vyjadřuje děj, který se má podle rozkazu, výzvy uskutečnit, nebo podle zákazu neuskutečnit (rozkaz, zákaz, rada, žádost, přání, prosba)
tvoří se ve 2. osobě čísla jednotného a v 1. a 2. osobě čísla množného koncovkami:
a) -, -me, -te: piš, pišme, pište
b) -i, -ěme (-eme), -ěte (ete): začni, začněme, začněte; kresli, kresleme, kreslete
c) -ej, -ejme, -ejte: dělej, dělejme, dělejte
vyjadřují osobu a číslo
neurčujeme čas
Rozkaz pro 3. osobu můžeme vyjádřit pomocí částic ať, nechť a přítomným slovesným tvarem → Ať nespadne! Nechť vstoupí!
vyjadřuje děj, který by se mohl uskutečnit
tvary jsou složené → z příčestí minulého a ze zvláštních tvarů: bych, bys, by, bychom, byste, by (sloveso být)
určujeme osobu, číslo
další tvary - abychom, abyste, kdybyste, ...
neurčujeme čas
smát se - smál by ses, vzpomenout si - vzpomněl by sis