Posedlost jakostí

Běžný pracovník je posedlý čímkoli jiným než jakostí. Na posedlost jakostí si můžeme zahrát na školeních manažera jakosti a to je asi tak z posedlosti jakostí podle představ Demminga všechno. Přesto však v českém prostředí posedlost jakostí existuje. Jedná se o posedlost mimo představy tvůrce Demmingova trojúhelníku, zato však posedlost urputná a nadmíru nebezpečná pro celou společnost.

Současný stav posedlosti jakostí lze rozdělit do dvou základních proudů.

1.Posedlost jazyková (necílená, neorganizovaná)

Původním zdrojem jazykové posedlosti jakostí je zavádění systémů jakosti ve výrobní sféře. Z četnosti certifikačních procesů a z něj vyplývajícího počtu účastných osob pochází masový průnik slova jakost do českého slovníku. Spolu se základními slovními odvozeninami proniká do běžné mluvy i nechutná masa anglosaského původu typu Kjů-ej. Standardní nevědomost a neinformovanost běžné lidské obce je pak živnou půdou k rozvoji nebezpečné posedlosti legislativní.

2.Posedlost legislativní (cílená).

Agrese a drzost fiskálně parazitických skupin působí na legislativní tvůrce, kteří se snaží slovo jakost vnutit do každé novelizace zákona nebo vyhlášky, pokud to jen trochu jde. Nejde však o požadavky na certifikované systémy jakosti podle ISO 9000, ale o systémy jakosti blíže naprosto neurčené. Cíl je jediný. Zavádění digitálních systémů ve státní sféře ve jménu jakosti. Sprostný lid, zdeformovaný jazykovou posedlostí jakostí, přijímá výplody legislativní posedlosti zpravidla bez obrany.

Protekční softwarová firma, donedávna se zabývající pohostinstvím, zavádí ve státním sektoru informační systémy, stažené nejspíše někde ze Slunečnice. K vyhozeným milónům příbývají každoročně další milióny za údržbu nefunkčního a zbytečného softwarovému vybavení. Statisíce pracovníků ve státní správě jsou mrzačeni impotencí legislativy, zatímco stovky parazitů získávají bezpracně miliardy.

Vědecký přístup

Snaha o komunikaci s trendy vědeckotechnického vývoje je zákonitá a logická v každé fungující společnosti.

V soukromém sektoru je omezena finanční vydatností a orientována

na předmět činnosti.

Ve státním sektoru je orientována na softwarové vybavení (viz.posedlost jakostí) a je ohraničena drzostí fiskálně parazitických skupin a provázaností fiskálně parazitických systémů.

Připomeňme zde opět:

Normy ISO 9000 nevyžadují žádné softwarové ani hardwarové vybavení. Řízení záznamů můžete před auditorem obhájit způsobem, který si sami vyberete.