Touláme se Prahou

Zájmový kroužek pro všechny, kteří chtějí
Prahu nejen vidět, ale také o ní něco vědět

Procházky po významných památkách, pozoruhodných místech

i po stopách historie krásného města s tisíciletou pamětí

Ulicemi okolo naší školy

LIBEŇ: Mapy byly psány německy a v němčině Lieben znamená milovat, mít rád = jméno vzniklo jako označení libého, krásného místa. Libeň je místo, které si tak zamiloval Bohumil Hrabal, který Libeň spolu s místními obyvateli mnohokrát zvěčnil ve svých dílech.

Na Korábě: Koráb je místní jméno pro budovu, která vynikala svou výraznou architekturou a velikostí nad tehdy ještě nesouvislou drobnou zástavbou pod ní ležící stráně. Stavba naší školní budovy byla započata v srpnu 1890 a v září 1891 byla dokončena jednopatrová budova, ve které byla zřízena Obecná škola pro chlapce a Obecná škola pro dívky v Praze VIII - Libni (více o historii na školním webu).

Kašparovo náměstí: Adolf Kašpar (18771934), český malíř, ilustrátor a grafik; zabýval se krajinářskými motivy, akvarelem, ale především ilustrací knih (např. A. Jiráska, J. Nerudy, B. Němcové).

Bulovka: Bernard Ignác Bulla z Bullenau (18. století), vlastník zdejší vinice původem z Itálie, který v Praze brzy zdomácněl, stal se předním měšťanem a radním Starého Města; velmi zbohatl (byl iniciátorem tabákového řádu pro pěstování a obchod s tabákem) a dosáhl pro rodinu povýšení do šlechtického stavu.

Dva ostrohy oddělené ulicí Bulovka: na západní straně Bílá skála a na východní straně Koráb, kterému se též říká Černá skála; název inspirován historickým románem Lovci mamutů od Eduarda Štorcha (Bílá skála je popisována jako místo, kde se nacházel tábor Mamutíkovy lovecké tlupy).

Krejčího: RNDr. Jan Krejčí (1825–1887), zakladatel české geologie, profesor Univerzity Karlovy, organizátor vědeckého a kulturního života; podílel se na geologickém mapování Čech, geologický a mineralogický obor doplnil o paleontologii, zasloužil se o rozvoj geografie; byl jedním z iniciátorů vybudování tunelu pod Vyšehradem, u jehož portálu míval pamětní desku, dnes přenesenou na Vyšehrad.

Vosmíkových: Vosmíkovi, rodina libeňského řezníka Bohumila Vosmíka, byli popraveni nacisty 24. 6. 1942 na střelnici v Kobylisích za pomoc poskytnutou účastníkům atentátu na R. Heydricha; rodina bydlela v dnešní Zenklově ulici proti ústí ulice Vosmíkových.

Zenklova: JUDr. Petr Zenkl (1884–1975), český národně socialistický politik a respektovaný odborník na sociální problematiku; zastával funkci karlínského starosty a byl i pražským primátorem; během kritického roku 1938 patřil k nejaktivnějším propagátorům ozbrojeného odporu proti nacistické agresi, za nacistické okupace byl zatčen a převezen do Buchenwaldu; po únorovém komunistickém puči v roce 1948 odešel do emigrace, kde se stal aktivním členem exilových orgánů; v americké emigraci zemřel, ostatky manželů Zenklových byly uloženy na vyšehradském hřbitově.

Příběhy vykopané ze země

Se svými žáky vybavenými malými rýči a lopatkami chodil pan učitel Eduard Štorch po místech, kde se konaly různé výkopy a oni pak slepovali rozbité střepy a kosti dlouho do noci, dokud neobjevili, co to vlastně je. Učil je sbírat kousky staré keramiky i rozlišovat kosti zvířecí a lidské (takže mu celí nadšení přinášeli i své vlastní náhodné nálezy, z nichž zřizovali školní archeologickou sbírku); v Kobylisích a Libni spolu s nimi mimo jiné vykopal roku 1906 kosti divokých koní a coby zlatý hřeb - kel a holenní část nohy mamuta! K místu nálezu ho přivedli jeho žáci, kteří mu přinesli zlomky velkých kostí od kanalizačního výkopu u Korábu. Štorch sestoupil se dvěma chlapci do vyhloubené jámy, kde mu ukázali onu mamutí holenní kost, kterou společně během dalších dní vysvobodili z hlíny. O pár dní později nalezli ještě mamutí kel, který ale museli vyjímat ze zeminy po částech; bohužel si mohli odnést pouze jeho polovinu, protože kopat dál v onom místě už nesměli, takže jen posmutněle sledovali, jak dělníci výkop zasypávají...

"Praha je okouzlující město, do kterého se hned zamilujete.
Ale vždycky se musíte podívat skrze tu krásu na to, díky čemu je to město živé.
A to jsou lidé, kteří se v něm rozhodli žít."
(Alexandros Washburn)

Neuvěřitelný výhled na Prahu

Jak vznikají fotografie pro světově uznávaný magazín?

Kdo z nás někdy nedržel v ruce uznávaný magazín National Geographic a neobdivoval dokonalost jeho fotografií? Petrovi Juračkovi se podařilo přispět do něj svými kousky. Získal dokonce povolení k návštěvě nepřístupných částí Vyšehradu! Proč některé fotografie vznikají několik týdnů? Jak důležitá je při expozici hra světel? Nejen to (a mnoho dalšího) se dozvíte v reportáži a článku:

Zhlédněte reportáž z magazínu Víkend nebo si přečtěte článek o Vyšehradu.

Michal Staněk  ǀ  +420 732 767 987  ǀ  stanek.michal@zs-bhrabala.cz