Manuál pro řízení jakosti podle ISO 9000 - Osoby a obsazení
částka 2. - osoby a obsazení, scéna, kostýmy
Vedení podniku
Ve velikém podniku a zejména ve státní správě jsou vždy spousty darmožroutů a spousty darmožroutů mají spousty příbuzných. Zavádění systémů jakosti jsou vítaným zdrojem k zavedení oddělení řízení jakosti, a následnému zavádění nových funkcí. Najímají se dodavatelé poradenských služeb a v knihovnách ředitelů se objevují neužitečné, zato neuvěřitelně drahé analýzy jakosti čehokoli.
V malých firmách je situace jiná. Stotisícové výdaje na certifikát ISO 9000 jsou bolestivé. A je málo lidí. Po delší úvaze je z řad prostého firemního lidu zvolena oběť. Jmenuje se představitel vedení pro jakost.
Manažer kvality
Představitel vedení pro jakost, dříve zmocněnec pro jakost (dále jen zmocněnec), je v malé firmě obětním beránkem a fackovacím panákem. Vedoucí ho otravují s čímkoli otravným a on sám musí otravovat své kolegy, mnohdy funkčně i fyzicky silnější.
Do funkce je většinou násilně donucen vedením a to dílem všemožnými pohrůžkami, dílem příslibem finančního ohodnocení. Je sice pravda, že většinou obdrží po první úspěšné prověrce menší odměnu, časem se však kladné hodnocení úspěchu mění v sankční politiku.
Zmocněnec většinou nebývá osobnost příliš dynamická, tou je zpravidla vedoucí výroby.
Zmocněncem se většinou stává zkušenější zaměstnanec s vyšším vzděláním, který má nejmenší problémy s okolím. Dobrý zmocněnec nebývá konfliktní typ, ale z důvodů přežití stává se často malým intrikánem.
Z logiky výše popsaných skutečností začne dříve či později stavět dílo, nesoucí název po milenci Kateřiny Veliké, ruském knížeti Potěmkinovi.
Manažer kvality ve státní službě, to je ovšem něco jiného. To je opravdu manažer jako z učebnice manažerů, nemá žádnou zodpovědnost, protože systém není certifikovaný. Většinou obhajuje nějaký nefunkční a nestoudně předražený informační systém. Je to jeho hlavní úkol. Zbavte se ho co nejdříve! Nikdo ho totiž nepotřebuje!
Zaměstnanci
Zaměstnanec se snaží systému jakosti instinktivně vyhnout, ale dost často se mu to nedaří. Nakonec musí stejně vyplňovat nové protokoly a svou dosavadní práci musí za stejnou mzdu obohacovat novými, většinou unavujícími administrativními činnostmi.
Ve státním sektoru je ponižován bezvýchodným klikáním myší v režii protekčního dodavatele IT-systémů.
Poradce
Poradce radí. Většinou radí dobře, je to v jeho zájmu, jelikož je za to velmi dobře placen. V menších společnostech provádí smluvně i vnitřní prověrky a časem se stává periodicky se vyskytující nákladnou figurkou. Ideální je, když se kamarádí s auditorem ( ale nikdo o tom nesmí vědět, protože se kamarádit nesmí ).
Ve státním sektoru se objevují dva druhy poradců.
1.Dobrý poradce radí, jak věci udělat jednoduchými. Ten je brzy zlikvidován.
2.Špatný poradce, jehož hlavním úkolem je tunelovat skrz IT-díru. Spíš IT-jámu. Tento poradce radí do nekonečna v pravidelných intervalech na základě prapodivně ošetřených smluv.
Auditor
Auditor, jinými slovy externí prověřovatel, moc dobře ví, kolik poradce vydělává. Při prověrce se k poradci chová napohled přátelsky, ale nyní jedna z těch nejlepších rad.
NA AUDIT PORADCE POKUD MOŽNO NEBERTE POKUD SE OBA V DOBRÉM NEZNAJÍ !!!
Ve státní správě je bez auditora systém jakosti zbytečný, zato však pekelně drahý.
