DOMOBRANECKÝ PRAPOR Z ITÁLIE Č. 28
Korespondence příslušníků Československé domobrany z Itálie 1) dislokovaných na území Čech a jižní Moravy, kde vykonávaly většinou pohraniční službu, patří spíše mezi vzácnou. Jednotlivé domobranecké prapory se totiž v poměrně krátkém období let 1919 až 1920 často přesouvaly a navíc také docházelo ke slučování praporů v důsledku postupné demobilizace domobranců. Více k problematice naleznete také v obsáhlém článku [1]
Neméně to platí také pro domobranecký prapor č. 28, jehož první příslušníci přijeli vlakovým transportem z Itálie do Českých Budějovic 9.6.1919, odkud byly následně jeho roty č. 3 a 4. odeslány do Znojma, kam přijely ráno 10.6. a od dva dny později je doplnily také roty č. 1 a 2. Zde, na hranici jižní Moravy s Rakouskem, se rozdělil na dva samostatně fungující “půlprapory” na dvou pohraničních úsecích. Půlprapor složený z 3. a 4. roty obsadil úsek začínající 15 km západně od Znojma na hraničním mostě přes řeku Dyji u rakouského městečka Haardeg a končil zhruba 40 km jihovýchodně u obce Jaroslavice. Velitelství úseku bylo ve Znojmě. Druhý půlprapor složený z roty č. 1 a 2 vykonával službu na úseku od Jaroslavic dále na východ směrem k Mikulovu. Velitelství tohoto neoficiálního útvaru a zároveň i velitelství celého 28. praporu bylo umístěno v Hrušovanech nad Jevišovkou (německy Grußbach) [2].
Umístění tohoto praporu dokládá také vyobrazený dopis (obr. 1) adresovaný do Brna, vyplacený modrou 25 haléřovou známkou z emise Hradčany (poplatek za psaní do 20 g v II. tarifním období) s otiskem denního rakouského razítka poštovního úřadu Grafendorf b. Grussbach, česky Hrabětice u Hrušovan (nad Jevišovkou) ze dne 25.10.1919. Odesílatelem, jak je uvedeno na zadní straně dopisu, byl desátník 28. (domobraneckého) praporu, I. rota, 4 četa, Grafendorf bei Grussbach-Schönau (Hrabětice u Hrušovan-Šanova). Toto označení místa odkazuje na blízký důležitý železniční uzel - nádraží Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov ležící na trati vedoucí z Vídně přes Laa a.d.Thaya do Brna 2) a na trati z Břeclavi do Znojma. Přímé svědectví podává [3]:
Obr. 1 - Dopis odeslaný příslušníkem 28. domobraneckého praporu
“Tak přišla do tehdejšího Grafendorfu dnes Hrabětice, blíže rakouských hranic první rota 28. praporu naší domobrany v druhé polovině měsíce června 1919. Stručné rozkazy: proč jsme do vesnice přišli: budeme konati stráž na hranicích Rakouska. Hned byla zavedena služba na nádraží v Hrušovanech a jedna četa odešla do blízkého dvora, kde měla střežiti most přes Dyji, důležitý přechod do Rakouska. Povinnosti jsme znali: dávati pozor na pašeráky, kteří vyváželi od nás potraviny do Rakous a odtud k nám bezcenné papírové dvoukoruny, které u nás měnily za kolkované peníze.”
Obr. 2 - Pohlednice odeslaná ze Slavonic (Zlabings) 1. října 1919 do Hradce Králové příslušníkem III. roty 27. domobraneckého praporu, umístěné t.č. v Písečném u Dačic. Za možnost zveřejnění děkuji panu Špreňarovi
Demobilizace v září 1919 zredukovala stav mužstva 28. praporu téměř na polovinu a tak byl 21.9. spojen s 54. praporem, který se vrátil z Itálie v červenci téhož roku. Koncem ledna 1920 se celý 28. prapor přesunul na Mikulovsko a v únoru na Jesenicko. Znovu se pak přesunul v průběhu května do Brna, kde byl zbytek praporu sloučen 20. května 1920 s praporem č. 27 (tento prapor na podzim 1919 vykonával službu západně od Znojma na Slavonicku a Dačicku - obr. 2) a tím skončila poměrně krátká historie tohoto domobraneckého praporu.
Publikováno také ve zpravodaji POSTILIÓN x/202x
Ing. Jan Regula 10/06/2024
1) Československé domobranecké prapory se formovaly v Itálii ze zajatců bývalé R-U až po 28.10.1918 a jejich příslušníci tedy neměly statut legionářů.
2) Trať do Rakouska od roku 1951 přerušena, železnice končí v obci Hevlín před rakouskou hranicí
[1] Špreňar Oldřich. ČS. domobranecké prapory z Itálie 1918-20. Filatelie 2014/č. 4, 6-8
[2] Solpera Jan. Československá Druhá armáda II. díl. České Budějovice 2014
[3] Kříž Petr. Vdolky s nádivkou. Zpravodaj Svazu československé domobrany z Itálie. 1935, roč. 7, č. 4, strana 30.