Pravopis

Tématem letošního celoročního projektu v českém jazyce je pravopis. Ale nemusíte se bát – nečeká vás žádné opisování nesmyslných textů ani vyplňování podivných cvičení. Naopak! Vymyslíme si vlastní příběhy a jen si ohlídáme, aby byly napsané správně.

Listopad

Co víš o svém jméně?

A jak jsi na tom se skupinami hlásek mě/mně? Napiš ke každému písmenu z tvého jména větu, kde se mě/mně vyskytuje.

Říjen

Zadání:

Do dokumentu Word vypiš 10 vyjmenovaných slov. Vyber si z těchto možností: M, P, S, V. Tvých deset vyjmenovaných slov musí jít za sebou tak, jak jste se je učili.
Vymysli příběh podle těchto pravidel: První věta příběhu musí obsahovat první vyjmenované slovo, druhá věta příběhu musí obsahovat druhé vyjmenované slovo atd. – celkem tedy příběh o deseti větách. Příběh musí být smysluplný – jednotlivé věty na sebe musí navazovat. Vyjmenovaná slova ve větách zvýrazni tučně.

Příklad:

slyšet, mlýn, blýskat se, polykat plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko

Slyšela jsem, že v jednom místě u nás na Křižánkách straší. Je to starý mlýn u řeky Svratky. Prý se nad ním blýská, i když není bouřka. Rozhodla jsem se tam v noci vypravit a můžu vám říct, že jsem stěží polykala, takový jsem měla strach. Pod mlýnem hlučně plynula voda. Nebudu ale plýtvat zbytečnými popisy, rovnou prozradím, že najednou se na obloze blýsklo. Vzlykla jsem úzkostí, zejména když jsem v záři blesku uviděla dost blízko u sebe něčí lysou hlavu s divokým šklebem. Nemohla to být pouze nějaká socha z lýka, protože se to blížilo mým směrem. V tu ránu jsem se otočila a upalovala ze mlýna, až mě bolela stehna i lýtka.

Tajemství na hradě

myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří

Myslil jsem si, že na hradě nikdo není. Ale to jsem se šeredně zmýlil. Je to domov hmyzu, myší a hlemýžďů. Za hradem byl les, který byl vymýcen. Šel jsem do hradu, ale všechny dveře byly pozamykané. Najednou jedny cvakly, musel jsem s nimi smýknout, aby se otevřely. Za dveřmi byla tajemná místnost, kde byla čarodějnice, která rozdmýchávala oheň. Dělala to tak dlouho, až z ohně vylétlo chmýří.

netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýří

Byl jednou jeden netopýr Ferda, který opravdu rád spal. Jeho kamarád slepýš ho ale pořád budil a nenechal ho spát, protože měl opravdu velkou alergii na pyl a neustále kýchal. Když kolem proběhl kůň s těžkými kopyty, pyl se rozvířil na všechny strany. Slepýš by si přál, aby kůň někde klopýtnul, protože, jakmile odběhne celý se třpytí, jak je obalený pylem. A ani nezpytuje své svědomí! Měl by za to pykat pomyslel si slepýš. Kůň totiž pospíchal na louku plnou pýru, kde poletuje pýří, aby se tam napásl a odpočinul na slunci.

Vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň

Dnešní západ slunce byl poněkud vysoký a náš pes v tuhle dobu vždycky vyje. Už jsme si na to začali doma zvykat. Děti doma výskaly radostí z večeře, která bude. Ale zatím mohly jen žvýkat bonbony. Otec si čte noviny o tom, že poblíž nás byla spatřená vydra společně s výrem. Děti si už připadaly jako vyžle a dělaly povyk, že mají hlad a že v břiše mají výheň.

pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat

Před boxem stál pytel plný obilí. Jeden kůň už po něm natahoval pysky, ale bylo to marné. Kopal do boxu, protože se na to moc těšil, ale jak kopal, tak z ničeho nic z poza trámu vylétl netopýr a z kanálu vylezl vystrašený slepýš. Byl takový celý nažloutlý, skoro jako by prolezl plnou loukou květin a byl celý od pylu. Kůň se netopýra lekl a uskočil na stranu a zranil si kopyto. Začal klopýtat a hlasitě řehtat. V tom už do stáje běžel statkář, který volal kováři a ten okamžitě přijel a když mu dal novou podkovu, úplně se třpytila. Statkář zpytoval své svědomí, že nechal pytel stát před boxem, protože kdyby ho uklidil tak se to nemuselo stát. A teď za něho musel pykat jeho kůň.

my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat

My jsme udělali velkou chybu. A proto jsme jednoho dne museli mýt nádobí. V hodině přírodopisu jsme mysleli, že bude přestávka za 10 minut. V tom jsme se mýlili, zbývalo alespoň 30 minut. Zrovna jsme se učili o hmyzu a najednou v rohu místnosti jsme uviděli myš. Běžela hnedka u stolu s keramickým hlemýžděm. Za oknem byl kombajn na poli, který mýtil obilí a dělal hrozný zvuky. Hnedka jsme se strachem vyběhli ze třídy a zamkli ji. Smýkali jsme se co nejdál od třídy, a v tom okamžiku jsme si uvědomili, že jsme ve třídě zamkly i paní učitelku. Tím jsme rozdmýchali její hněv a za trest jsme museli mýt nádobí.

Pýcha - pytel – pysk - netopýr - slepýš - pyl – kopyto - klopýtat - zpytovat - pýřit.

V jednom domě za vesnicí žila pyšná žena. V seníku měla mnoho pytlů se senem. V maštali žil její kůň s velkými pysky, kterými žvýkal to voňavé seno. V rohu maštale žil malý černý netopýr. Před domem na louce se často vyhříval lesklý slepýš. Když kůň pobíhal na louce, tak kolem něho létal zlatavý pyl. Kůň měl od něho úplně obalená kopyta. Kůň byl dobrý běžec a nikdy neklopýtnul. Jak žena stárla, zpytovala své svědomí. Už se nikdy nepýřila a stala se z ní hodná stará babička a žila ve svém domě se zvířaty šťastně až do smrti.

my, mýt, myslet, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, smýkat, zamykat

My máme doma zakrslé prasátko. Prasátko se jmenuje Evženka a strašně ráda se myje. Vždy jsme si mysleli že je to špindíra. Ale šeredně jsme se mýlili. Evženka vždy na zahradě chytá hmyz a když ho chytí tak ho sní. Myší se strašně bála už od malička a teď se jich bojí pořád. Když máme na oběd hlemýždě tak radši ani nevystrčí nos z pelíšku. Když jdeme na procházku tak nám vždy mýtí cestu podrostem. Po příchodu domů z procházky se vždycky smýká, dokud není v koupelně. Zamykat jí tam je nejlepší nápad, protože po hodinové koupeli s bublinkami vždy uteče a máme mokrý celý dům.

syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet

Jednoho večera mi syn řekl, že chce udělat večeři. Připravil pro nás večeři, až jsem byl sytý. Bylo to kuře na sýrové omáčce s kolínky. Syrové maso našel lehce v mrazáku. Když jsem příští ráno vstával, tak jsem se koukl z okna, jestli je hezky, ale bohužel bylo celý den sychravo. Všiml jsem si, že naše slunečnice z léta už vadly a usychaly. Sýkorky v našem krmítku zpívaly tak krásně, jako bych byl ve snu. Další ráno jsem uviděl sýčka. Odpoledne jsme jeli autobusem do Rakouska, protože moje dcera má ráda sysly, a také jsem se musel kouknout na hrobku Rudolfa II. Když jsme šli kolem skály v blízké vesnici, uslyšeli jsme syčení hada a rychle jsme utekli do vsi.

Září

Zadání:

1. Do dokumentu Word vypiš z textu 6 slov, která jsou napsána s chybou – tato slova napiš správně.

2. Pod vypsaná slova dokonči celý příběh. Dokončení musí obsahovat alespoň 120 slov a musí se v něm objevit alespoň 3 zvířata, která patří do vyjmenovaných slov a ještě v příběhu nevystupovala.

3. Soubor mi nasdílej.

Text:

Kdesi u města Nový Bydžov byl jeden hřebíček, který se jmenoval Zbyněk. Bydlel ve zvláštním příbytku, pomyslíte si. Ale pro hřebíček to byl vlastně úplně normální byt. Bydlel totiž v ohradě a držel jednu její část, aby se nerozpadla. V ohradě pobíhala kobylka Lenka a bíček Zbyšek. Kobylka byla tuze bystrá a hřebíčkovi Zbyňkovi se moc líbila. Býček byl trochu hloupý, celý den by se nejraději pořád s někým pral a byl, ale nikdo, koho by to bavilo, tam nebyl. Za ohradou rostl javor babyka a pod ním spousta bylinek s býlými květy.

Tak si tam spolu všichni pěkně žili, až jednou přišla silná bouře, bylo slyšet hromy, blesky se blískaly, na řece u ohrady se udělaly veliké víry a výři na javoru houkali strachy. Hlemýždi se schovali do svých ulit, myši se rozutekly do svých nor. Kobylka i býček spěchali do své stáje. Jen hřebíček neměl kam utéct a smutně myslel na to, jak na něj padají těžké kapky.

Liják trval celou noc, avšak ráno všechno utichlo a sluníčko už vysílalo na louku sílu svých třpytivých paprsků. Vzduchem poletovali motýli, hmiz a ptáci, třeba sýkorky, a chvílemi se zdálo, že se nic nestalo. Kobylka i býček zvesela vyklopýtali ze svých úkrytů, kopýtka jim trochu klouzala v blátě. I hřebíček už usichal, ale neradoval se s ostatními. Naopak, polykal své slzy, když viděl, že je celý zrezlý. „To je tedy průšvih,“ pomyslel si.

Chyby v textu: Bílými, býček, blýskali, bil, hmyz, usychal

Různé možnosti dokončení příběhu:

Hřebíček už to nevydržel a začal plakat nahlas. Lenka se na něj otočila a zeptala se ho, co mu je. Hřebíček řekl, že zrezivěl a že už mu není pomoci. Lenka ho utěšovala že to nějak zvládnou. Když v tu přiletěl Moudrý výr, který je sledoval vpovzdálí. Říkal, že zná řešení. Prý ve vedlejší vsi bydlí kovář. Najednou přišel sysel a ptá se: “Co se tady děje?” Výr mu tedy vysvětlil, že hřebíček zrezivěl a potřebuje odvézt ke kováři. Sysel se potom chvíli zamyslel a došlo mu, že hřebíčka musí nějak vytáhnout. Po společném debatování usoudili, že bude nejlepší, když to nechají na Zbyškovi. Tak mu to vysvětlili a za pár minut bylo hotovo. Tak ho výr vzal ke kovářovi. Kovář to zvládl levou zadní a za chvíli bylo hotovo. Ale výr už musel letět, takže hřebíček neměl jak domů. Naštěstí ale šel okolo mýval. Říkal, že zná Zbyška a že ho za ním odnese. Doma ho Zbyšek přitloukl zpátky, stejně jako ho vytáhl a bylo vše zase jako dřív.

Netrvalo dlouho a hřebíček natolik zreznul, že spadl na zem. Nikdo si toho nevšimnul, aby hřebíčku pomohl. Býček po něm každý den pořád šlapal, ale on to nedělal schválně. Býček hřebíčka neviděl. Ale jednou v létě se po zemi plazil slepýš. Jak se tak plazil, tak zavadil o hřebíček a roztrhl si bříško. Jenomže slepýš o tom nevěděl. Až druhý den mu kobylka řekla: “ Ty, slepýši, máš rozpárané bříško.” Jenomže slepýš byl hypochondr, i když to byla malá rána, tak vyváděl. Kobylka ho musela uklidnit, naštěstí okolo šla myš. Kobylka ji zastavila a řekla jí: “Musíš hned slepýše odnést k výrovi a k sýkorce, má díru na břiše.” Myš tedy souhlasila. Kobylka naložila slepýše myši na záda a šlo se. Když přišli k výrovi a k sýkorce, výr slétl ze stromu a pravil: “Slepýši, co jsi to vyváděl?” Slepíš na to: “ To je dlouhý příběh, radši mě zašij.” Výr: “ Sestři, připravte šití.” Pan doktor výr se zdravotní sestrou spolu zašili slepýše. A za týden byl zase mrštný jako rybička.

A jak tak postupně víc rezl, snášel hůř a hůř tíhu plotu. Každý den kolem něho procházeli lidi kontrolovat Lenku a Zbyška, Zbyněk volal o pomoc, ať ho alespoň trochu zaťukají, ale snažil se marně. Až jednoho dne vyklouzl a odkutálel se až do potůčku, který ho odnesl do tůňky, kde žila vydra. Ta si ho okamžitě všimla a popadla ho z vody ven. Zbyněk začal mluvit: “Ahoj vydro, já jsem Zbyněk. Nemohla bys mně donést alespoň k ohradě, kde žije Lenka a Zbyšek? Já jsem vypadl z ohrady a teď mě tam určitě hledají. “Vydra ho odnesla k ohradě, protože tam zrovna měla namířeno. Zbyněk poděkoval a snažil se kutálet dál, až se kolem něho proplazil slepýš a ptal se, jestli nechce Zbyněk někam odvézt. Zbyněk neváhal a sedl si. Slepýš ho odvezl až na jeho místo a Zbyněk děkoval. A pak mu došlo: “Jak se mám asi vrátit do toho plotu? Sysel ho uslyšel a šel za ním: “Ale s tím si nelam hlavu, já tě tam vysadím. Tak ho tam vysadil a Zbyněk byl šťastný. Sice je pořád zrezlý, ale alespoň je už doma.

Page updated

Google Sites

Report abuse