Embedded Files
Add Headings and they will appear in your table of contents.
Pátek
Tak před nimi. To znamená, že jsme dolyžovali. 6e už na lyže nejdeme. Utrum. Šlus a konec.
Lyže jsme
a) zabalili a nacpali do autobusu
b) odevzdali v půjčovně.
To všechno se stalo až po půl druhé. Před tím se stalo spousta věcí. Třeba budíček, snídaně, jízda jsme na kopec, nikdo si nic nezapomněl, boty dolů, nohy do lyžáků, lyže z lyžárny, boty do lyžárny, lyžáky do lyží, lyžaři na lanovku, ohrádka dolů, ohrádka nahoru, ze sedačky dolú, seřadit, spočítat.
Kolik se toho musí stát než se družstvo může poprvé spustit ze svahu dolů. Sjeli jednou a už se začali řadit na start slalomu. Tady mi dovolte malou propagaci vleků v Deštném: Ceny pro lyžařské kurzy krásné, 1700 za pět dnů lyžování. Upravené svahy všech typů - modrá, černá červená. Příjemná obsluha vleků a lanovek, které nevadí, když začátečníci padají. Pomáhají, zvedají, podporují a říkají "no co, někde se to naučit musíš, nevadí, pojď to zkusit znovu". A navíc nám na kraji sjezdovky na požádání navrtají slalom. Lyžařský areál Deštné - nejlepší volba. No a samozřejmě chata Radost, to je taky nejlepší volba. Ale zpátky na svah. Závod jeli skoro všichni a taky ho dokončili. Časy se různily podle družstev, ale nejrychlejší zelený byl jen o málo pomalejší než červený. Asi o pět vteřin. 13 vteřin : 18 vteřinám. Velká gratulace.
Po závodech a svačině jsme se rozdělili podle toho, kam kdo chtěl. Na černou, na červenou, na modrou a samostatné jízdy ve skupinkách na kotvě. Ten svah je krátký a lze ho přehlédnout z jednoho místa. Tam je možné jezdit "bez dohledu"
No a pak bylo 13:15 a jsme zpátky u odjezdu ze svahu. Pak jsme balili uklízeli a chystali se na diskotéku.
No a lyže máme za sebou. To neznamená, že stojíme ...
Večerní diskotéka byla velkolepá. Výběr muziky byl evidentně dobrý. To se pozná podle toho, že většina účastníků tancuje, zpívá a skanduje do muziky.
11:45 - třikrát odložení konec diskotéky a úklid jídelny
24:00 - večerka
00:15 ticho a klid
Dobrou noc
Návrat ke škole máme mezi 12:00 a 12:30. Ještě se ozveme, kdy přesně to bude. Dobrou noc
Čtvrtek
Ctrl+C a pak Ctrl+V. Kopírovat a vložit. Čtvrtek byl jak kopie středy. Slunce - jo, červení a oranžoví rovnou na svah - taky, žlutí a zelení na svah - rovněž. Tady to stejné končí. Červení frajeřinky - nikoliv. Dneska se pro změnu chlubili svými dovednostmi. Jezdili rychle, dravě a slušně. Nelyžaři nelyžují? Sofie - jo, Mario - jo, Khang - jo, Marek - jo? No dobře, trochu jezdili už včera, ale dnes jedou VŠICHNI. Všichni sjedou od shora dolů bez naší pomoci. O červených už jsme psali. Pěkná jízda, to je ono. Oranžoví jedou líp a líp. A žlutí a zelení? Ruší pluh, zkouší snožné oblouky, vyjíždí to po hranách. Jen někteří, ale snaží se a radují z úspěchů. Do toho sluníčko. A pak perník, čaj, pohodička, kdy už pojedeme, tak jedem ... . Čtvrt na dvě tu bylo dřív, než jsme se nadáli a my museli balit. Práce okolo lyžárny zvládáme čím dál tím rychleji: z lyžárny vyndat boty (do jedné "klece se nevejdeme, tak jsme ve dvou. Zvlášť červení a oranžoví a zvlášť žlutí a zelení. Pak se přezout. Do lyžárny naskládat lyže. Zvlášť červené a oranžové a zvlášť žluté a zelené. Je snazší později hledat své lyže mezi třiceti než mezi šedesáti páry. Nakonec uklidit hůlky a hotovo. Už to dáváme jen těsně nad 15 minut. Kdyby byla nějaká taková disciplína na olympiádě, mohli bychom uvažovat o nominačním závodě.
Po obědě byl polední klid. Byl dlouhý. A byl klid. Čas a únava hrají pro nás. V půl páté byly hry na sněhu. Vlastně jen jedna hra. Buldoci. Hra je to drsná. Nechte si doma vyprávět, jak se hrají Buldoci. Všichni hráli s rozumem a s obrovským nasazením. Hrajeme si pro zábavu a chceme odejít zdraví. Jdeme do toho tvrdě ale fair play.
Po Buldocích byla večeře. Večerní program měli červení a zase úspěch. Zítra máme závody. A taky hodně ježdění. Tak snad si to na závěr ještě užijeme.
Poslední se neříká! Dobrou noc.
Středa
Ráno mrzlo a svítilo sluníčka. Mráz pomalu ustupoval ale sluníčko vydrželo celý den. Bylo opravdu krásně. Červení a oranžoví šli hned lyžovat. Žlutí a zelení se trochu přerozdělili a tři ze čtyř posledních nelyžařů vyjeli s instruktorem na kopec lanovkou. Pomalu jsme sjížděli. Žlutí a zelení samostatně a ti tři s dopomocí. Jeli jsme před nimi pozadu, brzdili je a dávali jim jistotu. Tím se další dva rozjeli tak, že mohli v dalším kole jet samostatně a nám zbyli jen dva nelyžaři. Jeden z nich to dal v dalším kole. Už ho stačí jen "jistit". Po dnešním lyžování už máme jen jednoho nelyžaře. Paráda.
Všichni si to moc užívali. Svah byl tvrdý, upravený a s postupujícím časem měknul. Sníh ale nebyl těžký a shrnutý, takže to bylo parádní lyžování. Červení chvíli trochu frajeřili a začali být maličko neukáznění. Hůlky výhružně roztočené nad hlavou jim ale jasně ukázaly, že ne všechno je tu dovoleno. Trochu se uklidnili a začali se zase věnovat pěknému ježdění místo nebezpečných kravinek. Ostatní jezdili velmi zodpovědně rovnou a nebylo třeba hrozit hůlkami.
V jedenáct hodin jsme měli opět ke svačině perník a koupili jsme každému čaj (perník je lepší než mít jablko v batohu na sjezdovce dvě hodiny - zebe v ruce a zebou i zuby). Bylo tak krásně, že nikdo dlouho na pauze nevydržel a všichni chtěli brzy zase na kopec. Lidí bylo málo, sněhu hodně, tak na co čekat. Kopec jsme hoblovali do čtvrt na dvě. Pak přezout, uklidit lyže a rychle k autobusu a na oběd. Obalovaný květák s bramborem. Jo a taky kuřecí vývar s nudličkami. Čím dýl tu jsme, tím víc lyžařů si bere polévku. Na minulém kurzu to bylo stejné, Možná to nebude náhoda, polévka je grunt ... .
Hry na sníh jsme dneska šli hrát až v půl páté a zase to stálo za to, Tihle osmáci jsou veselí a hraví. Do všech her jdou s vervou a nasazením. Jsou tvrdí a draví. Ale taky čestní a ohleduplní. Hry si užíváme a po hodině na sněhu se nám nechce moc domů, Musíme ale trochu sušit. Kdo neležel ve sněhu alespoň třikrát, jakoby nehrál.
Večerní program byl pěkný, ale na tvářích se pomalu odráží únava. Hodně jezdíme, pak ty hry na sněhu a večerní program! Po večerce se povídalo. Jasně. Ale jenom chvíli. Dneska to zabalili brzo i tvrďáci. Jestli to tvrďáci budou číst, mám obavy, že mi obrousí hrany! Neříkejte jim prosím, že víme, že ani oni nejsou nezničitelní. Dobrou noc.
Úterý
je odpočinku den, každý rád vyrazí si ven. Od rána svítilo sluníčko a trochu mrzlo. Skvělé počasí na vycházku. My jsme toho využili a nikam jsme nešli. Po dvou dnech lyžování jsme si užívali volné dopoledne. Jenom jsme se poflakovali, někdo se přihlásil do turnaje v ping pongu a ostatní si třeba jen tak povídali. Všichni jsme čekali, jestli se odpoledne nezkazí počasí a my nebudeme muset na výlet.
Počasí se nezkazilo. Bylo ještě lépe než dopoledne (stejně bychom šli i kdyby bylo hnusně). Tak jsme vyrazili pěšky přes kopec do Deschnei - dnes Deštné. Čtyři a půl kilometru jsme urazili za větší hodinku. Polovina výpravy navštívila místní muzeum, kde se dozvěděli o historii místního osídlení, sklářství, šlechtě, náboženství, Cisterciácích a taky jak husité v 15. století plenili české země. Šedivá je teorie, zelený strom praxe. Druhá polovina výpravy zkusila plenění naživo. Vyplenili místní COOP. Kapesné, které z domova dostali nepadlo vniveč. Padlo na oltář konzumu.
Zhruba po hodině se role vyměnily. Pleniči o plenění dodatečně vyslechli přednášku a ti, co už byli poučeni, vyplenili vypleněný COOP. Zoufalé prodavačky na nás zavolaly autobus. Kde by se tam jinak vzal. Autobus nás odvezl na Radost. Radost z nás asi neměli, protože časový úsek charakterizovaný absencí křiku a dupání skončil.
Kuchař byl odpoledne nejspíš na lovu s brokovnicí, protože k večeři byl rozstřelený ptáček s rýží. Pochutnali jsme si a těšili se na program žlutých. Netěšili jsme se nadarmo, protože program byl opět vydařený. Tak snad se nám vydaří také zítřek na svahu.
Pondělí
Den jako ze žurnálu. Sluníčko sice nesvítilo, ale mrzo a sníh křupal pod botama a mráz štípal do tváří. Trochu foukalo a mráz zalézal za nehty, ale dalo se to vydržet. Po snídani jsme vyrazili na sjezdovku. Tam jsme se přezuli do lyžáků. Z lyžárny vyndali lyže a uklidili dovnitř boty. Tři nejrychlejší družstva skočila do lyží a za chvíli svištěla po sjezdovce. Devět nejlepších začátečníků vyjelo taky nahoru a všichni byli zvědaví jak jim to půjde. A NIC! Vůbec nic nezapomněli. Jeli dolů jak draci, takže v dalších kolech jsme k nim mohli postupně přidávat další a další. V jedenáct jsme si udělali pauzu na svačinku. Perník a čaj. Pak jsme se vrátili znovu na svah a jezdili až do čtvrt na dvě. Kromě tří zelených už byli nahoře všichni. Ty tam vyvezeme hned ve středu ráno. Těch 22 začátečníků, kteří už nahoru jezdí, tak ti to sjedou samostatně i s tou prudší pasáží. Ještě ty poslední čtyři a bude hotovo.
Jezdili jsme do půl druhé a pak teprve na oběd. Ten byl ve dvě a pak dlouhý polední klid. Všichni se radovali, že se půl hodiny po obědě nemusí zase strojit na lyže, vyndavat lyže z lyžárny, uklízet boty ... . Ve čtyři hodiny jsem si šli chvíli hrát na sníh. Měli jsme tři hry, ale nakonec jsme odehráli jen dvě. Eskymáckou honičku (na babu ve vyšlapaných cestičkách) a pak hru se stříháním. Třetí hru jsme si nechali na jindy. Místo toho mohl, kdo chtěl, koulovat kamarády a jinak řádit na sněhu. Chtěli skoro všichni. Rozpoutal se bratrovražedný boj, ve kterém řádili bratři a sestry ještě víc. Navzájem se házeli do sněhu, Šťouchali a postrkovali se. V pět hodin se zdálo, že si někdo bere s sebou domů sněhuláka. Teprve při bližším pohledu se ukázalo, že je to spolužák obalený sněhem.
Neděle
Půjčovna nás netrpělivě čekala. Možná to má co dělat s tím, že jsem omylem nahlásil příjezd těsně před osmou (to jsme zrovna snídali) místo těsně před devátou. Ještě jednou se omlouvám. Naštěstí nás nevyhodili ale naopak vybavili. Asi třiceti páry objednaných lyží a čtyřmi páry, které nikdo předem neobjednal. Jinými slovy lyže dostali i ti, kdo nevyplnili dotazník. Takže pěšky a na bobech nemusí nikdo.
Dneska jsme poprvé lyžovali a byla to krása i hrůza zároveň. Sněžilo. Byl krásný sníh. Začátečníků bylo mnohem víc než jsme čekali. Po kraji sjezdovky nahoru šlapalo chvilkami až 26 nelyžařů a začátečníků. Naštěstí se jich spousta rychle zlepšovala a odpoledne už prvních deset sjelo celou sjezdovku a někteří z nich jeli líp než ti, co se deklarovali jako pokročilí lyžaři.
Pokaždé se před odjezdem ptáme: máte všichni přilbu, lyžáky, rukavice, rozlišovák, permanentku? Podívejte se, jestli je opravdu máte! Myslíte, že by se teoreticky mohlo stát, že někdo odjede kupříkladu bez rukavic? To leda ve snu, že jo. Tak to si užíváme snový kurz, Rukavice chyběli ráno i odpoledne. Ještě, že nezapomínají třeba chodit na záchod. Narozdíl od náhradních rukavic pleny nevozíme.
Jak je vidět na fotkách, sněhové podmínky jsou zatím výborné. Tam nahoře nás má asi někdo rád. Ten sníh je za odměnu. Kdyby snad měl být za trest, přiznáváme vinu, kajeme se a trest přijímáme. Na tvrdém podkladu je čerstvá vrstva přírodního sněhu, Po ránu je to krásné, odpoledne už to bylo trochu shrnuté a sem tam nějaká plotna. S dobrými lyžemi a skvělou technikou se dá jet i na ledových plotnách. A technika je u nás na prvním místě i u žlutých a zelených. Pluh v našem provedení by záviděli i Stenmark, Tomba a Ledecká.
Osmák krčský je vetší všežrarec, který vycestoval do Orlických hor za lyžařskými zážitky. Jméno osmák má původ ve tvaru číslice, kterou budou jednou mít v červnu na vysvědčení.
Cesta probíhala v klidu. Nikdo nekřičel, nikdo nepobíhal, nikdo nezvracel. V půlce cesty jsme zastavili na čůrání. Čůral jenom někdo, ale nakupovali skoro všichni. Zdálo se, že kdybychom jeli ještě půl hodiny bez zastávky na nákupem, dostavily by se abstinenční příznaky. Třes a halucinace.
Na Radost jsme přijeli několik minut před druhou, vyložili zavazadla obsadili pokoje a šli na špagety. Po obědě nás čekal malý výlet ke kostelu na Šedivinách. Šli jsme po místní silničce a obdivovali krajinu, Je tu trochu bílo, ale velké závěje se nekonají. Procházka byla krátká a krásná. Pak jsme probírali pravidla chování a bezpečnost na kurzu. Během napínavé a zajímavé přednášky zemřeli tři posluchači nudou a dva zděšením. Všechny zvlášť naštvalo, že nemůžou jezdit v lese, šusem a na skokánky. Rozdělení do družstev už pak proběhlo celkem v klidu.
Večer byl ve znamení ping pongu, tlachání a návštěv. Jaký to tu máte? A víte, co tam máme my?
V půl desáté byla příprava na večerku. Loučení, sprchování, možná, občas i ty zuby, když zbyde časy, a v deset dobrou noc. Spát se tedy rozhodně nešlo, ale hovor se postupně tišil a těsně po půlnoci je všude klid. Doufejme, že ne před bouří. Jestli bude mejdan v kotelně, tak potěš přírodo kotelníka (-: . Doufejme, že ne. Pro jistotu jsme nalíčili železa na medvěda, tak snad se nikdo nechytne.
Dobrou noc
Page updated
Report abuse