Nejlepší Zdeněk Pohlreich (někdy strašidelný)

Život

Vaření jej nejprve vůbec nebavilo. Na přelomu 70. a 80. let byl členem reprezentačního baseballového týmu. Po zájezdu do Nizozemska začal uvažovat o emigraci a v roce 1986 se k ní rozhodl .Emigraci uskutečnil o 3 roky později. Realizoval ji o tři roky později. Přes jeden rok strávil v Nizozemsku jako šéfkuchař restaurace Het Schellinkje, odtud po obdržení povolení odjel do australského Adelaide, kde mu v začátcích pomáhal strýc. Začal jako sous-chef v restauraci La Guillotine, v níž se později stal šéfkuchařem. Po návratu z emigrace postupně pracoval na stejných pozicích v pražských hotelech Renaissance, Villa Voyta, Radisson SAS nebo Marriott. V roce 2007 založil vlastní podnik v ulici Na Poříčí poblíž Náměstí Republiky – Café Imperial ve stylu prvorepublikových Grand Café. O rok později zakládá druhou restauraci Divinis na Starém Městě za Týnským chrámem, ta je vedena v italském duchu. Zatím posledním přírůstkem do sítě Pohlreichových podniků je v roce 2016 otevřené moderní české bistro Next Door by Imperial, které se nachází naproti první restauraci.

Vzdělání

• SOU kuchařské, Praha

• Hotelová škola, Praha

• Institute of Business Studies, Praha

Praxe

• 1975–1989 různé hotely a restaurace, Praha

• 1990–1991 restaurace Het Schellinkje, Meppel, Nizozemsko, šéfkuchař

• 1991–1993 restaurace La Guillotine, Adelaide, Austrálie, šéfkuchař

• 1993–1996 Hotel Renaissance, Praha, sous-chef

• 1996–1998 Hotel Villa Voyta, Praha, šéfkuchař

• 1998–2002 Hotel Radisson SAS. Praha, šéfkuchař

• 2002–2007 Hotel Renaissance, Praha, šéfkuchař

• 2004–2007 Hotel Marriott, Praha, šéfkuchař

• od 2007 Café Imperial, Praha, šéfkuchař a spolumajitel

• od 2008 Divinis, Praha, šéfkuchař a spolumajitel

• od 2011 Tribeca Restaurant & Hotel, Romanshorn, Švýcarsko, spoluprovozovatel

• od 2016 Next Door by Imperial, Praha, šéfkuchař a spolumajitel

Citáty

Jakmile dojíte, rozhodně by se vás někdo měl zeptat, jestli vám chutnalo. A pokud vám nechutnalo, tak byste to měli říct.

Úroveň gastronomie za socialismu byla zoufalá... státem řízené veřejné stravování je úplný nesmysl, protože hospoda je skrz naskrz privátní byznys.

Zdeněk

Zdeněk Polorih je šévkuchař který má 2 ceny a je to jeden z nejlepších šévkuchařů v české republice,a má vyřvaný hlasivky(hodně řve).