Seminář Obnovy v Duchu svatém – rozjímání
Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. (Jan, 16-17)
Do semináře můžeme vstoupit touto nebo podobnou modlitbou:
„Nebeský Otče, toužím po obnově vztahu s tebou. Toužím po novém životě, který mi slibuješ. Chci zakusit tvou lásku novým způsobem. Chci se ti přiblížit a poznat tě tak, jako nikdy předtím. Odevzdávám ti svou představu o tom, jak mě máš naplnit. Nechci klást Duchu svatému žádné meze a překážky. Prosím, pomoz mi denně se s tebou setkávat v modlitbě při četbě Písma. Dotýkej se mého srdce, uzdravuj ho a naplňuj svou přítomností. Dobrý Otče, věřím, že mi chystáš mnoho milostí, že mě chceš s radostí obdarovávat jako obdarovávají rodiče své děti. Děkuji ti za lásku, kterou mi dáváš. Děkuji ti, že jsi za mě položil svůj život, abys mě zachránil. Provázej mě tímto seminářem i celým životem. Amen.“
pátek 9. ledna = Mt 20, 32-34
Podobně jako slepců v evangeliu se i tebe Ježíš ptá na počátku semináře: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Jaká bude tvoje odpověď?
sobota 10. ledna = Jan 7, 37-38
Jak moc toužíš po tom, aby se Bůh znovu dotkl tvého srdce? Očekáváš vůbec, že s Bohem něco prožiješ? Může tě ještě nějak překvapit? Žízníš?
neděle 11. ledna = Iz 41, 8-13
Bůh o tobě ví. Zná tě a má tě rád. Přepiš tento úryvek do svého deníku a nahraď slova "Izraeli" a "Jákobe" svým vlastním jménem. Poté přečti text nahlas a zakus plnou sílu tohoto textu. Vždyť On o tobě ví!
pondělí 12. ledna = J 10, 7-15
Ježíš je dobrý pastýř. Nesesílá nemoci, nekrade, neničí. Touží po tom, abychom měli život a měli ho v hojnosti. Očekáváš hojnost Božích darů nebo máš pocit, že se musíš životem protrpět? Co pro tebe znamená, že Ježíš je dobrý pastýř? Vztáhni svou ruku po tom, co pro tebe Pán připravil. On tě velmi dobře zná. Dokonce tolik, že za tebe položil svůj život.
úterý 13. ledna = Mt 6, 25-34
Věříš, že se o tebe konkrétně Bůh postará nebo máš neustálé obavy? Dokážeš se na Boha spolehnout i v obyčejných věcech? Dnes máš možnost zakusit, že nebeský Otec ví, co potřebuješ a nemusíš si dělat starosti. Můžeš se svěřit do jeho rukou a vedení.
středa 14. ledna = Iz 43, 1-5
Pro mnohé notoricky známý text, přesto stále aktuální. Bůh tě ubezpečuje, že nemusíš mít strach, protože On stojí vždycky na tvojí straně. Byl ochoten za tebe obětovat svého syna, aby tě zachránil. Věříš mu, že tě provede vším, čím procházíš, jako dobrý Otec? Dosaď opět své jméno na místo "Jákobe" a "Izraeli"
a poslouchej, co Bůh říká tobě osobně.
čtvrtek 15. ledna (setkání semináře) = Mt 7, 7-11
Nebojme se přicházet před nebeského Otce a prosit. Nepodrazí nás ani nevyžene s křikem. Dovolme si být dětmi, které s důvěrou prosí svého nebeského tatínka. On nám skutečně chce dávat dobré dary. Vždyť On je dobrý Otec!
pátek 16. ledna = 2 Sam 11, 1-17
Plodem hříchu je smrt. I v životě Davida to na počátku mohlo vypadat jako obyčejná potřeba odpočívat. „Nechce se mi.“ Přesto se hřích do Davidova života vkrádal krůček po krůčku, od menšího k většímu. Podobně i mě láká skrze zdánlivě nevinné situace. Postupně narůstá a otupuje. Uvědomuješ si, že i zdánlivá drobnost může vést k větším pádům?
sobota 17. ledna = Mt 7, 1-5
Ač jsme často plni hříchu, silně ho vidíme především v životech druhých lidí. Pokud by se Bůh na mě díval pohledem, kterým se já dívám na bratry kolem sebe (Babiš či Fiala, Pavel či Zeman, manžel/ka, tchýně/tchán, kněz/představený, šéf v práci), jaký by byl jeho pohled? Nesoudím druhé někdy příliš radikálně a tvrdě? Uplatňuji stejnou náročnost a spravedlivost i k sobě?
neděle 18. ledna = Ž 51, 1-19
Tento žalm napsal David poté, co k němu přišel Nátan po hříchu s Bat-Šebou. Je to vyjádření z hloubky srdce, volání o pomoc plné důvěry. Možná jsi neudělal(a) podobnou chybu, přesto zkus napsat kousek vlastního žalmu od srdce jako David…
pondělí 19. ledna = J 8, 1-11
Smrt za hřích, volání po odsouzení. Ježíš ale přichází s milosrdenstvím. Pozvedá hříšníka a dává mu novou naději: již nemusíš žít ve hříchu. Povolal jsem tě k něčemu většímu. Jeho slovo není odsouzení, ale život! Možná i tam, kde bychom to nečekali.
úterý 20. ledna = Lk 19, 1-10
Ježíš rád přichází mezi hříšníky. Dokonale čistý a bez hříchu se nás neštítí dotknout. Chce být hostem i u tebe doma, nehledě na to, zda stíháš uklidit či žiješ dostatečně svatým životem. Toužíš jej vidět podobně jako Zacheus? Co všechno jsme ochotni udělat pro setkání s ním?
středa 21. ledna = Lk 15, 11-24
Nebeský Otec nás vyhlíží, je připraven na náš návrat. Chce nám navrátit důstojnost, pozvednout nás a vrátit nám autoritu Božích dětí. Musíme ale vykročit, změnit smýšlení. Nic nám nepomohou věci, které Bůh nabízí, pokud zůstaneme ve stejné bídě.
čtvrtek 22. ledna (setkání semináře) = Ř 5, 8-12. 18-21
V době našich velkých selhání často přichází Bůh s mimořádnou milostí. On přinesl ospravedlnění a život všem. Ikdyž jsme byli ještě hříšníci.
pátek 23. ledna = Mk 5, 25-34
I přesto, že žena z evangelia již vynaložila na své uzdravení vše, co měla, nevzdala to. Nezalekla se toho, že se věci vyvíjejí k horšímu, ale naopak udělala rozhodující krok – zamířila s důvěrou za Ježíšem. Jemu pověděla úplně vše - celou pravdu.
sobota 24. ledna = 1 Sam 1, 1-20
Příběh manželky Elkána je nám inspirací. Bůh si použil Chaninu neplodnost, její „svatou nespokojenost“ k tomu, aby přinesl zásadní změny nejenom do jejího života, ale celého Izraelského národa. Jaká byla její modlitba po letech útrap a výsměchu? V naprosté upřímnosti srdce vylévala svou bolest před Bohem.
neděle 25. ledna = J 9, 1-11
Občas Ježíš přichází s řešením, které nečekáme. Chce přinést uzdravení způsobem, kterému nerozumíme. Důležitá je ale poslušnost. Možná slepec ani nevěřil tomu, že to k něčemu bude. Přesto jej poslechl a udělal, co mu Ježíš nařídil…
pondělí 26. ledna = J 5, 1-9
Ježíš přichází k člověku, který je nemocný 38 let a ptá se ho: „Chceš být zdráv?“. Jako by snad nevěděl, že dotyčný člověk nemá možnost se sám dopravit do rybníka, kde dochází k uzdravení. Přesto Ježíš nikoho nenutí. Nechá muže, aby mu řekl o těžkostech svého života. Poté mu odevzdá nový život. I nám chce položit otázku: Co Tě trápí? Na co (třeba i roky) čekáš?
úterý 27. ledna = Mt 20, 29-34
Nakolik jsme i my ochotni křičet jako slepci z evangelia? I přesto, že se je ostatní snaží umlčet, nenechají se odradit. A Ježíš, pohnut soucitem, klade jim i nám podobnou otázku: Co chceš, abych pro tebe udělal?
středa 28. ledna = J 11, 1-45
Ačkoli je Lazar vážně nemocen, Ježíš nikam nespěchá. Naopak zůstává další dva dny na místě, kde byl. Zdá se, jako by se situace vymkla z rukou. Jeho přítel Lazar umírá. Ostatní židé rodinu Marty a Marie utěšují. Ježíš ale nepřišel pouze proto, aby nás utěšil, ale aby ukázal, že On je vzkříšení a život. Pro něj nikdy není pozdě. Jaká oblast tvého života potřebuje vzkříšení? On přináší život.
čtvrtek 29. ledna (setkání semináře) = Mt 5, 23-26
Kdykoli přicházíme před Boží tvář, máme odpouštět. Dnes a denně. Odpuštění je bránou k uzdravení.
pátek 30. ledna = 2 Kr 5, 1-16
Často máme představy o tom, jak by nás Bůh měl uzdravit. To však není naše věc. Někdy Božím způsobům nerozumíme, jako by nedávaly smysl. Můžeme mít i tendence to vzdát. Naštěstí nás druzí povzbuzují. Každý potřebujeme občas podepřít.
sobota 31. ledna = Mt 15, 21-28
Inspirace k vytrvalosti a odvaze. Ač mohla mít kananejská žena pocit, že Ježíš nechce uzdravit její dceru, vytrvala. Nereagovala negativně na zdánlivě nepříznivou situaci, nerezignovala při pohledu na nevyhnutelnou realitou, ale nadále se spoléhala na Boží dobrotu.
neděle 1. února = Mk 10, 46-52
Ač byl napomínán, přesto se Bartimaios nenechal zastrašit a hlasitě volal Ježíše. Ježíš nás volá k sobě, abychom skrze setkání s ním prohlédli. „Co chceš, abych pro tebe učinil?“
pondělí 2. února = Lk 17, 11-21
Ježíš vyzývá malomocné muže k dalšímu neobvyklému kroku víry, aniž zakoušejí uzdravení. Přesto se k němu s vděčností vrací pouze jeden Samařan, od kterého to nikdo neočekával. Je pro mě Boží dobrota samozřejmostí, nebo se vracím a vzdávám Bohu chválu a díky?
úterý 3. února = Lk 8, 26-39
Ježíš za poměrně dramatických okolností osvobozuje člověka, který je tak nadšen, že s ním chce zůstat. On ho ale posílá zpět domů, aby vypravoval o Božích činech. Někoho povolal k následování, jiného ponechal v místě, kde žil. Kde je to moje místo, kde mám já vyprávět o Božích věcech?
středa 4. února = Lk 10, 25-37
Tím nejdůležitějším gestem, které v dnešním úryvku Samaritán udělal, je to, že se danému člověku nevyhnul jako kněz nebo levita, ale chtěl mu být nablízku. Milovat bližního a být mu blízký, je důsledkem skutečnosti, že Bůh nás miloval a stal se nám velmi blízkým. On se nám nikdy nevyhne…
čtvrtek 5. února (setkání semináře) = Sk 16, 22-34
Občas i po uzdravení procházíme náročným obdobím či těžkostmi. Pavel a Silas nám dávají dobrý návod, jak postupovat navzdory vnějším okolnostem: modlí se a zpěvem oslavují Boha. To přináší osvobození kromě učedníků také pro lidi kolem i do celé rodiny dotyčného.
pátek 6. února = Ř 12, 2
Jak konkrétně obnovuji svou mysl? Nebo se přizpůsobuji tomuto věku? Mohu dělat mnoho dobrého, ale ne ke všemu mě volá Bůh. Čím se sytí moje oči, uši, …
sobota 7. února = Mk 8, 13-21
Možná jsem prožil(a) Boží zásah, přesto může můj pohled zůstat u problémů, které vidím. Ježíš nás ale vyzývá, abychom věřili tomu, co jsme s ním prožili. Pokud se jednou postaral, proč by to neudělal znovu? Věřím mu, že chce pro mě dobro?
neděle 8. února = Mt 20, 1-16
Mnohdy se porovnáváme se s druhými a tvoříme si seznam věcí, kterými děláme Bohu radost a díky kterým máme ze sebe dobrý pocit. Vedeme si záznamy o vykonané práci, abychom náhodou nedostali méně, než nám právem náleží. Ničí nás, když vidíme, jak nás předbíhají lidé, kteří podávají menší výkony a podle našich měřítek si zasluhují méně…
pondělí 9. února = Ř 8, 14-17
Když nechápeme, co znamená být Božím dítětem, snažíme se získat si Boží přízeň. Ale my jsme v Kristu obdrželi dědictví.
úterý 10. února = 1S 24, 1-8
I přesto, že David dostal příležitost vzít si Boží zaslíbení sám, dokonce k tomu byl nabádán, zůstal věrný. Věděl, že Bůh splní zaslíbení v pravý čas. Nepřijal mentalitu lidí kolem, ale zůstal věrný Božímu slovu.
středa 11. února = Jk 5, 13-18
Co je pro Boha normální? Spoléhám na to, že modlitba může něco změnit? Nebo nevěřím, že ta moje…
čtvrtek 12. února (setkání semináře) = 1Tim 2, 1-2
Jaký byl postoj mého srdce během posledních voleb? Byl podobný požadavkům apoštola Pavla? Tedy prosit a přimlouvat se za kandidáty? Vnímám, že mám děkovat a žehnat těm, kteří mají moc, ač s nimi nemusím (či nemám) ve všem souhlasit?
pátek 13. února = Lk 6, 43-49
Někdy je snadné nazývat Ježíše "Pánem", odříkávat modlitby a zpívat krásné písně, které ho oslavují jako Pána. Na čem všem však stavím svůj život? Jaké ovoce vychází z mého života?
sobota 14. února = Mk 2, 23-28
Ježíš je také "Pánem nad sobotou". Je Pánem všeho času - zrození i umírání. Internet, mobilní telefon, ale i knihy, zahrada či dokonce práce tu jsou pro člověka, ne člověk pro tyto věci. Čemu všemu sloužím já, namísto toho, aby to sloužilo mě?
neděle 15. února = J 13, 12-17
Ježíš je Pánem. Dává nám ale jiný příklad než mocní tohoto světa.
pondělí 16. února = Flp 2, 1-11
V našem srdci probíhá boj s nepravými pány, kteří přinášejí soupeření, ješitnost, závist. Přijmout Ježíše jako Pána znamená dovolit mu, aby vstoupil do našeho srdce se svým světlem, abychom svobodně mohli vyznat: Ježíš Kristus je Pán.
úterý 17. února = Lk 16, 10-15
Věrnost otevírá dveře Božího srdce. Jak se starám o to, co mi bylo svěřeno? Děti, rodina, práce, finance. Jsem dobrý správce, který se Ježíše ptá, jaké má plány a úmysly?
středa 18. února = 2Kor 9, 6-11
Bůh mi dává dobré dary, zabezpečuje mě a doufá, že i skrze moji štědrost svět pozná, že je dobrý. Nikoho ale nenutí, každému naopak dává prostor, aby se sám rozhodl…
čtvrtek 19. února ( jarní prázdniny / seminář není) = Ef 5, 1-20
V dopisu do Efezu Pavel ukazuje řadu příkladů, jak má vypadat život, který je zaměřený na Pána. Takový život je podřízen jeho vůli a je naplněn chválami a díky. Naslouchej zde tomu, co ti Ježíš chce říct o novém životě.
pátek 20. února = J 1, 35-51
Ježíš tě zve: "Pojď a uvidíš! - Zůstaň u mne!" Přijetím tohoto pozvání našli Jan a Ondřej, Filip i Natanael zaslíbeného Vykupitele a Mesiáše. Také ty můžeš Ježíš najít novým způsobem a vidět daleko větší věci.
sobota 21. února = Mk 2, 13-17
Často, když vidíme kolem sebe všechny ty obdarované služebníky, můžeme mít pocit, nejsme dost dobří, abych byli učedníci Ježíše. Vzpomeňme ale na Leviho – zkorumpovaného celníka. Ježíš si nevybírá jen dokonalé či spravedlivé, ale zcela vědomě si volí hříšníky.
neděle 22. února = Mt 16, 21-27
Být učedníkem znamená následovat Ježíše. Petr tomu nerozuměl. Chtěl sám rozhodovat, co se má stát a Ježíš ho musel usměrnit. Následování v sobě nutně zahrnuje i kříž…
pondělí 23. února = L 10, 38-42
Je mnoho lidí, kteří jsou pro Ježíše a dokonce pro něho i pracují. Ale jen málo z nich se táže, co on od nich chce. Musíme naučit „sednout si“ k jeho nohám jako Marie z Betanie. Být učedníkem znamená naslouchat, být s ním ve spojení a přijímat jeho slovo.
úterý 24. února = J 13, 31-35
Nikdo není ve skutečnosti Ježíšovým učedníkem, nežije-li v bratrské a sesterské lásce a nesnaží-li se uskutečňovat nové Ježíšovo přikázání: "Milujte se navzájem!" A když toho nejsi schopen sám ze sebe, pak si můžeš dar lásky vyprosit u Ježíše.
středa 25. února = Flp 3, 7-17
Svatý Pavel Ježíše nikdy osobně nepotkal. Přesto chápal velice dobře, co to znamená být Ježíšovým učedníkem a být jím zcela uchvácen. Podobně jsi i ty pozván nechat se jím uchvátit.
čtvrtek 26. února (setkání semináře) = Lk 18, 28-30
Následovat Pána neznamená ztrátu, vždyť Bůh je dobrý Otec a stará se o nás nejenom na věčnosti, ale i zde na zemi. Co to pro Tebe znamená?
pátek 27. února = Lk 3, 21-22
Abys pochopil, co ti chce Ježíš dát, budeš muset porozumět tomu, co on sám od Otce obdržel. U Jordánu Ježíš prožil své osobní letnice. I Tobě chce Duch svatý zjevit plnost Otcovy lásky skrze tato slova.
sobota 28. února = Lk 4, 1-13
Po krásné zkušenosti u Jordánu je Ježíš veden na poušť, kde je okamžitě pokoušen. I my musíme být připraveni odolávat nejrůznějším útokům v síle Ducha a slova Božího. Boží nepřítel se rozhodně bude pokoušet znehodnotit vše, co jsme přijali…
neděle 1. března = Lk 4, 14-21
Po pokušeních a vnitřních bojích na poušti přichází Ježíš do chrámu, kde odhaluje zástupům své poslání pod vedením Ducha svatého. Podobně budeš i ty v nové pozici, ve které se budeš novým způsobem, slovem i činem, dotýkat svých bližních, když budeš hlouběji naplněn týmž Duchem svatým.
pondělí 2. března = Jan 14, 12-18
Dar, který Ježíš přijal od Otce, máme přijmout i my. A v jeho síle budeme činit ještě větší věci, než on sám. Duch svatý, který byl s námi, bude v nás. To On nás uschopní.
úterý 3. března = Lk 24, 44-49
Poslední příkaz Ježíšův před jeho nanebevstoupením podle Lukášovy zprávy zní: "Zůstaňte ve městě, dokud nebudete vyzbrojeni mocí z výsosti." S vírou očekávání se můžeš i ty připravit na to, že zakusíš hlubší vylití Ducha svatého, nové letnice.
středa 4. března = Sk 10, 24-48
Ježíš splnil o letnicích své zaslíbení, že sešle svého Ducha na apoštoly. Ale seslání Ducha není žádná ojedinělá událost jen pro několik málo vyvolených. Znova a znova je Duch vyléván na všechny lidi, kteří věří v Ježíše. Zkušenost Korneliova je jedním příkladem, který překvapil i samotného Petra.
čtvrtek 5. března (setkání semináře) = Sk 19, 1-7
Mnohdy děláme „všechno správně“, ale chybí nám větší zkušenost s Duchem svatým, jak to prožili muži v Efezu, kterých se Pavel zhruba 25 let po letnicích ptá: „Přijali jste Ducha svatého?" A my k tomu můžeme dodat: „A jak to změnilo můj život?“
pátek 6. března = Nu 11, 24-29
Bůh sesílá svého Ducha na všechny, kterým jej zaslíbil – nezáleží mu na tom, kde jsme. Duch svatý často přichází nečekaně. Společně s Mojžíšem můžeme zakoušet touhu, kterou zkušenost s Duchem svatým vzbuzuje: „Kéž by všemu lidu Hospodin dal svého Ducha!“
sobota 7. března = Sk 8, 14-25
Petr a Jan přišli do Samařska, aby i tam přijali Ducha svatého. Šimon si ale chtěl Boží moc koupit. Apoštolové reagují velmi tvrdě. Boží dary si nelze koupit.
neděle 8. března = Sk 15, 13-18
Duch svatý znovu vystaví vše, co bylo ve tvém životě zbořeno. Lidé ve tvém životě uvidí Boží moc a budou hledat Pána.
pondělí 9. března = Iz 32, 15-20
Proměna, v níž poušť se stává sadem, je lidsky neuskutečnitelná – Duch svatý však tuto změnu učinit může. Stejně působí i na pouštích našeho života. Nechce pouze obnovit zbořené, ale přinést do tvého života pokoj, bezpečí…
úterý 10. března = Iz 44, 1-5
Požehnání skrze dar Ducha se projevuje životodárným působením, které se rozlévá nejen do našeho okolí, ale i na budoucí generace. Tvoje naplnění Duchem zásadně ovlivní nejenom tvůj život, ale i lidi kolem tebe.
středa 11. března = Sk 2, 1-18
Apoštolové zažili mocné působení Ducha svatého, přesto se jejich život po Letnicích zásadně změnil. Opustil je strach, vyšli do ulic a hlásali radostnou zvěst. Žijeme v „posledních dnech“. I na nás se mají naplnit slovo proroka Joela.
čtvrtek 12. března (setkání semináře) = Sk 4, 29-35
Naplnění o Letnicích nebylo jediným okamžikem, kdy byli apoštolové naplněni Duchem svatým. O něco později znovu prosí a opět dostávají Ducha svatého…
pátek 13. března = Gal 5, 16-26
Skutečnost, že jsme naplněni Duchem svatým a žijeme s ním, by měla být viditelná na našem životě. Skutky lidské svévole postupně nahrazuje ovoce Ducha svatého.
sobota 14. března = Řím 12, 2-16
Bůh dává rozličné dary, přesto Pavel k této skutečnosti přidává řadu praktických doporučení, jak s nimi zacházet a na co klást důraz, aby se tyto dary mohly zušlechťovat.
neděle 15. března = Řím 8, 22-31
Duch svatý nám přichází na pomoc v naší slabosti. To on se v nás přimlouvá. Dejme mu prostor…
pondělí 16. března = 1Kor 12, 4-11
Každému je dán zvláštní projev Ducha ke společnému užitku. Skutečně každému. Zkoumáme je?
úterý 17. března = 1Kor 12, 12-30
Dary, které Bůh dává, spolu nemají soupeřit, ale mají se doplňovat. Neexistuje kategorie „nepotřebných“ či méně důležitých. Paradoxně dary, které vnímáme jako nezajímavé, mohou být v Božích očích zásadní pro růst církve.
středa 18. března = 1Kor 13, 1-7
Veškeré používání duchovních darů musí být založeno na lásce. Jak taková láska vypadá v praxi, popisuje svatý Pavel.
čtvrtek 19. března (setkání semináře) = Ef 6, 11-20
Plnou výbavu Božích darů potřebujeme také proto, abychom mohli odolat ďáblovým svodům. Nutně musíme kráčet vyzbrojeni…
pátek 20. března = Sk 2, 42-47
Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu. Strávili spolu mnoho času, dělili se o hmotné potřeby, lámali chléb po domech, chválili Boha. Jaké by bylo následovat život těchto křesťanů ve vší radikalitě a vzájemné odevzdanosti?
sobota 21. března = Sk 4, 32-35
Život prvních křesťanů nebyl bez obtíží, bylo mnoho těžkostí a pronásledování. Ale znovu je naplňoval Duch svatý, a tak mohl jejich život pokračovat v jednotě jako "jedno srdce a jedna duše".
Neděle 22. března = Žid 10, 23-25
Člověk by mohl mít někdy chuť si žít jen tak sám pro sebe, možná by měl pocit, že mu to jde i lépe. Boží slovo nás ale nabádá, že máme mít zájem jeden o druhého. Povzbuzujte se navzájem…
pondělí 23. března = Řím 12, 9-21
Jsou naše společenství podobná tomu, co popisuje svatý Pavel?
úterý 24. března = 1. Pt 4, 8–10
Žijme proto rozumně a střízlivě. Boží slovo nás dokonce zve, abychom si spolubratry pustili blíže.
středa 25. března = Flp 2, 1-4
T Další z požadavků Písma opět nelze zvládnout vlastní silou. Jen v Duchu lze dostát nárokům Božího slova.
čtvrtek 26. březn (závěrečné setkání semináře) = Gal 6, 1-5
I přesto, že máme lidem kolem sebe pomáhat, navracet je tam, kde upadli, každý bude odpovídat sám za sebe.