonstrukce oken, dojde i na ostatní studentská díla. Ze zhotovené stovky obrazů jich na zdech visí už takřka polovina a na ostatní se dostane po stavebních úpravách.