Hledání přírodních zákonitostí charakteristické pro fyziku je důsledkem přirozené touhy člověka po poznání, je důsledkem jeho touhy po řádu a nalezení smyslu bytí. Fyzika je jedním z nástrojů, který řád jsoucna umožňuje objevovat; přitom jej objevuje pouze na určité úrovni – na úrovni hmotných objektů, ovšem v celém jejich obrovském rozsahu, od elementárních částic až po celý vesmír.
Fyzika učí žáka souběžně používat teoretické i empirické prostředky. Žák si osvojuje schopnost soustavného, záměrného pozorování, často s nastavením počátečních podmínek (schopnost experimentovat).
Během studia se žák postupně učí abstrahovat a vytvářet jednoduché fyzikální modely reality, k nimž nezřídka najde i vhodný matematický popis.
Fyzikální zkoumání (řízené učitelem) nutí žáky formulovat otázky a hledat na ně odpovědi. Povzbuzuje touhu po pravdivosti a vede k hledání pravdy o světě, v němž žijeme; žák je přitom stále veden k vědomí, že tímto fyzikálním poznáním se pravda o světě a člověku nevyčerpává.
Předmět je realizován zejména formou vyučovacích hodin, tyto hodiny jsou organizovány dvěma způsoby:
vyučovací hodina fyziky – společná výuka v odborné učebně nebo ve kmenové učebně; věnována především výkladu nového tématu, řešení teoretických úloh a problémů,
přírodovědné cvičení, fyzikální část – výuka ve skupinách žáků v laboratoři fyziky; věnována především laboratorním pracím, občas i řešení (obtížnějších) teoretických problémů.
Osnovy a hodinové dotace pro jednotlivé ročníky: ŠVP fyzika