1. Napište argumentační esej v rozsahu cca 200 slov na téma Digitální technologie ve školách.

Postupujte podle následující struktury:

• Název
• Tvrzení (stanovisko autora k problému)
• Argumenty (důvody pro autorovo tvrzení), které budou podloženy důkazy
• Protiargumenty a vyrovnání se s nimi
• Závěr (shrnutí autorova stanoviska)

2. Analýza a porozumění textu

Pozorně si přečtěte následující text a vypracujte všechny 4 úlohy uvedené za textem:

Politické režimy

Politologie rozlišuje tři základní typy politických režimů - prezidentský, poloprezidentský a parlamentní. Kromě těchto základních typů existuje ještě několik odchylek. Jeden z nejznámějších a nejunikátnějších politických režimů funguje např. ve Švýcarsku. Zmíněné dělení režimů vychází především ze způsobu, kterým je rozdělena moc ve státě mezi legislativu (moc zákonodárná) a exekutivu (moc výkonná). Důležité též je, jaké vztahy mezi těmito složkami státní moci panují. Kromě těchto základních faktorů ovlivňují fungování politických režimů i další faktory, např. politické strany, stranický systém apod. V každém z těchto režimů je postavení prezidenta jiné. Důležité je ale zmínit, že ne vždy je funkce prezidenta zřízena. Známe celou řadu parlamentních systémů, kde funkce prezidenta neexistuje.

Parlamentní režim, který ve světě převládá, vychází z teorie dělby moci ve státě, ale nechápe ji striktně. Jednotlivé složky moci zákonodárné a výkonné spolu spolupracují a v mnoha věcech se vzájemně doplňují. Existuje-li v tomto režimu funkce prezidenta, je jeho role spíše symbolická, bez výrazné faktické moci. Funkci hlavy státu v těchto režimech často zastává monarcha. Skutečná výkonná moc náleží premiérovi, resp. vládě, v jejímž čele stojí. Prezident, existuje-li, zasahuje do řízení státu jen v okamžicích zvláštních, jakými je třeba povolební situace, nebo v případě krizí, třeba ve chvíli, kdy se rozpadá vládní koalice. Mimo tyto okamžiky se role prezidenta omezuje na reprezentativní, ceremoniální a čestné funkce. Vzhledem k tomu, že prezident prakticky nemá moc, nebývá volen v přímých volbách, ale je volen parlamentem nebo speciálně k tomu ustaveným sborem volitelů. Zeměmi, kde parlamentní režim funguje, jsou např. Velká Británie či Německo.

Prezidentský režim funguje poněkud odlišně. Dělba moci je zde chápána důsledně. Zákonodárný sbor je v oblasti legislativní všemocný a prezident, hlavní držitel výkonné moci, je zas všemocný v exekutivě. Prezident tedy nemůže rozpouštět zákonodárný sbor či navrhovat zákony a parlament zase nevyslovuje žádnou důvěru vládě, protože její jmenování je plně v rukou prezidenta, který zároveň stojí v jejím čele. Parlament tedy nemá žádnou pravomoc prezidenta svrhnout politickou cestou (většinou existuje nějaká procedura, jak odvolat prezidenta za porušení zákona či ústavy). Hlava státu, tedy prezident, je volena ve všeobecných volbách a její legitimita je odvozena přímo od lidu, nikoliv od zástupců zákonodárného sboru. Separace obou mocí může být za určitých okolností pro stát nebezpečná, protože by mohla vést k rozkladu státu. Proto vznikl systém brzd a protivah, kdy se jednotlivé moci navzájem omezují - některá exekutivní rozhodnutí vyžadují schválení parlamentem a naopak schválení zákona může být omezeno prezidentským vetem. Nejznámější zemí s prezidentským systémem jsou Spojené státy americké.

Zcela zvláštním typem politického režimu je režim poloprezidentský. Nejdůležitější postavou celého systému je prezident, který stojí v čele státu a zároveň je hlavou exekutivní moci. Na rozdíl od prezidentského systému, kde funkce premiéra vůbec neexistuje, se v poloprezidentském systému musí prezident o svou moc s premiérem dělit. Prezidentova síla je v celém systému větší než premiérova, obzvláště pak v okamžiku, kdy jsou premiér i prezident z jedné politické strany. Prezident je zástupcem vlastní strany vnímán jako výše postavený. Problém nastává v okamžiku tzv. kohabitace, kdy premiér a prezident pochází každý z jiné politické strany. Premiér se snaží o prosazení vlastního programu. V těchto okamžicích se pak prezident omezuje většinou na oblasti zahraniční a obranné politiky. Role moci zákonodárné je v tomto systému velmi omezena, moc výkonná má nad ní v mnoha oblastech převahu. Zemí, kde tento systém vznikl a dodnes funguje, je Francie.

Zdroj: volně podle knihy Cabada, Ladislav - Kubát, Michal a kol: Úvod do studia politické vědy, Plzeň 2007, str. 185 - 196

Úloha číslo 1

Vymyslete tři kritéria, podle nichž se dají porovnat tři druhy politických režimů popsaných v textu. Tato kritéria napište do prvního sloupce. V jednotlivých řádcích potom určete, zda daný režim splňuje, či nesplňuje zvolené kritérium.

Úloha číslo 2.

Na základě toho, co je uvedeno v textu, napište definici pojmu kohabitace.

Úloha č. 3

Vypište alespoň 3 charakteristiky společné pro parlamentní a poloprezidentský režim, ale které zároveň nejsou společné s prezidentským režimem.

Úloha č. 4

Napište krátké resumé (4 -5 vět), kde shrnete hlavní myšlenky vyjádřené v textu.

3. PLOT - Přírodověda, logika, technika .... bude doplněno

Vyřešte úlohy:

Úloha 1:

Máte k dispozici obrovský experimentální „skleník“ s uzavřeným prostředím.

Ve skleníku je pustá krajina bez úrodné půdy, ale s řadou velkých skalních útvarů. Ve

skleníku můžete ovlivňovat počasí – teplotu (v rozsahu jako na Zemi), srážky, vítr. Také

do něj můžete prostřednictvím větru pouštět malé částice (maximálně velikosti

polétavých semen rostlin).

Napište, jaké podmínky v experimentálním skleníku nastavíte a jaké další kroky

podniknete, aby v něm v co nejkratším čase vyrostly rostliny.

Úloha 2:

Koupili jste si skříň a chcete ji sestavit. Nejprve musíte sestavit její základní rám (viz obrázek

pod zadáním této úlohy). Obrázky na následujících dvou stranách zachycují jednotlivé kroky

pracovního postupu, nejsou však uvedeny ve správném pořadí. Z možností a)–f) vyberte tu,

která uvádí správné pořadí jednotlivých kroků, a vybranou možnost zakroužkujte.

Upozorňujeme, že obrázky jednotlivých kroků nejsou vždy ve stejném měřítku.