Nejen z názvu expozice věnované Zdence Fantlové, přeživší židovského holocaustu, nám běhal mráz po zádech.
Článek Kačky Šmahelové
Článek Kačky Šmahelové
11. června 2025
Jedinečný zážitek zprostředkovala expedičníkům ze skupiny Novinářství výstava Jen o vlásek v Městském muzeu Blatná. Přijďte se ponořit a inspirovat neobyčejným životem židovské ženy Zdenky Fantlové (1922 - 2022), rodačky z Blatné.
Ve středu 11. června vyrazila celá expediční skupina Novinářství pěším výletem z Lažánek do Blatné. Jednotliví členové měli předem pojmenované své cíle. Tím mým byla jednoznačně výstava přibližující návštěvníkům různými vjemy životy blatenského židovského obyvatelstva v průběhu druhé světové války. Již cestou na chodníku v ulici Na Příkopech směrem k blatenskému městskému muzeu mě zaujalo šest oboustranných panelů, které zobrazují střípky deseti skutečných lidských příběhů z války vyprodukovaných organizací Pamětí národa k příležitosti osmdesátého výročí od konce druhé světové války.
Celá expozice se nachází v prvním patře budovy muzea ve čtyřech místnostech, jejichž dominantou jsou velkoformátové komiksy zachycující život Zdenky Fantlové tvorbou studentů ateliéru Komiksu a ilustrace pro děti Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni. Autoři jsou různí, celou výstavou mě však provází sjednocení v černobílém provedení a základních prvcích všech komiksů Barbory Svitákové, Andráse Asztalose, Anny Dlabalové, Kateřiny Surmové, Kateřiny Krupičkové, Šimona Škrabala a Petry Charvátové.
Zdence Fantlové se podařilo přežít postupné omezování životů Židů v předválečné době, deportaci do Terezína, děsivé podmínky věznění v koncentračním táboře v Auschwitz - Birkenau, v Kurzbachu, pochod smrti přes Gross-Rosen, rakouský Mauthausen až do německého Bergen-Belsenu. V kresbou vyprávěném příběhu se setkáváme s motivem prstenu od Zdenčina přítele Arna, či s postupnou ztrátou všech Zdenčiných pěti přítelkyň.
Detail jednoho z komiksů / Kresba: Kateřina Krupičková
„Marta tu zůstala (na břehu Odry, pozn. redakce), byla první z naší pětice, kterou jsme ztratily.”
„Před odjezdem z Mauthausenu nás opustila Nana. Už nemohla dál.”
„Polomrtvá ležela v koutě. Držela mě za ruku, ale nepřežila noc. Bylo jí sedmnáct.” (Lída Fantlová)
„V dubnu podlehla Blanka.”
„Anita umřela pět dní po ní.”
Celou atmosféru výstavy podtrhují na první pohled nenápadné detaily. Okna jsou většinově zakrytá, často dřevěným bedněním stlučeným z prken, či ledabyle nahromaděnou kupou oblečení vzbuzující pocit samoty, věznění a zmaru. Některé fotografie a dobové dokumenty nalezne návštěvník výstavy v několika zavěšených kufrech. Motiv evakuačního zavazadla Zdenky nacházíme později také v mosazném provedení před jejím rodným domem v čísle popisném 6.
Detail - dřevěné zakrytí oken
Odkaz na blatenské židovské obyvatelstvo je patrný na několika místech expozice. Ve spojovací chodbě v úrovni očí visí desítky kartonových šesticípých hvězd, které jsou polepeny z obou stran krátkým seznámením se základními životními daty zdejších Židů. Jen několik málo z nich je vytištěno na žlutém papíře, jehož barva je jasným signálem přeživších.
Hvězdy s informacemi o blatenském židovském obyvatelstvu
Poslední část výstavy je oddělena prostou prkennou zdí. Kdo projde skrz plátěnou zástěnu dveří, seznámí se s bohatým životem Zdenky Fantlové v poválečném období. Síla a přehršel životní energie této vzácné ženy je dalším důvodem mého mrazení v zádech. Věřím, že její neutuchající odvaha a otevřené sdílení všem ochotným naslouchat nezanikne a poslouží k poučení. Nezapomenout a znovu nedopustit.
Výstava potrvá v Městském muzeu Blatná do 27. srpna 2025, otevřeno mají denně od 10 - 17 hodin vyjma pondělí. Pokud zavítáte do Blatné, rozhodně si ji nenechte ujít.
Nahlédněte za plátěnou zástěnu dveří