V Deníku N jako v Trnce!
Článek Markéty Novákové
Článek Markéty Novákové
5. června 2025
Ve čtvrtek 5. června jsme v rámci přípravného expedičního týdne se skupinkou Novinářství navštívili redakci Deníku N ve Spálené ulici v Praze. Již samotné domlouvání exkurze na mě působilo velmi vlídným a přátelským dojmem okořeněným vtipem a pohotovými reakcemi. Jaké dojmy a inspiraci si dnes odneseme pro naši novinářskou práci?
Ve 2. patře nás milým úsměvem vítá Adéla Karásková Skoupá a Jan Wirnitzer. V domluveném čase 1,5 hodiny nás provádí sídlem redakce od kanceláří jednotlivých redaktorů, po editornu a společné prostory. Prohlídku zakončujeme velkolepou terasou ve vnitrobloku budovy č. p. 97, kde nám na připraveném útulném sezení z palet upřímně odpovídají na naše rozmanité, někdy i mírně záludné otázky.
Dozvídáme se, že Jan Wirnitzer se věnuje hlavně ruské agresi na Ukrajině, v redakci Deníku N zakotvil po několikaletém působení v různých redakcích od iDnes, Aktuálně.cz po Hospodářské noviny. Adéla Karásková Skoupá, toho času na mateřské dovolené, pracuje nyní na částečný úvazek a do Deníku N přišla po zkušenostech v Hospodářských novinách a Aktuálně.cz. Zabývá se hlavně oblastmi jako je vzdělávání nebo životní prostředí. Oba se v jeden moment sešli v redakci konkurence a poté společně začali pracovat pro Deník N. Z jejich vztahu bylo patrné, že se vzájemně doplňují a že společné pracovní prostředí sdílejí velmi rádi.
Byznysová a ekonomická redakce, Michal Tomeš
Z atmosféry kolem jsem chvílemi měla pocit, že se nacházím na přátelském posezení s lidmi, které již nějaký ten pátek znám. Oba k nám přistupují partnersky a Honza nás při provázení velmi jemně povzbuzuje ke kladení jakýchkoliv otázek včetně toho, proč jim na pohovce spokojeně leží barevný plyšový jednorožec nebo také živý pes. Podobných do očí bijících zajímavostí se v průběhu exkurze objevuje více. Jako třeba velká trouba na pizzu, na které je na první pohled vidět, že se v recepci redakce nevyskytuje jen tak náhodou. Téma wellbeingu na nás nečeká dlouho, živě si představuji, jak zaměstnanci Deníku N společně radostně pečou pizzu při jejich vnitroblokových teambuildingových akcích.
Narážíme ale i na téma hranic práce, kde mě fascinuje velmi těsná podobnost s profesí trnkové učitelky. Tu cítím i v oblastech motivace práce a finančního ohodnocení. Z Adély i Honzy vyzařuje čistá vnitřní motivace a nadšení, které je po špetkách kořeněné pocitem úspěchu. Honza dodává, že jeho touha vědět, jak věci jsou, je pro něj trošku jako droga. Adéla hned doplňuje: „Žijeme v sinusoidě. Z vlny euforie ze skvělého a úspěšného článku, kdy vnímám, že moje práce má smysl, pak jedu dolů, když mě nic nenapadá.”
Motivací k práci podle ní rozhodně není finanční ohodnocení. To dle jejích slov není nijak závratné.
Jan Wirnitzer a Adéla Karásková Skoupá
Co je ale klíčové pro spokojenost s jejich profesí? Oba se shodují na tom, že možnost setkávat se se zajímavými lidmi. Jako náročnější označují přehlcenost informacemi, jejich uspořádání a prioritizaci. Opět témata, na která narážíme i v rámci učitelského sboru v Trnce. Přehlcenost, uspořádání a prioritizace. Honza ještě dodává, že zásadní pro něj byla informace od neziskovek, že jeho odkaz pomohl zajistit finance pro jejich iniciativu související s pomocí Ukrajině. Podobnou zkušenost má i Adéla, jejíž článek o české vědkyni četli investoři, kteří se na jeho základě rozhodli sponzorovat její výzkumné aktivity. I pro nás z učitelské profese má význam, když na konci deváté třídy zjišťujeme, že naše působení přispívá k vysněné budoucí studijní dráze trnkovým absolventům. Z redakce míříme zpátky na Dobříš, cestou v autobuse na mě doléhá pocit souznění a nadšení z toho, že existují lidé, pro které je smysluplnost jejich práce nad finančním ohodnocením.