Teoretický základ učení

Učení podle fenomenologické psychologie

= učení je subjektivní záležitost (u každého probíhá jinak), jak se změní naše poznatky o něm, když budeme vycházet z jeho poznatků, názorů, prožitků, ...?

• ten, kdo zkoumá, jak se tito žáci učí, není objektivní, ale naopak se snaží na svět koukat subjektivně, očima zkoumaných žáků

• žáci mají vlastní pojetí učení

  1. U žáků ZŠ bylo nalezeno pět těchto pojetí:

     1. získávání stále více znalostí (kvantitativně)

     2. učení se nazpaměť

     3. získávání faktů, metod, ..., které si může vybavit a použít, až bude potřebovat

     4. objevování abstraktního smyslu

     5. interpretování naučeného pro porozumění světu

  2. U studentů VŠ bylo nalezeno pět podobných pojetí

     1. rozšíření znalostí

     2. učení se nazpaměť

     3. aplikování znalostí

     4. získání vhledu

     5. snaha se rozvíjet

• Žáci obecně mají dva základní přístupy k učení

  1. povrchový = učení se nazpaměť, nesnaží se pochopit

  2. hloubkový = snaha pochopit, dát ho do vztahu, ...

Učení podle zkušenostní psychologie učení

= učení je cyklický proces, jehož základem je lidská zkušenost; proměňuje se s věkem

4 stavy cyklu zkušenostního učení:

• prožívání = získávání konkrétních zkušeností

• vnímání = odráží pozorování

• myšlení = abstraktní konceptualizace

• konání = aktivní experimentování

Vývojové etapy podle tohoto směru:

• získávání = od narození do 15 let; preferuje konkrétní poznávání, získává základní poznatky a dovednosti

• specializování = od 16 do 40 let; výběr životního zaměření, má více stylů učení a životních zkušeností

• integrování = od 40 let do smrti; rozpor mezi potřebou specializace a osobnostního završení

Typologie žáků podle tohoto směru

• z tohoto směru pochází dotazník Learning Style Inventory – asi nejpoužívanější dotazník, odtud právě pochází dané typologie

  • žáci divergující = jsou velmi kreativní a přemýšliví, mají dobrou představivost; často zájem o humanitní a umělecké obory, jsou emocionálně ladění

  • žáci asimilující = načerpávají poznatky a transformují je přemýšlením o nich; baví je abstraktní uvažování, zkoumání teorií a myšlenek

  • žáci konvergující = získavají zkušenosti a poznatky, zobecňují je a transformují aktivním experimentováním; racionální typ žáků, radši pracují se stroji a věcmi než s lidmi

  • žáci akomodující = nebojí se experimentovat, často používají metodu pokus-omyl, intiuici; pokud teorie není přesvědčivě doložena nebo nemá praktické využití, nezabývají se jí

Učení podle informační psychologie

= pokud se člověk učí nové učivo, jak zpracovává získávané informace, jaké používá strategie, aby se v problému zorientoval a vyřešil jej?

• učení = řešení problémů

3 základní strategie učení

• holistická – celková

• serialistická – postupná

• pružná – kombinace obou

2 typy žáků

• holisté = snaží se pochopit učivo jako celek, umí zobecňovat; učení objevováním/vynalézáním

• serialisté = postup krok za krokem

  • produktivní podtyp = přechází k další etapě až když perfektně zvládne tu předchozí, nechává si radit, kam přejít dál

  • méně produktivní podtyp = učí se věci nazpaměť, postupuje jen předepsaným a nacvičeným způsobem, při obměně zadání selhává

Z tohoto směru vyšlo najevo, že 43 % žáků si ponechává svůj styl učení, ať už je tlak na změnu jakýkoliv

Učení podle psychologie osobnosti

= učení z hlediska žákova temperamentu a žákova „já"

Proběhlo zde mnoho výzkumů, ze kterých vyšlo najevo, že žákův temperament velmi ovlivňuje to, jak se žák učí

• učení = učení v rámci pedagogického pojetí v rámci celého života

• učení = pamětní, učení z textu, ...

Výsledky výzkumů k „já" a učení

• poznatky, které odpovídají žákovo sebepojetí, se žákovi přijímají a učí mnohem lépe

• sebeúcta ovlivňuje průběh učení

  • pokud má žák nízkou sebeúctu (nevěří si, myslí si o sobě špatné věci), vybírá si jednodušší úlohy a zpracovává je povrchově –> nestačí pro těžší učivo –> pokud žák získává pouze negativní zpětnou vazbu, může dojít k naučené bezmocnosti (žák je nespokojený sám se sebou, blokují se jeho schopnosti a dovednosti, podává horší výkon, než na který má, čímž se ocitá v bludném kruhu a dál se snižuje jeho sebepojetí)

Učení podle pedagogické psychologie

= pohled na učení rozšířen o žákovu motivaci, jeho záměry, školní a mimoškolní činnost a zájem o ně

Učení = ve školní situaci, akademickém kontextu

Tři přístupy k učení

• povrchový – absolvovat daný předmět a vyhnout se neúspěchu

• hloubkový – zájem o učivo, užitečnost do budoucna

• strategický – záskat co nejlepší známky, soutěživost

Čtyři typy studijní orientace žáků

• orientace na smysl učiva – hloubkový přístup k učení

• reproduktivní orientace – povrchový přístup k učení

• výkonová orientace

• mimoškolní orientace

Učení podle didaktiky

= učení ve vztahu k tomu, jak vypadá vyučování, požadavkům učitelů a školy, zvláštnostem školy a hodnocení

Didaktické vlivy na žákovo učení

• vyučovací činnost učitele

• zkoušení a hodnocení

• kurikulum

Žák se vyrovnává s požadavky školy tak, že zvolí v určitých situacích určitý způsob učení –> a přizpůsobuje to požadavkům učitele

• pokud má žák o učivo zájem –> spíš zvolí hloubkový přístup k učení

• pokud žáka učivo nezajímá –> spíš zvolí povrchový přístup k učení

Žák používá ten přístup k učení, jaký očekává, že pro něj bude v dané situaci výhodný