ZEMĚDĚLSTVÍ

Zemědělství zahrnuje dvě odvětví - ROSTLINNOU a ŽIVOČIŠNOU výrobu.
Rostlinnou výrobou se rozumí pěstování užitkových rostlin - ty pak slouží jako potrava pro člověka, krmivo pro hospodářská zvířata nebo jako surovina pro výrobu (např. ze lnu se vyrábí látka).
Živočišnou výrobou se rozumí chov hospodářských zvířat.
Zemědělství potřebuje dvě základní věci - vhodné podnebí a půdu.

Co je to půda?

Půdou se rozumí svrchní vrstva Země, vznikla rozpadem hornin a nerostů během tisíců let.

Lidé využívají půdu dvěma způsoby - jako ornou půdu, kterou obdělávají a pěstují na ní užitkové rostliny (pole, sad, vinice), a jako pastviny:

POLE
= orná půda, kde se pěstuje např. pšenice či brambory.

SAD
= půda, kde se pěstuje ovoce.

VINICE/CHMELNICE
= půda, kde se pěstuje vinná réva/chmel.

PASTVINA
= louka, která slouží pro pastvu hospodářských zvířat.

Jak je zemědělství ovlivňováno podnebím?

V nížinách je teplejší podnebí a méně zde prší, rozkládá se tu nejúrodnější půda.
Naopak vysočiny mají chladnější podnebí, víc zde prší a je tu méně úrodná půda.


NÍŽINY

V nížinách na jižní Moravě a v Polabí je nejúrodnější půda a je zde nejteplejší podnebí. Pěstují se tu proto užitkové rostliny náročné na teplo - vinná réva, chmel, slunečnice, kukuřice, ovoce a zelenina, z obilí pšenice a ječmen.


VYSOČINY

Vysočiny tvoří většinu našeho území. Je zde chladnější podnebí a méně úrodná půda. Pěstují se tu užitkové rostliny nenáročné na teplo - lilek brambor, řepka olejka, žito a oves.



Hospodářská zvířata se chovají jak v nížinách, tak i na vysočinách.


Drůbež a prasata se chovají často v blízkosti velkých měst.


Chov ryb je nejvíc rozšířen v jižních Čechách, kde se nachází naše největší rybníky.

Lesnictví

Velký význam pro náš stát má lesnictví - to se zabývá péčí o lesy a těžbou dřeva.
Dřevo se využívá například k výrobě nábytku, hudebních nástrojů a hraček. Dřev je také důležitou surovinou při výrobě papíru. Na našem území převažují jehličnaté a smíšené lesy - nejvíc zastoupen je smrk ztepilý.