„Když pomůžeme dobré věci nebo dáme hlas někomu, kdo není vidět, je to dobrý pocit,” říká Adéla Karásková Skoupá z redakce Deníku N.

5. června 2025

Deník N je českým nezávislým periodikem, které vychází každý den v tištěné i placené digitální formě. Jedná se o poměrně mladé médium založené v roce 2018. Mezi učiteli v TRNCE má dobré jméno, a také proto jsme se ho s expediční skupinou Novinářství rozhodli v rámci našeho zkoumání navštívit.

Přijíždíme na stanici Národní třída, vyjíždíme po eskalátorech přímo před Máj do Spálené ulice. Naše navigátorka Emmča brzy rozpoznává cílovou budovu v čísle 97/29. Recepční z přízemí nás ochotně posílá do 2. patra, kde sídlí redakce Deníku N. Jdeme víceméně na čas, a tak jsme očekáváni dvojicí redaktorů – Janem Wirnitzerem a Adélou Karáskovou Skoupou.

Už při prvním průchodu spodním patrem redakce na venkovní terasu ve vnitrobloku upoutal naše všímavé žáky stolní fotbálek, pec na pizzu či potřeby pro grilování. Wellbeing zaměstnanců není pro vedení neznámým pojmem. Podle Honzy jsou vnímány potřeby zaměstnanců, pozornost je věnována nejen vybavenosti redakce pro odpočinek během pracovní doby, ale i technickému zázemí potřebnému pro vlastní práci novináře. Takový přístup není ve všech médiích vždy samozřejmostí a je znát, že si ho naši průvodci váží.

Nejprve nás oba redaktoři provázejí celou redakcí. V současné době má Deník N něco okolo 60 zaměstnanců, z toho přibližně 45 redaktorů. Prohlížíme si zdejší sdílenou otevřenou pracovnu, kde se na gauči rozvaluje pes. Zahraniční redakce má svou vlastní samostatnou místnost. Zajímá nás, jak novinář zvláště v zahraniční redakci vyvažuje ve svém životě to, že je víceméně obklopen negativními informacemi. „Ono vás to zocelí,“ usmívá se editor Jan Kudláček. Uznává, že čtenáře opravdu zajímají převážně negativní zprávy. Pozitivní zprávy tu ale píší rádi, například o tom, kde a jak byli Češi ve světě úspěšní. V digitální podobě Deníku N dokonce naleznete i rubriku „Dobré zprávy“. „Někdy Vás překvapí dosah některých článků, které jsou praktické, zasahují lidem do života. Velmi vysoký ohlas získal v nedávné době rozhovor s pediatrem o dětských rýmách,“ doplňuje kolegu Adéla.

Míjíme větší místnost obsazenou několika lidmi v živé diskuzi. Ranní porady jsou každodenní záležitostí. Nejprve se scházejí redaktoři a domlouvají se, čemu se kdo bude věnovat. Následuje porada editorů, na které nesmí chybět šéfredaktor Pavel Tomášek. „Z doby, kdy nám pandemie Covidu znemožňovala setkávat se osobně, přetrvalo to, že se někteří kolegové, kteří jsou na home office, připojují na porady přes obrazovku,” vysvětluje zapnutou televizi Honza. Zajímá nás, co je tedy vlastně schované za prací editora? „Spolupracuje s redaktorem a zamýšlí se nad jeho články, dává mu zpětnou vazbu. Například může doporučit další postup, koho ještě oslovit, jak přehodit odstavce, aby byl text hladší a smysluplnější,” vysvětluje Honza. 

Nahlížíme do studia, kde se nahrávají podcasty Deníku N - například politický podcast Vrtěti psem, pořad Sféry o vědě a technologiích či Studio N, které funguje již několik let. Na celý úvazek je v redakci zaměstnána marketingová specialistka Hana Grohová, která má na starosti sociální sítě a tvorbu obsahu. „V současné době je to velmi důležitá pozice, až polovina přechodů na náš web je ze sociálních sítí,” komentuje mávající ženu za oknem Honza.

Součástí produkce zdejší redakce je i vydávání nemalého počtu knižních titulů. Ve vstupní chodbě je jich plná knihovna. Lenka Vrtišková Nejezchlebová, redaktorka Deníku N, získala se svou knihou Zvířata v éře lidí nominaci na cenu Magnesia Litera v souvislosti s kategorií publicistiky. Nejnovějším titulem je kniha rozhovorů o životě s názvem Lidský rozměr od Karolíny Klinkové.

Investigace, tedy takzvaně „pátrací žurnalistika”, nás navádí na další otázku, zda je práce redaktora někdy nebezpečná či ohrožující. „Takový novinář musí myslet na to, aby chránil sebe i své zdroje. Je třeba dodržovat bezpečnostní postupy. Stává se, že redaktorům chodí nenávistné zprávy. Zde je zapotřebí odlišit, zda se jedná „pouze” o nešťastného člověka, který se potřebuje vypsat, nebo je to opravdová nenávist, která je nebezpečná. Zásadní je, pokud má člověk o sebe obavy, aby si to nenechával pro sebe, ale sdílel vše s ostatními v redakci,” dodává Honza. Proti některým nenávistným komentářům se také Deník N ohrazuje veřejně a zastane se tak svého zaměstnance.

Na otázku, zda se dostávají ve své práci redaktoři někdy pod tlak, odpovídají Adéla a Honza shodně. „Na začátku kariéry je snadné sklouznout do permanentní práce, ale časem si musíte postavit hranice.” Závisí tedy nejen na tom, zda jste mladí a nadšení, zda už musíte dávat přednost rodině a svému osobnímu životu, ale i například na tom, jestli právě například neprobíhají volby, kdy je práce více a může být i víkendová. Redaktoři také mají svou osobní hrdost, chtějí odevzdávat svou práci, mají vnitřní motivaci pracovat. Novinářství se pojí i s osobní disciplínou, protože tempo své práce si volíte sami. Také záleží na tom, zda se k informaci, zprávě dostanete jako první médium či jste několikátí v řadě. Pak platí pravidlo, že je třeba toho, kdo první o tématu psal, poctivě citovat ve všech dalších textech. 

A jak jsou Adéla s Honzou se svou prací spokojeni? „Ano, jsem ráda, potkávám se se zajímavými lidmi. Mohu se ponořit do tématu, vidím se s odborníky, kteří své práci rozumí. Často mám ze své práce dobrý pocit, někdy jsem také unavená,” sdílí Adéla. „Mám to dost podobně. Místy jsem unavený, vyčerpaný. Napadne vás, zda to máte zapotřebí. Ale vyspím se, jedu na dovolenou a mám chuť vědět, jak věci doopravdy jsou. Je to zábavné. Nejvíc mě baví, když mohu pomoci nějaké dobré věci, například když zviditelním svou prací potřebnou finanční sbírku,” dodává Honza. „Když pomůžeme dobré věci nebo dáme hlas někomu, kdo není vidět, je to dobrý pocit,” přidává se Adéla. 

Během celé naší návštěvy je zřejmé, že tady lidé pracují rádi a jejich profese je baví. Pokud byste uvažovali o studiu žurnalistiky, nabízí Deník N novinářské praxe pro studenty, většinou vysokoškolské, ale měli zde již několik středoškoláků. Odcházíme plni inspirace, s Deníkem N v podpaží a již přemýšlíme, jak nově nabyté informace upotřebíme v naší expediční práci.